Recenze: Eragon – s drakem vstříc osudu

Eragon při procházení lesem nalezne modrý blýskavý kámen, který v sobě skrývá nejedno tajemství. Později se z něj vyklube mocný drak a celý příběh tak začne nabírat na barvách. Jaké barvy jsou ale v herní adaptaci? Podívali jsme se jí na zoubek v recenzi.
Recenze: Eragon – s drakem vstříc osudu

Platforma: PC, Xbox, Xbox 360, PS2, PSP, DS
Typ hry: Akční adventura
Multiplayer: Ano
Minimální konfigurace: Procesor IV 1.4GHz, 512 MB RAM, 128 MB grafická karta
Doporučená konfigurace: Procesor IV 3 GHz, 1 GB RAM, 256 MB grafická karta
Testovací konfigurace: Athlon XP 1600+, 1.5GHz, 768MB RAM, 128MB grafická karta
Výrobce: Stormfront Studios (
http://www.stormfrontstudios.com/)
Vydavatel: Vivendi Games (
http://www.vivendigames.com/)
Homepage:
http://www.eragongame.com/

Kniha Eragon – jedněmi vyzdvihována do nebes, druhými opovrhována a srážena do hlubin zapomnění. Christopher Paolini dobře věděl, co dělá. Stačilo vzít šablonu jeho největšího vzoru, Pána Prstenů, přidat pár příměsí a pořádně zamíchat. Hle! Na světě se objevil údajný pokořitel, taktéž trojdílně rozložený, se stejnými ambicemi, zasluhující pozornost obyčejných lidí i kritiků po celém světě. A stačilo pouze pár let, dočkal se Eragon zároveň filmového a herního zpracování, přičemž v druhém případě jsem nyní mohl vyřknout slova „přišel jsem, viděl jsem a zahrál jsem“.

Koncept ohraný. Ach bože...

Jakoby bylo zvykem přiřazovat hrám dle filmových předloh knih (neztratili jste se v tom?) dvě příznačná slova „Akční adventura“. Ano, stejně jako některé tituly Pán Prstenů a Harry Potter, kombinuje Eragon akci s adventurními prvky. Nutno dodat, že do víru rozporuplných pocitů nevnáší zrovna příliš nového, mnohdy dostanete do ruky jen meč či luk se šípy, načež jste „kopnuti“ do prostředí usazeném kdesi hluboko v neznámu s mnoha nepřáteli před očima. Přitom v případě bojového umění s mečem nezažijete nic nového, zrak neošálí různá smrtící komba, ba ani střelba s lukem a šípy nepřinese kýžený pocit zábavnosti. Alespoň ne na dlouhou dobu. V případě střelby pomocí luku ale musím pochválit zjednodušené míření, hodící se k celkovému pojetí herní adaptace Eragona – stačí se pouze podívat tím či oním směrem, načež vámi ovládaná postava sama od sebe vybere nejvhodnější cíl.

  
Stůj, teď jsem na řadě já! * Co to stříká? * Kdo si dřív rozváže tkaničky?

Malé povyražení ovšem naleznete v podobě kouzel, která si hrdina postupem času podmaní. Počínaje ochranným štítem, přes očarování šípu nebo jeho zapálení, a konče kupříkladu shazováním nepřátel ze srázů. Autoři nicméně magii začlenili do hry více, nežli jen co se bojů týče. Neobejdete se bez ní při odstraňování mnoha překážek, při zdolávání jinak nezdolatelných míst a podobně. Složka zábavnosti si tím sice příliš nepolepšuje, ale je to pořád lepší, jak drátem do oka. A k tomu ještě rezavým.

  
Držím kouli a nebojím se ji použít * No to je teda chlív * Úsměv, vyletí ptáček...

Jaká je vůbec kniha?

Eragon je obyčejný farmářský kluk, jenž sní o dobrodružství a slávě. Po nalezení modrého kamenu, z něhož se později vyklube drak, byla ovšem vypálena jeho rodná víska temnými stvořeními a vše nasvědčuje tomu, že šli právě po Eragonovi...

