Nezlobte se, ale udělat JRPG plné infantilních ksichtíků o tom, jak umírá Chopin, mi připadne moc úchylné i na JRPG. Mám pocit, že autoři už nevědí coby. Navíc mi z recenze (hru jsem nehrál) připadne, že to téma ani není šťastně zvolené - kdyby umíral třeba spisovatel, mohla by se hra odehrávat v jeho knihách nebo tak (třeba Goethe mohl chodit ve Faustovi atd.), ale takhle mám pocit, že Japonci jen zoufale vymýšleli, jak nazvat limit breaky ve 1000. hře a pak jednoho napadlo, že co sáhnout třeba do evropské hudby, tu Japonci milujou, a už to jede. Tak snad ten Hironobu vymyslí zas něco, co má hlavu a patu...
