PC | Recenze | X360 | PS3 | Akce

Recenze: Crysis – blíže k realitě, dál v hratelnosti

Němci jsou proslulí precizností, pokud vědí, co dělají. V případě Crysis měli plán jasný – překonat duchovního předchůdce Far Cry, pohltit hráče příběhem a nabídnou tolik možností, aby bylo jedno zahrání jen plivnutím do moře, jež navíc udělá ze současné novogenerační grafiky důchodce. Výsledek již všichni znají, pojďme jej rozpitvat.
Kapitoly článku
Objednejte si na shop.doupe.cz

Crysis
PC: 1 250,- Kč
PC (sběratel. edice): 1 499,- Kč

Platforma: PC
Typ hry: FPS
Multiplayer: Ano, až 32 hráčů
Minimální konfigurace: Procesor 2,8 GHz (Windows XP) nebo 3,2 GHz (Vista), 1 GB RAM (XP) nebo 1,5 GB RAM (Vista), 256 MB grafická karta, 12 GB na HDD
Testovací konfigurace: AMD Opteron  144, 2 GB RAM, GeForce 8800GTX 512 MB
Výrobce: Crytek (
http://www.crytek.com/)
Vydavatel: Electronic Arts (
http://www.ea.com)
Distributor v ČR: EA Czech (
http://www.electronicarts.cz/)
Homepage:
www.ea.com/crysis/

Proč zdržovat grafomanským úvodem, když podstatná jsou fakta? Roku 2004 německý tým Crytek vypustil do světa nový styl akce odehrávajících se v obrovských exteriérech, Far Cry. Tehdy ještě pod křídly vydavatele Ubisoft zaujal novátorským způsobem, jak nabídnout hráči stovky možností postupu úrovní a vše zabalil do přelomové grafiky. Korporátními machinacemi Crytek sice přišel o značku Far Cry, jejíž pokračování nyní vyvíjí montrealský tým firmy Ubisoft (Splinter Cell: Chaos Theory a další), nicméně ne o myšlenku. Právě tu nyní recykluje ve hře, jež je v mnohých očích pouze ukázkou nové technologie a ospravedlnitelným důvodem, proč kupovat předražený hardware s podporou DirectX 10. Pod slupkou se však skrývá mnohem, mnohem víc.

  
Bagr naštěstí neumí střílet ani házet hlínu * Že graficky vynikající hry ztrácejí na hratelnosti? * Na číhané

Far Cry byla jen betaverze

Crysis si bere z Far Cry vše, co dělalo hru před lety hitem – realistický virtuální svět, který útočí na hráčovu pozornost obrovskými lokacemi tropických ostrovů na jedné straně a stejně tak drobnými titěrnostmi, když se hráč probere ze strnutí nad komplexními úrovněmi a začne do hry pronikat hlouběji. Crytek se nepokusil o riskantní revoluci, ale s jistotou peněz investovaných do výnosného ropného vrtu pouze vyladil k dokonalosti všechny aspekty jejich minulé hry. Jsou to detaily, jež dávají dojem neotřesitelné solidnosti po celou herní dobu. V běžné akci například stačí přiběhnout k vozidlu, stisknout akční klávesu a s pedálem na podlaze ujíždět z palby nepřátel. Zde hráč nasedne, zjistí, že to provedl na nesprávné straně džípu a na sedadle spolujezdce se nechá svorně ustřílet. Crysis nicméně nepočítá pouze s funkčně rozdělenými místy v dopravních prostředcích, hloubku dodávají realisticky zpracované zbraně s širokou škálou doplňků a módů střelby, podobně jako časově omezené noční vidění a další příjemná přiblížení realitě.

