Recenze: Codename: Panzers - stará válka nerezaví

A je to tu. Strategie z období druhé světové války Codename: Panzers se konečně pomaličku dostává na pulty obchodů, z čehož lze zcela snadno vydedukovat, že máme jedinečnou příležitost skutečně zjistit, zdali autoři kolem sebe nevrhali jen pustá slova. Pokud by se vyplnilo vše, co zaznělo v nejrůznějších aktualitách, prvních dojmech a tak dále, možná bychom měli tu čest se strategií roku. Ale kdo ví.
Recenze: Codename: Panzers - stará válka nerezaví

Platforma:  PC
Typ hry: Real-time strategie
Multiplayer: ano
Minimální konfigurace: procesor 750 MHz, 256 MB RAM, 3 GB na HDD, 32 MB grafická karta
Doporučená konfigurace: procesor 1,8 GHz, 512 MB RAM, 3 GB na HDD, 64 MB grafická karta
Testovací konfigurace: Athlon 1.8 GHz, 512 MB RAM, 64 MB 3D grafická karta
Výrobce: StormRegion (
http://www.stormregion.com)
Distributor hry: CDV (
http://www.cdv.de)

Ať už chceme nebo ne, předešlé století bylo ve znamení válek. Hned dvě světové otřásly celou planetou svou hrůznou tváří. K čertu s vojenskou ctí, vyhrává silnější a zákeřnější. Vyhrává ten, kdo použije nejhorší způsob boje. Pravda, „dobro“ nakonec zvítězilo, ale ani to nezahnalo slzy, krev a strašné pocity. Atmosféru jedné takové světové války, konkrétně té druhé, si v poněkud odlehčenější verzi vyzkoušíte i vy. Codename: Panzers si ji totiž bere na milost a nemilost, neboť právě druhá světová válka je takřka nevyčerpatelnou studnou inspirace. To dokazuje i fakt, že její ztvárnění tu snad bylo již stokrát, a pokaždé jinak.

  

Naše slavná armáda * To by nebyl nepřítel, aby nepřijal pozvání * A jatka mohou začít

Čtyři stateční

Pokud jste jen letmo shlédli první dojmy podložené beta verzí, která mimo jiné obsahovala přesnou polovinu misí nynější kampaně, jistě jste se dočetli také o hlavních aktérech hry. Nacistickou Osu reprezentoval Hans von Gröbel, srp a kladivo na rudém podkladu hrdě nesl Aleksander Vladimiriov, vůdcem Ameriky byl pyšný Jeffrey Samuel Wilson a ruku v ruce s ním šel i anglický džentlmen v uniformě James Barnes. Co se spojenců týče, párkrát se pod hlavičkou Francie mihne i tajemná kráska jménem Michelle, ale to jen tak na okraj. Každý z takzvaných hrdinů má svůj životní příběh, svou minulost a svou vizi o budoucnosti. Jejich touhy jsou tak rozdílné a přitom tak stejné. Všichni se jednohlasně shodují, že chtějí svou zemi bránit až do poslední kapky krve. Ovšem to se dozvídáte prostřednictvím jejich rukopisů v průběhu samotného hraní.

Počátek kampaně je veden v duchu všeobecně známých událostí. Kampaň za Osu začíná bleskovým vpádem do Polska, kdy jsou místní vojska sice poněkud omráčena, nicméně kladou nemalý odpor. Pokud si tedy myslíte, že budete šetřeni v prvních několika misích, jste na omylu. Od trénování tu je přeci rozsáhlý tutoriál a speciální tréninkové mise. Ale abych zbytečně neodbíhal od tématu, Sověti se tedy budou zpočátku klepat zimou při obraně Moskvy. Naopak horko bude u spojenců, kdy se ve smršti německých kulek a dělových koulí pokouší vylodit u Normandie.

