Recenze: Castlevania: Curse of Darkness – dobří upíři se vracejí

Legendární upírská sága to znovu zkouši na PS2 a opět plně ve 3D. Poučili se v Konami z předchozích chyb a vybrousili svoje dílko do hvězdného lesku? Uvidíme, připravte se na lov upírů. Nabruste dubové kolíky a zakousněte stroužek česneku, jde se na věc!
Recenze: Castlevania: Curse of Darkness – dobří upíři se vracejí

Karel KališPlatforma: PS 2 (Xbox)
Paměťová karta: 128 kB
Vibrace: ano
Analogové ovládání: páčky
Multiplayer: ne
Vývojář: Konami
Distributor: Konami
Distributor v ČR: CD Projekt (
www.cdprojekt.cz)
Homepage:
http://www.konami.jp/gs/game/dracula_ps2/

Upíří klasika

Přiznám se, že Castlevanii mám rád. Už v mládí jsem se skvěle bavil u verzí na NESu a později SNESu. Hry přinášely zatraceně zábavnou akční plošinovku s prvky upířího příběhu a temnou atmosférou hradu až po cimbuří nacpaného protivníky. Ne každá nová verze Castlevanie se povedla a že jich bylo, upíří story si prokousala na všechny možné platformy, až našla útočiště na GBA. Osobně považuji všechny tři GBA verze společně se Symphony of Night z PSX za absolutní vrcholy série. Hra se totiž přesunula z čistě akční hry do mixu zábavné akce s adventurními a RPG prvky.

  

Ty jsi ale přerostlá ještěrka * Budoucí mrtví nemrtví * Světelnými efekty se nešetří

O něco podobného se pokoušela i Castlevania: Lament of Innocence na PS2, ovšem nádhernou 2D grafiku vystřídalo plně 3D prostředí a postavy. Do velké míry se to povedlo, ovšem atmosféra dost ztrácela neatraktivním, prázdným a neustále se opakujícím prostředím. Jedna krabicoidní místnost střídala druhou, vše propojovaly dlouhé pusté chodby a negativní pocity občas převažovaly nad  těmi pozitivními ze zábavného zabíjení zástupů pekelných stvoření. Věřil jsme tomu, že na Curse of Darkness autoři zapracují a vyvarují se minulých nedostatků. Bohužel nestalo se tomu tak a nejnovější inkarnaci klasiky opět hyzdí stereotypní, neinteraktivní a  stále se opakující  prostředí. Věčná škoda, protože po hratelnostní stránce nabízí Curse of Darkness (CoD) pár pořadně vypečených nápadů.

  

To je tedy úlet * Boje s bossy, zábavná třešinka * U Drákulů mají nepořádek

Příběh se tentokrát nevěnuje nikomu z početné rodinky Belmontů, lovců upírů, ale odvíjí se okolo zcela nové postavy. Hector kdysi patřil mezi poslušné členy Draculových temných vojsk, ale postupem času svého na svého pána zanevřel a opustil jeho služby. Spolu s tím se zbavil i svých unikátních sil. Hector patřil mezi tzv. ďáblovy kováře, může schopné vytvářet mocné artefakty. Do stejné kasty patří i Isaac, kdysi Hectorův spolubojovník, nyní protivník na život a na smrt. Isaac totiž zavraždil Hectorovu lásku a ten neváhá pro pomstu udělat cokoliv. I znovu nabýt své dávno ztracené a zatracené síly. Zajímavý příběh platí za velmi silného tahouna hratelnosti, ovšem jednotlivé dějové posuny jsou dávkovány velmi skromně, pro další porci podařených renderovaných animací se musíte probít velmi početnou lavinou dotírajících zrůdiček.
        
