Recenze: Dead to Rights – Max Payne jako psovod

vytisknout velikost písma
Přišel o všechno, navíc se díky křivému obvinění stal z respektovaného strážce zákona psancem bez naděje na odpuštění. Že vám to zní povědomě? Není divu, inspirace prvním dílem Maxových dobrodružství je u PC konverze konzolové střílečky Dead To Rights zřejmá na první pohled. Přidejte ale řadu nápaditých miniher a jednoho věrného psa. Zda výsledný mix stojí za to, tím se budeme zabývat v dnešní recenzi.
Recenze: Dead to Rights – Max Payne jako psovod

Platforma:  PC
Typ hry: Akce z pohledu třetí osoby
Multiplayer: ne
Minimální konfigurace: procesor 500 MHz, 64 MB RAM, 600 MB na HDD, 16MB 3D grafická karta
Testovací konfigurace: Athlon 1.7 GHz, 512 MB RAM, 64 MB 3D grafická karta
Výrobce: Namco-Hometek Inc. (
http://www.namco.com)  
Distributor hry: Hip Games (
http://www.hip-games.com)

Ve městě Grant City není snadné určit, co je pravda a co lež. Podivně nostalgické prostředí, které nepostrádá zloduchy, největší gangstery či mafiány bavící se v nočních klubech, se tak rázem promění na vaši nejhorší noční můru. Při vykonávání rutinní policejní záležitosti, kdy tlumíte ozbrojený konflikt dělníků, by vás ani nenapadlo, že jde o začátek vašeho konce. Po návratu domů sedí v křesle svázaný muž a nad ním váš budoucí úhlavní nepřítel, mozek podsvětí. V ruce třímá krásný zlatý kolt, jehož náboje nesou cejch s vaším jménem. Pár výstřelů a všechny důkazy hrají proti vám. Jakožto neprávem obviněný „chladnokrevný zabiják“ jste byl uvězněn do tvrdého žaláře, odkud není útěku. Ale…

…co by to bylo za příběh

 Z vězení, kde jste pečlivě střežen, dle všech dostupných informací takřka nelze utéct. Nicméně „obyvatelé“ jednotlivých cel povětšinou nemají co ztratit, a tak se ven snaží dostat všemi dostupnými metodami. Po sedmi měsících nedobrovolného pobytu jste si mezi ostatními udělal vcelku slušné jméno, což vám dává větší perspektivy do nejasné budoucnosti. Díky svému příteli jste se dozvěděli, že se něco kuje, něco velkého, o čem téměř nikdo nemá ani páru. V hlavní roli půjde o desítky let budovaný komplex tunelů vedoucích na svobodu.

  

Vyletí ptáček * tohle je přepadení! * bravurní výskok

Od jednoho z kumpánů, jenž působí suverénním dojmem neúprosného ranaře, jste vydolovali násilnou formou mapu těchto tunelů, takže stačí jen vyvolat vzpouru, chaos, paniku, prostě cokoliv co odvrátí pozornost, abyste se dostali na povrch zemský. V tuto chvíli jste si proti sobě poštvali nejen policii, ale i spoluvězně za neodpustitelnou zradu. Cesta za svobodou je hold trnitá. Nyní vám nezbývá nic jiného, než pomstít všech sedm měsíců útrap v chládku dopadením pachatele a k němu náležících lotrů, oprostit město od korupce a hlavně očistit své jméno zločince zpět na odvážnou ruku zákona, jako tomu bývalo kdysi.

Max Payne má konkurenci?

Dead to Rights již od svého vydání na konzolích vyvolala řadu vášnivých diskuzí na téma konkurenceschopnosti vůči slavnějšímu a mnohem očekávanějšímu sokovi, kterým byl v té době druhý Max Payne. Pravda, oba chlapíci něco ztratili, byli neprávem obviněni, oba přímo baží po pomstě, používají podobné metodiky boje, jejich výrazy jsou na chlup stejně drsné. Avšak někdo musí z tohoto souboje vyjít jako vítěz. Je jím Max Payne, což si myslím, že ani nikoho nepřekvapilo, leč navzdory tomu Dead to Rights přispěla nemalou špetkou do mlýna svými neotřelými nápady, u nichž jdou někdy ústa prudce dokořán.

  

Pěstní souboj na diskotéce…* …a ve vězení taktéž * nepřítel na levoboku, pane

Zpomalení, tzv. bullet mód, kterým se původní Max Payne vryl hráčům a mnohým vývojářům navždy do paměti, není cizí ani Jackovi, takže se můžete těšit na hromadu atraktivních skoků plných výstřelů a mrtvých protivníků ve stylu kultovního Matrix – Bullet Time. Na internetu jsem objevil i spekulace o tom, že se Dead to Rights mírně podobá také poslednímu kousku ze slavné série Grand Thefth Auto. I na tom by mohlo něco málo pravdy být, neboť hlavní hrdina Jack Slate jakoby z oka vypadl Tony Verccetimu z Vice City, nu a grafické zpracování taktéž na dnešní poměry mírně zaostává, ale o tom až později. 

