Recenze: Condemned: Criminal Origins - děsivější než FEAR

Místo činu. Obvyklý policejní postup. Ale pravidla se rázem mění. Vrah zabije dvojici policistů vaší zbraní a z vás, uznávaného agenta FBI, se v okamžiku stává žádané zboží. Není to však zdaleka první, ba ani poslední překvapení hry, která oživuje žánr detektivek a jež je v mnoha ohledech děsivější než její bratr, střílečka FEAR.

Platforma: PC, Xbox 360
Multiplayer: Ne
Vývojář: Monolight
Vydavatel: Sega
Distributor v ČR: Individuální dovoz
Homepage:
www.condemnedgame.com

Náznak příběhu jste mohli objevit už v úvodním, perexovém odstavci. Jméno vaší postavy zní Ethan Thomas a jste agentem FBI. Ne ledajakým. Máte nezvyklý dar a čich pro zajišťování důkazů, který vám vynesl pozici detektiva a úkol pracovat na případech sériových vrahů. Dlouhá léta jim znepříjemňujete život. Jenže to se v okamžiku mění – po zmíněných událostech na místě činu jste lovenou zvěří právě vy. Utíkáte před policií, pronásledujete skutečného vraha a objevujete řadu šokujících důkazů, které jasně říkají - stojí před vámi největší případ celé dosavadní kariéry. A půjde v něm o život.

Střílečka bez střelby?

Condemned: Criminal Origins je příjemným osvěžením ve světě akčních stříleček, jímž vládne brutální akce a desítky prázdných nábojnic, rozesetých v okolí. Jakkoliv hra spadá do žánru FPS, zapomeňte na vše, co jste se naučili při hraní FEAR (obě hry vzešly ze studií firmy Monolith). Zde nebude vaším životním partnerem silný samopal nebo pistole, po okolí se neválejí desítky zásobníků a lékárničky jsou k dispozici pouze ve krizových místech. Condemned se drží schématu reálného světa, což samo o sobě postačí, aby jeho atmosféra nabyla neočekávaných rozměrů.

  

Věřte mi - dostat trubkou po hlavě není příjemné * Hledáme jehlu v kupce sena, aneb sbírání důkazů * Skutečnost, nebo pouhá představa?

Potřebujete zbraň? Sáhněte po trubce, sekyře, kusu obyčejného dřeva – interakce s prostředí je zásadním elementem nejen kvůli výběru správné zbraně, jejichž "arzenál" dále skrývá takové originality jako jsou dveře od železné skříňky a další. Souboje jsou animální a drastické, plné zuřivosti, a taktika se v jejich oparu ztrácí. Condemned je už od svých základů nebývale surová a realistická záležitost, v níž je střelná zbraň narozeninovým dárkem. Pokud na ní narazíte, pohled do zásobníku odhalí neúprosnou skutečnost - k dispozici máte několik nábojů, které mizí s útokem prvních bestií. Škoda, že se pocit "každý náboj má cenu lidského života" v některých okamžicích vytrácí - na mysli mám především pojetí poslední mise, v níž je koncentrace zbraní a lékárniček nebývalé vysoká. Jistě, rostoucí obtížnost byla zřejmým důvodem, proč tvůrci podali hráčům pomocnou ruku - Condemned se ale v takové chvíli začíná až příliš podobat klasickým FPS, na něž ze zřejmých důvodů ztrácí.

Děsivý zážitek

Hlavní slabinu hry jsem nakousnul již příkladem poslední mise: Condemned: Criminal Origins ji skrývá v místech, jež tak dobře známe z FEAR. Po stránce level designu obě hry nevyužívají potenciálu a přestože nás tvůrci zdárně zavádějí do rozmanitých míst po celém městě, hluchých míst se nevyvarovali. Kromě poslední mise tyto přichází již po dvou hodinách hraní, kdy se nestále potloukáte stejnými, nebo velmi podobnými chodbami, zabíjíte ty samé (nebo velmi podobné) nepřátele a vývoj příběhu se nijak významně nehýbe kupředu. Naštěstí je ve hře dostatek prvků, jež oživují hratelnost, a s postupující herní dobou nejenže přirozeně graduje příběh, ale také se vrací rozmanitost herní náplně. A právě v takových okamžicích se ukazuje přednost Condemned; nedovolí vám opustit její zákoutí až do velkého finále.

