Recenze: Fahrenheit – interaktivní thriller

Málokdo se dnes odváží přispět do herního rybníčku originální myšlenkou. Naštěstí existují odvážlivci jménem Quantic Dreams, kteří vám přinášejí jeden z nejunikátnějších herních zážitků všech dob jménem Fahrenheit. Přečtěte si recenzi na počin, který boří bariéry mezi filmem a hrou.
Recenze: Fahrenheit – interaktivní thriller

Platforma: PS 2 , PC, Xbox
Paměťová karta: 184 kB
Vibrace: ano
Analogové ovládání: páčky
Multiplayer: ne
Vývojář: Quantic Dreams
Distributor: Atari
Distributor v ČR: Seven M (
www.sevenm.cz)
Homepage:
http://www.fahrenheitgame.com/

Návrat interaktivních filmů

Bylo, nebylo....i když vlastně bylo a s největší pravděpodobností je chyba, že bylo. Před nějakým tím pátkem se herní zábava vezla na vlně takzvaných interaktivních filmů. „Pravý interaktivní film“, valilo se ze všech stran, „staňte se součástí opravdového filmu, hrajte s živými herci, hodiny filmových scén!“ A výsledek? Největší herní výblitky všech dob. V rozmazaných videosekvencí vesele tajtrlikovali rádoby herci, jejichž „herecké“ výkony nesnesly srovnání ani s tou poslední partou nalitých divadelních ochotníků. Naštěstí hráči brzy pochopili, že koukat na rozmazaný obraz a jednou za čtvrt hodiny na něco kliknout není splněním jejich herních tužeb a tento druh digitální zábavy skončil na dně kanálu dějin. Vlastně ně tak docela, i dnes se pár zoufalců snaží nám podobný herní hnůj nacpat, o čemž se můžete přesvědčit v této recenzi na Space Pirates.

Ale proč se tak zeširoka rozepisuji o interaktivních filmech? Protože podle mě je Fahrenheit prototypem interaktivního filmu, který se povedl a o který se snažili všichni předtím. Bohatě našlehaný kopec strhujícího děje, který vás utvrdí v tom, že jste součástí příběhu a můžete ho kdykoliv ovlivnit a vytvarovat si dle vlastního přání.

  

Lucasův příběh začíná * Bojové sekvence nemají chybu * Obraz se často takto dělí

Quantic Dreams, kteří za touto hrou (dohodneme se na tom, že tomu budeme říkat hra, ano?) stojí, mají na triku už jeden podobně svérázný a osobitý projekt; Omicron: Nomad Soul. Mix adventury, FPS, bojovky a kdoví, čeho ještě, ve kterém jste vy, jako hráč, tvořili hlavní roli. Ve Fahrenheitu však už fungujete spíše jako divák, kterému pod rukama probíhá strhující thriller a ve kterém ovládá všechny herce.

V hlavní roli Lucas Kane

Lucas Kane, obyčejný IT expert jedné banky New Yorku. Sympatický a pohledný mladý muž, který v zástupu ostatních lidí nikterak nevyčnívá. Určitě netušil, že obyčejná večeře v nedalekém omšelém bistru se promění v nejhorší noční můru, která navždy změní život nejen jemu. Během pár okamžiků se zničehonic vzpamatovává na záchodě. Proč a jak tam skončil absolutně netuší. Co je horší, klečí na zkrvavené hrudi mrtvého muže, v ruce nůž pokrytý stejnou kapalinou a na předloktích vyřezané tajemné symboly. Z Lucase Kanea se právě stal vrah. Od pultu v bistru se právě zvedá policista, aby si zašel na toaletu....

A od tohoto okamžiku další pokračování děje závisí na vás. Co uděláte? Odtáhnete mrtvolu do kabinky, schováte vražednou zbraň, umyjete sebe a podlahu od krve, zaplatíte a pokojně odejdete u bistra dřív, než policista dojdete do bistra? Nebo všechno necháte a jako zkrvavený šílenec vyběhnete zadním východem do města v chumelenici? Záleží jen na vás, jak Lucasovi kroky dál povedete.

Nejen Lucasovi. Každá vražda musí být prošetřena a vy se ujmete i dalších postav, sympatické, ale puntičkářské vyšetřovatelky Carly Valenti a jejího pohodářského parťáka Tylera Milese. Občas se mezi nimi budete volně přepínat, jindy bude k momentální dispozici pouze jeden. Jedno z největších kouzel této hry je právě takovýto paradox, kdy ovládáte vraha i policii. Můžete po sobě nechávat stopy, aby vás vypátrali dříve, ale na druhou stranu si jich roli vyšetřovatelů nemusíte všímat. Vše více či méně ovlivňuje další děj a já jsem se často přistihl u toho, jak jednu scénu hraji několikrát, abych prozkoušel různé varianty na obou stranách příběhu.

