Recenze: Cold Fear – zombíci po francouzsku

Dostává se nám opět adrenalinové dávky v podobě napínavé akční hry o přežití, která je situována do rozbouřeného oceánu. Mnozí se už určitě začínají těšit, případně nekontrolovatelně třást v očekávání této variace na známé téma. A určitě mají proč – na hráče čeká spousta nemrtvých nepřátel, řešení záhad a hlavně pořádná atmosférická akce.

Platforma: PC (také PS2 a Xbox)
Typ hry: survival horror
Multiplayer: ne
Minimální konfigurace: procesor 1 GHz, 256 MB RAM, 2,2 GB na HDD, 64 MB grafická karta kompatibilní s DirectX 9c
Doporučená konfigurace: procesor 2 GHz, 256 MB RAM, 2,2 GB na HDD, 64 MB grafická karta kompatibilní s DirectX 9c
Testovací konfigurace: Athlon XP 2700+, 512 MB RAM, GeForce FX 5600 128 MB
Výrobce: DarkWorks (
www.darkworks.com)
Vydavatel: UbiSoft
Distributor v ČR: Cenega (
www.cenega.cz)
Homepage:
www.coldfeargame.com

Ještě před tím, než byla kontaktována pobřežní hlídka, bylo na  ruskou velrybářskou loď Duch východu vysláno elitní přepadové komando. Bohužel kontakt s ním byl ztracen za velmi podivných okolností (zahrnujících agresivní stvoření masakrující jednotlivé vojáky) a velící důstojník celé akce je ochoten obětovat další lidi jen aby se dozvěděl, co se na lodi vlastně stalo. A tak je povolán záchranný tým Toma Hansena, aby se na loď vypravili. Tom se vydává na palubu sám, podporován pouze radami a příkazy udílenými přes vysílačku.

   

Náš neohrožený hrdina, Tom Hansen... * ...bude často v ohrožení života... * ...a ne vždy to musí skončit dobře

Ocitáte se v noci na palubě doslova zmítané na vlnách rozbouřeného moře. Ve vysílačce doznívají poslední pokyny a už zachytáváte zběsilou komunikace několika posledních přeživších žoldáků, kteří se marně snaží ubránit se proti tajemnému hrozivému nepříteli. Loď hnána vlnami hrozivě skřípe a vy se máte vydat dále po palubách do jejího nitra. Jste sami, oslepeni vodní tříští a přívaly deště, všude se ozývá podivné vrzání a hrůzu nahánějící skřípot. A bude hůř...

Rákosníčkova atmosféra

...aneb atmosféra tak hustá, že by se dala krájet. Již první okamžiky hry vás přesvědčí, že tohle nebude žádné béčko. Na loď se neustále valí vlny, které s ní pohupují jako se skořápkou. Po virtuálním skle kamery stékají jednotlivé kapky vodní tříště (později se k nim přidá také červená tekutina známá jako krev, a to konkrétně při bližších setkáních vašich zbraní s obsahem mozkoven vašich protivníků). Jakmile se dostanete do interiérů, bude vás děsit sebemenší šelest či zachroptění, protože za každým rohem se může skrývat bývalý kuchař či steward, který teď nemá na práci nic jiného než na vás zaútočit a případně si i pochutnat. Ale to možná trochu předbíhám.

   

Bude muset zápasit s vlnami * Ohrožovat ho bude i náklad * Nebude na něj čekat přátelské uvítání

Zpočátku se samozřejmě Tom s protivníky setkávat nebude a to hlavní, s čím bude mít problémy, bude udržet rovnováhu na něčem tak šíleně proměnlivém a pohupujícím se jako je paluba lodi za bouře. Věřte mi, že již po několika málo minutách strávených na Duchu východu se vám bude zdát houpání normální a právě jeho absence vám bude činit potíže (nedokázal jsem například chvíli pochopit, proč se mi ten dokument ve Wordu nebi ta internetová stránka zdají najednou nějaké divné - dokud jsem si neuvědomil, že se mi před očima houpou taky).

Houpání lodi je rovněž doplněno nástrahami v podobě vln bičujících palubu, které, pokud si nedáte pozor, vás mohou pěkně zranit, případně i smést až k okraji paluby. Díky neustálému pohybu lodi je také znesnadněno míření, což je do jisté míry kompenzováno v interiérech, ale ve venkovních prostorách je zase možné šikovně se přidržet zábradlí a jednak si tak vylepšit mušku a jednak také zabránit vlnám a poryvům větru, aby vás odnesly nežádaným směrem. Každopádně se domnívám, že zážitky z pobytu na moři se autorům dosti věrně podařilo přenést do virtuální podoby.

   

Často bude jeho život viset na vlásku * Obrovské vlny se na něj neúprosně valí * Bude muset využívat prostředí

A odkud se to všechno bere

Předem bych rád předeslal, že jsem doposud nehrál žádnou hru ze série Resident Evil, ale díky názorům kolegů a několika zběžným seznámením se s jednotlivými díly vím (a bude to jasné každému), že právě tato veleúspěšná série byla hlavní inspirací pro Cold Fear. V obou případech se jedná o survival action adventure, pkaždé zde máme neohroženého hrdinu stojícího proti přívalům nemrtvých (či jinak fyzicky pozměněných) bytostí a oběma v dalších částech hry sekunduje sexy hrdinka. Prostě Cold Fear dokázal úspěšně napodobit svůj starší vzor, ať už herně či atmosférou - a jako bonus přidává právě ony již zmiňované originální vodní hrátky.

