Recenze: Everquest 2 - Online život hrdiny

Everquest. Už jen vyslovení tohoto slova vyvolává v hráčích, kterým koluje v žilách MMORPG pozitivní krev, posvátnou úctu. Po Ultimě Online snad nejznámější online hra minulosti se přehoupla do nového věku. Dokonce i herní svět, Norrath, se změnil. Zestárl nám o pět století a přežil jednu velkou katastrofu. Stále však nabízí svoji hrdou náruč dobrodruhům, kteří se nebojí a chtějí jej prozkoumat.

Typ hry: MMORPG
Multiplayer: jenom multiplayer
Minimální konfigurace: procesor 1 GHz, 512 MB RAM, 4 GB na HDD, 64MB grafická karta GeForce 4 a vyšší, DX kompat. zvuková karta, test: http://everquest2.station.sony.com/systemscan
Doporučená konfigurace: procesor 3 GHz, 1024 MB RAM, 4 GB na HDD, 256MB DX kompat. grafická karta, DX kompat. zvuková karta
Testovací konfigurace: procesor Athlon 1800+, 512 MB RAM, 4 GB na HDD, 128MB 3D grafická karta (GeForce 4 Ti)
Výrobce: Sony Online Entertainment (http://sonyonline.com/)
Vydavatel: Ubisoft (http://www.ubi.com/)
Distributor v ČR: Playman (http://www.playman.cz)
Homepage hry: http://everquest2.station.sony.com/
Lokalizace: Manuál, placení

Nepamatuji si nic. Nic, jen vlny. Všude kolem mě, jako modrá hradba, která se tyčí do výše. Držím se pevně nějaké klády, kde jen se tady vzala? A kde jsem se tady vzal já? Na obzoru vidím bod, blíží se, je to loď. Snažím se mávat. Všimnuli si mě. Na palubě se seznamuji s kapitánem, jehož jméno zapomínám stejně rychle, jak mi je řekl. Cosi mi vysvětluje, mám jim nějak pomoci. Dělám co se dá, připadám si jako dítě. Za odměnu jsem dopraven na ostrov utečenců. Snad se brzy dostanu někam jinam.

    

Hvězdáři závidí * Obtížná cesta za dobrodružstvím * Tady nám to krásně vybuchuje 

Dvě DVD

To je první věc, co vás na hře zaujme. Co musí být tak velké, aby to zabralo tolik místa? Hned po chvíli odhalíte, že velkou část prvního DVD zabírají různé extra věcičky ke hře. Mezi ně se řadí i trailer, který zde je namísto intra. Opravdu vřele doporučuji si jej před hraním projet, krásně vás naladí. Hned se uvidíte v kůži neporazitelných hrdinů bez bázně a hany. Ale všechno má svůj čas.

Rasy Ve světě Norrath se vyskytuje celkem šestnáct hratelných ras. Až na žabí národ jsou všechny přístupné hned od začátku, pouze hráči, kteří splní několik obtížných úkolů, smí za žabáky hrát. Rasy se dají rozdělit podle přesvědčení na neutrální (mohou mít obě), dobré a zlé. Mezi neutrálními narazíte na barbary, Erudity (jakási obdoba džinů), gnómy, půl elfy, Kerra (kočkolidi) a nesmí chybět lidé. Na stranu dobra se přiřadili trpaslíci, hobiti, lesní elfové a jejich kolegové vznešení elfové. Těžko uvidíte dobráky mezi rasami jako jsou temní elfové, iskar (ještěří národ), obři, ratong (krysáci) a trolové. Ale jistá možnost, jak změnit přesvědčení, ve hře tady je. Stačí zradit svoje domovské město v sérii velmi obtížných úkolů a získat azyl ve městě druhém.

Patnáct ras, přesvědčení, vzhled a jméno; to je vše, co vás ode hry dělí po její instalaci. Nalezneme jak typické lidi, elfy, trpaslíky, barbary a půlčíky, tak třeba i kočkoidní Kerry, ještěrkoidní Iskary a myším podobné Ratongy. Výběr je poměrně široký a snad každý najde svého favorita. S přesvědčením je volba prostší. Některé rasy mají předem určeno, na kterou stranu se přidají (elfové straní dobru, jejich temní příbuzní zase zlu a podobně), u ostatních vybere hráč sám.