  

Bum, prásk, ratata * Všimněte si kaluže krve * Na poli je taktéž rušno

Prestižním generálem

Systém přidělování vojska je trochu nezvyklý, zato však vpravdě zajímavý. Na konci každé mise se na vyšších místech zhodnotí vaše úspěšnost, ztráty, celkový čas operace a další klíčové elementy. Podle toho, jaký dojem u „papalášů“ vzbudíte, dostanete značnou prestiž (číselně vyjádřenou), za níž si lze najmout další žoldáky, popřípadě dokoupit nějaké ty válečné hračky na kolech.

Zkrátka a dobře, jednotek se nalézá v Codename: Panzers asi přes sto. Do tohoto numera jsou zahrnuti různě specializovaní vojáci, tanky, džípy, obrněné transportéry a další. Z vojáků bych jako příklad uvedl minometčíky, kulometčíky nebo zákeřné plamenometníky. Ti dokáží udělat skutečnou paseku a poradí si i s těžce obrněným tankem. Jak? Prostě jej zahřejí na takovou teplotu, že je posádka nucena jej urychleně opustit. Pak už jim nepomůže ani svěcená voda, poněvadž z nich bude popelka. Naopak z tanků bych vyzdvihnul kupříkladu více účelný Sherman nebo nepřátelské linie bortící Panzerkampfwagen. Pěchota může ovládnout také pojízdné zbraně jako je třeba Flak kanón, který učiní přítrž kdejakému těžkooděnci. K běžnému přesunu z místa A do místa B slouží obrněné transportéry, džípy, ale v nouzi nejvyšší i traktory, náklaďáky a nebo třeba i nafukovací čluny. Možností je zkrátka mnoho a když se do samotného dění zapojí i vzdušné síly, je z toho válka s velkým V.

Pokud mě něco štvalo, pak jsou to nevychytané výdrže zmiňovaných jednotek. Někdy umí být taková rutinní tanková přestřelka hodně nudná, protože probíhá stále tím stejným způsobem. Cíle se navzájem najdou, zastaví se na místě a pálí, pálí, pálí, až do skonání jednoho z nich. Pancíře tanků jsou příliš odolné a vojáky mohu s klidným svědomím nazvat nadlidmi. Kdo by čekal, že když se kryjí před kulkami plazením a do jejich řad vletí tanková střela, ani to s nimi nehne. Přestřelka voják vs.voják je také na delší povídání a o to delší sledování, protože když se krčí, jsou zřejmě neporazitelní. Možná se řídí pověstným heslem ze seriálu South Park – skrčit se a přikrýt, kdy byla tato instruktáž podávána odborníky v případě hrozby vybuchnutí sopky a následného vyvření lávy. Jenže všichni lidé, co tak učinili, do jednoho zemřeli. V Panzers nikoli.

  

Hromadná sebevražda v ulicích Moskvy * On je ona? Ona je on? * Instrukce před bojem

Kladným protipólem budiž RPG prvky. Každému z vojáků, potažmo jednotce o několika členech, lze přikoupit granáty, nafukovací čluny, polní telefony a jiné pomůcky, které jsem však přímo ve hře až na výjimky vůbec nepoužil. Naopak co se využít dá docela solidně je sbírání zkušeností. Jednotky sbírají zkušenostní body, jež jsou pak vyměňovány za velice užitečné atributy. Zvýšená odolnost, účinnější střelba nebo také větší dohled, to je jen ochutnávka z toho, co ostřílený voják dokáže. Velice se mi také líbil omezený počet nábojů a jejich doplňování. K tomuto činu slouží buďto celé stanice, kde vám budou opraveny i poškozené tanky, nebo pojízdné náklaďáky přímo specifikované k určitému druhu zásobování. Jeden může přidat nějaké to střelivo, druhý naopak náhradní díly. Vše se hodí, hlavně když jste v zákopech a slibovaná pomoc nikde.

Pomoooooc, zavolejte posily, rychle!