   
Synu, dnes to pořádně podělám... * ...asi nějak takhle... * ...ty pak uklidíš ten binec

Realismus s hratelností vždy nemusejí být v opačných rozích ringu. Autoři opět uplatňují mechaniku Far Cry a budují fungující svět, jenž představuje otevřené hřiště připravené pro hráče. „Zde je kus země a tu máš pluh… totiž samopal na její obdělání,“ jako by znělo zadání každé z jedenácti misí (vyjma několika závěrečných, ale o nich později). Herní úkoly jsou zadávány tak důmyslně a benevolentně, že hráče nenavádějí k žádnému předem danému postupu. Jednou je nutné stáhnout tajné dokumenty z polního operačního střediska Severokorejců. Zda se hráč vydá přímou linkou za ukazatelem na mapě do nepřátelského tábora, nebo vyšplhá na kopec opodál, dalekohledem zmapuje pozice protivníků (ty se automaticky zanesou do mapy a radar je začne kontinuálně monitorovat), načež je začne odpravovat po jednom, je jen jeho volbou.

  
Trefit se je kumšt * Ani ocelová kráska není nesmrtelná * V džungli by měli začít stavět bunkry a ne chatrče

Vetřelčí krize

Pokud Far Cry odradila část publika právě svým otevřeným konceptem, jelikož se hráči neměli na tak obrovské ploše čeho zachytit, Crysis se podařil husarský kousek. Veškeré volnosti a herním volbám udává směr břitká výprava realizovaná častými střihovými sekvencemi. Příběh sice propírá stokrát viděné téma mimozemské hrozby dlící milióny let hluboko pod zemí, aby se po několika hráčových krocích probudila k životu, ale činí to s takovým spádem, že se nechá strhnou každý, komu nevadí trocha vkusného sci-fi. Právě to výtečně ozvláštňuje celé zasazení. Vesmířané se z počátku vůbec neukazují, aby se v závěru odhalili s vetřeleckou mystikou a zahájili plný útok. Mimozemšťané navíc výtečně kontrastují s jinak uvěřitelnou džunglí. Na to se ostatně pokouší vsadit i nový díl filmových Aliens vs. Predator, v němž se obávané rasy konečně střetnou uprostřed klasické pozemské divočiny a v bezbranném městečku. Světélkující mimozemský stroj vznášející se majestátně mezi palmami čechranými větrem – tím boduje zápletka, ne originalitou.

  
Ještě že jsou ve hře výbušné náboje * Je potřeba se hýbat, jinak obraz zamrzne * Bez kulicha do tropů nejezděte!

Výprava v režii střihových sekvencí v enginu hry a občasného pokřiku NPC se k otevřené akci hodí lépe než atomovky k zadnicím vesmírných dobyvatelů. Po vzoru lineárních akcí hráč v Crysis v žádném momentě nepostrádá motivaci k postupu vpřed, i když se dobré dvě třetiny hry odehrávají ve stále té samé džungli, kvůli které Bůh vynalezl zelenou barvu a nepřehledný podrost štípající do kotníků. To, co původně vypadá jako běžná vojenská operace armády Severní Koreje, doprostřed níž se hráč v roli supervojáka vydává na výzvědy, se po několika záhadných zaduněních a neidentifikovatelném pohybu mezi větvemi stává bojem o holý život a posléze i záchranu planety. Bohužel pro hráče, kteří si zamilují přechytračování asijských zelenooděnců a plazení se mezi stromy, skrývá Crysis v závěru násilný zlom (pokud čtenář nechce přijít o překvapení, nechť se teleportuje k dalšímu odstavci). Řeč je o slibované návštěvě mimozemské lodi a událostem, jež jí bezprostředně následují. Cizácký koráb je dech beroucím divadelním představením se skvěle zpracovaným nápadem nulové gravitace, nicméně hráč se z pána situace přesouvá do role obyčejného diváka na horské dráze nádherné grafiky. Předešlé exteriéry i jejich volnost jsou tatam, Crysis nabírá spád a stává se řadovou probíhací akcí gradující až v atmosférou uzemňujícím a velkolepém, ale herně primitivním finále.