Tajemno uprostřed vánice

Silný děj patří bezesporu mezi hlavní devizu Fahrenheita. Hned od počátku vás strhne příběh Lucase Kanea, co znamenají vyryté symboly na předloktích a proč vraždil? Ale hlavně, co bude dál? Skončí ve vězení, nebo bude věčným uprchlíkem? A co Carla a Tyler, přijdou na stopu sympaťákovi Lucasovi a zatknou ho? Dál o ději nechci zbytečně moc prozrazovat, stojí za to. Sice úplně na konci má několik slabších míst, kdy se začnou objevovat informace a odehrávat věci, které úplně přesně nezapadají do celkové skládačky. Vypadá to, jako by tvůrcům ke konci docházel čas či peníze a oni několik scén prostě vynechali. Já osobně bych též závěr tlačil víc do tajemna, než se snažil za každou cenu až možná moc překombinovaně vše vysvětlit. I tak si však užijete příběh, který v hrách snad nemá konkurence.

  

Brzy vás čeká kritické rozhodnutí   * Na policejní stanice je pohoda  * Adrenalinová scéna v bance

Další silnou stránkou hry je vykreslenost, uvěřitelnost a lidskost postav. Lucas se před nedávnem rozešel s přítelkyní a s bratrem knězem si moc nerozumí, ale i oni v příběhu sehrají důležitou roli. Vražda hlavního hrdinu psychicky mučí, nemůže spát, má vidiny, v práci se chová divně, za což si vyslouží pochyby o jeho mentálním zdraví od kolegů. Carla momentálně žije ve svém bytě sama, jen čas od času ji navštíví homosexuální soused. Všechno vykonává maximálně svědomitě, a proto ji každá nezodpovědnost od Tylera mrzí. Samotný Tyler sice bere spoustu věcí na lehkou váhu, ale svoji práci dělá dobře. Je pohodář, ale občas se pohádá se svojí přítelkyní, která má strach, že se mu u policie něco stane. Prostě všichni se chovají jako normální lidi.

Jak už jsem zmiňoval, během hry se dostanete k nesčetně rozhodnutím, které ovlivňují hru. Některé jen minoritně, třeba volba tématu v některém rozhovoru, jiné změní další děj velmi radikálně. Samotný konec má tři různé varianty. Pravda, když zavrtáme do hloubky, zjistíme, že klíčových rozhodnutí, ovlivňujících konec, je pouze několik. Což je malý nedostatek. Celý Fahrenheit napoprvé dohrajete asi během deseti hodin, které jsou ale až po vršek naplněny zábavou.

Rytmické cvičení

Konečně se vrhneme na herní složku, která sice není tak bohatá jako samotný děj a všechno okolo, ale vše výborně stmeluje do sebe a vytváří unikátní zážitek. Hra se dělí do nějakých čtyřiceti scén, ve kterých se postupně střídají hlavní postavy. Většinu času strávíte volným pohybem po jednotlivých lokacích jejich prozkoumáváním. Pohybujete se klasicky pomocí analogové páčky a kdykoliv narazíte na interaktivní místo, hra vám to naznačí ikonou. Abyste příslušnou činnost vykonali, musíte pohnout páčkou ve směru, který indikuje právě ikona. Rozhovory probíhají na podobné, principu. Z počátku se může zdát tento styl poněkud podivným, ale později zjistíte, že se díky němu neustále soustředíte na hru.

Většin akčních a dalších scén probíhá ve formě miniher. Na obrazovce se objeví dvě kružnice, obě rozdělené na čtyři různě barvené části. Poté se začnou barevné části různě rozsvěcovat a vy musíte směrovými páčkami pohnout ve směru, ve kterém se rozsvítila část kružnice. Možná to zní divně, ale funguje to naprosto brilantně, jen hloupým mačkáním páček do rytmu cítíte, že opravdu ovlivňujete dění na obrazovce. Pokud čelíte nějaké fyzické námaze, spustí se minihra, ve které mačkáte co nejrychleji tlačítka R1 a L1. Opět to funguje perfektně.

  

Lucasova fešná přítelkyně * Jedna z miniher v praxi * Carla Valenti, sličná policistka

Kromě miniher a průzkumu lokací se musíte starat i o psychické zdraví hlavních postav. Špatné akce a negativní podněty mají vliv na pokles ukazatele mentálního zdraví postavy. Pokud ji soustavně budete vystavovat frustrujícím podnětům, klidně se může i zhroutit. Psychickou pohodu navracíte bezpočtem různých úkonů. Hraním na kytaru, čtením si, jídlem atd. adt. Další naprosto skvělý prvek, který dodává hře na lidskosti a zároveň originalitě.

Když si vezmete herní část kolem a kolem, zjistíte, že vlastně není vůbec složitá a obsáhlá, ale přesto dodávávají hře přirozenost a plynulost. Po pravdě, části, ve kterých je herní složky více jsou nejhorší. Na mysli mám hlavně dvě minihry, ve kterých se musíte proplížit za zády vojáků na určité místo a které naprosto rozbíjejí přirozenost ostatních částí.

Film nebo hra? Obojí!

Dojem filmovosti vytváří tvůrci několika prvky. Tím nejviditelnějším je časté dělení obrazu ve stylu seriálu 24 hodin. Hned na začátku se například obrazovka rozdělí na půlky, v jedné sledujete Lucase na toaletách, v druhé policistu, jak se zvedá ze židle a míří tamtéž. Podobné scény vypadají nejen efektně, ale dokáží maximálně rozproudit adrenalin. Hru sledují napevno umístěné kamery, které sice vždy volí originální úhel, bohužel díky nim dost často nemáte potuchy, kam jít.

