Recenze: Command and Conquer 3: Tiberium Wars - do třetice všeho dobrého

Platforma: PC, X-Box 360
Typ hry: RTS
Výrobce: Electronic Arts Los Angeles (http://www.ea.com/)
Distributor v ČR: EA Czech (http://www.electronicarts.cz)
Homepage: http://www.ea.com/commandandconquer/
Minimální konfigurace: procesor 2 GHz, 512 MB RAM, 6 GB na disku
Datum vydání: 28.3.2007
Preview: http://doupe.cz/h/PChry/Ar.asp?ARI=115729
První dojmy: http://doupe.cz/h/PChry/AR.asp?ARI=116130

Upozornění na začátek: Pokud jste fanoušci série Command and Conquer, vraťte se poklidně zase k hraní. I kdybych byl sebelepší pisálek, perle v podobě Command and Conquer 3: Tiberium Wars se nevyrovnám.

  
Kdopak nám to tu velí? Sám Kane! * I když, možná taková velitelka taky není špatná * Když nevíte, zeptejte se encyklopedie ve hře

Studio Westwood, původní tvůrce série Command and Conquer, je nyní součástí kolosu Electronic Arts. Již uplynula nějaká ta chvíle, kdy se naposledy geniální tvůrci ozvali, odbočka z klasické série s přídomkem Generals se po herních stolech válí už nějaký ten rok. Přesto však mohu s klidným srdcem říci, že ono čekání na další počin stálo za to. Electronic Arts viditelně na špičkovém studiu nešetří a na svět se v dnešní záplavě her, které ihned po vydání dostávají desítky oprav, dostala zase jedna pořádně dokončená hra.

Vy zíráte, my zíramé, Conquer

Drobnosti, detaily, všechno je dotaženo k dokonalosti. Série C&C vždy vynikala skvělými videi mezi misemi, nebo také v jejich průběhu. Hned první spuštění nás ubezpečí, že tentokráte tomu bude trošku jinak, lépe. Vím, že se tak vrhám vstříc lynčujícímu davu, ale dovolím si tvrdit, že Westwood dosáhli stejně jako Blizzard v této oblasti naprosté dokonalosti. Pro svět C&C je také typické, že tato videa neukazují jen dovednosti grafiků a animátorů, ale hlavně herecký talent v jeho krystalické podobě. Můžete si klidně tvrdit, že veškerý děj je předvídatelný, přesto však budete mezi misemi sedět a hltat snímek za snímkem, aby vám nic neuniklo.

  
To není normální zima, to je zima radioaktivní * Stealth team se osvědčil, ka-boom! * Nálet, to krytů!

Takto budete činit nejen po spuštění hry, ale i na začátku obou kampaní. Klasicky proti sobě bojují Global Defense Initiative, ti „hodní“, kteří se snaží chránit lidstvo před Tiberiem a terorismem z rukou Bratrstva NOD, zákeřných fanatiků, posedlých myšlenkou na sjednocení celého světa a využití Tiberia jako energetického zdroje. V tomto se celkem nic nemění, Kane stále žije, takže kde je schovaný ufon? Ahh, ano, mimozemšťané, to je ono. Aby se o nadvládu na naší roztomilé modré planetě nepřetahovaly jen dvě síly, přišla nám ještě návštěva v podobě rasy Scrin.

Představení dvou základních stran snad není potřeba, pokud jste aspoň trochu žánru znalí, měly by vám být jasné. Podívejte se ale do tlamiček našich hostí z vesmíru, kteří se ve hře objeví až později. Nebudu raději prozrazovat více z jejich role v příběhu, důležitější je, jak se za ně hraje. Jednoduchá odpověď by zněla rychle, podobně jako v případě ostatních dvou protivníků, ale s tím se asi nespokojíte. Každá jejich jednotka je úzce specializovaná a pokud se rozhodnete použít ji jinak, s největší pravděpodobností si říkáte o nákup nové.