Tvrdá akce

Mezi Jackovy přednosti patří rozhodně pohybové nadání. Spolu se svým věrným přítelem, psem jménem Shadow, dokáží pokořit hordu nepřátel bez jediného škrábnutí. Pan Slate nejenže umí do rukou uchopit zbraně nejrůznějších kalibrů, umí z nich i navýsost dobře střílet, a to i na dlouhé vzdálenosti. Jelikož se jedná o konzolovou předělávku na PC, umíme si dost dobře představit poněkud zjednodušené ovládání, jako tomu bylo již v dřívějších případech a jinak tomu skutečně není ani tentokrát.

  

Klaun na hřbitově není moc dobré znamení * střelba z vrtulníku je povětšinou záživná * svačina pro Shadowa

Uvažujeme-li základní nastavení, které bude nejspíše většině z nás vyhovovat, pak se na pravém tlačítku myši setkáme s cílením, kdy sám Jack na svou oběť zamíří, a naopak levé tlačítko skýtá nelítostnou spoušť, jež připraví mnoho padouchů o jejich bídné (virtuální:-)) životy. Když nebudete spokojeni s automatickým zaměřováním, můžete přepnout na tzv. manuál, který ovšem doporučuji používat jen v krajních případech, a to nejlépe s ostřelovací puškou. Pověstná křečovitost nejrůznějších konverzí se prokázala i zde, proto je takřka nemožné rychle a účinně reagovat s ručním mířením.

V obou střeleckých režimech se nám bude na obrazovce zjevovat muška zbarvená do různých odstínů. Když je smrtonosný „hledáček“ zbarven do zelena, nemáte téměř žádnou šanci na úspěch, neboť jste příliš daleko. U žlutého je to poněkud lepší, avšak ideální je červený, který jakoby přímo žadoní o výstřel. Samozřejmě dostřel záleží na zvolené zbrani, takže nedělejme nikdy předčasné závěry.

Co když nebudete mít žádnou zbraň po ruce? Žádnou paniku, už na začátku odstavce jsem podotknul, že mezi Jackovy přednosti jednoznačně patří pohybová složka a také v určitých ohledech i mazanost. Svého soka můžete zneškodnit buďto pěstmi či tvrdými údery nohou do jistých partií lidského těla, nebo jej zneškodnit jedním z široké škály speciálních chvatů, díky nimž si přivlastníte i zbraň.

  

A bude tu klid * taktické schovávání * tady to bude ještě zajímavé

Svého protivníka můžete použít i jako živý štít tak, že jej chytnete jednou rukou pod krk a druhou střílíte po jeho „kamarádech“. Až bude vaše provizorní ochrana přebytečná, jednoduše ji pošlete do věčných lovišť jako desítky dalších provinilců. K dalším přednostem patří i tiché plížení. Chodit krokem, to dnes zvládne leckdo, ovšem přitisknout se ke zdi a vykouknout zpoza rohu, aniž by vás někdo spatřil, to si žádá um... kterým naštěstí disponujete. Co mě ale mrzelo a mrzí doteď je zabránění náhledu do osy y (nahoru, dolů) při vidění ze třetí osoby. Hra tak působí velice uměle, zpočátku až nepřirozeně. Je to ale otázka zvyku, na níž v průběhu hry postupně s klidným svědomím zapomenete.

Tam a zpátky

Dead to Rights nám nabízí vskutku solidních 15 misí, jež by měly dohromady dávat dle slov autorů cca 8 hodin hrací doby. Já osobně jsem dosáhl na středně těžkou obtížnost času necelých 7 hodin, takže při nejtěžší obtížnosti by mohl být tento údaj čistě teoreticky reálný. Pravdou ovšem zůstává, že je hra rozdělena na třetiny, které se od sebe liší zábavností.

  

Souboj v páce * jako z akčního filmu * první z bossů

V první třetině budete jen žasnout nad skvělými, málo vídanými, ba i nevídanými prvky, pohlcujícími vás do děje. Druhá třetina už je mírně náročná, některé prvky již pozvolna ztrácejí na efektivnosti a vy se jen těšíte, co bude dál. Ve snu by vás nenapadlo, že dál bude jen bezvýsledný pot a dřina. Poslední část hry je totiž dosti nezáživná, poněvadž stále ti samí monotónní nepřátelé se hromadí a vy si najednou uvědomíte, že neděláte nic jiného, než jejich stereotypní likvidaci a sběr klíčů, popřípadě karet, jež vám otevřou dveře do dalších místností, kde na vás čekají další pánové na holení.

