Recenze: Death by Degrees – Tekken trochu jinak

Jak by asi vypadal Metal Gear Solid, kdyby byl Snake žena? Jak by asi vypadal Resident Evil, kdyby byl trochu akčnější? Jak vypadal Tekken, kdyby byl stealt akcí? A jak spolu, proboha, všechny tyhle otázky souvisejí? Odpověď je prostá – Death by Degrees. Stealth akce s Ninou Williams z Tekkenu v hlavní roli.
Recenze: Death by Degrees – Tekken trochu jinak

Platforma: PS2
Multiplayer: ne
Paměťová karta: 640 kB
Výrobce: Namco
Vydavatel: Namco
Distributor v ČR: ATC (
http://www.atcomp.cz/)
Homepage:
http://namco-ch.net/death-by-degrees/

Jistý americký herní časopis napsal, že jediným ospravedlněním existence Death by Degrees by mohlo být přiložené hratelné demo na Tekken 5; leč bohužel i to je hrozné. Toto tvrzení je poněkud přehnané (i když to demo je fakt nic moc), ale v základu má pravdu: Po všem tom hype, co se kolem DbD objevil, po všech slibech Namca, co nám hra přinese... Po tomhle všem jsme čekali něco víc.

   

Balet, 1. lekce: Nikdy nekopej do ostrých předmětů v rukách ostatních. Zničíš si tím nohy * Balet, 2. lekce: když stříká krev, je to špatné * Balet, 3. lekce: 2 jsou víc než 1

I am so sexy agent

Na první pohled vás hra rozhodně zaujme. Pro začátek minimálně povedeným, patřičně dlouhým a skvěle renderovaným intrem, jemuž vévodí boj mezi Ninou a asi deseti dalšími gladiátory v ringu za nadšeného povzbuzování šampaňské popíjejícího publika kolem. Dost možná se najdou i tací, kteří si fakt, že na pozadí je vám vyprávěn základ příběhu, uvědomí až při několikátém shlédnutí.

Nicméně intro po chvíli skončí a vy se ocitnete ve hře. A hra vás zaujme podruhé – grafika vypadá decentně, a při tom hezky; o animaci postav (samozřejmě Niny především) nemluvě. Pár minut na zorientování a už utečete ze svého domácího vězení, přeběhnete čluny a už už je tu MGS-like stealth akce se dvěma strážnými u bazénu, když tu...

Jak jsem napsal před momentem. Jste u bazénu, kolem něj hlídkují dva strážní a vám je jasné, že byste se jich měli pěkně potichu zbavit. Kamera vám nádherně ukazuje, jak znuděně obcházejí po okolí – tu se zastaví a protáhnou, tu zase srovnají výstroj... Nasměrujete si to tedy opatrně k bližšímu z nich – a najednou místo perfektního celkového pohledu na okolí bazénu zabíraného pěkně od kraje uvidíte sice pěkný, leč herně nijak zajímavý Ninin obličej v detailu kamery někde uprostřed lokace...

   

No uznejte sami... Není to kočka?

Cože? Ptáte se teď možná. Inu, tohle je jeden z největších problémů celé hry: kamery. Mají totiž ve zvyku se přepínat, jakmile vstoupíte do určeného prostoru. Že vám jejich výhled nevyhovuje? Že vás nečekané přepnutí kamery uprostřed boje stálo půlku života? Osud.

Jistě, máte zde možnost přepnout si kameru za Ninina záda. Možná se vám to bude na chvíli zdát jako dobrý nápad. Ale i tento pohled má svá proti... Jednak je v boji nepoužitelný – a to jakože úplně. A to proto, že kameru ovládáte pomocí pravé páčky, což je shodou okolností věc, bez které si v boji nedáte (doslova) ani ránu. Druhak se v něm nemůžete plížit – což je většinou přesně to, co byste chtěli dělat v okamžicích, kdy s jeho pomocí hlídáte své okolí. A třeťak se tento pohled sice při zapnutí nachází za Nininými zády, ale na jakékoli vaše zatáčení nereaguje; musíte jej měnit sami. Možná detail, ale nepříjemný.

Round 1... Fight!

Již několikrát jsem se zmínil o bojích. Ty by sice ve stealth akci mely být relativně podružnou záležitostí, ale ruku na srdce... Čekali byste, že hra udělaná na námět bojovky by mohla být primárně o plížení? Tak vidíte...

   

Mamí, té paní táhne z pusý! * A máš to... Zadarmo! * Ale no tak, nechte si to laskavě na doma...

