Recenze: Chaos Legion - Devil May Cry zase a stejně?

Capcom je zodpovědný za tituly jako Devil May Cry, Onimusha, Way of Samuray, Resident Evil... A nyní i Chaos Legion. Jak by mohla hra od takového tvůrce nebýt dobrá? Ale na druhou stranu, proč by nemohl japonský gigant vydat komerční slátaninu? A vůbec, je Chaos Legion dobrý nebo ne? To bych sám rád věděl. Snad na to přijdu, než dopíši tuhle recenzi.
Recenze: Chaos Legion - Devil May Cry zase a stejně?

Multiplayer: ne
Paměťová karta: 250 kB
Analogové ovládání: ano
Vibrace: ano
Výrobce: Capcom
Distributor hry: EA
Homepage hry:
http://www.chaoslegion.com
Od 12 let

Abych se přiznal, mám teď na začátku recenze na tuhle hru takový malý problém. Ačkoli je to už víc než dva dny, co jsem Chaos Legion dohrál, stále ještě jsem se nedokázal rozhodnout, co si o něm mám vlastně myslet. Místy hra působí jako nějaké hratelné demo (nejspíše ukradené) z ranné alfa verze hry; jindy ale zase máte pocit, že to či ono by tomuto titulu mohl závidět nejeden hráči milovaný titul.

Místy prostě stačí co nejrychleji mačkat jedno tlačítko a úspěch máte zaručen, což je sice hezké, ale po půl minutě to jaksi znudí; jindy ale musíte zapojit své mozkové závity a třebas ani na chvíli neopustíte hráze vymezené čistě akčním žánrem, budete muset pořádně uvažovat co a jak udělat, abyste dosáhli svého.

Ale dilema pokračuje i dál... Místy obdivujete pěknou grafiku, krásné ztvárnění akce a přímo se vyžíváte v tom, co se svým charakterem můžete dělat - a to vše za doprovodu geniální huby; jindy máte pocit, že autoři prostě jen zkoušeli, kolik potvor dokáže PlayStation spočítat naráz, aniž by se hra začala trhat - a jen ta nádherná hudba na pozadí vás dokáže přesvědčit o tom, že hrajete stále ještě ten samý titul jako před chvílí.

   

Malá sbírka hrdinských póz páně Siega

Ale ani tohle není vše, co podporuje mé váhání ohledně toho, jestli tenhle titul zařadit mezi "nepovedené nadějné tituly" nebo mezi "milé velké překvapení". Protože ač se příběh může zezačátku jevit jako prostý, hloupý a lineární, než hra skončí, najdete v něm hloubku, jakou byste jednak nečekali a jednak ani nehledali u titulu tohoto ražení. Dokonce i CG animace, kterými je vyprávěn, rozhodně patří mezi to lepší, co na PS2 vzniklo. Ale jindy budete přesně na ty samé animace hledět a říkat si, jak je možné, že Square Enix tuhle hru ještě nezažalovalo za bezostyšné vykradení jejich Final Fantasy; a to nejen tak ledasjaké vykradení, ale dokonce až tak drsné, že jsou chvíle, kdy kdybyste přes sebe položili záběr z Chaos Legionu a z patřičné Final Fantasy, budou si podobnější než lokace z filmového Pána Prstenů s obrázky nejznámějších ilustrátorů tohoto díla.

No, ale na druhou stranu, když o tom tak uvažuji... Tohle je přeci moje dilema a vás nejspíš vůbec nezajímá - a to jste si o něm museli přečíst bezmála stránku povídání! No, co se dá dělat... Hodím raději do placu několik ponížených omluv a vrhnu se na samotné recenzování. Konečně...

Šaty dělají člověka

a hru grafika. Tedy alespoň na první pohled. A na první pohled dlužno říct, že Chaos Legion vypadá více než dobře. Detailně zpracované levely sice nenabízejí příliš mnoho volnosti a vy se budete neustále pohybovat ve velmi omezeném prostoru vymezeném zdmi, propastmi nebo něčím podobným; to ale nic nemění na tom, že designéři i grafici si se vzhledem jednotlivých lokalit opravdu pohráli a ač nebudete zírat s otevřenou pusou na neuvěřitelné detaily na horách v dálce (přeci jenom PS2 už má svá léta a nezvládne to, co nejnamakanější moderní PC za pár desítek tisíc korun), ale rozhodně bude na co se dívat a co obdivovat.