We are the Scrins

Kde GDI bojuje mamutí silou a NOD úskoky, Scrinové využívají své široké škály možností, jak danou situaci vyřešit. Pokud vás láká hrát za mimozemšťany, zastavte se ještě chvíli. Protože většina vozidel může být posílena základními jednotkami, vojáci mají specifické funkce, můžete se starat o různá vylepšení, k plnému zvládnutí této rasy v boji proti lidem budete potřebovat aspoň o ruku více, než má protivník. Ano, vyhrát se dá jistě i bez těchto všech vychytávek, ale s nimi je to jednodušší. Aneb proč to dělat jednoduše, když to jde složitě, i mléko pijete se solí, protože jste drsňáci?

  
Houston, máme tady problém * Soutěž v synchronizovaném plachtění * Do trhliny s vámi

Když jsme u těch jednoduchých věcí složitě, přesně toto je případ ovládání. Ve chvíli, kdy nehrajete jiné strategie, je skvělé. Všechno šlape, intuitivně tušíte, co by mohlo být dobré zmáčknout a taky se tím řídíte. Jakmile jste ale zvyklí na ovládání jakékoliv jiné strategie, které je podobné ostatním hrám žánru, jste zde ztraceni. Ani po několika hodinách hraní jsem nemohl říci, že bych si byl jistý, kterým tlačítkem kliknout, natož pak jak označit jednotky. Možná za to mohou dny a měsíce u jiných her, které si vzaly za vzor jistý operační systém, ale když mám bojovou skupinu a chci do ní něco přidat, tak to hledám pod Ctrl, nikoliv pod Shiftem. Je to drobnost, stejně jako klikání pravým myšítkem pro pohyb, levým pro schopnost a netypicky pravým pro útočný pohyb, ale u jinak dokonalé hry je tato muška vidět jako značka trabantu na vašem Lamborghini.

  
Načerpáme tiberium a hnedle je tu zelený paprsek * Palte vším, co máte * Ion cannon charging

Jakmile překonáte nástrahy ovládání, přestanete slintat po úžasných videosekvencích a začnete se věnovat vlastní hře, všimnete si jedné zvláštnosti. Kampaně za obě strany jsou v podstatě identické co se časové a místní osy týče, vždy je však příběh vyprávěn z jiného pohledu, což dodává misím jedinečnost. Hned první mise za GDI končí zničením orbitální stanice, k čemuž budete směřovat i v první misi za NOD, ale přes stejný cíl je průběh obou misí tak odlišný, jako jestřáb a škorpión ve znacích obou stran. V průběhu kampaně si užijete rozličných misí - od prosté bitky s úkolem zabij vše, co se hýbe, a pokud se to nehýbe, tak preventivně taky, přes časované útoky na důležité budovy, obranu klíčových bodů, hru bez základny pouze s nějakými jednotkami, nebo s přílivem posil – prostě cokoliv si vzpomenete.

Otevírá se zlatá brána

A když už kampaně dokončíte poněkolikáté, jen proto, abyste získali za různé úkoly lepší medaile, nezbývá než se pustit do potyček s počítačem. Zde na vás čeká slušná várka map, kdy vítězství proti počítači jsou hodnocena opět metály, podle obtížnosti protivníka. Od malinkých oblastí pro rychlé střety a několikaminutové boje, až po obří bitevní pole pro několik hráčů, všechno toto můžete vesele ovládat a obsazovat. Ta pravá zábava však přichází až v podobě hry více živých hráčů.