Základem bojů jsou Nininy útoky, které známe přímo z Tekkenu. Kopy, salta, přehozy... Dokonce i vyplivnutí jedovatého plynu – to všechno tu je. Ale pokud snad Tekken znáte a hrajete a v tomto okamžiku se začínáte těšit, přišel čas na studenou sprchu. Nečekejte nic, ale opravdu NIC, co by herně připomínalo vaši oblíbenou bojovku. Všechny boje totiž ovládáte pomocí pravé páčky. Směr, kterým ji zmáčknete, je směr, kam zaútočíte; a na síle zmáčknutí, jeho délce a rychlosti pak záleží, jaký útok Nina provede.

Nicméně tohle je jen začátek. Protože toto je jen základní způsob boje, který Nina má. Pak ještě u sebe může mít několik chladných a několik palných zbraní, které můžete po libosti přepínat – a k tomu si ještě můžete zapnout „bojový styl“. S tím, že na začátku můžete ve všech těchto nadstavbových způsobech boje používat pouze základní tahy a postupem času si můžete za „zkušenosti“, které v průběhu hry sbíráte, kupovat nové a nové možnosti.

A tady je další kámen úrazu. Je sice pravda, že většina z těchto speciálních útoků vypadá skvěla – a kromě toho jsou i velmi účinné. Ale uznejte sami. Pokud na vyvolání nějakého potřebujete - například – udělat levou páčkou pohyb dopředu-dozadu-dopředu, zatímco pravou dvě pravotočivá kolečka... Není to sice nic neproveditelného, ale během boje si vzpomenout co a jak, pak se zorientovat, kde je ten správný výchozí směr, který bude vaším „dopředu“ a pak ještě tohle všechno vykroužit – to už je docela zápřah.

   

Že se nestydíte! * Holt s pistolema to Nina umí * Grafika se vážně povedla

Ve výsledku si tak najdete pár specialitek, které vám budou vyhovovat a na zbytek v klidu zapomenete. I když... Nina s dvěma katanami v ruce, to je něco. A když ji (i sebe) naučíte dokonale používat palné zbraně... Uááááh!

Jó boss, to je pán

Většina bojů, na které ve hře narazíte, jsou proti více či méně početným skupinkám nepřátel. Jistě, například takové Tekken Forces jsou velmi nepříjemným soupeřem – ale pořád je to vcelku pohoda. Ale pak nastoupí na scéu nějaký ten boss a...

A vy propadnete panice. Protože tihle pánové (a dámy) (a roboti) (a dědci) (a další) jsou nepoměrně těžší než celý zbytek hry. A aby toho nebylo málo, savepointy jsou sice za rohem, ale loadování trvá ŠÍLENĚ dlouho; a když už ho celé přetrpíte, zopakujete si ho ještě před a po filmečku, který každého bosse uvozuje. Filmeček samotný můžete sice odkliknout, ale loadovacích časů jím způsobených se nezbavíte.

   

Rentgenový útok, fáze 1: zaměření... * ...a fáze 2: rozdrcení * No jen se na ni podívejte

A proč že jsou vlastně ti bossové takové zrůdy? To máte jednoduché. Mají o hodně víc životů než vy a vy jim skoro nic neděláte (nejsilnější útok ve hře – trojitý rentgenový útok, při kterém můžete doslova rozdrtit soupeři kosti v těle – jim vezme tak 1/5 života v průměru; takže na konci boje sice údajně mají zpřerážené všechno, co v těle zpřerážet jde, ale stejně vás klidně dostanou). Jako by toho nebylo dost, jsou i o hodně silnější než vy – výjimkou není i případ, kdy vám jistý pán s katanou na jeden útok dokáže vzít i přes půlku života. Kromě toho se umění i skvěle krýt před vašimi útoky a navíc nejdou přehodit.

Souboje s bossy jsou tak pravým opakem všech ostatních bojů. Zatímco jindy je nutné být aktivní, útočit na soupeře a nenechat je vydechnout, zde většinou musíte čekat na nějakou konkrétní situaci, v níž se sami odkryjí vašemu útoku – a pak jim rychle zasadit jednu či dvě rány a znovu se stáhnout. Takovéto odkrytí ale nepřichází samo; často je potřeba vyprovokovat takového bosse k útoku a pak, těsně před tím, než vás zasáhne, jej přeskočit a párkrát udeřit zezadu. A tím „těsně před tím, než vás zasáhne“ myslím opravdu těsně. A když to nezvládnete? Au au...

Loď, vězení, ta samá loď...

Tak to jsou všechna prostředí ve hře. Jistě, luxusní zaoceánský křižník skrývá spoustu rozličných věcí – od již zmiňovaného antického bazénu přes luxusní kajuty až po kuchyně a sklady. Stejně tak i opuštěná věznice, nad níž je ne tak úplně opuštěná vojenská základna a pod níž se skrývají středověké kobky, pod nimiž najdete krápníkové jeskyně pod nimiž se skrývá tajná supermoderní laboratoř.

