Recenze: Dynasty Warriors 4 Hyper – masakr ve velkém

Jak často se vám na monitory dostane hra, která vychází z čínské historie? Hra, která nabízí epické bitvy tisíců vojáků, a přesto není strategií? Hra, která nabízí zběsilou akci a přesto není střílečka? A Dynasty Warrsiors 4 splňují všechna tato kritéria.

Martin M. BočekPlatforma: PC (i PS2)
Žánr: bojovka
Výrobce: Koei
Vydavetel: Koei
Homepage: http://www.dw4hyper.com
Minimální konfigurace:
Procesor 1,6 GHz, 256 MB RAM, 64MB grafická karta, 2,4 GB na HDD
Testovací konfigurace: Athlon 3200+, 1 GB RAM, GeForce 6600 GT

 

Arkádovky. Jeden z nejstarších herních žánrů, který nejednoho pamětníka připravil o většinu úspor, které naházel do automatu někde ve stánku, aby si je mohl zahrát. Jeden z nejstarších herních žánrů, kde jde postavička zprava do leva (či jakkoli jinak) a zabíjí vše, co jde... Ne, oprava. Zabíjí vše. Jeden z nejstarších herních žánrů, který se do srdcí PC hráčů zapsal zejména v podobě legendárního Golden Axe. Jeden z nejstarších herních žánrů, který se nyní znovu vrací na naše monitory.

  
Jestli odtud rychle neuteču, udělají ze mě jehelníček * Kam zase běží, zbabělci? * Ani křídla nemají a jak krásně létají!

Ano, Dynasty Warriors je klasická arkádová série, která má mezi konzolisty tisíce příznivců. V současné době se připravuje již páté pokračování pro PS2, zatímco na PC přichází konverze dílu čtvrtého. A není to konverze ledajaká...

Za devatero horami a devatero řekami

Děj hry nás zavede do staré Číny někdy v třetím století našeho letopočtu. Po pádu dynastie Chan nastalo období Tří království (220 – 280 n.l.), kdy bylo území kdysi mocné říše rozděleno mezi tři rody, vzájemně bojující o moc, vládu – a hlavně o znovusjednocení Číny. Těmto království vládly rody Shu Han, Wu a Cao Wei.

V roce 263 se rodu Wei podařilo definitivně porazit rod Shu Han; jen aby byli sami o dva roky později poraženi novým soupeřem – rodem Jin. Ti pak v roce 280 porazili i třetí z původních království – Wu – a naplnili tak sen o znovusjednocené Číně.

  
Ne vždy je snadné se v bojové vřavě zorientovat * Pochvaly spolubojovníků vskutku potěší * Speciální útoky jsou ničivé

Období tří království je nejkrvavějším obdobím čínských dějin a - uvážíme-li velikost tehdejší světové populace -  jedním nejkrvavějších období lidských dějin vůbec. V době pádu dynastie Chan měla Čína 56 miliónů obyvatel; a o pouhých šedesát let později jen 16 miliónů. Takto rapidní úbytek obyvatelstva měl jednoduchou příčinu – oněch šedesát let bylo totiž vyplněno nepřetržitou válkou, jejímž jediným cílem bylo zničit nepřátelské rody za každou cenu...

Ostatně, DW4 tuto skutečnost respektuje. Na bojištích jsou v každé misi stovky až tisíce nepřátel, které musíte zabít. Nicméně v přehledu historických událostí jsem trochu předběhl události samotné hry. Ta nás totiž zavádí do doby, kdy jsou na bojištích pouze tři rody, z nichž každý doufá ve své vítězství. A jak se kterému z nich povede, to záleží jen a pouze na vás...

Bijte je všechny, Bůh si je už přebere

Na bojištích vás čeká až dvojnásobek nepřátel, než nabízela PS2 verze; což má za následek jediné: zmatek, chaos a spoustu akce... Vy sice nejste žádný řadový voják, ale jeden z hrdinů z tohoto období (a navíc vás doprovázejí i spřátelené jednotky, které také něco dokáží), ale nepřátel je opravdu neskutečné množství – a navíc i oni mají ve svých řadách nejednoho hrdinu.

  
Občas je těch barviček až moc * Je radost se s kombinacemi úderů pochlubit v kooperační hře * Hm. Amazonky. A že jich ale je!