Bez této funkce si současný Codename: Panzers dokážu jen stěží představit. Ano, jedná se o volbu přivolání posil. Když je opravdová nouze, jako byla například výše zmiňovaná situace, kdy se ocitáte v zákopech a všude kolem jsou nepřátelské jednotky, zbývají vám prakticky tři možnosti. První z nich je čelit náporu a čekat na zázrak. Druhou z nich je statečně umřít a hrát misi znovu. No a třetí, o nic méně důstojná možnost je přivolání posil. Na výběr máte kobercové bombardování, kdy zadáte jen přibližnou pozici většího množství nepřátel a mamutí bombardér svrhne nějaké ty drobky ledabyle od oka dolů. Je tu také možnost přesné pumy, díky níž můžete zadat konkrétní cíl, jenž bude zneškodněn náletem střemhlav. Účelem se nemine ani parašutistický výsadek čítající jen hrstku odvážných. Když se ale spojí víc těchto seskoků v jednom okamžiku, vznikne z toho celkem obranyschopný střílející val. Skutečnou lahůdkou je pak ostřelování těžkou artilerií, při které takřka nezůstane kámen na kameni. No a posledním „doplňkem“ je méně akčnější, zato velice taktický průzkumný letoun, jenž odkrývá dané místo na mapě. S touto výbavou se dá z lecjakých patálií celkem solidně vybruslit, avšak nezapomínejte na to, že vaše možnosti jsou omezené.

  

Ke kulometčíkům se hodí tenhle tank * V praxi to však vypadá jinak * A znovu sníh, a znovu horko

Když už padlo slovo o kobercovém bombardování a těžkém ostřelování vůbec, musím si vylít srdce v případě zničitelnosti prostředí. Domky, auta, kostelní věže i samotné kostely jdou zničit naprosto v pohodě. Ovšem doposud jsem je používal spíše jako útočiště pro vojáky, neboť se do nich lze zcela snadno zahnízdit a z bezpečí útočit na nepřátelské pozice. Hlavní ale je, že se v Codename: Panzers potýkáme s nezničitelným terénem. Stromy sice padají po výbuchu jako zralé švestky k zemi, jenomže tímto paráda končí. Terén nelze žádným způsobem deformovat. Po již zmiňovaném kobercovém bombardování zůstanou jen černé čmouhy, které však za pár chvil nenávratně zmizí. Po kráteru ani vidu, ani slechu. Že by hlína z neprůstřelného materiálu?

Náplně misí

Když už jsem vylíčil všechny (alespoň v to doufám ;) prvky, jimiž hra disponuje, je načase říci, jaká je hlavní náplň. V prvé řadě je to –logicky- válčení a taktizování. V čem tkví úkoly? Jednou to je zabrání určitého území, podruhé je to hlídání konvoje, pak je to obrana hned tří pozic naráz a v neposlední řadě zničení (nalezení) nějakého objektu. Až na světlé výjimky je průběh hladký a bez větších zádrhelů. Párkrát se ovšem chytnete zoufalstvím za hlavu se slovy: „Co to má být?“. Na druhou stranu budete zase párkrát přímo ohromeni atmosférou. Mě se například nejvíce líbila obrana Kursku za Sověty. Naše armáda potřebovala několik minut na to, aby postavila minové pole. To si žádalo ukrutné zadržování dotěrné německé armády, a to hned na třech pozicích zaráz. Když už jsem atak s úspěchem odvrátil, musel jsem se okamžitě přemístit na druhý konec mapy, abych čelil dalšímu, o poznání většímu náporu, který se již řítil přímo za mými zády. Bleskový a navíc adrenalinový transport, kdy jsem vlastně závodil s německou armádou, kdo bude na jihu dřív, jsem tedy nakonec vyhrál. To byl ale teprve začátek, pak teprve přišel onen slibovaný nápor. Naštěstí přišly nějaké ty posily a minové pole udržovalo protivníkovu těžkou artilerii jakž takž v útlumu, takže tato bitva dopadla v můj prospěch. Nádhera.

  

Tento snímek by se dal prodávat i jako pohlednice * Bombardování musí být * Když to nejde po souši...