Ďáblův trenér

CoD staví na solidních základech předchozích dílů. S hlavním hrdinou bloudíte přes rozsáhle lokace, vraždíte nemrtvá stvoření, získáváte zkušenosti, postupujete na dalších úrovně, užíváte si zábavné a napínavé boje s bossy a nabýváte nové dovednosti, jenž vám zpřístupní cestu do dalších částí mapy. Ta je mimochodem pořádně rozlehlá a jen díky výborně zpracované automapě nezabloudíte. Kromě absolutní přehlednosti nabízí i možnost nechávat si potřebných  místech značky. Perfektní například pro příležitosti, kdy najdete zamčené dveře. Už se vám nestane, že sice získáte klíč, ale zase zapomenete, ke kterým těm zatraceným dveřím vlastně patří.

  

Vyhraje ten, komu neupadnou nohy * A jak bylo u zubaře? * Prostředí bravami nehýří

Ale to nikoho, kdo měl tu čest s některým s minulých dílů hry, nepřekvapí. Zajímavější jsou síly „ďáblových kovářů“. Ti totiž ovládají stvoření pojmenované jako „nevinní ďáblové“, maličké pomocníky, jenž dokáží pomáhat svým pánům v boji. Pomoc se liší stejně jako jednotlivé druhy pomocníků. Na začátku máte pouze typ víla, jenž dokáže uzdravovat v boji, ale postupem času získáte i další druhy. Spousta z nich dokáže zasazovat protivníkům drtivé údery, jiní vás podpoří neagresivním stylem. Například na chvíli zastaví čas. Každá potvůrka vám ale postupem času dokáže pomoci překonávat překážky a zpřístupní cestu do předtím nedostupné lokace. Obří Golemové se svojí silou otevřou těžká vrata, ptačí typ vás zase dokáže přenést přes velké propasti, s impovou pomocí se protáhnete úzkými škvírami.

  

Asi letí do teplých krajin * Budiž světlo! * Já vám říkal, nehrajte si se sirkami

Pomocníci stejně jako Hector získávají vyšší levely a stávají se postupně silnější a dokonce se dají vyvíjet, stejně třeba jako Pokémoni. Stačí je nakrmit určitým počtem evolučních krystalů, jenž vypadávají z padlých protivníků. Krystaly mají několik barevných variací, které záleží na typu Hectorem používané zbraně. Hra díky promyšlenému a bohatému systému „nevinných ďáblů“ velmi získává na variabilitě a hratelnosti. Na překonávání překážek sice musíte použít určitý typ pekelného mazlíčka, ale jinak záleží jen na vás, jakým stylem je využijete v bojích. Spoustu zábavy a experimentování lze užít i s pěstováním pomocníků, nijak totiž nezjistíte, v co se dané stvoření po nakrmení dostatečným počtem krystalů promění.

Pekelné kovadliny

Hector vládne kromě pomocníků i další unikátní vlastností, dokáže si pro sebe vykovat libovolnou zbraň, výzbroj či předmět . Z protivníků kromě evolučních krystalů čas od času získáte i nějakou surovinu. Vzácné suroviny naleznete schované i na těžko dostupných místech. Tvorba nového předmětu nepřináší žádné komplikace, v menu naleznete přehledný seznam věcí, co lze s danými surovinami vyrobit a dál je to jen otázka několika zmáčknutí tlačítka. Hector zvládne stvořit celou paletu odlišných zbraní, od mečů, bičů, přes kopí, obří palice, sekery atd. Zbraně se liší účinkem a rychlostí, ale že by měly určité zbraně na některé druhy protivníků větší účinek jsme si nevšiml. Je to škoda, hra tak mohla získat nějaký podstatnější důvod, proč střídat zbraně.

  

Hlavně mi zase nešlápni na nohu * Kdo tady zhasnul? * Někdo má psa, já má onhivého draka

Boje přinášejí stejnou porci zábavy jako v předchozích dílech. Ovládání je snadné a intuitivní, Hector dokáže navazovat na sebe jednotlivé údery a vytvářet pohledná comba, zvládne se krýt a efektně uskakovat úderům. Dokonce umí i krást. Stačí protivníka omráčit silnějším úderem a cesty k jeho majetku jsou volné. Od protivníků můžete získat některé opravdu kvalitní předměty a krást se tedy rozhodně vyplatí (ale jenom ve hře). Obtížnost byla nastavena na nižší úroveň, než bylo zvykem. Tedy to platí zhruba pro tři čtvrtiny hry, v poslední fázi zcela nelogicky obtížnost poskočí o několik řádů výš. CoD se dá dohrát za dobu kolem 10 hodin, což je poměrně standardní hodnota, navíc se odemknou některé bonusy a zcela nová hratelná postava, což může herní zážitek ještě protáhnout.

