Recenze: Circus Grande - bajka o rybce a mluvícím psu

Slovenští Silver Wish Games jsou tu s další hrou. Po stealth akci Chameleon nám přináší netradiční strategický cirkus a ploutvičku i drápek k dílu přiložil známý herní novinář Michal "WhateverWolf" Rybka. Teď se dozvíte, jak to celé dopadlo.
Recenze: Circus Grande - bajka o rybce a mluvícím psu

Platforma: PC
Typ hry: strategie
Multiplayer: ne
Minimální konfigurace: procesor 700 MHz, 128 MB RAM, 16MB grafická karta, 1 GB HDD
Doporučená konfigurace: procesor 1 GHz, 256 MB RAM, 32MB grafická karta, 1 GB HDD
Testovací konfigurace: Pentium 4 2,4 GHz, 1 GB RAM, ATI Radeon 9800 PRO 256 MB, 1 GB HDD
Výrobce: Silver Wish Games
Vydavatel: Cenega (
http://www.cenega.cz)

Je to zvláštní. Kdysi jsem si pročítal různé herní časopisy, hrál hry a snil o psaní o nich. Některá jména mi utkvěla v hlavě více, některá méně. Illusion Softworks na straně vývojářů a Michala Rybku na straně herních novinářů jsem si ale jistě zapamatoval nejen já. A jak je to teď? Sedím v pohodlné židli a do mých lačných spárů se dostává Circus Grande. A paradoxně se z pozice recenzenta dívám na hru, na níž se podílel člověk léta mě a spoustu dalších informující o herním průmyslu. A abych vysvětlil i uvedené jméno Illusion Softworks – Silver Wish Games, kteří za Circus Grande (CG) stojí, jsou brandem právě této brněnské vývojářské firmy. Dost však vzpomínání. Je čas na jednu bajku z cirkusového prostředí.

Dokument o psím štěkotu

CG vám hned zpočátku vyrazí dech. Intro ze statických obrázků vyrobených snad v nějakém pochybném pseudoeditoru 3D grafiky ostře kontrastuje s důrazem na množství vizuálních detailů v Chameleonu. Namluvení hlavních postav je zhruba na úrovni otřesných kreseb jejich obličejů. Slovníkově spisovná angličtina předčítaná dokumentárním tónem hlasu dokresluje dojem laciného výukového programu, rozhodně ne ambiciózní a nápadité hry. Pokud to vydržíte, dozvíte se příběh mladého bankovního úředníka, jenž o víkendu potká na vycházce u jezera prudérního staromódního šéfa a po mravokárném rozhovoru se rozhodne opustit místo v bance a navštívit strýce, principála jednoho jihoevropského cirkusu.

  
I takhle to ve vašem cirkuse může vypadat * Noc a jakési souhvězdí * Mluvící pes - no není to super?

Cirkus ovšem nachází ve zuboženém stavu. Klidný strýc ale neváhá ani minutu a svěří šapitó i se zaměstnanci mladému synovci, co ví o cirkuse asi tolik, jako já o kvantové fyzice (tedy něco v tom smyslu, že existuje), a radostně se vydá na dovolenou. Na pomoc mu nechává mluvícího psa, což je tutor originální, zábavný a vtipný... ne, to je ironie. Celé úvodní vyprávění je asi tak novátorské a zábavné, jako je běžný kruh pro artisty v šapitó hranatý. Což mi připomíná, že grafika CG je hranatá naopak až až – k tomu se nicméně ještě dostanu.

Sofistikovaný mikromanagement

Teď se ale pěkně nadechněte po návalu kritiky, abyste se mohli soustředit na to, jak CG vlastně v základech funguje. Cirkus není kočovný, máte tedy jasně ohraničený pozemek v prostředí podobném jakési zurbanizované parodii na obrázky Josefa Lady. Základem je manažerská budova, maringotky, výběhy, klece a samozřejmě šapitó. Na to vše se díváte z ptačí perspektivy, navíc je tu možnost procházet se po parku pěšmo, to bych ale vzhledem k neuvěřitelně úděsné animaci chůze vaší postavy raději nedoporučoval zkoušet. Naštěstí je mnohem důležitější globální pohled na všechny budovy, stánky s občerstvením, záchody a množství dalších věcí, kterými můžete, respektive musíte svůj cirkus obohatit.

