Zatímco ve všech ohledech vyspělá kapitalistická společnost na území Světové unie, kde se odehrává děj nové adventury, působí dokonalým dojmem, ve své podstatě staví na trochu pokřivených hodnotách. S kvalitou hry Culpa Innata je tomu naopak – nijak úchvatný obal ukrývá velice chutný obsah.
Platforma: PC
Typ hry: Point & click adventura
Multiplayer: Ne
Minimální konfigurace: Procesor PIII 800Mhz / Athlon XP 1600+, 512 MB RAM, 128MB grafická karta, 3,5 GB na HDD
Testovací konfigurace: Procesor Athlon 64 3000+, 2 GB RAM, 128MB grafická karta GF 6800
Výrobce: Momentum DMT (http://www.momentum-dmt.com/)
Vydavatel: Strategy First
Distributor v ČR: Není
Homepage: http://www.culpainnata.com
Je zajímavé, jak se dá podobný motiv zpracovat tolika rozdílnými formami. Vizi vyspělé, elitářské společnosti, kde každičká věc, každičká činnost má svůj přísně vědecky určený smysl, náležitě ztvárnil Bioshock, ambiciózní tříáčkový projekt zkušených a úspěšných lidí v čele v Kenem Levinem (pracoval mimo jiné i na System Shock 2). Naproti tomu adventura Culpa Innata od začínajících tureckých tvůrců tolik ambiciózním projektem není, nicméně příběh a jeho kulisy v podobě utopického státu jsou zpracovány překvapivě dobře a poutavě.
Radši si nepředstavovat, co se tady s dětmi děje * Potkáte skutečně různorodé lidi * Bývalé kláštery dobře slouží jako kanceláře
V roce 2047 současný takzvaný západní svět dosáhl své dokonalosti, když kompletně vymizely finanční problémy, vědci našli lék na rakovinu, jaderná energie se stala nepotřebnou a pojem „kriminalita” pomalu přestal být obyvatelstvu Světové unie známý. Za jakou cenu? Lidé se začali chovat čistě racionálně, avšak o to víc požitkářsky, náboženství bylo nahrazeno všeprostupující ideou politické korektnosti. Promiskuita přebila lásku, nejdůležitějším hodnocením každého občana je „index vyspělosti” (zahrnující inteligenci, přínos pro společnost a kvalitu genů) – přesto lidé z ostatních zemí světa nazývaných „darebácké státy” (rogue states) touží žít právě v onom dokonalém světě.
Máme se za co stydět? * Ta mládež je čím dál přecitlivější * Kadeřnický salón budoucnosti
Příběh hry se však netočí kolem pokusu o svrhnutí zvláštního společenského zřízení. Hlavní hrdinka Phoenix Wallis se plně soustřeďuje na svou výjimečnou práci v podobě vyšetřování vraždy. Násilný trestný čin, s tím se unijní mírové složky nesetkaly dlouhá léta. Proto pátrání po pachateli vraždy v ruské Oděse, při níž byl zabit občan Světové unie, zabírá největší prostor ve vypravování. Možná je škoda, že zajímavý utopický herní svět slouží převážně pouze jako promyšlené kulisy k vyšetřování něčeho v adventurách tak obyčejného jako smrt. Na druhou stranu není hráčova pozornost alespoň rozstěpována příliš velkým množstvím závažných a nezodpovězených otázek.
Tlachání nikdy nebylo tak zábavné
Nejzajímavější na hře Culpa Innata je průběh samotného hraní. Leckdo by od detektivní adventury čekal zdlouhavé analyzování rozličných předmětů, náhodné žonglování položkami v inventáři a větší či menší počet zásekových míst. Avšak v Culpě hrají prim rozhovory. Ty se mohou pokaždé vyvinout zcela jiným směrem. Zapomeňte na pouhou volbu pořadí otázek, která však nemá vliv na výsledek dialogu. Každá postava je jedinečná a vyžaduje odlišný přístup. Z úspěšného právníka asi moc informací nevydolujete, pokud zvolíte rádoby autoritářské vedení výslechu, naopak sedmnáctiletou husičku z obchodu nezbude než trochu přimáčknout ke zdi.