  

Tady to všechno začalo * Tomu se říká přímý zásah * Zapálená pochodeň vám nejen osvítí cestu, ale slouží i jako zbraň

Atmosféra totiž nenarůstá a nevyvíjí se jen díky hororovému pojetí a minimalizaci přestřelek - hra za ně velkou měrou vděčí také originálnímu ztvárnění mimo-akčních situací. Není jich málo. Významnou roli hraje sběr důkazů šikovnými policejními zařízeními (a také šestým smyslem vašeho hrdiny, jenž je pro vývoj příběhu zásadní), nebo komunikace po telefonu s vaší policejní opatrovatelkou. Společně sbíráte částečky skládanky, v níž se tvůrci neomezují jen na realitu; naopak zacházejí až do světa paranormálních jevů. Po městě se začíná šířit záhadná epidemie umírajících ptáků a hlavní hrdina stále častěji trpí halucinacemi, jež vyvolávají řadu otázek. Šokující finále bobtná dvojicí alternativních zakončení, které se neomezují na americký happyend (za což jsem nebývale rád).

Nic nebaví věčně

Problematický ovšem není pouze level design. Je nepochybné, že se tvůrcům podařilo poměrně rovnoměrně rozložit děsivé okamžiky – mezi nejpovedenější osobně řadím skupinku figurín, jež vás pronásledují po několika místnostech (vždy se objeví před nebo za vámi, obklíčí vás, a vy vyděšení pomalu čekáte na okamžik, kdy některá z nich zaútočí). Stejně tak ale absentuje jakýkoliv vývoj akčních pasáží, tedy soubojů s nepřáteli. Těch nabízí hra pouze omezené množství a hráč prakticky není nucen měnit taktiku boje. Po několika hodinách hraní se proto Condemned zvrhává v rychlé zabíjení nepřátel, které se stává nezáživným, a v pomalé prohledávání místností, jež provází strach a obavy (a které je naopak stále atraktivní a dostatečně atmosférické). Navíc ani posedlí, zuřiví nepřátelé nepředstavují velkou hrozbu a o umělé inteligenci nemůže být v pravém slova smyslu řeč. Čas od času se sice protivníci dokáží schovat za některý ze sloupů a překvapit vás, ale to se jim daří jen zřídka.

  

Na konci tunelu je vždy světlo * Nepěkný hubeňour, měl by něco sníst * Co si objevila, agentko Sculeyová?

Poslední odstavce možná nevyznívají tak pozitivně a obdivně, jak si Condemned i přes své chyby zaslouží. Ani zmíněné nedostatky totiž nepřekonávají výtečnou atmosféru a herní pojetí, jež vám zprostředkuje nevídaný zážitek. Ten navíc podtrhuje kvalitní grafické zpracování, jehož jediným problémem je přílišná podobnost prostředí a malý kontrast mezi jednotlivými lokacemi. Měl jsem možnost hrát Condemned na obyčejné, i HD televizi, a přestože ve vyšším rozlišení vypadá Condemned lépe, ani na starších "bednách" graficky nezklame. Navíc - a to je podstatné - větší roli než vizuální hraje dojem zvukový. S kvalitní aparaturou narůstá i děsivost některých okamžiků. Mňam.

Světlé stránky hry
  • Příběh a výprava
  • Atmosféra plná strachu
  • Originální pojetí soubojů
  • Metody sběru důkazů
Temné stránky hry
  • Level design
  • Soubojová část po čase nudí
  • Prakticky nulová znovuhratelnost

Podtrženo, sečteno: Condemned vypadá jako výjimečná záležitost, jíž by se snadno dalo přiřknout hodnocení přesahující hranici devíti bodu. Jenže čím více do hry pronikáte, tím znatelněji vyplouvají na povrch drobné problémy a nedostatečná rozmanitost v některých zásadních oblastech (lokace, souboje). Škoda, přeškoda. Jisté je, že pokud nevlastníte Xbox 360, nemusíte zoufat - PC verze se objeví v obchodech každým dnem.

Grafika: 8,5/10
Zvuk: 9/10
Hudba: 8/10
Hratelnost: 8/10

Napínavá detektivka s mnoha šokujícími zvraty, netradiční hratelností a výborným zpracováním. Vyvrací tvrzení, podle něhož neměl Xbox 360 špičkovou hru již při svém startu - Condemned: Criminal Origins všechny podmínky splňuje. Tedy kromě té nejzásadnější - nejde o typický prodejní hit.

Celkové hodnocení: 8/10

Diskuze (2) Další článek: Upozornění na patch pro Quake 4

Témata článku: , , , , , , , , , , , , , , , ,