Stejnou pozornost, jakou věnovali autoři designu a grafiky provedení jednotlivých úrovní se dostalo i potvorám. Je až s podivem, jak dobře se je podařilo namodelovat a rozhýbat - a rozhodně to je ocenění hodný výkon když uvážíme, že místy jich hra musí počítat i pěkných pár desítek naráz.

Hlavní perličkou je ale rozhýbání hlavního hrdiny - samotný základ jeho možností je dosti omezený, ale když (pokud) se postupně do hry dostanete a objevíte různé fígle a perličky, co se s ním dají provádět, dost možná se místy vaše chaotické řádění v nepřeberných zástupech nepřátel změní v exhibici toho, co všechno dokážete se Siegem udělat a předvést. Potvor je totiž všude kolem dost k tomu, aby si i nejsložitější věc našla bez problémů svůj cíl a aby i nejnesmyslnější řádění vypadalo, že má svůj důvod i účinek.

   

Final Fatnasy pláče: Sephiroth z FF7 nebo Delacrois? * Skoro úlní Squall vs Seifer z intra FF8 * Žeby Yuna z FF X-2?

O tom, jak vypadají randerované animace jsem již mluvil; takže nezbývá než grafické zpracování ohodnotit jako velmi, velmi zdařilé. Možná jediné, co by se mu dalo vytknout, je kamera; tu sice máte pod kontrolou, ale v úzkých chodbách, ve kterých se budete chvílemi pohybovat, není dost prostoru na to, abyste si ji mohli nastavit do ideální pozice; stejně tak trochu zarazí i fakt, že se na scénu sice můžete podívat z lehkého nadhledu (což vše VELMI PODSTATNĚ zpřehlední), ale jakmile páčku pro vládání kamery pustíte, pohled se okamžitě přesune o něco níž do standardní pozice ve výši hlavy hlavního hrdiny.

Když se řekne...

Když se něco řekne, je to slovo. Samo o sobě nic neznamená, ale slova dohromady skládají větu a tou se tvoří příběh... O příběhu v Chaos Legionu vám hromada lidí řekne, že je trapný, předvídatelný a jednoduchoučký a nebýt pěkných renderovaných animací, kterými je vyprávěn, stál by za ho... Ho... Hodně málo.

Řeknou vám, že budete hrát za bojovníka Siega Warheita, který si může přivolat na pomoc jakési mystické "legiony", kteří mu pomohou buďto přímo svou participací v boji, nebo tím, že mu poskytnou nějakou svou schopnost. Řeknou vám, že Siegovým úkolem je zastavit Victora Delacrois, který chce sjednotit tři světy (něco jako země, nebe a peklo) v jeden. Jeho důvody pro toto jsou prosté - jednak tím zbaví celé lidstvo hříchu a druhak aby se mohl znovu setkat s duší své milované, kterou mu Sieg svého času před očima zavraždil. Zmíní se, že během děje se do událostí ještě zapojí další dívka, Arcia, která má dvě pistole. A pak dodají, že je to celé pěkně ubohé, nudné a ploché a že je to tam jen proto, aby byl dán libovolný důvod pro mlácení všech těch potvor...

Tyhle lidi si pečlivě poslechněte, pokývejte hlavou - a zapomeňte na ně. Oni sice mluví pravdu a jsou o tom, co říkají, skálopevně přesvědčeni, ale to jsem byl i já - a pokud se rozhodnete si Chaos Legion zahrát, budete tomu věřit i vy. Ovšem je tu jedno podstatné ALE. Budete tomu totiž věřit, ale jen do poslední mise.

Až do tohoto okamžiku je totiž příběh skutečně předvídatelný a skoro nic zajímavého se v něm nestane; a to, co se stane je buď předvídatelné, nebo nepodstatné, nebo v případě intra zmateně nepochopitelné. Ale nenechte se tím ukolébat. Capcom je totiž věrný tradicím země svého původu a zcela v souladu s tradičním japonským anime až na poslední chvíli ukazuje, že všechno bylo jinak, než se celou dobu zdálo.

Kdo si hraje, hraje si; kdo si nehraje, nudí se

Tak a je to tady. Hratelnost... Jeden z pohledu recenzenta nejhorších momentů na psaní recenze na tuhle hru. No co, vezmu to od začátku a ono to už nějak dopadne.