Bezpečnost nade vše * Ženské drby jako ze života * Výslechy emigrantů zpestřují hru
Ačkoliv rozhovory mají společné jakési základní schéma, kdy je nejdříve potřeba si druhou stranu „oťukat” a až potom se můžete ptát na různé věci kolem oběti vraždy nebo zpovídané osoby, nikdy nevíte, kolik užitečných informací si odnesete. Právě z výše zmiňovaného právníka jsem už na první pokus z důvodu dobré volby otázek vytáhl užitečné kontakty hned na tři lidi. Potom jsem schválně absolvoval dialog znovu, zkusil jej vést odlišným způsobem a ejhle, po chvíli mi nezbylo než odejít s nepořízenou. Díky tomu může každý hráč rozvíjet příběh v trochu jiném pořadí, nehledě na to, že rozmluvy působí velmi uvěřitelně.
Rozhovory sice tvoří většinu herního dění, i přesto se ale v Culpě našel prostor pro jednoduché hádanky typu skládání stěny Rubikovy kostky či prolomení zámkového mechanismu. Celkově je hra přehledná, každá alespoň trochu důležitější akce bývá zapisována do deníku. Jednotlivé osoby lze vyslýchat pouze jednou denně (aby se nenarušila jejich pracovní produktivita), tudíž si snadno můžete svůj postup přesně naplánovat. Zpestřením rutinního pracovního koloběhu je večerní klásobosení s kamarádkou, občas i vyslýchání zájemce o život v Unii, kdy máte za úkol vhodnými otázkami prověřit potencionální prospěšnost daného jedince pro společnost.
Některé hráče může takové množství rozhovorů odrazovat, to už však závisí na individuálních preferencích. Já osobně vítám, když místo k řešení samoúčelně vykonstruovaných „logických” problémů (o divokých kombinacích předmětů by se dalo vymyslet spoustu humorných prohlášení) mohu upírat veškerou pozornost na něco pro příběh tak důležitého, jako jsou dialogy a vůbec jednotlivé postavy ve hře.
Podotýkám, že ve hře nelze použít násilí * Příjemné pracovní prostředí? Jak pro koho * Hlavní hrdinka
Obsah nad formu
Promyšleným a dobře zvládnutým herním mechanismům by slušel parádní obal, čistě pro umocnění zážitku. Příběhové animace jako z Fahrenheitu, podmanivý soundtrack Dreamfallu – to jsou přesně ty ingredience, které ač významově druhořadé, mohou již tak kvalitní počin pozvednout ještě více. Nicméně je třeba být objektivní, začínající turecké studio bude těžko disponovat prostředky na licencování hudebního doprovodu a pokročilé motion-capture nástroje. Přesto si autoři poradili obstojně. Muzika slouží jako podkres, zpracování obličejů vypadá velmi realisticky. Věci jako nepříliš detailní grafika nebo nepřesvědčivé rozpohybování postav nemohou zničit celkově příjemný pocit z hraní.
Světlé stránky hry |
- Uvěřitelné dialogy
- Různé postupy hrou
- Zpracování obličejů
- Nízké hardwarové nároky
- Absence nelogických zákysů
|
Temné stránky hry |
- Dabing některých postav
- Slabší grafika
- Z námětu šlo získat více
|
Z adventury Culpa Innata se nakonec vyklubalo pozitivní překvapení, které vás vtáhne do děje především propracovaným systémem rozhovorů. Tomu všemu slouží za kulisy atraktivní prostředí dokonalé společnosti budoucnosti. Nejedná se sice o hardcore adventuru se spoustou vypečených pseudo logických hádanek, avšak nejen proto tolik vynikne příběh samotný a věci s ním spojené. Lidé ve společnosti Momentum DMT si mohou gratulovat ke zdařilému vstupu do světa počítačových her.
Grafika: 6/10
Hudba: 7/10
Zvuky: 7/10
Hratelnost: 8/10
Dialogy: 9/10
Povedená a netradiční adventura, která staví na vynikajících rozhovorech. Culpa Innata je přístupná i o něco méně zkušeným hráčům adventur, kteří se mohou směle ponořit do napínavého vyšetřování vraždy v poutavém prostředí utopické společnosti budoucnosti.
Celkové hodnocení: 7,5/10