Naštěstí se na konci každé ze závěrečných misí setkáváte se svými dobře známými úhlavními nepřáteli, jež vás donutí párkrát osobní souboj zopakovat, neboť musíte nalézt fintu, jak na ně. Co však dostane většinu příznivců kvalitních her do kolen je, že se v inkriminované třetině vracíme na stará, nyní již nudná místa, překypující stereotypem. Náplastí na všechny bolístky budiž téměř nezdolatelná poslední mise v kruhové hale, kdy na vás útočí snad celé policejní komando a závěrečný boss. Vězte, že tuto scénku budete muset opakovat tak dlouho, dokud ji nezačnete nenávidět.

Mini-hry

Když jsem zpočátku mluvil o řadě doposud nevídaných prvků, měl jsem mimo jiné na mysli i mini-hry zakomponované přímo do děje Dead to Rights. Povětšinou jsou budovány na bázi koordinace reflexů a rychlosti klikání na tlačítka myši. Budete například hbitě otevírat zámky, jako striptérka předvádět sexy tanec, čímž odvedete pozornost ochranky, správně rytmickým bušením do boxovacího pytle zdoláte ve vězeňské posilovně místní rekord, stejně jako při vzpírání těžké činky a ani wrestling v ringu vám nebude cizí.

  

Tomu v žlutým dávám vteřinu, maximálně dvě * přestřelka na palubě letadla * to vypadá na chřipku

Jindy se zase převtělíte do kůže vašeho psího pomocníka Shadowa, který svým bravurním čichem nalezne bombu, jež posléze musíte nějakým způsobem zneškodnit. Věřte či ne, zahrajete si i na požárníka, hasícího oheň v hotelu. A když vás budou mučit? Stačí na hodně dlouhou dobu zadržet dech pod vodou a jste z šlamastiky venku. Pak už jen stačí nasednout do helikoptéry a silným kulometem narušit řady nepřátel v budově. Jak sami vidíte, mini-her je zde opravdu přehršle a sedm z nich si můžete vyzkoušet i po dokončení samotného děje jen tak pro zkrácení dlouhé chvíle.  

Bum, prásk, ratata

Správný odpad společnosti si žádá ten nejlepší zbrojní arsenál, čítající v našem případě přes 15 kousků, mezi nimiž najdeme jak klasické 9mm pistole, tak i brokovnice, samopaly, raketomety, plamenomet a granátomety věhlasných značek (AK 47, MP5, atd.) Zkrátka a dobře, co se zbraní týče, není si nač ztěžovat. Krom nich můžeme své protivníky do kolen dostat i efektivnějšími způsoby. Hodit do davu ukradený hasící přístroj a rozstřelit jej, to je panečku podívaná. Vybuchující barely taktéž nejsou výjimkou.

  

Elektrický muž je surový * ještě fotku vrtulníku do rodinného alba * a takhle to končí vždycky

Co se jejich ozvučení týče, nijak nevybočuje z běžných norem, je jednoduše průměrné. Výbuchy se vcelku povedly, výstřely zbraní by mohly být o něco málo lepší, jinak nemám žádné námitky. V první misi to vypadalo velice nadějně, neboť nám Jack ukazoval, že se dá nasednout i do pojízdných objektů, leč moje přání nebyla vyslyšena. Za celou hru přímo použijete jen skladovací vůz pro otevření jinak vcelku tuhých vrat.

Grafické orgie se nekonají

Ano, je to tak. Grafickému zpracování této hry jaksi ujel vlak před více než rokem, neboť je průměrné, v některých ohledech až podprůměrné. Kostrbaté postavičky při in-game animacích nedokáží ani otevřít svá ústa a v průběhu dialogu raději zběsile gestikulují svými pahýly. Použité textury jsou taktéž nemastné-neslané a jen totálně demolují už tak dosti pochmurný dojem. Náladu vám možná spraví renderované sekvence, uvádějící nezúčastněné do víru děje, jenž sice nepůsobí hollywoodským dojmem, nýbrž jsou beztak pěkné. Obzvláště výbuchy se autorům povedly, na rozdíl od dýmu valícího se z cigaret dotyčných osob.