   

Malé ukázky bojového běsnění... Ty modré kreatury kolem hrdiny jsou legiony, zbytek maso na porážku

Jak jsem již předeslal, Sieg má během hry k dispozici celou řadu různých legionů (konkrétně sedm). Ty může během boje vyvolávat, aby mu pomáhali a sloužili podle svých možností. Využití jednotlivých legionů se liší podle situace a okolností. Proti vám totiž budou nastupovat dva druhy potvor - kovové a mechanické - a každý legion je dobrý jen proti jednomu z nich. Druhak každý legion má svá specifika - střelci jsou dobří na dálku a proti kovovým, ale jsou slabí; bomby účinkují proti všem, ale každé jejich použití vás stojí duševní energii (kterou nicméně lze doplňovat ze zabitých nepřátel) a kupříkladu štíty aby mohly útočit, musí nejdříve vstřebat energii z útočících nepřátel, což vyžaduje jednak aby stály zcela nehybně a jednak aby je během tohoto "vstřebávání" nikdo nezničil...

Pokud se rozhodnete hrát hru tak, že vám po boku bude permanentně stát některý z vašich legionů, máte o zábavu postaráno. Legiony totiž sbírají zkušenosti, za které jim následně můžete vylepšit jejich jednotlivé schopnosti a udělat je ještě mnohem silnější a ničivější... Ale nic není tak jednoduché, jak by se nyní mohlo zdát. Na každou misi si totiž můžete vzít pouze dva legiony, což vás nutí si důsledně (a někdy i v půlce mise stylem "všechno znovu") rozmyslet, které z nich si s sebou vezmete. A pokud se vám stane, že sice víte, co s sebou, ale onen potřebný legion dosud není vyexpovaný a je tedy příliš slabý... No, dokážete si to asi představit...

Další možnost, kterou během hry máte, je, že se spolehnete jen sami na sebe. Budete tak vše řešit vlastním mečem - a legiony využijete k tomu, že pokud je nemáte vyvolané, mohou vám ty dva, které s sebou máte, poskytnout určitou schopnost pro ten který legion specifickou (a expy rovněž zvýšitelnou).

Tak například akrobatičtí assassinové vám umožní dělat dvojitý skok - později ještě vylepšený tím, že je to rovnou útočný pohyb, který lze dokonce i zakomponovat do komb; štíty vám umožní blokovat nepřátelské údery tak, aby vás nezranily a podobně; a stejně jako u vyvolávání i takovéto použití legionů vás bude stát nějakou tu manu. Tato varianta je sice o něco jednodušší během bojů se zástupy nestvůr, ale proti finálním bossům není příliš účinná - a většinou si jako takovouto podporu vyberete i jiné legiony, než byste volili jako přímou bojovou podporu...

Světlé stránky hry
  • je to HODNĚ jako Devil May Cry
  • skvělý soundtrack
  • pár zajímavých nápadů
  • po všech stránkách zajímavý závěr
Temné stránky hry
  • je to HODNĚ jako Devil May Cry
  • až do finální bitky se příběh jeví plytkým býti
  • pro ledaskoho to může být po chvíli docela nuda

Že nyní nechápete, v čem jsem měl na začátku této kapitoly takový problém? Že to šlo vše hladce a pohodlně? Inu... Až do teď ano. Teď totiž přišel den D, hodina H, minuta M, sekunda V a vteřina S... Teď totiž zapomeňte na to vše, co jsem o legionech až do teď napsal a smiřte se s tím, že Chaos Legion je hra, ve které prostě a jednoduše jdete po předem vytyčené trase a s výjimkou jediné mise svým mečem a legiony likvidujete vše, co... No prostě vše.

Tou jedinou výjimkou je mise, kde budete hrát za Aricii, vyzbrojenou dvěmi pistolemi. Tahle mise pro změnu vypadá, že někdo popadl Devil May Cry (shodou okolností také hra Capcomu) a hodil přes něj jiný grafický kabát... A to doslova. Čili jen jdete a třílíte vče, co... No prostě vše.

Hudba sfér a velrybí zpěv

Ano, hudba a zvuky jsou rozhodně jednou z nejsilnějších stránek tohoto díla. Hudbu psal někdo, kdo opravdu umí svou práci - a budou chvíle, kdy zatímco vaše ruce budou apaticky mačkat jednoduché útočné kombinace na padu, váš mozek si prostě bude vychutnávat orchestrální orgie, které tu pro vás autoři připravili. Upřímně - tohle byla jedna z prvních her na PS, kde jsem měl hudbu puštěnou hlasitěji než zvuky...

Zvuky sice již až tak extatické nejsou, nicméně stejně jsou na dostatečně uspokojivé úrovni na to, abyste je snesli a akceptovali. Nic víc, nic míň...

   

Aricia a její pistole rozhodně umí nadělat paseku * Legony vs Boss * Za nás se to hrálo s míčem, ale s bombou... Proč ne?