    

Taková voda není ani u moře * Mladá a nedějná kovářka * Tahle ještěrka je všehoschopný nekromant, pozor na něj 

Císařovy nové šaty

Vzhled svojí postavy můžete ovlivnit v mnoha ohledech. Tvarem obličeje, tváří, nosu, očí počínaje, přes různé účesy a tetování až po barvu základního oblečení. Zde je ale kámen úrazu, neboť takto ovlivníte pouze to, s čím do světa na začátku vstoupíte. Velmi rozsáhlou část dobrodružství strávíte konzervováni ve věcech, které získáte z různých úkolů. Až později se vám nabídne možnost vyzískat nějaký originální vzhled. I když i s tímto se mnozí hráči vypořádali a tak chodí do bojů bez helem, jen ať je vidět jejich pečlivě vytvořený vzhled.

Komu se nechce si s nastavováním až tak hrát a raději by rychle do hry, může si nechat jednotlivé kusy, nebo i vše, vytvořit náhodně, včetně jména postavy. Jediná volba, co mu pak zbude, je výběr herního serveru. Zdá se to jako maličkost, ale pokud máte hromadu přátel na jednom serveru a postavu na jiném, koledujete si o problém. Pak už jen krátký tutoriál na lodi (možno přeskočit) a ocitnete se na pláži Isle of Refuge. A to jsme si ještě nevybrali povolání.

Bavím se se strážným. Prý co dobře umím. Že se vůbec ptá, po záchraně v nouzi by v božstvo věřil snad každý a tak mu bez váhání sděluji své odhodlání stát se knězem. Dostávám prvních pár věcí, palici do ruky a úkol zabít nějakého otravného skřeta. V hlavě se mi rychle objevují zapomenuté schopnosti a tak si je hned píšu do knihy znalostí. Léčení a boží hněv, to se bude hodit. Proběhnu, táborem a jdu si nějakého toho skřeta najít. Ani nevím, jak se to nakonec stalo. Vyběhnul jsem zpoza palisády, vedle stojí skřet a pak už se jen válí po ohromném záblesku.

    

V savanách je zvěř jako živá * Ano, opravdu jsem neviditelný, takže o mě neví * Švih, a už má naseknutý ret 

Čtyři vyvolení, nebo je jich více?

Asi už je jasné, že povolání si vyberete až ve hře. Na výběr je čtveřice nejklasičtější - silný a udatný bojovník, obratný a nenápadný zvěd, chytrý a výmluvný mág, nebo moudrý a zbožný kněz - kdo z nich vám padne do oka? Říkáte si, že je to nějak málo? Nezoufejte, hned s desátou úrovní narazíte na první dělení a každé z povolání má tři cesty, kam se vydat. Nejlépe je to vidět u kněze, který se buď vydá na církevní dráhu klerika, nebo začne pomáhat přírodě jako druid, a nebo jeho mysl zůstane u primitivních, leč přesto účinných, praktik šamana.

Tohle je stále málo? Tak přidáme ještě poslední dělení na úrovni dvacáté, tentokráte jsou na výběr možnosti dvě, avšak ne každá je pro postavy obou přesvědčení. Nu jen sami uznejte, dělení šamana na prznitele a mystika naznačuje jasně, kam se dobrá postava může vydat a že pouze prznitel je volbou pro tvory opravdu zlé. Po dvacítce nám tedy po světě běhá čtyřiadvacet různých profesí, které mají možná podobné základy, ale často se výrazně liší.

Výroba předmětů Díky řemeslným profesím nemusíte vůbec bojovat, ale i tak být dostatečně známými mezi vším lidem. Mistrovských kousků si totiž cení mnozí dobrodruhové více, než hrdinských činů. Hlavně pokud mají možnost si je od vás koupit. Výrobu můžete provádět buď v dílně, nebo pokud seženete potřebné vybavení, tak i ve vašem pokoji, nebo domě. Dále potřebujete někde nastudovat recepty, jednodušší se dají koupit, složitější je nutno nalézt. A nesmíme zapomenout na suroviny, které je možno sehnat buď v divočině, nebo od jiných hráčů. Vlastní výroba je na prvních úrovních spíše trest. Podle kvality surovin může výrobek dosáhnout čtyř stupňů. Co chvíli používá hra vaši dovednost a pokud uspějete, zvýší pokrok a lehce sníží trvanlivost. Pokud pokrok překročí určitou hranici, dosáhnete jednoho ze stupňů výsledku. Zase když trvanlivost klesne pod nějakou mez, jeden stupeň vám zmizí. Při výrobě se objevují různé chyby, na které je nutno zareagovat příslušnou schopností. Ty jsou zpočátku spíše jen na odvrácení těchto katastrof, od desáté úrovně však dostanete některé nové, se kterými se dají dělat doslova zázraky - vracejí totiž trvanlivost zpět.

