Recenze: Earth Defence Force 2017 – mozkožrout hladoví

Platforma: Xbox 360
Žánr: Bezduchá střílečka
Výrobce: Sandlot (http://www.sandlotgames.com/)
Vydavatel: 3D Publisher
Homepage: http://www.earthdefenseforce.net/

Brutalita může být zábavná. Prokázal to už Duke Nukem, Serous Sam a nyní se o ten samý počin snaží na konzolích Xbox 360 Earth Defence Force 2017 (bude snad stačit EDF). Hra se ani netváří, že by aspirovala na ocenění za příběh a propracované charaktery postav, Pokud hledáte skoro až zběsilou střílečku, kde náboje létají po stovkách, protivníci po desítkách padají, nejdřív mačkáte spoušť a pak až přemýšlíte, jste zde správně. Milovníky poklidného hraní s plyšovými medvídky bych odkázal na jinou recenzi.

Jak se taková hra pouští

Co je to za hloupou otázku, jak se pouští hra? Prostě vezmete medium a dáte jej do mechaniky, že? Ono to chce ale složitější přípravu, zvláště v případě EDF. Nejprve si sežeňte krvavý biftek a ještě syrový jej snězte. Pak zavolejte sestru, že je čas na lobotomii, nezapomeňte jí k tomu podat dostatečně tupou lžíci. A nakonec spusťte televizi, vložte disk do mechaniky a skvěle se bavte. Jste správně vybaveni na dokonalé odreagování se. A nikdy, opakuji nikdy, nezkoušejte zapojit mozek při hraní EDF, hrozí vám neskutečné nebezpečí, větší, než je nějaká invaze cizáků.

Ano, invaze cizí rasy z vesmíru, přesně o to zde kráčí. Po zachycení signálů z vesmíru se začalo lidstvo připravovat na setkání s další inteligentní rasou, která snad bude přátelská. Ovšem ne všichni věřili v přátelskost neznámých tvorů a tak vznikla organizace EDF, která měla za úkol bránit Zemi před možnými útočníky z vesmíru. Ve chvíli, kdy obří vesmírné stroje napadly zemi, se tak zdáli pozemšťané připraveni. Ale jenom nečekali, že nápor protivníka bude tak silný.

Chvíli po jejich příletu se totiž z vesmírných lodí začali hrnout ve velkém různí přerostli členové hmyzí říše, aby se nakrmili na okolo stojících lidech. Ať už se jednalo o mravence záklaďáčky, nebo třeba jejich červenou odrůdu, přerostlé pavouky a další potvory, všichni mají hlad po dlouhé cestě vesmírem a ti malí pobíhající liďičkové vypadají jako rozumná potrava. EDF tak musí jako správný uvítací výbor rychle zasáhnout a zkusit protivníky zničit. Postupně kosíte desítky hmyzáků a jejich robotnických pomůcek, jak v narůstajícím počtu, tak i kvalitě.

Co to je?

První mravenci umí jen lozit po stěnách domů, běhat po zemi a jakmile se vám dostanou na odstřel, tak zemřít. Zvláště tento výkon plní pečlivě a při prvním zásahu se kácí k zemi za mohutného krvotrysku (samozřejmě, že jejich krev je zelená). Později však mohutně přituhuje, protivníci se naučí s vámi bojovat na dálku a vy máte docela problém si jejich střely ržet od těla. Navíc můžete počítat se šílenými počty a ani plný zásobník nemusí nutně znamenat, že náboje budou na příšery z vesmíru stačit.

Naštěstí máte k dispozici poměrně široký arzenál zbraní, z něhož si dvě můžete vybrat na misi. Podle kategorií se setkáte s útočnými puškami, brokovnicemi, odstřelovacími puškami, raketomety, granátomety a speciálním vybavením, jako třeba celé zbraňové systémy, které umístíte na zem a ony střílí za vás. Záleží jen na vašich přáních, co si vyberete do dvojice povolených zbraní, jakmile výzbroj jednou ve hře získáte, nejste již nijak omezováni. Tedy, pokud nepočítám náboje, těch je snad vždy málo a velkou část herní doby trávíte přebíjením vašich zbraní.