Světlé stránky hry
  • jednoduché a intuitivní ovládání
  • doposud nevídané prvky
  • zajímavé mini-hry
  • chytlavý příběh
Temné stránky hry
  • zastaralé grafické zpracování
  • postupem času se stává stereotypní
  • malý počet druhů nepřátel

O střídání počasí během hry nemůže být vůbec řeč, celou dobu nám totiž nostalgicky prší na hlavu ohyzdné rádoby kapky deště, které pod svitem pouliční lampy působí až komicky. Když už je řeč o závažných nedostatcích, nemohu si odpustit udělení výtky kameře, poněvadž ta někdy spíše zavazí, než aby pomohla. Ve stísněných prostorách se nešikovně a zmateně otáčí, čímž se mění ovládání. Tímto se dostaneme do poněkud hektického okamžiku, kdy si přejeme, aby nebyl široko daleko žádný nepřítel, vyústilo by to totiž v přímé ohrožení našeho drahocenného života. Pomineme-li kameru, dostává se nám další chybky, a to narážení do neviditelných objektů. Při výstupů do schodů se mi párkrát stalo, že se Jack zasekl a kráčel na místě. To samé platí i pro výskoky. Všechny objekty, byť by to byl i ten nejnižší obrubník na světě, musíme obejít či najít k nim boční cestu, při výskoku se nad nimi totiž jednoduše zasekneme a letíme na jednom bodě.

Sečteno a podtrženo

Takže si to shrňme. V 15 misích máme vyřešit poutavý děj hrubou silou, která nás na počítačových hrách obvykle tolik přitahuje. Do rukou se nám dostane mnoho zbraní, ale i bez nich budeme králi ulic, k čemuž nám napomůže krom našich kaskadérských kousků i věrný čtyřnohý pomocník Shadow. Během hraní potkáme mnoho rozličných postaviček. Některé jsou kladné, většina z nich vás ale zradí a dostane se na černou listinu, na níž je podstatně více lidí. Zábavnost a chytlavost sráží na kolena pozdější stereotyp a hlavně grafické zpracování, proto mohou být pocity po dohrání velice rozporuplné.

Hratelnost: 8/10
Grafika: 6/10
Zvuk: 6/10
Komplexnost: 8/10

Zpočátku zábavná a chytlavá hra, která nepostrádá řadu zajímavých nápadů. Později se bohužel promění v prostoduchá jatka plná stejnorodých nepřátel.

Celkové hodnocení: 7/10

NEJČTENĚJŠÍ ČLÁNKY

10 podzimních herních hitů, které prostě musíte mít

10 podzimních herních hitů, které pros…

Okurková sezóna již tradičně zavítala v letních měsících i do herního průmyslu. Toto období ale za chvíli končí. S počátkem podzimu se na nás zase jednou spustí lavina očekávaných titulů, které mnohdy mají ambice dosáhnout na post letošní hry roku. Co by vás v této záplavě AAA her mělo zajímat?

10.  8.  2017 | | 12 N/A
4K obrázky z Battlefieldu téměř nerozeznáte od reality

4K obrázky z Battlefieldu téměř neroze…

Battlefield 1 stále patří mezi nejlépe vypadající hry současnosti. A z některých 4K pohlednic není těžké vyvodit, proč.

13.  8.  2017 | | 12 N/A
Hráli jsme NHL 18: betatest na ledu

Hráli jsme NHL 18: betatest na ledu

Je libo hokej? Nový ročník nejslavnější hokejové ligy světa klepe na dveře a spolu s ním i nový díl NHL od EA Sports. Jaké jsou první dojmy z betaverze?

11.  8.  2017 | | 4 N/A
Uncharted graficky nemá konkurenci, nejnovější díl posouvá laťku PS4

Uncharted graficky nemá konkurenci, ne…

Uncharted vždy byl špičkou dané konzolové generace a The Lost Legacy není výjimkou. Pojďme se vydat na graficky opulentní výpravu za klem Ganéši.

21.  8.  2017 | | 8 N/A
10 důvodů, proč s kamarády vyzkoušet MMO hry

10 důvodů, proč s kamarády vyzkoušet M…

MMO je zkratkou anglického Massively Multiplayer Online, což je označení her pro obrovskou masu online hráčů. Je to neutuchající fenomén, do kterého se ale mnozí zdráhají proniknout. Tady máte 10 důvodů, proč byste si měli nějakou MMO hru zahrát. Hned.

14.  8.  2017 | | 3 N/A
Vypiplaný Escape From Tarkov aneb jak východní tvorba udává směr (galerie)

Vypiplaný Escape From Tarkov aneb jak …

Možná jste o hře nikdy neslyšeli. Možná už se ji nemůžete dočkat. Ať je to jak chce, Tarkov nemůžete minout z jednoho důvodu - realismus.

9.  8.  2017 | | 4 N/A
Čtvrtý díl kultovní strategie Age of Empires byl oficiálně odhalen!

Čtvrtý díl kultovní strategie Age of E…

Po dlouhém čekání se zázrak konečně vyplnil. Age of Empires IV bude! Což je vlastně všechno, co o hře víme.

včera | | 5 N/A
Uncharted: The Lost Legacy – když Nate není doma (recenze)

Uncharted: The Lost Legacy – když Nate…

Mysleli jste si, že série Uncharted skončí čtvrtým dílem? Tak to jste na omylu, ještě je tu Chloe a Nadine!

17.  8.  2017 | | 6 N/A