Nejen bojem živ je člověk

Povolání jako na dvou orlojích, ale to jsme ještě u postavy nenarazili na podivnou druhou lištu se zkušeností. Nápis Artisan nám napovídá cosi o řemeslníkovi a po chvíli zjistíte, že je možné vyrábět z nasbíraných surovin různé předměty. Hlavně na počátku snažení budou výsledky spíše k smíchu, ale s přibývajícími znalostmi budete moci tvořit mocné předměty.

Při průběhu ležením jsem objevil nějakou věž. Dole mě už vítá jakýsi Dreak a jako že má ve sklepě nějaký nepořádek. A ještě abych mu uklidil. Sestupuji do sklepení a nacházím pěkný bordel. Většinou předmětů jde hýbat a tak je po chvíli zase uklizeno. Jen netuším, co dole dělal šutrák cínu. No nic, už je v kapse a já vyrážím za Dreakem. Aha, takže bych měl z rudy udělat cín a z cínu bodec do petlice. Dole jsem viděl výheň; jdu si hrát.

Ani řemeslníkovi dlouho univerzálnost nevystačí a s narůstajícími vědomostmi dochází opět k dělení profesí. Máme zde tři třídy a z každé pak další tři specializace, takže opět slušný výběr. Ale co je asi nejlepší je to, že člověk se v profesích zlepšuje zcela nezávisle na hrdinských zkušenostech. Úrovně jsou odděleny, stejně jako dovednosti; a tak si můžete klidně vybrat, zda vůbec chcete něco vyrábět. A pokud vás zase omrzí osud dobrodruha, klidně buďte největším výrobcem a obchodníkem ve městě, nic vám v tom bránit nebude.

    

Náš milý ještěrák bez helmy * Ministr zdravotnictví varuje: Meteory škodí zdraví * I ty, Brute?

Pomocná ruka? Na konci tvé paže, hochu

Tak něčeho podobného se v Everquestu 2 bát rozhodně nemusíte. Už od začátku vás hra mírně povede, jen občas nějaké věci udělat prostě musíte. Už na utečeneckém ostrově je mnoho různých úkolů, ze kterých však můžete většinu vynechat. Zase úplné ztrátě příběhu brání tři mety. První z nich je hned na šesté úrovní, kterou nelze získat dříve, než jste občanem některého ze dvou měst - Qeynosu pro dobré a Freeportu pro temnější. Vznikají tak zajímavé úkazy, kdy má člověk až 220% zkušeností na další úroveň a stále ji nezíská, dokud nesplní jednoduchý úkol.

Podobně je to i s větvením povolání; opět jsou zde úkoly, které by měly volbu nějak symbolizovat. Po jejich splnění a nashromáždění dostatku zkušeností se z vás stane hrdina vámi vybraného povolání. Vůbec mnoho úkolů je takovou zábavnou formou, jak vám ukázat různá místa, krásy přírody a nové příšery, případně i nové známé a obchody. Už na začátku vás vedou hloub a hloub do tajemného ostrova, pomoci vašim zachráncům a pak i vám.

Jeden za všechny, ale nechci být sám

    

Start intergalaktické rakety Enomine 1 * Jenom pozor na dekapitaci sebe sama * Co si člověk nevyrobí sám, to koupí

Hmm, kočena mi říkala, že by bylo lepší si na tuto výpravu přibrat nějaké pomocníky. Nejsem si ale jist, zda myslela zrovna toho odrzlýho trpoše, co furt jen máchá mečíkem a dělá ze sebe frajera. Moc nám nepomáhá ani nafoukanej erudita, pořád si něco mumlá a skutek utek. Párkrát sice vykouzlil pěkný blesky, ale jinak se spíš fláká. A toho zvěda jsem už pěknou chvíli neviděl;le pokud jej neuvidí ani nepřítel, tak je to asi dobře. Už nejednou ukázal, že to s dýkou pěkně umí. Ale ork, co dělá kápu skřetům, to bude asi pěkný oříšek... Však mu hlavu rozlousknu palicí a uvidíme.