Naštěstí nejste na nepřátelské hordy sami a po vašem boku bojují další vojáci EDF. I když většinou budete ve vysílačkách slyšet jejich smrtelné skřeky, dokáží se o sebe docela schopně postarat a zbaví vás velké části problémů. Možná i to je ale problém, protože mnohé mise se dají dohrát bez jediného výstřelu, kdy jen chodíte se svými parťáky a sbíráte různé bonusy, které z mimozemšťanů vypadnou. A je také pravda, že tímto způsobem posbíráte vylepšením nohem více. Zvláštní mi přišla i situace, v níž jsem střílel do nepřehlední vřavy a sestřelil pár svých druhů bez nejmenších problémů. Další na mě ještě pořvávali, jak jsou rádi, že jsem s nimi.

Ve dvou se to lépe střílí

Ještě je tu možnost hrát ve dvou hráčích na jedné konzoli, kdy se vám televizní obrazovka rozdělí vertikálně na poloviny. Docela překvapí nemožnost takto hrát prostřednictvím sítě Internet, zvláště pak ve větším počtu by mohla být eliminace cizáků ještě zábavnější. Ono už ve dvou zábava roste do výšin, i když neobjevíte žádnou novinku. Jen se vám podaří se svým kamarádem vypnout mozky a vesele si střílet po všem, co se hýbe, pokud možno ne po sobě navzájem.

Další výhodou pak je, že se nebudete cítit tak osamělí. Ano, sice s sebou máte pomocníky, ale ti jsou všichni namluveni jedním hlasem, stejně jako většina hlášek z bojiště, takže máte pocit, že jste na bitevním poli vlastně jen čtyři – vy, vaše asistentka, velitel a jeden voják, co každou chvíli umírá. Ještě je zde možnost rozšířit své pole působnosti o některé z vozidel, ale pak jste jen více na ráně, takže protivníci se na vás vrhají jako posedlí.

Po zvukové stránce se hra příliš nepovedla, jedině v menu hraje stylová hudba, jinak není moc o co stát. Na podobné úrovni je i technické zpracování, kdy dlouho čekáte na animované sekvence mezi jednotlivými misemi, ale ty pak nestojí ani za pohled. Dokonce mi přijde, že ač jsou tvořeny v herním engine, vypadá hra samotná výrazně lépe. Což však není pro hru pochvalou, spíše jen zhodnocením nevalné kvality animací. Grafika sice v některých ohledech drží dech s dobou, v jiných se však zapomněla v minulém tisíciletí.

A to nemluvím o umělé inteligenci, zvláště pak brouků, kteří jsou schopni se tak nanejvýš zmateně motat dokud k nim nepřijdete blíž, aby na vás mohli zaútočit. Schválně jsem asi deset minut sledoval zdánlivě nekonečnou smyčku broučího pohybu po jedné zdi, dokud nepřišel parťák a zacykleného brouka prostě nezabil.

Rozum říká, že EDF je neskutečně slabá hra, která nemá v současné době na pultech co dělat. Přesto jsem se však nejen já, ale i kdokoliv, kdo ji testoval, skvěle bavil. Máte zrovna volnou půlhodinku? Dejte si jednu z misí, ve hře jich je stejně přes padesát, a nechte chvilku mozek odpočívat. Támhle běží protivník, vykropíme tam raději celý zásobník, co kdyby jich bylo víc. Je hele, hmyzák se nám změnil ve fontánku, to je nějaká nová móda. A támhle další vybuchl po zásahu raketometem, jdeme do nich. Ratata-bum-prásk-cink!

Grafika: 6/10
Hudba: 6/10
Zvuky: 5/10
Hratelnost: 6/10

Pokud si potřebujete odpočinout, nehledejte dále. EDF vám zaručeně vypne mozek, protože jinak by utekl třeba i nosní dírkou. Přitom se budete skvěle bavit jednoduchou hříčkou bez nejmenších problémů.

Celkové hodnocení: 6/10