  
Scrin se dobře baví na účet soupeře

Ať už po lokální síti, nebo prostřednictvím sítě Internet, můžete si v obou případech ověřit pravdivost starého pořekadla, že ve dvou a více se to lépe táhne. I když je počítačová inteligence na slušné úrovni, stále je předvídatelná a je pouze otázka cviku počítač porazit. Zatímco živý protivník vás vždy dokáže nějak překvapit. Časem určitě narazíte na někoho schopnějšího a pak vám přijde k duhu jiná lidová moudrost – chybami se člověk učí, ale jen blbec vlastními. Proto nám autoři přinášejí Battlecast, pomocí něhož můžete sledovat bitvy jako v televizi a dokonce prostřednictvím různých nástrojů je i v reálném čase komentovat ve vysílání pro ostatní. Není to sice žádná převratná změna, ale i takováto drobnost doplňuje povedenou mozaiku Tiberium Wars.

Nenápadně jsem nakousl umělou inteligenci a abych nezůstal jen u toho, tak ji musím pochválit. Protivník se slušně přizpůsobuje vaší taktice, i když si na začátku můžete zvolit jeho povahu, dokáže vymyslet nějakou lest a překvapit vás, zejména na nejvyšší obtížnost. Jen občas se stává, že se zaseknou klidně i vaše jednotky, hlavně v případě harvesterů je tato situace tristní, když se dva přetlačují u vjezdu do rafinerie a vaše peníze se jistě blíží k záporným cifrám. Většinu podobných problémů však řeší rychlá hra, stačí vybudovat malou sílu a za chvilku je protivník ve špatné straně záhonku, příliš hluboko.

Rychle do něj, ať neví

Tomuto odpovídá i výběr jednotek a technologií. Pokud jste zvyklí na desítky rozličných jednotek, stovky vylepšení, rozsáhlý technologický strom, jste zde špatně. Pokud po půl hodině hrajete stále tu samou misi, tak to bude jen proto, že už máte všechny protivníky připravené k likvidaci a jen čekáte na odpočet ultimátní zbraně a její následné použití. Ono ostatně ty efekty za to stojí.

  
Střílejte zprava doleva * Tohle nejsou hvězdy, ale výstřely * Tiberium nám krásně vyrostlo, bude sklizeň

Obecně se dá říct, že po grafické stránce se Tiberium Wars vyvedly. Vojáci GDI vypadají jako praví odhodlaní a ostřílení veteráni, prostředky bratrstva NOD připomínají teroristy jak je známe z denních zpráv, Scrinové jsou typičtí mimozemšťané. Není ale hezčí pohled, než když si jen tak pro zábavu uděláte dvanáctičlennou letku helikoptér Orca, které pak krouží nad zbytky protivníkovy základny, nebo sledujete synchronizované plachtění stealth týmů NOD. Do toho všeho létají energetické výboje, řady nepřátel kosí základní hejna nejmenších létajících mimozemšťanů, prostě radost pohledět.

Podobně je tomu i u hudby, pokud najdete chvilku na zavření očí, tak vám melodie společně se zvuky bitvy přinese přesný obrázek co se děje na monitoru. Stačilo by hlasové ovládání a oči by mohly vesele odpočívat. Přitom hudba sama o sobě není přehnaně výrazná, nestrhává na sebe vaši pozornost, spíš jen potichu pumpuje krev v žilách, rozehřívá mozek a prsty, nutí vás pokračovat a sledovat konec protivníka v mimodimenzionální propastí za svistu orkánu.

Tiberium Wars je pravý nástupce série, která pozvedla strategický žánr do dnešních výšin. I když se objevují na jeho hávu nějaké nečistoty, v podstatě přináší jen málo nového, tak i to málo stačí, navíc už samotný základ byl výtečný. Pro fanoušky strategií v podstatě povinnost, i když si více zaklikáte, než vymyslíte. Král žánru akčních strategií je zde, přidejte se k jeho trůnu.

Grafika: 10/10
Hudba: 9/10
Zvuky: 9/10
Hratelnost: 9/10

Command and Conquer. Nic víc, nic míň. Pokud se vám tato série líbila, budete potěšeni, jinak zklamáni nebudete.

Celkové hodnocení: 9/10