V kampani na vás čeká 50 misí a 17 map; všechny založené na skutečných místech a historických událostech. Vždy před tím, než vyrazíte do bitvy, si můžete vybrat, kterého hrdinu si zvolíte; vyberete mu vhodnou výbavu, případně mu upravíte vzhled (či změníte pohlaví) a můžete vyrazit.

V boji samotném není potřeba příliš taktizovat, ačkoli na mapě jsou různé možnosti, kam jít. Bojiště je velké, ale vyhrát jde jen splněním úkolů, jako je zabít nepřátelského generála, ochránit své obléhací stroje než zničí nepřátelskou hradbu a podobně. Toho je ale potřeba nejdříve objevit a pak se k němu ještě probít. Zní to lehce? Možná.

Nezapomeňte ale na to, jak takové bojiště vypadá. Mezi vámi a jím jsou stovky vojáků a často i několik různých nižších velitelů. Navíc ani nepřátelský generál nečeká, až si pro něj přijdete, ale decimuje vaši armádu s minimálně stejným nasazením, jako vy tu jeho.

  
Ovládat budete rozličné zbraně - třeba halaprtnu byste asi takhle nezvedli * Kdo najde postavu, kterou hraji, má bod * Koho bych tak praštil...

Ale ani obyčejní vojáci nezůstávají pozadu. Co jim chybí v síle a délce lifebaru, to si vynahrazují svým množstvím. A když vás tu píchne jeden, támhle sekne druhý a onde kopne třetí, najednou jste polomrtví. Naštěstí ze zabitých vojáků náhodně vypadávají různé power-upy či léčidla, ale i tak je obtížnost nasazena poměrně vysoko.

Kromě samotné kampaně nazvané Musou (v japonštině to znamená „výjimečný“ či „jedinečný“) vás čeká ještě free mode, který vám umožní zopakovat si libovolnou bitvu; versus mode, kde můžete se svým hrdinou bojovat proti kamarádovi; a konečně cooperative, kde můžete bojovat ve dvou (na rozdělené obrazovce) proti hordám nepřátel.

„Musou“ hra

Grafika je na první pohled povedená. Modely postav jsou propracované, animace pohybů vypadají hezky a jako celek představují jedu z největších deviz celé hry. Dokáží totiž navodit atmosféru bojiště, kde se skutečně bijí a umírají stovky vojáků. Bohužel v kontrastu s postavami je okolní prostředí velmi jednoduché až strohé.

  
Prostředí je často docela fádní * Že by taneček u táborových ohýnků? * Vějíře jsou zvláštní zbraní

Hudba je zde tvořena zejména svižnými kytarovými melodiemi, které se sice nehodí do prostředí staré Číny, které ale dokonale pasuje k svižnému akčnímu stylu celé hry. Kapitolu samu pro sebe pak představují hlasy postav. Ty totiž slyšíte nejen v animacích, ale i během bojů, kdy jak vaši, tak i nepřátelští vojáci reagují na vaši přítomnost a na dění na bojišti. Navíc je zde možnost vyměnit anglický dabing za dabing japonský, což dokonale podtrhuje atmosféru celé hry.

Ovládání je z konzolí převedeno perfektně. Na hraní DW4 vám stačí několik kláves, na myš si ani nesáhnete. Kameru si ovládá hra sama, ale rozhodně není nač si stěžovat – úhly záběru si vybírá dobře a vy se tak můžete plně soustředit na davy nepřátel, které je potřeba porazit.

Světlé stránky hry
  • koncentrovaná zběsilá akce
  • epické bitvy s tisíci vojáky
  • dabing
  • grafika
  • ovládání
Temné stránky hry
  • koncentrovaná zběsilá akce
  • místy nepřehledné bitvy s tisíci vojáky

Celkově je DW4 důstojným pokračovatelem PC odnože žánru, za nějž se stařičký král Golden Axe rozhodně nemusí stydět. Z herního hlediska sice nenabízí nic jiného než zběsile rychlou akci s minimem taktiky, ale pokud máte tento styl rádi, rozhodně vám DW4H sedne. A pokud ne... Inu, i pak možná stojí za odzkoušení. Do čínské historie na našich monitorech nemůžeme nahlédnout zrovna každý den...

Grafika: 8/10
Hudba: 9/10
Zvuky: 8/10
Hratelnost: 8/10

Pro milovníky zběsilé akce, epických bitev a staré Číny nutnost. Pro ostatní slušné roozptýlení...

Celkové hodnocení: 7/10

Diskuze (4) Další článek: GALERIE: Rumble Roses XX

Témata článku: , , , , , , , , , , , , ,