Recenze: Call of Duty: Finest Hour - druhá světová jako ve filmu

Multiplayer: network adapter 2-16 hráčů
Paměťová karta: 80 kB
Analogové ovládání: jen páčky
Vibrace: ano
Výrobce: Spark Unlimited
Distributor: Activision
Od 15 let

Válka. Lidstvo nikdy nevymyslelo nic strašnějšího. Dějinami se táhne jako tlustá čára zabíjení pro uzemí nebo ve jménu víry. Přestože je válka strašná, jsou jí lidé fascinováni. Boj za vlast je glorifikován a  vojevůdci se stávají národními hrdiny (většinou ale napřed musejí zvítězit). Technický pokrok jde kupředu hlavně díky vojenskému výzkumu. Touha po boji náš život ovlivňuje víc, než si možná uvědomujeme, a určitě mnohem víc, než jsme si ochotni připustit.

S podporou tanků jde všechno líp * Tyhle M12 budete chránit jako oko v hlavě * Táňa, střihnete si za ni dvě mise

Teď už si možná říkáte nač ten dlouhý úvod. Je to prosté, snažím se vysvětlit, proč se hry s válečnou tématikou zas a znova objevují na pultech prodejen, proč téma války vydělává miliony i v době relativního míru.

CoD: Finest Hour je další z řady her, která chce hráčům přiblížit zatím nejkrvavější konflikt v dějinách lidstva, 2. světovou válku. Od dob stařičkého Wolfensteina pro PC, kde jste na konci poslali k čertu samotného Hitlera, se toto období objevilo ve hrách už mnohokrát.

Pokud zredukujeme výběr pouze na PS2 a střílečky z vlastního pohledu tak musíme jmenovat.

Především Medal of Honor: Frontline, který byl až dosud v tomto žánru jedničkou. Jeho nástupce Rising Sun se moc nevyvedl a tak se na Call of Duty čekalo s napětím A čekání se vyplatilo. Děj Call of Duty: Finest Hour je rozdělen do tří kapitol a my si teď projdeme jednu po druhé. Postavy za které hrajete se mění, jejich příběhy se vzájemně prolínají a vše je velmi srozumitelně vysvětleno pomocí komentáře, dobových dokumentů a fotek, takže se v příběhu určitě neztratíte.

Patetický řečí a velkých slov si v ruské části užijete až až * Jeden z těžkých úkolů, 10 minut chránit poslední tank * Nedejte se mást, lékárničky se všude neválí

KAPITOLA PRVNÍ: STALINGRAD

Počáteční intro vám silně připomene film Nepřítel před branami. Pře řeku Volhu budete přepraveni přímo do první linie, jako sudý dostanete pouze náboje (pušek je málo, takže ji fasuje jen každý lichý voják). Hra vás během chvíle donutí nenásilně vyzkoušet všechny možnosti ovládání a hned vás vyplivne do největší válečné vřavy. Pouliční boje ve Stalingradu byly jedny z nejlítějších během celé války; bojovalo se nejen o každý dům, ale i o jednotlivá patra a místnosti. Rusové bránili Stalinovo město do poslední kapky krve. My už víme, že se jim to podařilo, ve hře si ale svoje vítězství budete muset vybojovat.

Kulisy k tomuto boji budou tvořit rozvaliny města, které se povedlo přenést do hry velmi věrohodně. Pokud jste někdy viděli fotografie zničeného Stalingradu, uznáte, že se tvůrcům podařilo stvořit opravdové „živé“ mrtvé město. Dostanete možnost kosit nepřátele v běhu na ulici i sniperkou z oken rozpadlých budov. Budete jezdit v tanku a poznáte, proč je životnost tanku v boji spočítána na čtyři minuty. Mimochodem, ovládání tanku je velmi dobře vyřešeno, jedním analogem ovládáte podvozek tanku, druhým pak věž s kanónem, Chce to trochu cviku, ale pokud se do ovládání dostanete, budete schopni jedním směrem jet a jiným střílet na dotírající Němce s panzerschreckem.

