Recenze: EyeToy: Play Sports – staňte se virtuálním Šebrlem

Sportování je bezesporu zdraví prospěšné, ale znáte to. Venku je buď moc teplo nebo zima, bez speciálního vybavení se často neobejdete a navíc se táhnout někam na hřiště? Pff, komu by se chtělo. Ale máme pro vás řešení, pořiďte si EyeToy: Sports a můžete si protáhnout tělo pěkně v pohodlí obývacího pokoje.

Platforma: PS 2
Paměťová karta: 64 kB
Vibrace: ane
Ovládání: nutná kamera EyeToy
Multiplayer: ano
Výrobce: SCEE
Vydavatel: Sony Computer Entertainment Europe (
http://scee.com/)
Distributor v ČR: Sony Czech (
www.playstation2.cz)
Homepage:
http://www.playstation.com/

Kamera EyeToy rozhodně patří mezi jeden z nejoriginálnějších a nejlepších nápadů, se kterými se Sony snaží protlačit PS2 i mezi, řekněme, příležitostné hráče. Žádné zbytečné čudlíky, směrové šipky, analogové páčky...nic takového. Na vše vám stačí vaše tělo. Vezměme si třeba box. Chcete dát ránu protivníkovi? Prostě praštěte pěstí do imaginární brady a soupeř se klátí k zemi. Geniálně jednoduché, geniálně zábavné. Tedy na chvíli. A to je podle mě největší slabinou konceptu EyeToy. Snad kromě ne zcela vypilovaného EyeToy: Antigravity, kde se stáváte jezdcem extrémních vznášedel budoucnosti, není hry, jenž by kameru využíval smysluplněji, než coby ovládací prostředek pro balík roztodivných miniher.

  
Ano, skutečně budete vypadat až takhle hloupě * To je jízda! * Hrát mohou až čtyři hráči zároveň

Jistě, výjimky by se našly, dejme tomu nedávno recenzovaní Lemmings, na PS3 se chystá velmi slibný projekt s pracovním názvem Eyedentify, či The Eye of Judgement, ale jinak se zbytek produkce pro EyeToy nese ve stylu právě dnes recenzovaných EyeToy: Play Sports. Což ovšem  automaticky neznamená, že se jedná o špatnou hru, to vůbec ne. Navíc hry série Play už tradičně potvrzují svoje jisté kvality vysokými prodeji. Jen to berte jako takové menší úvodní povzdechnutí nad ne zcela využitým potenciálem slibného konceptu. Ale zpátky ke Sports.

Sportem ku zábavě

Jak už název napovídá, máme tu další příspěvek do série Play, tvořený zkušenými borci z Kuju. Ti mají na svědomí nejen předchozí díly, ale třeba i sérii Singstar. Na první pohled by se zdálo, že místo Sports by názvu hry slušela číslovka 4, ale po několika momentech narazíte na pár dost zásadních změn v konceptu, které nový podtitul ospravedlňují. Jasně, máme tu balík miniher, které se tak či onak věnují různým sportům (ne však všechny), ale nově se dočkáte daleko většího důrazu na hru ve více hráčích. Čímž se ovšem dostáváme k jednomu základnímu záporu, pro jednoho hráče se stávají Sports velmi brzy plytkou zábavou.

  
Tady je někdo o bazén pozadu, nebo napřed? * Raz dva, raz dva... * Vyzkoušíte si kdejaký bizarní sport

Úvodní menu překvapí svoji strohostí, na výběr máte jen z nastavení a hry. Žádné skopičinky jako SpyToy, Playroom či podobné věci známé z předchozích dílů série. Nic takového, pěkně vybrat počet hráčů a vzhůru do hry. Sports nabízí zábavu až pro osm hráčů, rozdělenou do několika módů. Nyní si nevybíráte přímo jednotlivé minihry, ale volíte si jakési „kampaně“ v rámci kterých se postupně účastníte jednotlivých miniher. Pokud znáte hry Ape Academy či Wario Ware, určitě si dokážete představit, co a jak.

  
A takhle pálí Rosický! * Hlavně se nepozvracet * Na box nemusíte být ani Rocky

Jednotlivé „kampaně“ se liší podle počtu hráčů. Uvedu pár příkladů. Pro osamělého pařana je tu golf. Na začátku hry se vyfotíte a ocitnete se coby stylizovaná postavička s vašim obličejem na golfovém odpališti. Zvolit si můžete dřevo či putter, ale místo rány do míčku vás čeká náhodně zvolená minihra. Pokud splníte její podmínky, úder se vám podaří a přiblížíte se jamce, pokud neuspějete, poletí míček úplně do pryč. Cílem je, jak jinak, dopravit míček do jamky. Na podobném principu fungují i ostatní kampaně. Pro dva hráče je tu například fotbalový zápas, ve kterém se k míči dostává hráč úspěšný v minihře, pro zábavu v osmi se zase připravte na seskok padákem. Během pádu v rámci několika miniher postupně bojují všichni hráči, až na konci zůstane jen jeden, který dopadne bezpečně a vyhraje. Je to nápadité, vtipné, ale nese to s sebou  jeden problém – mimo těchto kampaní si nezahrajete. Nevím, jak je to možné, ale ve hře nemáte možnost si vybrat minihru podle své volby. Vždy jsou vám náhodně podsouvány v rámci kampaně.