 

Kdopak se to dívá? * Jedna sličná slečna odstřelovačka

No dobře. MGS1 se celý odehrával v jedné (a ještě celkem malé) vojenské základně. Nicméně v tomto případě se kreativita autorů MGS a DbD prostě nedá srovnat. Zatímco Snake prochází stále nová a nová místa a když už se vrátí někam, kde byl, je minimálně situace jiná; s Ninou se nezbavíte pocitu deja vu. Možná je to proto, že když už se někam vracíte, je to hodně často. Možná... A nepomůže tomu ani ta hezká grafika – a ani to, že Ninin obleček se postupem času stále více rozpadá, takže nakonec už toho více odhaluje než skrývá.

A navíc je tu resident Evil... Ano, slyšíte dobře. Autoři se totiž v této sérii zcela evidentně shlédli, a právě z ní si vypůjčili prakticky všehny nebojové prvky ve hře. Najdete předmět? Objeví se RS-like okno s jeho popisem. Potřebujete se někam dostat? Musíte RS-like nascanovat otisk prstu někoho, kdo má do dané lokace přístup. A tak stále dál... Na druhou stranu tohle není hře na škodu. Jen se vyplatí mít po ruce obal od DbD, abyste se v případě potřeby mohli ujistit, že hrajete tu správnou hru:-)

 

Hlavní spoluhrdina... Nepřipomíná vám jistého Bonda? Jamese Bonda? * Nina v celé své kráse

Příběh, o ten tu... Běží?

Ano, ač by se to z předešlého textu nemuselo zdát, příběh je jeden ze základních pilířů celé hry – a dost možná i jediný opravdu dobrý důvod, proč ji hrát. Prakticky jde o vysvětlení některých tajemných míst z Nininy minulosti na popředí snahy o záchranu světa před ruskou teroristickou skupinou, to celé dokořeněné trochou rodinných rozmíšek s nenáviděnou sestrou Annou. A rozhodně se nemusíte bát nějaké linearity příběhu nebo podobných, u hráčů neoblíbených fíglů. Právě naopak...

Světlé stránky hry
  • Nina
  • Příběh
  • Nina
  • Grafika
  • Nina
Temné stránky hry
  • Ovládání
  • Kamera
  • Obtížnost bossů
  • Malá variablilita prostředí

A co dál?

Vzato kolem a kolem, DbD není až tak špatná hra. A nebo taky je – to už záleží na úhlu pohledu a na tom, co od ní budete čekat. Pokud v ní hledáte konkurenta MGS3, pak budete trpce zklamáni. Pokud ale od ní chcete jen trochu zábavy a máte nervy z oceli (to kvůli všem těm bossům – přeci jen čistého času souboje s nimi vám vezmou dobře půlku celkové herní doby), čeká vás zhruba třicet hodin obstojné zábavy se sexy Ninou v hlavní roli.

PS: A možná přijde i Heihachi...

Gtafika: 9/10
Zvuk: 8/10
Hudba: 8/10
Hratelnost: 8/10

Hezká grafika a strašná kamera. Slušná hratelnost a zmatené ovládání... Jak něco takového shrnout? Pro fanoušky Tekkena příjemné zpestření čekání na Tekken 5. Pro ostatní... Příjemné zpestření.

Celkové hodnocení: 7/10

Nejnovější komentáře


NEJČTENĚJŠÍ ČLÁNKY

Vybrali jsme nejlepší hry pro mobily, které si letos můžete zahrát

Vybrali jsme nejlepší hry pro mobily, které si let…

Mobilní hry se v dnešní době vyrovnají mnoha počítačovým i konzolovým kouskům. Jaký si ale vybrat? Tady jsou naše tipy na nejlepší hry pro mobily.

25.  11.  2020 | |18 N/A
Ladislav Novák
Nejlepší hryTémaMobily
Nejlepší konzolové hry, které si letos můžete zahrát. Playstation, Xbox i Switch

Nejlepší konzolové hry, které si letos můžete zahr…

12 her, které vám nesmí uniknout, pokud hrajete na herních konzolích. Našli jsme nejzajímavější pecky pro Playstation, Xbox i Switch.

19.  11.  2020 | |6 N/A
Martin Nahodil
Konzole
Hry zadarmo nebo se slevou: Black Friday a Elite Dangerous zdarma

Hry zadarmo nebo se slevou: Black Friday a Elite D…

Na všech herních platformách je každou chvíli nějaká slevová akce. Každý týden proto vybíráme ty nejatraktivnější, které by vám neměly uniknout. Pokud chcete získat hry zdarma nebo s výhodnou slevou, podívejte se na aktuální přehled akcí!

21.  11.  2020 |
Martin Nahodil
Hry zdarmaSlevové akce