Pomodli se, brzo umřeš pro führera * Stalingrad. Připomíná vám peklo? To je správně * Většina postav ve hře má své jméno. Kromě nepřátel, samozřejmě

KAPITOLA DRUHÁ: AFRIKA

Pokud jste v bitvě o Stalingrad byli součástí obrovské masy sovětských vojsk, kamínkem v lavině, v Africe v roli člena britských jednotek tomu bude naopak. Záškodnické akce v týlu a boj proti přesile, to je to, co charakterizuje tuhle kapitolu. Všehovšudy čtyři mise dělají tuhle část hry velmi krátkou, z bojů v Africe šlo určitě vytěžit více. Budete ničit tanky pomocí min nastražených do cesty, vyhazovat do vzduchu zásoby  benzínu, poslední, velmi tuhá mise vám dá za úkol vysvobodit zajatého velitele a dopravit ho do bezpečí.

KAPITOLA TŘETÍ:  ZÁPADNÍ FRONTA

Tentokrát na sebe hodíte uniformu US Army a vydáte se na pochod přímo do srdce Třetí říše.
Hned na začátku vás čeká velmi obtížný úkol, ochránit samohybnou houfnici M12 při průjezdu městem před dotírajícími nácky a věřte, že hlavně těch s panzerschreckem (dědeček RPG) bude opravdu hodně. Není to nic jednoduchého, můžete se sice schovávat za tanky jedoucí před vámi (jsou nezničitelné, takže žádný strach), ale nepřátel je spousta a lékárniček málo. Obzvlášť kulometná hnízda v oknech jsou velmi tuhým oříškem, nezbývá než čekat až je tanky zničí a než se tak stane, musíte se dobře krýt za jejich pancířem.

Dvě to bitvě o most v Remagenu. Tento poslední stojící most přes Rýn chtěli spojenci získat stůj co stůj, aby se nezpomalil jejich útok na Německo. Německé velení ho chtělo ze stejného důvodu zničit, zároveň ho ale němci potřebovali udržet co nejdéle, aby se mohli stahovat vlastní jednotky zpět a ty pak mohly být využity při další obraně říše. Celou tuhle bitvu líčí film s popisným názvem Most u Remagenu a tvůrci hry z něj evidentně čerpali inspiraci stejně silně jako v případě kapitoly první a filmu Nepřítel před branami.

V Ardenách zastavíte poslední německou ofenzívu * Ještě pár nácků a jedem domů * Zastřílíte si i na letadla, celkem jednoduché

JAK TO VYPADÁ A JAK SE TO CHOVÁ

Presentace hry je na vysoké úrovni. Dobové černobílé dokumentární filmy a fotografie dokreslují příběh hry a dávají vám možnost proniknout hlouběji do atmosféry doby. Monumentální orchestrální hudba v ruské kampani je to nejlepší, co bylo v poslední době ve hrách ke slyšení. Také zvuky zbraní, rachot tanku za jízdy nebo například nálet střemhlavých bombardérů jsou velmi, velmi podobné skutečnosti.

Pokud hra čerpá z válečných filmů inspiraci v oblasti scénáře, v případě vizuálních a zvukových efektů se dá mluvit skoro o vykrádání. Výbuchy granátů, hroutící se budovy nebo třeba padající letadla, tak jak jsou udělány ve hře, by se v žádném válečném filmu rozhodně neztratily. Obzvlášť působivý je efekt, když vedle vaší postavy dojde k výbuchu. Zvuk i obraz se na dvě vteřiny zpomalí, zvuky se utlumí a pocit šoku je dokonalý.

Tak, chvály bylo dost, takže se vrhneme na problémy. Vlastně na jeden, zato zásadní: skriptování. Inteligence protivníků je blízká nule, tvůrci dohání obtížnost hry spíše jejich silou a počtem. Pokud hrajete nějakou misi vícekrát, není problém si zapamatovat, kdy se jednotlivé skripty spouští, tudíž už předem můžete mířit do míst odkud se vynoří nepřátelský tank nebo pěchota. Nepřátele jezdí a chodí po stále stejné trase, což při opakováni mise přináší neodbytný pocit nudy. Existuje na to jeden lék. Dohrajte všechny levely hned na poprvé a tenhle pocit nezažijete:o) Ale upřímně, nemyslím, že by se vám to podařilo.

Grafika: 9/10
Zvuk: 9/10
Hudba: 8/10
Hratelnost: 8/10

Přes orpuz se skriptem je CoD: Finest hour rozhodně nejlepší WWII titul pro PS2 a jedna z nejlepších FPS tohoto roku.

Celkové hodnocení: 8,5/10