Dabing všech postav nemá chybu. Každý hlas byl maximálně svědomitě vybrán, aby sedl jednotlivých charakterů postav a herci samotní odvedli skvělou práci. Hudební podklad se skládá z originální herní hudby a licencovaných skladeb. Hudbu složil slavný Angelo Badalamenti, který skládal třeba i pro filmy Mullholand Drive a Lost Highway. Tyto filmy nezmiňuji náhodou, ve hře působí tak melancholicky a výborně, jako ve zmiňovaných filmových dílech.

Světlé stránky hry
  • Pohlcující příběh
  • Propracované postavy 
  • Filmovost
  • Originalita
  • Neustále ovlivňování děje
  • Skvělý dabing a hudba
Temné stránky hry
  • Trhliny v příběhu
  • Místy kamera

Po technické stránce nedosahuje hra kvalit výtvarného stylu. Některé modely postav vypadají hůř než jiné a animace má též svoje slabší chvilky. Ty však překvapivě nejsou v bojových scénách, kde by je každý předpokládal, ale u normálních pohybů. Textury jsou naprosto pochopitelně horší než v PC verzi a obraz má celkově větší zrnitost.

Fahrenheit přináší naprosto originální a strhující zážitek. Než hru spíše opravdu připomíná interaktivní film, ve kterém sledujete spletitý a tajemný příběh tří zcela rozdílných postav. Bohužel, konec už se nenese v tak grandiózním stylu, jako začátek, ale i tak celá hra neztrácí kouzlo. Teď už jenom doufám, že se i v budoucnosti dočkáme více podobných filmových her.

Grafika: 8/10
Zvuk: 9/10
Hudba: 9/10
Hratelnost: 9/10

Unikátní herní počin, který vás doslova vtáhne do desetihodinové dechberucího thrilleru. Skvělé.

Celkové hodnocení: 8,8/10

NEJČTENĚJŠÍ ČLÁNKY

Nejlepší hry zdarma: Jak si skvěle zahrát a neutratit ani korunu

Nejlepší hry zdarma: Jak si skvěle zah…

Občas to vyjde tak, že na hry po vánočních nákupech už prostě nezbude žádný zlaťák. Jak tedy trávit dlouhé zimní večery, když už máte všechno dohrané? Vybrali jsme pár kousků, za které nemusíte dát ani korunu, a i tak se budete královsky bavit.

dnes | | 18 N/A
Nejlepší hry pro Playstation 4: deset tipů, které zaručeně dobře zabaví

Nejlepší hry pro Playstation 4: deset …

Letos se pro Playstation urodila spousta herních pecek, v našem vánočním rádci proto z většiny najdete exkluzivní tituly. Nezapomněli jsme ale ani na multiplatformní hry.

30.  11.  2017 |
Ubisoft rozdává AC IV: Black Flag a World in Conflict zcela zdarma

Ubisoft rozdává AC IV: Black Flag a Wo…

Nadílka od Ubisoftu bude v podobě her, které určitě moc dobře znáte. Těšíte se?

5.  12.  2017 | | 2 N/A
Xbox One vs Xbox One X: grafický pokrok nebo bláboly? (galerie)

Xbox One vs Xbox One X: grafický pokro…

Xbox One X vyšlo nedávno a mezi vylepšeními jasně dominuje grafika. Rozhodli jsme se, že několik her detailně porovnáme v galerii.

29.  11.  2017 | | 30 N/A
Vybrali jsme nejlepší PC hry pod stromeček

Vybrali jsme nejlepší PC hry pod strom…

Toto je deset her, které byste rozhodně neměli při hraní na počítači vynechat.

6.  12.  2017 | | 21 N/A
7 tipů na nejbrutálnější hry historie, co vám zaručeně spraví chuť

7 tipů na nejbrutálnější hry historie,…

Je libo násilí a hektolitry krve? I to se občas šikne. Pojďte se tedy s námi podívat na ty nejbrutálnější hry, které spatřily světlo světa.

4.  12.  2017 | | 3 N/A
Vybrali jsme nejlepší herní notebooky pod stromeček, zahraje si každý

Vybrali jsme nejlepší herní notebooky …

Pořádný herní notebook seženete za 25 tisíc. Vybrali jsme však i levnější stroje s nutnými kompromisy, nebo naopak děla s cenou ke sta tisícům

9.  12.  2017 | | 11 N/A
Herní agenda: pochmurný listopad plný božích her

Herní agenda: pochmurný listopad plný …

Konec roku se blíží a hráčská komunita se stále těší z nových AAA titulů. Ne v každém případě to ale vyjde a v minulém měsíci jsme zaznamenali pár průšvihů, které se dostaly i mimo herní svět. Nebudeme ale listopad brát tak negativně. Přece jenom se v něm objevilo pár světlých chvil, které byste rozhodně neměli minout.

2.  12.  2017 |