Recenze: Cold Fear – Doom uprostřed oceánu

Že vás pekelné hrůzy a naprostá zkáza nemusí zastihnout jen uvnitř vesmírné stanice na Marsu, ale také na vlnách rozbouřeného oceánu, v současnosti a na naší planetě, o tom vás přesvědčí nový akční horor z dílny DarkWorks, autorů původního Alone in the Dark. Podařená adrenalinová akce těží především z povedené grafiky, originálního prostředí a brutálně vtahující atmosféry.

Platforma: PS2 (také PC a Xbox)
Multiplayer: ne
Paměťová karta: ano
Widescreen: ano
Vibrace: ano
Výrobce: DarkWorks
Vydavatel: UbiSoft
Distributor v ČR: Cenega (
www.cenega.cz)
Homepage:
www.coldfeargame.com

Jestliže ve vesmíru nikdo neslyší váš křik, zkuste si zařvat uprostřed Dokonalé bouře na palubě lodi, smýkané nepopsatelně silnými živly po nekonečné ploše divokého oceánu. Burácející voda vás spolehlivě přehluší, do úst vám ocelová obloha vmete hustý déšť smíšený s ledem a budete mít docela štěstí, když vás nezasáhne jeden z divoce řádících blesků. Přesto možná budete chtít na palubě, nakláněné v šíleném rytmu ze strany na stranu a bičované nekonečnými nárazy obřích vln, zůstat a dál zkoušet volat o pomoc. V podpalubí vaší lodi totiž číhá smrt mnohem děsivější, než uprostřed řádění vodního živlu.

  

Dokonalá Bouře na Lodi duchů znamená jediné - tohle není Titanic a romantika se nekoná

Pokud něco, rozhodně dokázali tvůrci hororové hry Cold Fear zachytit rozbouřené moře způsobem, který nejen že překonává všechny bouře, jaké jste kdy ve hrách zažili, ale přímo ve vás vzbuzuje děs ještě předtím, než vůbec spatříte prvního protivníka. A právem – vlny o výšce několikapatrových budov vás mohou bez problémů srazit z paluby lodi, stejně jako všudypřítomné rozhoupané a rozpohybované předměty. Vzhledem k tomu, že 90% herního času se navíc houpe herní kamera, není tohle nic pro hráče trpící mořskou nemocí (na GameFAQS.com se mnozí přiznávali k prvnímu záchvatu nevolnosti již po půl hodině hraní, to je na hru limitovanou současnou generací konzolí slušný výkon).

Co číhá v temnotách

Velký záoceánský tanker ruského původu si razí cestu zmíněnou bouří, když z jeho paluby do všech stran vylétnou zoufalé radiové signály s prosbami o pomoc. Americká armáda, která podezřelé aktivity na jeho palubě již nějakou dobu sledovala, vysílá na místo rovnou námořní přepadové komando. Navzdory děsivé bouři se výsadek z vrtulníků podaří a komando začíná prohledávat palubu zničeného a zdánlivě opuštěného tankeru… z deštivé clony se ale vynořují podivné stíny a všichni námořníci do jednoho umírají. V zoufalé snaze získat jakoukoliv pomoc kontaktuje armáda pobřežní stráž, která na místo vyšle malou jednotku s Tomem Hansenem, vaším hrdinou, v čele.

  

Tohle místo je strašidelné i bez těch monster z hlubin... držení zábradlí pro stabinější mušku v praxi

Vaše jednotka je zmasakrována stejně rychle jako vojáci a během několika minut zůstáváte na palubě Lodě duchů sám. Jako by zuřící oceán chtěl loď spolknout, vztyčuje kolem ní stále větší vodní stěny. Tmu rozrážejí divoce křižující blesky a zatímco se vydáváte do podpalubí, jste svědky několika zoufalých bojů strachem šílených ruských námořníků s neviděným nepřítelem. Jak se probíjíte dlouhými chodbami a poničenými kajutami, vražedné zlo si pomalu nachází cestu i k vám. Re-animace mrtvých je jedním z jeho běžných nástrojů.

  

Brokovnice bude váš nejlepší kamarád * Plamenomet taky umí * Využívejte prostředí ke zničení nepřátel

Na palubě naleznete jedinou živou osobu – Annu Kamsky, kterou tajemní ruští sponzoři drželi jako rukojmí, aby přesvědčili jejího otce, slavného vědce, k práci na jejich děsivém projektu. Po monumentální havárii se podíváte přímo ke kořenům zla – na mořskou ropnou plošinu Star of Shakalin, z jejíchž hloubkových vrtů se děsivé zlo v podobě záhadných „exocelů“ dostalo na náš svět. Ve velkolepém finále půjde po vzoru filmu Věc samozřejmě o osud celého lidstva…

Tradiční horor

Příběh hry je plný klišé, známých ze slavných filmů… stejně jako je hra samotná plná klišé ze slavných interaktivních hororů. V případě jednoho z nich si dokonce vypůjčila tolik, až si vysloužila nelichotivou přezdívku „Resident Evil 4 RIP“. Přitom ale nic z toho není na škodu – i když by originálnější příběh titulu jistě prospěl (navíc je příběhových momentů minimum, s krátkými a pouze občasnými filmovými animacemi), Doom se bez něj taky obešel a právě Doomu 3 je hra místy až neuvěřitelně podobná (takže přesnější by bylo RE4/Doom 3 RIP:-)).

