Recenze: Drakengard – útok japonských draků

Je tomu již více než rok, co jsme byli na Doupěti nadšení z trailerů na akční RPG od slavného japonského vydavatele Square-Enix. Tenkrát jsme o hře Drakengard psali jako o potenciálním Final Fantasy killeru, videa byla skutečně epická a velmi slibná. Hra ale mezitím víceméně v tichosti vyšla a že to ticho okolo jejího vydání nejspíš nebyla náhoda, to si povíme v dnešní recenzi.
Recenze: Drakengard – útok japonských draků

Multiplayer: ne
Paměťová karta: min. 41KB
Analogové ovládání: jen páčky
Vibrace: ano
Výrobce: Square Enix
Distributor v ČR: Cenega (
www.cenega.cz)
Homepage:
www.drakengard-europe.com

Když se dnes ohlédnu za nadšenými aktualitami z doby, kdy byl Drakengard v přípravě, připadám si poměrně trapně. Kdo ale mohl tušit, že výpravné RPG od autorů Final Fantasy může dopadnout až takhle špatně? Tím spíš, že se na něm podíleli lidé, přímo zodpovědní za herní trháky, jako byly Resident Evil: Code Veronica (skvělá atmosféra a příběh), série Bust-a-Groove (hratelnost) či Ace Combat 5 (báječné letecké souboje). Kromě renderovaných filmečků, tak krásných, jak je umí udělat pouze Squaresoft, slibovala videa ze hry silný mix RPG procházení v duchu Vagrant Story, monumentálních bitev (citelně záměrně evokujících filmovou sérii Pán prstenů) a leteckého běsnění na dračích zádech.

  

Takhle to nevypadá zas tak špatně, že? Povedený design postav nelze hře upřít...

Ačkoliv v dílčích bodech bylo vše slibované dodrženo, můžeme si hned v úvodu prozradit, že nádherné renderované filmy mezi úrovněmi shazuje do bláta nepochopitelně primitivní dětinský příběh, monumentální bitvy zadupává primitivní „jednotlačítková“ hratelnost a zdlouhavé opakování toho samého… a letecké pasáže byly nekonečně lépe, zábavněji a také na pohled přitažlivěji zvládnuty ve hrách Panzer Dragoon nebo Drakan. Nyní si tedy podrobněji rozpitváme, kde udělali experti na RPG ze studia Square-Enix chyby.

Výpravný ne-příběh

Aniž by se hra namáhala s nějakým pořádným úvodem do děje, představením postav, jejich světa a podobně, začínáte rovnou hrát za rytíře Caima v okamžiku, kdy musí zastavit mohutný útok armád Impéria na hrad, v němž se nachází jeho sestra, shodou okolností osudem nově vybraná Bohyně. Caimovy rodiče sice kdysi zabil nájezd draků na jejich království, nicméně tváří v tvář obrovské přesile armády impéria útočící nyní na hrad jeho sestry, uzavře Caim pakt s polapeným drakem a obětuje mu svůj hlas, aby na zádech draka mohl bojovat s přívalem nepřátel.

  

Filmové scény jsou graficky excelentní * Herní grafika je ale mnohem slabší * Ehm, co říkáte na ten text? To mluví samo za sebe...

Japonská RPG sice často mívají komplikovaný děj s mnoha symbolickými názvy a náboženskými odkazy, v tomto případě ale chaos předchozího odstavce není ničím víc, než prázdným chaosem nápadů a pojmů, které nezapadají do žádné větší či hlubší skládačky. Vše je přesně tak primitivní, hloupé a nehodící se k sobě, jak to vypadá. Když k tomu připočteme dětinsky naivní dialogy, bolestivě kontrastující s nádhernými renderovanými filmovými scénami, pak asi pochopíte, jaký šok, utrpení a zklamání jsou pro fanouška první minuty ve hře. A že se to během následujících hodin příliš nezlepší, naopak se k tomu přidá frustrující stereotypní hratelnost a mizerná in-game grafika, to si povíme nyní.

Chcete (se) (n)udit?