Podtrženo sečteno vynásobeno a vyděleno

Chaos Legion na lehkou obtížnost dohrajete během zhruba sedmi hodin, na těžkou za deset. Z hlediska hratelnosti je to snad dokonce i dobře, protože zhruba od poloviny hry již nepotkáváte nic nového, pouze staré známé potvory v nových počtech (například menšího bosse z jedné z prvních úrovní jako 3 obyčejné potvory, které na vás vystartují naráz o něco později); a dokonce i většina hlavních bossů se po čase recykluje. Sice závěrečný souboj v sobě neskrývá překvapení jen dějová, ale i tak by jeho přílišné odkládání asi mělo za následek výrazně nižší hodnocení, než jaké vidíte zde o kousek níže. Opakování totiž ne vždy matkou moudrosti jest.

Celkově bych Chaos Legion zhodnotil jako sice zajímavou, leč poněkud prostší hru, která potěší japanofily svým příběhem a milovníky Golden Axe záplavou nepřátel; ale z hlediska hratelnosti jsou stovky (doslova) potvor tak asi vše, co tahle hra může nabídnout...

Grafika: 9/10
Zvuk: 6/10
Hudba: 9,6/10
Hratelnost: 5/10

Ve zkratce řečeno - Chaos Legion je GoldeAxe-like akce, kdy se probíjíte neuvěřitelnými (ano, takovéhle počty nepřátel se skutečně příliš často nevidí) počty nepřátel až k bossovi a pak znovu, jen jinde a v těžším podání. Pár nápadů by tu sice bylo, ale ani ty na této realitě nic nezmění...

Celkové hodnocení: 7/10

Nejnovější komentáře

NEJČTENĚJŠÍ ČLÁNKY

Praha stověžatá aneb projížďka hlavním městem ve Forza Motorsport 7 (galerie)

Praha stověžatá aneb projížďka hlavním…

Forza Motorsport 7 je na světě a stejně tak jako v předchozích dílech, i nyní máme možnost zajezdit si skrze historické centrum Prahy. Pokochejte se s námi.

13.  10.  2017 | | 13 N/A
Žánr Battle Royale bere trh útokem, podívejte se na nejlepší hry

Žánr Battle Royale bere trh útokem, po…

Battle Royale sice není žádný nově objevený žánr, ale až nyní ukazuje svůj pravý potenciál. Nejenže prodejní čísla obrovsky narůstají, ale počet hráčů přesahuje i takové stálice, jako je Counter-Strike Global Offensive nebo Dota 2.

11.  10.  2017 | | 4 N/A
Unikly slevové akce Steamu, Halloween a Černý pátek vám vysají peněženku

Unikly slevové akce Steamu, Halloween …

Již tradičně předčasně unikají informace o připravovaných slevových tornádech na Steamu, které začnou už během následujících dní.

21.  10.  2017 | | 2 N/A
Hrajeme si s vláčky: Mashinky jsou zábava, i když ještě nejsou dodělané

Hrajeme si s vláčky: Mashinky jsou záb…

Nová hra vám umožní stavět tratě a posílat po nich mašinky. Budete budovat a vydělávat. Herní model je zábavný a grafika líbivá. Hra má ještě dost nedostatků a není divu, zatím se totiž jedná o vývojovou verzi dostupnou v rámci předběžného přístupu. I přesto už ale poskytne docela dost zábavy.

20.  10.  2017 | | 15 N/A
Světové recenze Middle-earth: Shadow of War mluví o hitu

Světové recenze Middle-earth: Shadow o…

Pokračování výletu do Mordoru je tu a můžeme-li věřit zahraničním kritikům, jde o důstojného nástupce.

10.  10.  2017 | | 2 N/A
Middle-earth: Shadow of War - naplňte svůj osud (recenze)

Middle-earth: Shadow of War - naplňte …

Talion se vrací, aby dobyl Středozem a navždy zbavil svět zla. Povede se mu to tentokrát?

17.  10.  2017 | | 4 N/A
FIFA 18: zpět a ve formě (recenze)

FIFA 18: zpět a ve formě (recenze)

Po nejnovějším ročníku fotbálku PES se vrací i EA se svou značkou. Je FIFA nejlepším fotbalem na trhu?

9.  10.  2017 | | 1 N/A
South Park: The Fractured But Whole – sprostí hrdinové v akci (recenze)

South Park: The Fractured But Whole – …

Důvodem, proč lidé milují South Park, je už samotný fakt, že si v dnešní době nebojí dělat srandu z černochů a nacistických krav. A v tomhle ohledu naštěstí nezklame ani nová hra.

19.  10.  2017 | | 2 N/A