  

Ne děti, tohle OPRAVDU*NENÍ Doom 3

Většinu času sledujete dění z pohledu za zády hlavního hrdiny, přičemž během míření kamera po vzoru RE4 (nebo Splinter Cell) klesne blíže k ramenům vaší postavy. V míření vám asistuje laserový paprsek. Na palubě lodi je někdy těžké rozkývanou zbraní něco trefit – ale od toho hra využívá prvek „přidržení se zábradlí“, což provedete jediným stiskem trojúhelníku - a vypadá to velmi filmově. Ovládací rozhraní je přívětivě pestré, takže hra obsahuje několik módů chůze během míření apod., dříve nebo později jistě najdete ten svůj a dostanete ovládání pořádně do krve – což je potřeba, protože mnoho nepřátel je malé velikosti (pavouci ala Věc) a obtížnost poměrně tvrdá.

Hra je natolik podobná Doomu 3 (vzhled a barevná paleta drtivé většiny interiérů, především pak laboratoře na ropné plošině) a Max Payne 2/Resident Evil 4 (kamera, ovládání, herní styl, zbraně atd.), že není třeba dalších slov na úkor její hratelnosti. Určitou pestrost zajišťují výbušné barely či plynové trubky, různé předem připravené objekty na srážení nepřátel a občasné předměty či situace, nachystané na řešení za pomoci „akčního –use- tlačítka“. Obtížnost je tvrdá, ale přijatelná (kromě jednoho poněkud drsnějšího souboje s bossem) a hrací doba okolo čistých deseti hodin pro soustředěného a zkušeného hráče. Dohráním se odemykají příjemné filmové „making of“ bonusy.

Atmosféra hustější než krev

Podobně jako Doom 3, těží také Cold Fear v první řadě z absolutní atmosféry. Zmutovaní nepřátelé AI příliš nepobrali a hratelnost je také poměrně klasická, nicméně herní prostředí je zkrátka ohromující. Představte si ony špinavé rezavé koridory s protahujícími se stíny, jak je znáte z D3 – a přidejte do nich všudypřítomnou vodu tekoucí, kapající, hrnoucí se kolem vás. Některé okamžiky na palubě tankeru nebo pod hladinou v ropné plošině patří k tomu nejlepšímu, co jsem z hlediska grafiky na PS2 viděl. Také špičkové speciální efekty jako voda stékající po obrazovce vaší televize dodávají všemu ten správný říz.

Světlé stránky hry
  • Silná atmosféra
  • Mimořádná grafika
  • Originální prostředí
  • Tradiční hratelnost
  • Vynikající ozvučení
  • Vtahující zápletka
Temné stránky hry
  • Řada klišé
  • Schématický příběh
  • Relativní krátkost

Svůj podíl na jedinečném zážitku má kromě špičkové grafiky i bezchybné ozvučení, od poctivého dabingu (dostatečně hluboký hlas hlavního hrdiny, Rusové nadávající ve své mateřštině… ) přes patřičně děsivé zvukové efekty (skřípot namáhaného kovu, chrastění rozhrnovaného vybavení stanice, nelidské skřeky nepřátel… ) až po velmi dobrou hudbu, která se čitelně nechala inspirovat sérií Resident Evil. Ačkoliv Cold Fear zřejmě nezboří žádnou novodobou herní bariéru ani rekordy prodejnosti, jde o nenápadného černého koně, který by si snadno mohl získat přízeň mnohem většího počtu fanoušků, než byste na první pohled odhadli.

Grafika: 9/10
Hudba: 9/10
Zvuky: 9/10
Hratelnost: 8/10

Patřičně mrazivý horor, zasazený do vražedného prostředí rozbouřeného oceánu a předvádějící bouři, jakou jsme ještě ve hrách nezažili. Elegantní skloubení oblíbených klišé do zábavné akční hry s nezapomenutelnou atmosférou.

Celkové hodnocení: 8/10

Diskuze (10) Další článek: Střípky informací z mozaiky jménem Neverwinter Nights 2

Témata článku: , , , , , , , , , , , , , , , , ,