Cesta do zatracení

Na první pohled vypadá grafická stránka hry dobře, postavy jsou precizně vymodelovány, bossové dokáží rozhodně zaujmout a animace bojů bych ohodnotil na jedničku. Dost často narazíte i na některé vizuálně impresivní scenérie, jenže zbytek je plytký a nevýrazný. Design lokací je opět postaven na sérii generických krychlových místností i přesto, že tentokrát nezůstaneme zapadlí v hlubinách hradu a podíváme se i po venku. Jenže jediný rozdíl mezi interiéry a exteriéry najdete ve změně jedné rozmazané textury za druhou. Prostě žádný zázrak. Většina místností je navíc až zoufale neinteraktivní, prostě jeden koridor za druhým. Díky jejich pustosti, rozlehlosti a  pomalejšímu pohybu hlavního hrdiny budete dost často otráveni neustálým nudným pobíháním z jedné místnosti do druhé. Návalu stereotypu nezabrání ani velmi povedený dabing a výborná hudba.

Světlé stránky hry
  • Systém pomocníků
  • Zajímavý upírský příběh
  • Kování zbraní
  • Zábavné boje s bossy
Temné stránky hry
  • Skok v obtížnosti
  • Nudné prostředí
  • Okoukaní protivníci

Curse of Darkness přináší sice spoustu zábavného mlácení nepřátel, doplněné o zajímavý RPG faktor a několik originálních prvků, ale hratelnost shazuje plochý a nevýrazný level design., který po pár hodinách dokáže pořádně otrávit. Je to vážně škoda, protože zbylé prvky slibující povedenou zábavu se nacházejí na svém místě, ať už se jedná o zajímavý příběh, podařenou hudební složku, povedený systém pomocníků a výroby zbraní či solidní bojový systém. Ale třeba se Konami do příště zlepší, odstraní tento kritický nedostatek a přinese zábavu vhodnou jména Castlevania.

Grafika: 6/10
Zvuk: 8/10
Hudba: 8/10
Hratelnost: 7/10

Prý chybami se člověk učí, bohužel u Curse of Darkness tomu tak není, protože přináší stejnou chybu jako minule, nudný level design. Ten sráží jinak propracovanou a zábavnou hru.

Celkové hodnocení: 6,9/10


NEJČTENĚJŠÍ ČLÁNKY

Half-Life série je před příchodem Alyx na Steamu ke hraní zcela zdarma

Half-Life série je před příchodem Alyx na Steamu k…

Kdy, když ne teď.

22.  1.  2020 | | 12 N/A
CD Projekt Red přiznává brutální režim vývojářů ke konci vývoje Cyberpunku

CD Projekt Red přiznává brutální režim vývojářů ke…

Dokončit Cyberpunk 2077 není pro vývojáře žádný med a to nejhorší zřejmě teprve přijde.

20.  1.  2020 | | 5 N/A
Hráli jsme DOOM Eternal: peklo je na Zemi

Hráli jsme DOOM Eternal: peklo je na Zemi

Nedávno jsme dostali možnost vyzkoušet si ve Varšavě nový Doom Eternal. A stálo to za to! Takhle brutální a rychlou řežbu jsme tu ještě neměli.

21.  1.  2020 | | 12 N/A
V Assassin

V Assassin's Creed Ragnarok procestujete Evropu, p…

Další díl populární série začíná unikat na internet stále více a oficiální odhalení už je víceméně na spadnutí.

11.  1.  2020 | | 5 N/A
Black Desert Mobile: orgie herních nadšenců | Recenze

Black Desert Mobile: orgie herních nadšenců | Rece…

Masivní MMORPG Black Desert konečně dorazilo na mobilní telefony a vypadá to na hodně slušnou zábavu.

13.  1.  2020 | | 3 N/A