Druhým případem, kdy jsem se u hraní skutečně zapotil, byly ulice Moskvy. Skrze toto krkolomné velkoměsto jsem se měl dostat, jenže ve všudypřítomných domech byla nepřátelská vojska pevně zahnízděna. Množství naspořených tanků šlo vniveč, neměly prostě v takto malých prostorách tu nejmenší šanci. Musel jsem si tedy poradit se zlatou pěchotou. Aby se zamezilo ztrátám, kryl jsem svá vojska strategicky od domu k domu, načež pak kontroloval území. Takhle jsem nějak překulhal s hrstkou posledních otrhánků až do konce, ale kdybych nenašel stan s medikamenty, asi bych se svou slavnou armádou foukal kytky zespodu. Atmosféra zkrátka nemá chybu.

Megabitva

Že se po internetu a síti nehraje jen Counter-Strike, to ví snad každý. Jenže málokterá hra se dokáže tak dlouho ujmout, aby mohla konkurovat zmiňované akční legendě. Bohužel (bohudík), ani Codename: Panzers nijak zvlášť neovlivní výsadní postavení CSka na poli multiplayerové zábavy. Pravda je taková, že ve více hráčích už to není tak horké jako v režimu pro jednoho. Ve čtyřech módech víceméně jen plníte úkoly z kampaně společně, respektive proti sobě, nebo se nehorázně řežete na bitevním poli. To je ale díky „ryze střílecímu stylu“ (rozumějte nemožnosti okamžité výroby nových jednotek) jen krátkodobou záležitostí.

Stromy rostou, ptáčci štěbetají, tanky střílí, těla hoří

Grafika je úžasná, o tom snad žádná. Gepard engine je neobyčejně výkonný a dokáže si s efekty skutečně pohrát. Ať už se jedná o ranní mlhu, kouř z přehřátého tanku nebo jen mohutnou explozi, na svém monitoru to uvidíte téměř jako ve skutečnosti (s trochou nadsázky samozřejmě). Grafika je navíc neuvěřitelně detailní. Když si pohled přiblížíte úplně na maximum, můžete pozorovat i tvář vojáka. Aby také ne, když jsou složeni z tří tisíc polygonů, což je vzhledem k poměrně nízké hardwarové náročnosti téměř dokonalá optimalizace. Autoři se s grafikou natolik cítili, že udělali přímo in-game animace. Je sice pravdou, že mimika je tu naprosto nulová, ale když si vezmu, že jsem ty samé jednotky ještě před malou chvílí proháněl po poli a teď je sleduji z bezprostřední vzdálenosti, jsem uchvácen.

  

A hle, nemalý odpor u mlýna * Pohled na uraženého zajatce * Výsadek, lahůdka taktického boje

V prvních dojmech jsem maličko vytýkal práci s kamerou. I v plné verzi s ní můžete dělat doslova psí kusy. Otáčení do všech směrů i úhlů (tedy skoro všech úhlů) je dnes samozřejmostí. Tedy aspoň by teoreticky mělo být. Kámen úrazu je v oddalování. Přibližování je, jak už jsem uvedl, skvělé, ale opačné konání mi přidalo pár vrásek na čele. Přece jen bych ocenil trochu větší záběr kamery na bitevní pole a ne jen vyseknutou část, kdy musím zmateně přeletovat z jednoho konce fronty na druhou. Zákon schválnosti je neúprosný a když už jsem nešetřil superlativy v průběhu recenze, na jejím konci se vždy musí něco pokazit. Škoda.

Světlé stránky hry
  • Vynikající atmosféra hodná metálu
  • Tři příběhové kampaně čítající 30 misí
  • Množství jednotek a možností
  • RPG prvky
  • Vše nač si vzpomenete
Temné stránky hry
  • Práce s kamerou a kamera sama
  • Terén nelze deformovat
  • Tanky mají moc velkou výdrž a vojáci jsou nadlidi
  • Pár nelogických úkolů

Že by strategie roku?

Ať tak nebo onak, Codename: Panzers je přes malé chybky ideálním adeptem na titul strategie roku. Zahraniční novináři hodnotí tuto hru v průměru kolem 9/10 a 90 %, z čehož lze vydedukovat jediné. Strategie tohoto kalibru má pozitivní budoucnost. Je to dáno zejména tím, že se zaměřila spíše na střední proud než na zaryté harcovníky. Dokáže pobavit i toho, kdo neměl nikdy s podobným žánrem co dočinění. A to se autorům vyplatilo, ba dokonce ještě určitě vyplatí. Codename: Panzers totiž nosí příponu Phase one a na oficiálních stránkách je také kolonka Phase two a Phase three. Že by další díly? Já myslím, že určitě. Máme se tedy nač těšit.