Souboj titánů - Everquest 2 proti World of Warcraft Vlastní bitva skončila snad ještě dříve, než začala. Každá hra si sebrala svoji část příznivců a tak je to snad i dobře. Everquest je spíše klasické RPG a hlavně část hraní postavy je velmi silná. Komunikace, oblečení, bydlení, všechno to je spíš živit, než hra. Zatímco World of Warcraft je skoro čistokrevná RPG akce. Vše je podřízeno boji, který je sám o sobě z hráčovy strany akčnější. Pokud stále nevíte, co chcete více, je tady malá srovnávací tabulka (čistě z mého pohledu a pouze těchto dvou rivalů): Everquest 2: + Volnost, možnost výběru, komplexnost, život postavy, nutnost stálých kontaktů, komunikace s okolím, trvanlivost, "reálná" fantasy grafika, stálá podpora, perky - Pokud nemůžete hrát, ostatní utečou a je to problém, kravavé HW nároky, ne tak známý svět, absence PvP (možná časem) World of Warcraft: + Akčnost, jednoduchost, přímočarost, adrenalin (obdoba many u válečníků), důvěrně známý Azeroth, NPC typu peasant ("Work?"), nemusíte být s nikým sehraní, PvP, talenty - těžké cílování v soubojích, jednoduchost pomocných profesí, mnoho podobných postav kvůli počtu povolání

Massive multiplayer, to jsou první dvě M u MMORPG. A to je také alfa a omega Everquestu. Můžete být klidně sami, pokud jste samotáři, je na vás také myšleno. Můžete si vytvořit malou skupinku, ve které půjdete po úkolech. Ale nejvíce zkušeností stejně teče u větších, až šestičlenných skupin. Vzájemná podpora, doplňování se a krytí vlastních slabin, v to je síla skupiny.

Jsou chvíle, kdy ani takováto síla nestačí. Chcete zabít draka jen v šesti lidech? Sebevrazi. Můžete uspořádat nájezd až čtyř takových skupin- a to je potom masakr. Jsou ale chvíle, kdy vám skupinky pomáhat nemohou. Třeba přestupové úkoly mají části, které musí zvládnout každý sám, bez pomoci ostatních. Jde to. Občas je to těžké, ale jde to.

    

Medvědi v zimním spánku * Enomine 1 ještě před startem rozmlouvá s pomocníkem * Tak takto člověka osvítí nové vědomosti 

Setkali se u Kolína

Trochu rozporuplnou částí hry jsou tzv. setkání (encounter). Mají hráče ochránit před vyžírkami, které jen počkají, až je příšera načatá a pak ji dorazí. Pokud bojujete s příšerou, smí vám pomáhat pouze vaše parta/nájezd. A to nejen s útokem, ale i s kouzlením a léčením. Zase ale jenom vaše parta získává zkušenosti a jenom vy může sebrat věci, které po nepříteli zbudou. Jen když zakřičíte o pomoc, bude setkání zrušeno a ostatní mohou pomoci. Ale nikdo nezíská zkušenosti. Má to svá pro i proti, ale já si na to velmi rychle zvykl a často na to nedám dopustit. Přeci jen kill-stealing a loot-stealing jsou metly MMORPG.

To bylo hustý. Ještě teď, na lodi do Qeynosu, se mi motá hlava. Ten ork měl pěknou skřetí ochranku a už to vypadalo na těžký problémy. Zloděj ale, jako vždy, pohnul vrtkavou štěstěnou a s válečníkem se nám povedla ohromně sehraná kombinace. Ránu po jeho seku vyplnil boží blesk a roztrhal nepřítele na kousíčky. Byli jsme vítáni jako hrdinové a teď už směřujeme za teplými příbytky do jednoho ze dvou největších měst světa. Možná nás přivítá sama Královna.

V další kapitole se konečně dostaneme do přímého boje