  
Pohledům třetí osoby se raději vyhněte * Denní plán

Neméně důležitou součástí vašeho živobytí jsou zaměstnanci. Artisty, krotitele a ostatní zvířátka si probereme za chvíli, teď je na řadě armáda uklízečů, lékařů a podobného personálu. Jak by se dalo čekat, všichni pobírají určitý plat a honosí se určitou výkonností. Najímání či vyhazování personálu funguje jednoduše a přehledně, za což patří autorům nemalý dík. Už jste asi pochopili, že recenze nebude z nejpozitivnějších, ale naštěstí můžeme ke kladům CG přičíst aspoň přehlednost všech menu, takže důvěřivý hráč nezůstane lapen v síti oken a okýnek, někde mezi obrázky, ikonami a popisky, protože všechen tento materiál je uspořádán logicky. Možná to rozpitvávám až moc podrobně, ale když už na hře skoro nic nefunguje, jak by si člověk představoval, potěší i maličkosti.

Stresovaný poník, přestárlý klaun a pampeliška

Víte, možná je tohle moje poslední recenze. Pokud opravdu práce principála je tak jednoduchá a vydělává tolik, jak nám prezentují Silver Wish Games, opravdu nevím, co tu ještě dělám. Celou hru totiž můžete vystačit s jednou rukou sem tam kliknuvší na myš a druhou před pusou (to se při zívání dělává). Ráno na vás hra sama vyplivne denní plán, kde jen nastavíte činnosti na dopoledne, odpoledne a večer, přičemž odpoledne nebo/a večer bývá představení. Činností jsou tři druhy. Trénink nových prvků, opakování prvků starých (aby je protagonisté nezapomněli, pokud s nimi nevystupují) a několik druhů odpočinku včetně dovolené (placené, samozřejmě). Při tom si jen hlídáte ukazatele energie a stresu.

  
Povšimněte si úchvatné a detailní grafiky... * Konečně složitější představení * Vilka s bazénem - pěkně je u cirkusu

Představení totiž nikdy není stoprocentní. Pokud jsou lidé či zvířata ve stresu nebo jsou unaveni, mohou prvek pokazit a to představení neprospívá. Prvky také musí být co nejlépe naučeny, abyste si zajistili největší pravděpodobnost jejich bezchybného provedení. Přesto sem tam někdo něco zpacká – abyste se náhodou nenudili. A tak dopoledne učíte poníka panáčkovat vprostřed šapitó, klauna stříkat po lidech vodu z kytky na klopě (čert ví, co to je – mně se zachtělo pampelišky), psíky dělat salta na trampolíně a tak dále. Časem se dočkáte i složitějších výstupů několika artistů třeba i se zvířaty... nebo spíš nedočkáte, protože vás to do té doby přestane bavit. Po naplánování činností totiž jen zrychlíte čas a počkáte si na výsledky představení. Maximálně se v průběhu dne dozvíte od mluvícího chlupáče doplňující informace či další úkol, jako třeba stavba určitého stánku či secvičení daného vystoupení.

(De)Motion Capture

Pokročíme k vizuální prezentaci CG. Hra běží na stejném enginu jako Chameleon, což by mohlo znamenat ledacos pozitivního. Když se svého času objevil takový Anachronox, nikomu se moc nechtělo věřit, že stojí na Quake 2 enginu. Zde jakoby situace byla zcela opačná. Modely postav sestávají z asi pěti a půl polygonu, grafika je neuvěřitelně „hranatá“ (nepřejte si vidět „efekt“ provazu, po němž kráčí klaun), zubatost neřeší ani čtyřnásobný anti-aliasing a o animacích ani nemluvě... Anebo mluvě, když už jsem to nakousl. Holt kdo si co nadrobí, až se ucho utrhne.

  
Méďa asi bude bez prémií * Kam se na klauna hrabe nějaká fyzika * Hop...