  
Šlo to udělat tišeji, ale tank je efektnější * Jeden z mála interiérů * Alyx to sice není, ale mimikou k ní nemá daleko

Atmosféru i celkový pocit krizové situace pro lidstvo umocňuje skladba misí. Hráč začíná v bodě A, kterým je úvodní animace, a směřuje k bodu B, jímž jsou titulky. Vše mezi tím je součástí jedné velké operace nijak nerozkouskované na menší díly – úrovně jsou odděleny pouze tematicky (např. útok na doly, mimozemská loď, zmražená džungle apod.), ale jinak na sebe plynule navazují. Hráč přitom vždy představuje hlavní kyvadlo, jež dává události do pohybu. V jedné pasáži je například nutné zničit protiletadlové baterie. Nasedne hráč do tanku a pokusí se okázale čelit raketometným hlídkám zakopaným v kopcích? Nebo je obejde pěšky, případně odstřelí na dálku a protiletecké stroje odpálí tiše položenou náloží? Ať již bude volba jakákoliv, po splnění se jde dál, přitékají další úkoly, a pokud úroveň začínala v noci, klidně mezitím stihne vyjít slunce a zalít svými paprsky přeslazené scény s leteckým bombardováním apod. Drobným ozvláštněním jsou nepovinné úkoly, jež sice odměňují pouze dobrým pocitem a prodloužením herní doby, ovšem minimálně v jednom případě se hráč po splnění může těšit na odměnu v podobě šťavnatého kusu vybavení, ke kterému by se jinak dostal až těsně před závěrem.

V džungli bez průvodce

I přes obrovskou volnost Crysis je prostředí v porovnání s Far Cry přímočařejší. Ačkoliv zde stále neexistuje tupý koridor bez možnosti odbočení, tu a tam návrháři kývnou, kudy by se měl hráč vydat. Je ale nutné uznat, že často nabídnou i odbočku navádějící k alternativnímu postupu. Výsledkem takové polootevřené architektury jsou úchvatné scenérie, jež se mají před hráčem tendenci znenadání otevírat jako voňavé archivní víno. Známá se stala scéna z dema, kdy hráč utíká (plíží / plazí se, jak je libo) úzkou soutěskou, aby se po pár krocích znenadání vynořila velkolepá scenérie pláže a nekonečného moře. A takových situací je Crysis plná.

  
Vetřelčí atmosférou to jen dýchá * Někdo neodhadl předpověď počasí * Roztomilý mazlík není příliš inteligentní, ale uhýbá obratně

Ruku v ruce s návrhem jde uvěřitelnost každé lokace. Mezi rajčatovými plážemi zobou zrní slepice, v lesích hráč plaší koroptve, přičemž vojáci mezi plechovými přístřešky číhají na neposedné vetřelce nebo obhlížejí situaci ze strážních věží. Impresivní je ruční návrh každého kousku země, jen stěží lze narazit na dva podobné objekty, shluky kamenů nebo kopce. Naopak se zde objevuje několik pamětihodných kousků virtuální topografie. Základna vybudovaná na vrcholku srázu vymletého korytem řeky a jejím vodopádem patří k jedněm z nich. Podobně jsou na tom doly, které nepředstavují klasickou díru v zemi, ale kilometrový komplex serpentin, jež do země vyřezaly mohutné bagry. Jen škoda, že džungli neprotíná víc interiérů. Ačkoliv hráč narazí na pár továren, některé z nich jsou jen dekoračním boxem bez vstupu dovnitř, což řešil lépe již dřívější Stalker.

  
Trocha obléhání * Pytle s pískem se po ráně z děla jen rozletí kolem * Kudy do základny?