Hrdina, původně obyčejný člověk, Eragon (Frodo), Temná stvoření (Mordor/Skřeti...), modrý kámen (Prsten moci) a tak dále a tak dále. Mohl bych pokračovat, ale je to zbytečné. Eragonovi jednoduše nelze upřít fakt, že jde po stopách jiných knižních předloh, mezi nimiž snad nejvíce září trilogie Pán Prstenů. Díky tomu si kniha vysloužila tvrdou kritiku. Zároveň ale nelze přehlížet její čtivost a úspěchy, které sklidila po miliónech prodaných výtisků a následném zfilmování.

U Eragona mi ovšem nejvíce vadila striktní linearita, která neumožňuje odbočit z cesty, vzdálit se od příběhové linie a podívat se na jiná místa. Díky tomu přijdou zabavení schopné prvky v niveč a jejich potenciál se nedočká plného využití – když už je všechno připraveno a provázek osudu předem rozmotán, nic vás prakticky nepřekvapí. A naskriptované sekvence rovněž zapůsobí jen jednou, podruhé si jich ani nevšimnete (samozřejmě, pakliže nějaké „podruhé“ bude).

Ve dvou se to lépe táhne

Pokud jste měli možnost hrát Pirates of the Caribbean: Legend of Jack Sparrow, tedy předělávku prvního dílu stejnojmenného filmu, možná jste uvítali pomocníka bojujícího po vašem boku. Také Eragon vnáší stejný prvek do hry a o jeho ovládání se stará v prvé řadě umělá inteligence počítače. Druhý případ je o něco příjemnější – můžete vyzvat kamaráda, aby vám pomohl v nelehkém boji, díky čemuž jde do jisté míry využít „jakousi takousi“ taktičnost. Opět mi ale nezbývá než říci, že zmíněný aspekt nepřináší nic nového, hraní zpříjemňuje, ale výrazný dojem po sobě nezanechá.

  
Ten se ke mně určitě nedostane * Chlapče modrooký, u potoka nestůj * Mám závratě! Ááá!

Je tedy na hře cokoliv, co by stálo opravdu za slova chvály? Ano, možná by tu opravdu něco bylo – drak jménem Safira a jeho smrtící dech. Přitom možnosti, jak jej využít, jsou efektivní a zábavné. Pravda, není jich mnoho, ale chvíle, kdy se vznášíte na jeho zádech a bojujete s bezbrannými soupeři, jsou k nezaplacení. Ovládání přitom není vyřešeno složitě a jde po stopách arkádového trendu. Let tudíž navigujete pouze do stran, případně měníte rychlost, a v tom všem střílíte či děláte jiné vylomeniny.

  
No teda, co měl k večeři? *  Tu máš! * Jdeme na lov

Safiru jde povolat i jako výpomoc do rutinních bojů na ostří nože, dokáže si poradit s proradnými soupeři a ulehčit vám nelehce splnitelné břímě, jež nesete na vlastních bedrech. Troufám si každopádně tvrdit, že Eragon po zmíněné stránce zaválel a je jen škoda, že podobných chvil ve hře nezažijete nejvíce.

Ty vole, co to je za kameru?

Co se grafické stránky týče, hladinu průměru bych v tomto případě neopustil. Rovněž se nedá polemizovat o vyložené škaredosti, zároveň ale ani o kráse, stylu a velké atmosferičnosti. Jistou dávku kouzla světa ze stejnojmenného filmu/knihy hra sice převzala, a podotýkám že s úspěchem, nicméně zážitek jsem si nedokázal naplno vychutnat.

  
Ta grafika opravdu není nejlepší, viďte * Tma? Jejdanánky, bojim bojim * Chlapi, vylezte z toho potoka!

Nejhorší je totiž kamera a její rozpohybování, případně úhel snímání. Pokud jste například hráli Harryho Pottera a Ohnivý pohár, jistě jste si všimli do jisté míry „statického“ zabírání obrazovky. Úhel pohledu byl předem nastaven, kamera se pohybovala do předem nachystaných míst a předem také dokázala hráče neskutečně rozčílit. A neuhodnete, co že „předem“ všechno v Eragonovi dokáže. Mnohdy dojde k soubojům za obrazovkou, kde se jednoduše kamera nedostane. Rovněž prostředí je leckdy nevhodně snímáno, zastírány jsou důležitá místa, což způsobuje záseky ve hře, byť je tak lineární, jak to jen jde.