Grafika: 9/10
Zvuky: 8/10
Hratelnost: 9/10
Zábavnost: 9/10

Pokud do konce roku nevyjde nic, co by Codename: Panzers nějakým zázračným způsobem předehnalo, zřejmě máme nyní tu čest se strategií roku.

Celkové hodnocení: 9/10

Dostupné pro: PC
Žánr: Strategie | Real-time strategie
Výrobce: StormRegion | Webové stránky hry
  • Vynikající atmosféra hodná metálu
  • Tři příběhové kampaně čítající 30 misí
  • Množství jednotek a možností
  • RPG prvky
  • Vše nač si vzpomenete
  • Práce s kamerou a kamera sama
  • Terén nelze deformovat
  • Tanky mají moc velkou výdrž a vojáci jsou nadlidi
  • Pár nelogických úkolů

NEJČTENĚJŠÍ ČLÁNKY

Nejlepší hry zdarma: Jak si skvěle zahrát a neutratit ani korunu

Nejlepší hry zdarma: Jak si skvěle zah…

Občas to vyjde tak, že na hry po vánočních nákupech už prostě nezbude žádný zlaťák. Jak tedy trávit dlouhé zimní večery, když už máte všechno dohrané? Vybrali jsme pár kousků, za které nemusíte dát ani korunu, a i tak se budete královsky bavit.

včera | | 19 N/A
Nejlepší hry pro Playstation 4: deset tipů, které zaručeně dobře zabaví

Nejlepší hry pro Playstation 4: deset …

Letos se pro Playstation urodila spousta herních pecek, v našem vánočním rádci proto z většiny najdete exkluzivní tituly. Nezapomněli jsme ale ani na multiplatformní hry.

30.  11.  2017 |
Ubisoft rozdává AC IV: Black Flag a World in Conflict zcela zdarma

Ubisoft rozdává AC IV: Black Flag a Wo…

Nadílka od Ubisoftu bude v podobě her, které určitě moc dobře znáte. Těšíte se?

5.  12.  2017 | | 2 N/A
Vybrali jsme nejlepší PC hry pod stromeček

Vybrali jsme nejlepší PC hry pod strom…

Toto je deset her, které byste rozhodně neměli při hraní na počítači vynechat.

6.  12.  2017 | | 21 N/A
7 tipů na nejbrutálnější hry historie, co vám zaručeně spraví chuť

7 tipů na nejbrutálnější hry historie,…

Je libo násilí a hektolitry krve? I to se občas šikne. Pojďte se tedy s námi podívat na ty nejbrutálnější hry, které spatřily světlo světa.

4.  12.  2017 | | 3 N/A
Vybrali jsme nejlepší herní notebooky pod stromeček, zahraje si každý

Vybrali jsme nejlepší herní notebooky …

Pořádný herní notebook seženete za 25 tisíc. Vybrali jsme však i levnější stroje s nutnými kompromisy, nebo naopak děla s cenou ke sta tisícům

9.  12.  2017 | | 11 N/A
Herní agenda: pochmurný listopad plný božích her

Herní agenda: pochmurný listopad plný …

Konec roku se blíží a hráčská komunita se stále těší z nových AAA titulů. Ne v každém případě to ale vyjde a v minulém měsíci jsme zaznamenali pár průšvihů, které se dostaly i mimo herní svět. Nebudeme ale listopad brát tak negativně. Přece jenom se v něm objevilo pár světlých chvil, které byste rozhodně neměli minout.

2.  12.  2017 |
Xbox One vs Xbox One X: grafický pokrok nebo bláboly? (galerie)

Xbox One vs Xbox One X: grafický pokro…

Xbox One X vyšlo nedávno a mezi vylepšeními jasně dominuje grafika. Rozhodli jsme se, že několik her detailně porovnáme v galerii.

29.  11.  2017 | | 30 N/A