Chaos v příslovích není samoúčelný – animace postav fungují podobně. Běžnému člověku se jistě způsob provedení nebude líbit, já navíc (v tomto případě) bohužel o akrobacii něco málo vím, a tak pro mě byla představení v CG opravdovou zábavou. Ano, představení můžete navštívit a v mizerné grafice i shlédnout. A pokud jste aspoň jednu hodinu dávali ve fyzice pozor, či pro vás je (byl) tělocvik víc než zabitá hodina, neuvěříte vlastním očím. Jsem si téměř jistý, že autorům nešlo o ultrarealistické zpracování cirkusových vystoupení, ale tu hrůzu, co stvořili, by ve skutečném šapitó nechtěli vidět asi ani oni. Jinými slovy budete během půlhodinky hry rádi za nepovinnou účast na oněch „představeních“.

Ten dělá to a ten zas tohle
a všichni dohromady neumíme nic

Když už jsem tak "pochválil" asi největší tahák hry – tedy samotná představení (zřejmě po vzoru připravovaných The Movies), vysvětlím, jak taková show vzniká. V příslušném okně jen vyberete některé zvířátko či nějakého zaměstnance a určíte mu výstup složený z jednoho či více naučených prvků. Musíte při tom dbát na energii, jinak se umělec unaví a na některý z prvků se vám vykašle. V praxi jen vyberete co nejefektnější vstupy v množství, jež vaši svěřenci zvládnou a máte vystaráno. Časem možná přidáte i různé druhy osvětlení a hudby.

Mimochodem když už se ona vysoce neprofesionální věc stane a na jevišti dojde k selhání umělce, nedočkáte se pádů a podobných věcí, jak by se dalo čekat. Jen se nad postavičkou zobrazí jakási nepěkná ikonka přeškrtnutého prvku, který byl na řadě, a hotovo. Kam se poděl důraz na detaily, u Chameleona tak typický, ví asi jen bůh, farář a pan učitel.

  
Tohle jsem chtěl s klaunem udělat už na začátku * Ještě že neslyšíte hrůzně nadabováne pokyny toho krotitele * Klonování v praxi

To vše slouží jen k neustálému přísunu peněz, které vzápětí transformujete v nové budovy, zaměstnance, vystupující, či zvířátka. Nejhorší je, že celému vašemu konání chybí jakákoli motivace. Koukat na vystoupení přestane bavit asi tak při druhé návštěvě a čekat na nově naučený trik nemá díky délce představení (zpravidla několik málo minut – i to je ale moc, pokud nejdou zkrátit a vy hledáte jen kousek, co vás zajímá) smysl. Od takových záměrů navíc odrazuje i grafika.

Bravo? Jo. A Dívka k tomu

CG je bezesporu dobře myšleným titulem. Obsahuje několik zajímavých nápadů a jeden je hned nasnadě – udělat hru z cirkusového prostředí. Upřímně – byl jsem na tento titul vskutku zvědavý a docela jsem byl ochoten věřit, že by mě mohl i bavit. Ale hodiny strávené nad CG jsou ztracené. Kam se podíváte, najdete něco, co vás od hraní odrazuje. Animace postav, zvuky, jejichž přítomnost je trestem pro každého hráče, ovládání, které by mohlo být intuitivní, kdyby všechno nefungovalo lehoulince odlišně, než jak jste odevšud zvyklí... a mohl bych pokračovat.

Světlé stránky hry
  • Originální prostředí
  • Odmyslíte-li si intro, chvíli to vypadá zajímavě
  • Spousta statistik, které ve hře skutečně fungují
Temné stránky hry
  • Zastaralé grafické zpracování
  • Otřesné animace postav
  • Příšerné ozvučení
  • Ovládání často funguje jinak, než byste čekali
  • Absence jakékoli motivace k hraní
  • Zahození potenciálu vývojářského týmu

Nezbývá než zapřemýšlet, pro koho je vlastně CG určený. Pro fanoušky cirkusu? V tom případě točí Uwe Boll Bloodrayne zřejmě také pro fanoušky hry. Pro příznivce budovatelských strategií? Snad jedině za trest, aby si vážili klenotů, jako je Rollercoaster Tycoon, Theme Park a další. Pro... sebe? Možná. Pak ale nevím, proč bych to měl hrát já. Nebo nedej bože vy.