Plný pytlík miniher

Sto jedna. Ovšem ne Dalmatinů, ale miniher. Přesně takový monstrózní počet jich podle tvůrců Sports nabízejí. Nezbývá, než jim věřit, protože jsem je rozhodně nepočítal. Když si vezmeme předchozí Play s číslovkou tři a její padesátku miniher, nezbývá, než uznale zamručet a pokývat hlavou. Ovšem vždycky je tu nějaké ale. Na rozdíl od Play se dají tyto hříčky považovat za pouhé jednohubky. Valná většina má na splnění limit třicet vteřin a snad nikdy se nedostanete nad jednu minutu. Což v se stává určitém úhlu pohledu docela solidní nevýhodou.

  
Tohle vidět Srstka a Kubišová... * Levnější, než výlet do Afriky * Ve Sports se rány do rozkroku bát nemusíte

Nejednou totiž strávíte čekáním větší dobu, než samotným hraním. Minihra se musí nahrát, dál tu máme obrazovku na připravení se do správné pozice, další vysvětluje, co máte za úkol, a pak už se teprve dostáváte naplno do akce. Navíc obrazovka s instrukcemi není pokaždé zcela jasná a čas od času prostě nepochopíte, co se po vás chce. A čekat dvacet vteřin, abyste se následně půl minuty snažili marně cokoliv udělat má přitažlivost soutěžení v čumění do zdi. Když si ještě přidáte fakt, že nemáte žádnou možnost si cíleně danou problémovou minihru projet znovu, vyloupl se tu kandidát na herní opruz měsíce.

  
Poněkud podivný výraz úlevy* To se to frajeří, když se nebrání * Hotový Robin Hood

Na druhou stranu, podobně otravných miniher tu najdete jen malý počet. Dalšími skupinami jsou minihry stupidní hodně, málo, zábavné a zatraceně zábavné. Ostatně to se dá v rámci žánru čekat. Jak už jsem výš zmiňoval, valná většina miniher se dotýká nějakého sportu – fotbal, baseball, vybíjená, squash, tenis, plavání, lukostřelba, boxování, veslování, šerm, závodění v automobilech, ale dočkáte se třeba i drbání psů a plácání blech. Je toho prostě neuvěřitelná spousta a jen tak se vám jednotlivé hříčky neohrají. Minihry se dají hrát až ve čtyřech hráčích zároveň nebo jeden proti jednomu, dva proti jednomu, dva na dva...jednotlivé možnosti se v rámci daného počtu hráčů střídají a dodávají soutěžení větší míru variability. Všechny minihry navíc tvůrci upravili tak, abyste se navzájem před obrazovkou nepobili. Pokud má například dojít k boxu jeden proti jednomu, stojíte se spoluhráčem k sobě zády, zatímco na obrazovce se už vidíte „správně“.

Nazout si tretry či papuče?

Grafická stránka hry nese velkou míru komiksové stylizace, žádnou vizuální hostinu nečekejte, vše odpovídá žánru hry. Potěší legrační animace postaviček s vašimi ksichtíky (to musíte vidět sami :)), v samotných minihrách k žádnému přelomu v zobrazování vaši maličkosti nedošlo. Ono taky co vymýšlet. To samé můžu říct i o zvucích a hudebním podbarvení. Čekejte veselé rytmické melodie, které se poměrně rychle ohrají a časem začnou docela i lézt na nervy a solidní zvuky.

Světlé stránky hry
  • 101 miniher
  • Zábava ve více lidech
  • Některé nápadité minihry
  • Vtipná prezentace
Temné stránky hry
  • Pro jednoho hráče brzy nuda
  • Pár problematických miniher
  • Nemožnost si hrát minihry volně

Dál už nám nezbývá, než vyřknout závěrečný ortel. EyeToy: Play Sports přináší narozdíl od Play několik zásadních změn, které hru pasují na vážného aspiranta nejzábavnější hry na party a akce s přáteli. Pokud se chcete bavit sami, radši sáhněte po některém díle Play, protože Sports se vám omrzí až neskutečně rychle.  

Grafika: 7/10
Zvuk: 7/10
Hudba: 7/10
Singleplayer: 5/10
Multiplayer: 9/10

Další dávka miniher pro kameru EyeToy. Pokud často nepořádáte herní akce s kamarády, zkuste radši něco jiného.

Celkové hodnocení: 6,5/10

Diskuze (2) Další článek: Sony nehodlá zlevnit PSP

Témata článku: , , , , , , , , , , ,