   

Častý boj proti přesile člověka zocelí * V temnotách čekají tuzí protivníci * Mateřství v podání exocelů

Jako další zdroj inspirace bych rovněž viděl skvělou hru System Shock 2, která na mě podobně působila atmosférou neznámé lodi plné nepřátelských stvoření. A hlavně se zde setkáváme se zápisky zesnulých členů posádky (ostatně tento prvek přejal například i Doom 3), které ze začátku pomáhají v lepší orientaci v herním prostředí a později ozřejmují příběh a dodávají mu celkově dobře promyšlené pozadí podbarvené pachem smrti a marnosti. A nijak nevadí, že stejně jako spousta dalších věcí vycházejí z určitých zažitých a předvídatelných herních postupů.

Rád bych také zmínil, že díky zasazení příběhu na ruskou loď a později ropnou plošinu budou tak trochu ve výhodě ti dříve narození, neboť nápisy na zdech či popisky identifikující jednotlivé kajuty jsou v azbuce, takže si je budete moci užít v originále. Ale na druhou stranu ti, kdož jazykem našich slovanských bratří nevládnou, si zoufat nemusí, neboť vše je elegantně vyřešeno díky znalostem hlavního hrdiny, který ruštinu plynule ovládá a tudíž nápisy vždy přeloží do srozumitelnější formy (popisek v angličtině se vždy objeví ve spodní liště).

   

Posádka už většinou moc nepomůže * Naštěstí je tu je tu přítel na telefonu * Ja tóže znáju parusky

Zabij zombíka a zachráníš svět

Co se příběhu samotného týče, zjišťujete postupně při procházení prostor, že se nejedná o jen tak obyčejnou velrybářskou loď, ale že je určitým způsobem propojena s těžební plošinou Hvězda Sachalinu a s výzkumem tam prováděným. Na samotnou plošinu také zavítáte spolu s osvobozenou hrdinkou Annou, která je vlastně... abyste tam zjistili, že... Ale to už nechám na vás. Příběh je určitě také jedním z faktorů, který hru drží pohromadě, i když některé zvraty jsou spíše předvídatelné. Nakonec jako obvykle zjistíte, že to, co stojí mezi zkázou lidstva a jeho přežitím, je náš hrdina a tak se naplní osud jemu předurčený.

Nepřátelé, se kterými se budete setkávat, moc inteligence nepobrali (co taky chtít po neživých tvorech řízených... A teď už jsem to málem prozradil), ale nahrazují to svou agresivitou a nezdolností. Pokud je totiž nezlikvidujete ranou do hlavy či jiným připraveným spektakulárním způsobem, budou se k vám stále vracet jako bumerang. Postupem hry také nabývají na odolnosti, rychlosti i částečně inteligenci, ale to se vám už také dostane vylepšeného zbraňového arzenálu. Ten bude čítat mimo jiné jak zbraně účelné – třeba pistoli vybavenou svítilnou; účinné – brokovnice je jak skvělá, tak efektní; a ještě účinnější - kdo by si nechtěl vyzkoušet grilování a smažení dohromady aneb plamenomet to jistí.

   

Malí pavoučci ze začátku nevypadají nebezpečně * Posádku nečekají radostné vyhlídky * Kde by byl Bond bez svých bondgirls

Hra celkově působí dobře, ale její konzolový původ je přesto jasně viditelný. Počínaje základním rozhraním a nahráváním jednotlivých lokací, které sice není dlouhé, ale zato si ho užijete opravdu velmi často; omezením grafiky, která ale na druhou stranu nevypadá až tak špatně hlavně v exteriérech a to hlavně díky efektům bouře; či systémem kamer, které někdy dokáží znepříjemnit život, když se při změně úhlu záběru mění radikálně i jednotlivé směry pro ovládání postavy nebo když na vás vyskočí nepřítel z úhlu, který nemáte šanci vidět. Naštěstí je zde pohled „přes rameno“ se kterým se dá bojovat dobře, ale běhat se v něm nedá vůbec.

Světlé stránky hry
  • Inteligentně vytvořené prostředí
  • Využití klasických hororových prvků
  • Strhující atmosféra podporovaná skvělými zvuky
  • Relativně jednoduchá, ale zábavná hratelnost
Temné stránky hry
  • Krátká hrací doba
  • Minimum inovativních prvků
  • Občas obtížná orientace v prostorách lodi či plošiny
  • Omezení daná konverzí z konzolové verze

Každopádně se mi hra v celku líbila a jednotlivé body už najdete rozepsané v hodnocení.

Grafika: 7/10
Hudba: 7/10
Zvuky: 9/10
Hratelnost: 8/10

I když hra v mnoha ohledech napodobuje a kopíruje známé a osvědčené postupy, myslím si, že se jí to vcelku vše obstojně daří kombinovat, ale zázraky nečekejte. Doporučují 4 z 5 exocelů...

Celkové hodnocení: 7/10

Váš názor Další článek: Electronic Arts se vrhá na školní fotbal

Témata článku: , , , , , , , , , , , , , ,