Recenze: Destroy All Humans – lidé jsou přežitek

Nemá rád lidi, a tak je zabíjí. Lidi proto logicky nemají rádi jeho, takže se snaží o totéž. Na rozdíl od obyčejných smrtelníků je však on jiný. A teď nemáme namysli jen jeho obrovské oči, se kterými by mohl směle konkurovat sově. Pomozte zničit sympatickému ufounovi Zemi!

Martin DemigerŽánr: akční
Multiplayer: ne
Platforma: Java MIDP 1.0
Testovací hardware: N-Gage
Výrobce: THQ

Do role hlavního hrdiny, ať už mluvíme o počítačových hrách či amerických velkofilmech, bývají většinou obsazováni statní muži bojovného vzhledu, neobvyklých schopností a nekonečné síly. Jejich úkolem je v drtivé většina případů zachránit svět před zkázou. Najdou se ovšem výjimky, v jejichž popředí nestojí žádní klaďasové. Naopak – dokonce lidé vyloženě záporní, bez kapky soucitu a slitování k druhým. Destroy All Humans je typickým zástupcem této třídy. Hlavním hrdinou se stal plešatý mimozemšťan, kterému budete dělat společnost při „cestě za zničením lidstva“.

   

Hra Destroy All Humans původně vyšla na konzolích PS2 a Xbox, kde sesbírala vcelku slušná hodnocení v recenzích a také řadu pozitivních ohlasů od hráčů. Z toho logicky vyplynula snaha vývojářů o převedení titulu také na mobilní telefony, jak se to už v současné době stalo u většiny „velkých“ her samozřejmostí. Snažení samo o sobě ale ještě netvoří dobrý titul, a tak je na místě otázka, zde se mobilní verze Destroy All Humans vyrovná svému konzolovému bratříčkovi.

Odpověď na otázku položenou v předchozím odstavci je jednoznačná. Celý originální koncept Destroy All Humans se sice scvrkl do několika málo kilobajtů, ovšem na jeho zábavnosti se nic nezměnilo.

Zničte Zemi!

Když opomeneme neobvyklý námět, zjistíme, že autoři v jádru žádné překvapení nepřichystali. Destroy All Humans je čistokrevnou 2D akční hrou, snímanou z lehce izometrického pohledu. V jejím průběhu plníte úkoly klasického typu (najdi a zlikviduj), samozřejmě pokaždé zabalené do nezbytné příběhové omáčky. K dispozici máte několik vypečených způsobů, jak si s „nepřáteli“ (uvozovky jsou na místě, protože ze začátku budete muset likvidovat nevinné a bezbranné človíčky) poradit. Základem je laserová puška, po jejímž zásahu se cíl ihned složí k zemi. Ne vždy je však úkolem mise lidi zabít – najdou se i mírumilovnější levely, kde je vaším úkolem pouze přivést človíčky na mateřskou loď.

  

Další nezbytnou součástí hry jsou různé minihry. Moc jich sice není, zato se ale dostavují v těch nejvhodnějších chvílích. Vždy, když se zábavnost začne vytrácet do ztracena a vám namysli vyvstanou první myšlenky o ukončení hry, se najednou objeví nějaká drobnost, která vás zase upoutá zpátky ke klávesnici. Jeden příklad za všechny – po naložení lidí do lodi vás čeká role pilota létajícího talíře. Usednete do kokpitu a po vzoru klasických arkád (shora letí nepřátelé, vy je zdola sestřelujete) se snažíte přežít.

Země se brání

Spolu s dobou strávenou u hraní roste obtížnost. V praxi to znamená, že se můžete těšit na neustále rostoucí počet nepřátel. Ruku v ruce s  kvantitou však roste také jejich kvalita - z řadových policistů se již brzy stanou speciálně vycvičení agenti, jimž „nějaký Marťan“ problémy rozhodně nedělá. Musíte tak svou taktiku přizpůsobovat různým druhům nepřátel. To, co kdysi platilo na obyčejné muže zákona, na vládní agenty nezabírá ani omylem. 

  

Hratelnost jako celek je slušně variabilní a po čas jejího zkoumání ani jednou nenarazíte na vážnější zádrhel. To je parádní kombinace – hra baví, nezdržuje zbytečnostmi a parádně odsýpá. Proč se tedy výsledné hodnocení nevyhouplo výše, když jsem na adresu hratelnosti ještě neřekl jediné křivé slovo? Bohužel ona zábava a nulový stereotyp souvisí také s délkou hrací doby. Jinými slovy: pocit nudy se dostavit ani nemůže, protože za necelou hodinu už budete zírat na závěrečné titulky...

Jak je na tom grafická stránka hry? Sice nebudete nevěřícně zírat na tuny detailů a efekty, co nikde jinde neuvidíte, ale na rozdíl od některých nejmenovaných konkurentů hra běží plynule i na horších telefonech. Za optimalizaci grafiky by si autoři zasloužili metál - i na slabších mobilech vypadá DAH dobře. Bohužel, hudba a zvuky si tak dobře nestojí. Audio složka působí jako z jiné planety; jako by k DAH ani nepatřila. Báječnou grafiku a zábavnou hratelnost totiž doplňují ryze průměrné a místy dokonce podprůměrné zvuková efekty, které již po chvilce raději vypnete, aby vás neotravovaly sérií se neustále opakujících nudných zvuků.

Světlé stránky hry
  • Grafika
  • Hratelnost
  • Marťan v hlavní roli
  • Odsýpá dobře
Temné stránky hry
  • Nehorázně krátká hrací doba
  • Zvuky a hudba

Závěrečné hodnocení po přečtení předchozích slov si nikoho nepřekvapí. Destroy All Humans je hra zábavná, chytlavá a v otázkách hratelnosti prakticky bez chyb... Její druhou, stinnou tvář však tvoří krátká hrací doba  a zvuky. Obojí sice není tristní (zvuky se dají vypnout, hru si můžete zkusit projet ještě jednou a dohrát ji v lepším čase), ovšem na to, abychom titul mohli zařadit do vitríny slávy po bok velikánů, by ze sebe museli vývojáři z THQ vymáčknout více.

Grafika: 8/10
Zvuk: 5/10
Hudba: 4/10
Originalita: 9/10
Atmosféra: 8/10
Hratelnost: 8/10

Fajn hra, ale mohla být lepší. Především hrací doba strhla verdikt směrem dolů... Hodina čistého času je přece jen dost málo.

Celkové hodnocení: 8/10

Diskuze (3) Další článek: Duhová šestka míři do Vegas

Témata článku: , , , , , , , , , , , , ,