Grafika: 5/10
Hudba: 6/10
Zvuky: 4/10
Ovládání: 6/10
Hratelnost: 4/10

Kdysi jsem kdesi četl: „Pobaví se v cirkuse taky zvířata?“. Nyní parafrázuji: „Pobaví se u Circus Grande také hráči?“.

Celkové hodnocení: 4/10

NEJČTENĚJŠÍ ČLÁNKY

8 nejšílenějších pařeb, které si můžete zahrát na Steamu

8 nejšílenějších pařeb, které si můžet…

Během letošního roku se Valve rozhodlo, že Steam Greenlight neplní tu roli, kterou od něj požadovalo. Skrz něj se na Steam totiž dostávaly opravdové zrůdnosti, jako třeba simulátor kamene. Tomu měla zabránit nová služba jménem Steam Direct. Jak si můžete všimnout, opět jim to tak úplně nevyšlo, a i nadále tak v nejpopulárnější digitální distribuci PC her naleznete unikátní šílenosti. Nabízíme vám ty nejbizarnější z nich!

14.  9.  2017 | | 7 N/A
Hrajeme sci-fi akci Destiny 2: epický fotoseriál z výpravy

Hrajeme sci-fi akci Destiny 2: epický …

Destiny 2 je hra plná rozporů. Po několika desítkách hodin strávených v jejím světě vám ale můžeme říct jedno. Budete nadávat, ale nebudete se moci odtrhnout.

9.  9.  2017 | | 2 N/A
Herní agenda: konec okurkové sezóny

Herní agenda: konec okurkové sezóny

Tak jsme přežili letošní okurkovou sezónu a pomalu ale jistě se k nám dostávají tituly, na které jsme se takovou dobu těšili. Je libo strategii, čistokrevnou akční jízdu nebo pohodovou adventuru? To všechno se objevilo během minulého měsíce.

8.  9.  2017 |
7 nejděsivějších herních zážitků, které nesmíte hrát v noci

7 nejděsivějších herních zážitků, kter…

Strach a hrůza patří spíše k nepříjemným a nechtěným pocitům. Přesto je ovšem mnohdy záměrně vyhledáváme a jejich přítomnost si doslova užíváme, což je vlastně jeden z velkých paradoxů zábavního průmyslu. Hororové zážitky nás naplňují a přitahují zároveň, a to v jakékoli podobě. Pojďme si připomenout ty nejděsivější hry, které si lze v rámci videoher můžeme užít.

12.  9.  2017 | | 6 N/A
Herní filosofie: samotářské zážitky žijí dál

Herní filosofie: samotářské zážitky ži…

Byl tady Skyrim, bylo tady Divinity a teď tady máme třeba Uncharted. Singleplayer zkrátka stále táhne, nyní snad možná ještě více než kdy dříve.

16.  9.  2017 | | 7 N/A
Kontroverze ve hrách napříč časem aneb co to hraješ!

Kontroverze ve hrách napříč časem aneb…

Kontroverzní témata a hry. Něco, co přiláká jak stovky zákazníků, tak moralistů a kritiků. Jak se má situace v moderní společnosti?

20.  9.  2017 | | 5 N/A
WRC 7: tak trochu šedá rally (recenze)

WRC 7: tak trochu šedá rally (recenze)

Nasaďte helmu, zapněte pásy a připravte se ke startu. Nový ročník WRC je konečně tady. A tak se ptáme, má v letošní konkurenci závodních her šanci na úspěch?

18.  9.  2017 | | 1 N/A
Humble Bundle má slevy na hry od Bethesdy, Dooma a Wolfa koupíte za pár kaček

Humble Bundle má slevy na hry od Bethe…

Humble Bundle nás často těší skvělým akcemi a slevami na hry starší i nové a nyní se do víru dění přidala Bethesda se svým zástupem hitů.

18.  9.  2017 | | 1 N/A