Ať už chcete dračím dechem udit nepřátele nebo se nudit u nekonečně frustrující hry, obojího se vám v Drakengardu dostane dosytnosti. Hlavní náplní hry je střídavě boj uprostřed válečného pole po vzoru her ze série Dynasty Warriors a letecké souboje, jak je známe z her Drakan nebo spíše Panzer Dragoon. Problém v případě bojů na bitevním poli spočívá v mizerné grafice, zoufalé animaci křečovitých nepřátel, vynořujících se z mlhy a stereotypním mlácení do jediného tlačítka pro útok. Hra sice obsahuje možnosti využívání magie, změny zbraní, úskoky do stran a podobně, ale nenajdete zde ani setinu hratelnosti zmíněných Dynasty Warriors nebo Onimushy.

  

Nepřátelé útočí z mlhavé dáli * "Originální" protivníci, z nichž zůstává rozum stát * Vítěz soutěže o nejšedivější grafiku desetiletí

Letecké pasáže proti tomu tolik problémů nemají, kromě smutného faktu, že obě zmíněné hry (Drakan a Panzer Dragoon) tohle zvládly lépe, zábavněji a hezčeji. Navíc proti vám občas nalétávají nepřátelé (občas bych to raději popsal jako neidentifikovatelné létající předměty:-)), které je velmi těžké popsat jako originální a nápadité po stránce designu: mnohem přesnější je označení „naprosté šílenosti“. Ve výsledku mají obě dvě hlavní složky hry dostatek zásadních chyb, aby v kombinaci se zmíněným chaotickým příběhem dokonale odolaly vaši touhu dostat se na konec hry.

Rozhřešení

Drakengard je opravdu výjimečně silným zklamáním – oproti jiným propadákům z dílen japonské továrny na RPG jménem Square je zde velké množství nádherné grafiky v renderovaných filmových scénách, které musely dát obrovskou práci a pro jejich úspěch stačilo nechat napsat scénář někoho, kdo nepíše jako hloupé malé dítě. Že hra zklame takovými věcmi jako průměrný dabing nebo průměrná hudba, to ve světle předchozích odstavců snad ani nemusím rozebírat.

Světlé stránky hry
  • Nádherné renderované filmové scény
  • Kombinace více herních žánrů
  • Povedený design postav
Temné stránky hry
  • Dětinský a zmatený příběh
  • Stereotypní hratelnost
  • Mizerná grafika, především na bojištích

Tak nebo onak je to dobré ponaučení pro příště, což doufám především v zájmu pokračování, nazvaného originálně Drakengard 2, které je překvapivě ve výrobě. A pokud jde o Square-Enix, nezbývá než doufat, že šlápnutí vedle se zdaleka vyhnou sériím Final Fantasy a Dragon Quest.

Grafika: 6/10
Hudba: 5/10
Zvuky: 5/10
Hratelnost: 5/10

Výpravné filmové scény jsou největším kladem této stereotypní RPG akce s mizernou grafikou, dětinským zmateným příběhem a řadou dalších chyb. Největší zklamaní na PS2 za poslední rok.

Celkové hodnocení: 5/10


NEJČTENĚJŠÍ ČLÁNKY

V Minecraftu postavíte cokoliv, podívejte se na Paříž z 19. století

V Minecraftu postavíte cokoliv, podíve…

Minecraft nás svými možnostmi nepřestává překvapovat. Nejzajímavější projekty jsou však stále ty, které simulují reálná města.

17.  7.  2018 | | 8 N/A
Nejkrásnější konzolové hry: když na výkonu nezáleží (galerie)

Nejkrásnější konzolové hry: když na vý…

Kdo říkal, že na hezké hry potřebujete jen to nejvýkonnější PC?

15.  7.  2018 | | 5 N/A
Rozšíření do KC Deliverance opět láká na krásy českých lesů

Rozšíření do KC Deliverance opět láká …

Je čas vrátit se do českých luhů a hájů a okusit krásy našeho středověku.

12.  7.  2018 | | 2 N/A
KC Deliverance: From the Ashes: znáte Jindru, všechno spraví! (recenze)

KC Deliverance: From the Ashes: znáte …

První DLC do Kingdom Come: Deliverance konečně spatřilo světlo světa a neslibuje málo. Máte se stát rychtářem a spravovat vlastní vesničku. Přesto nás DLC vůbec nenadchlo.

10.  7.  2018 | | 5 N/A
Tipy na nejlepší gaučovky: k čemu sednout s partou přátel

Tipy na nejlepší gaučovky: k čemu sedn…

Parta kamarádů, velký gauč, jedna obrazovka. Mysleli jste si, že gaučový multiplayer už je mrtvý? Kde že. Stačí dobře hledat a my jsme to udělali za vás.

21.  7.  2018 | | 1 N/A