Světlé stránky hry
  • Drak (drak jako drak, ne jako drak)
  • Kouzla
  • Je to prostě Eragon (huaaa!)
  • Naštěstí to nedopadlo hůře
Temné stránky hry
  • Horší technická stránka
  • Hrozná kamera
  • Linearita
  • Nic světoborného

S povzdychem proto váhám, jaké hodnocení udělit. Na jednu stranu působí Eragon jako podprůměrný, na druhou však přináší překvapení ve formě meziher s drakem. Také doposud nezmíněná hudební a zvuková stránka není k zahození, jenže doslova zkopaná kamera nelze přehlédnout (ano, opravdu ji nepřehlédnete). Předělávka filmu každopádně nenadchla, zároveň ovšem ani nezklamala. Přiznám se, že jsem nečekal nic světoborného a moje předtucha v průměrnost právě recenzovaného počinu se tak vyplnila do posledního puntíčku. Tedy, pět z deseti. Nic víc, nic míň.

Grafika: 5/10
Hudba: 7/10
Zvuky: 7/10
Hratelnost: 5/10

Klasika – co očekáváte od předělávky filmu knihy? Jako vždy průměrnou grafiku, průměrnou hratelnost, inovace takřka žádné... zkrátka stále ta samá písnička.

Celkové hodnocení: 5/10

NEJČTENĚJŠÍ ČLÁNKY

Praha stověžatá aneb projížďka hlavním městem ve Forza Motorsport 7 (galerie)

Praha stověžatá aneb projížďka hlavním…

Forza Motorsport 7 je na světě a stejně tak jako v předchozích dílech, i nyní máme možnost zajezdit si skrze historické centrum Prahy. Pokochejte se s námi.

13.  10.  2017 | | 13 N/A
Žánr Battle Royale bere trh útokem, podívejte se na nejlepší hry

Žánr Battle Royale bere trh útokem, po…

Battle Royale sice není žádný nově objevený žánr, ale až nyní ukazuje svůj pravý potenciál. Nejenže prodejní čísla obrovsky narůstají, ale počet hráčů přesahuje i takové stálice, jako je Counter-Strike Global Offensive nebo Dota 2.

11.  10.  2017 | | 4 N/A
Unikly slevové akce Steamu, Halloween a Černý pátek vám vysají peněženku

Unikly slevové akce Steamu, Halloween …

Již tradičně předčasně unikají informace o připravovaných slevových tornádech na Steamu, které začnou už během následujících dní.

21.  10.  2017 |
Hrajeme si s vláčky: Mashinky jsou zábava, i když ještě nejsou dodělané

Hrajeme si s vláčky: Mashinky jsou záb…

Nová hra vám umožní stavět tratě a posílat po nich mašinky. Budete budovat a vydělávat. Herní model je zábavný a grafika líbivá. Hra má ještě dost nedostatků a není divu, zatím se totiž jedná o vývojovou verzi dostupnou v rámci předběžného přístupu. I přesto už ale poskytne docela dost zábavy.

20.  10.  2017 | | 10 N/A
Světové recenze Middle-earth: Shadow of War mluví o hitu

Světové recenze Middle-earth: Shadow o…

Pokračování výletu do Mordoru je tu a můžeme-li věřit zahraničním kritikům, jde o důstojného nástupce.

10.  10.  2017 | | 2 N/A
Middle-earth: Shadow of War - naplňte svůj osud (recenze)

Middle-earth: Shadow of War - naplňte …

Talion se vrací, aby dobyl Středozem a navždy zbavil svět zla. Povede se mu to tentokrát?

17.  10.  2017 | | 3 N/A
FIFA 18: zpět a ve formě (recenze)

FIFA 18: zpět a ve formě (recenze)

Po nejnovějším ročníku fotbálku PES se vrací i EA se svou značkou. Je FIFA nejlepším fotbalem na trhu?

9.  10.  2017 | | 1 N/A
South Park: The Fractured But Whole – sprostí hrdinové v akci (recenze)

South Park: The Fractured But Whole – …

Důvodem, proč lidé milují South Park, je už samotný fakt, že si v dnešní době nebojí dělat srandu z černochů a nacistických krav. A v tomhle ohledu naštěstí nezklame ani nová hra.

19.  10.  2017 | | 2 N/A