Válka s realitou

Hardwarové obžerství Crysis se pohybuje v několika rovinách. Na jedné straně útočí na smysly hyperrealistická grafika, která na nejvyšších detailech nenachází pokořitele ani na konzolích. Ano, občas ze země vyskočí kámen s rozmazanou texturou a obecně nerovnosti povrchů nejsou provedeny tak věrně jako například v Assassin’s Creed, nicméně Crysis je založena na kilometry vzdálených horizontech. Hráč před sebou často vidí i půl ostrova najednou, přičemž takový pohled dokáže zahrnout písčité pláže s vlnkami vody, jež brázdí hlídkový člun, na pozadí se kymácejí stovky palem a konečný dotek současné dokonalosti dodává slunce lámající své paprsky v nadpřirozených lens flare efektech. To vše ale platí o nejvyšším nastavení, které autoři uzamkli pouze pro uživatele Windows Vista s DirectX 10 grafickými kartami. Ostatní hráči budou muset sáhnout o stupínek níže, ovšem ani tak nepříjdou o mnoho – DirectX 10 verze sice vypadá lépe díky ostřejším texturám a přirozenějšímu stínování, ale třeba zmíněné sluneční „vlasy“ pronikající oblohou lze jednoduchým fíglem zapnout i na starší generaci hardwaru (viz boxík). Byť je to od autorů trochu podrazácký způsob jak zatraktivnit DirectX 10, zároveň ale nechali pootevřená vrátka k podobným neoficiálním nastavením.

  
Vrtulníky patří k tužším nepřátelům, ale vydrží méně než ve Far Cry * Zaměřit... * ...a pal!

Uhrančivá grafika je přímo závislá na výkonu grafické karty. I na starším počítači vybaveném nejmodernější grafikou ekvivalentní řadě GeForce 8800 lze dosáhnout plynulé hry, ovšem jen do okamžiku, než se na obrazovce objeví první vojáci a interaktivní objekty. Umělá inteligence a hrátky s fyzikou začnou ukusovat pořádnou porci hrubého výkonu procesoru. Hráč má možnost zvolit plíživý způsob hry, kdy nepřátele nelikviduje buď vůbec, nebo po jednom a nenechá jich nahromadit mnoho do jediného záběru (masochistický způsob, ale v kritických situacích jej lze s úspěchem použít), či v menu natvrdo sníží detaily. Crysis nabízí širokou škálu voleb – je slabá grafika? Ořežou se vizuální prvky. Nestíhá procesor? Pak lze zredukovat úroveň fyziky, takže takové palmy se již nebudou při střelbě klátit k zemi v desítkách třísek, ale jako neforemný blok s sebou jen mrští o zem. To hlavní přesto zůstane – obrovský dohled. Engine působí solidně, přizpůsobuje geometrii úrovně výkonu počítače (Level of Deatail) a obecně jde o jedinečný kus technologie, kterou již začínají rozebírat a nechávají se jí inspirovat i konkurenční společnosti.

Jak zapnout nejvyšší nastavení ve Windows XP?

Crysis se všemi efekty, jež hra nabízí, je hratelná pouze pod Windows Vista s grafickou kartou podporující DirectX 10. Alespoň oficiálně, v praxi je řada efektů majitelům Windows XP upřena uměle a jde zapnout trochou kutilské tvořivosti. Stačí otevřít adresář C:\Program Files\Electronic Arts\Crytek\Crysis\Game\Config\CVarGroups (při standardním umístění instalace), zálohovat si všechny soubory s příponou cfg a poté je již pouze modifikovat například v Poznámkovém bloku. Ve všech souborech je nutné zkopírovat první odstavec s nastavením a přepsat jím poslední odstavec pod položkou [3]. Pak již jen v menu nastavit úroveň detailů na High, respektive Vysoké a již se může hráč kochat nejlépe vypadající grafikou na PC i konzolích.

Dostupné pro: PC, X360, PS3
Žánr: Akce
Výrobce: Crytek | Webové stránky hry
Začátek prodeje: 16. listopadu 2007 (PC)
říjen 2011 (konzole)
  • zajímavý příběh
  • mocný nanooblek
  • propracovaná AI
  • akce ve stavu beztíže
  • variabilní prostředí (tropy, zima)
  • božské audiovizuální zpracování
  • krvavé hardwarové nároky
  • nedostatečný betatesting

Témata článku: , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , ,