Recenze: Far Cry 2 - krvavé pozdravy z Afriky

S kámošem na věčné časy

Škoda, že nápaditost došla vývojářům u toho hlavního, což je náplň hry. Příběhová linka vás postupně protáhne po dvou rozsáhlých mapách, které staví prakticky na stejných prvcích. Uprostřed máte hlavní centrum, kde vládne klid zbraní, kde se můžete pohybovat beze strachu o život a kde mají sídlo obě hlavní frakce, které nabízejí příběhové mise.

Škoda, že nápaditost došla vývojářům u toho hlavního, což je náplň hry

Mimo hlavní osidelní najdete celou řádku zajímavých lokací jako farmy, doly, železniční stanice, jatka, pily a tak dále. Stejně jako u celého prostředí vás potěší jejich variabilita i design.

Bohužel tolik už nepotěší samotné úkoly, které se vždy točí kolem postřílení všeho živého v dané lokaci, přičemž se to kryje za na první pohled pestré náplně jednotlivých misí – zničení vozového parku, zabití dané postavy, získání dokumentu či variace na něco podobného. Skutečně nápaditých úkolů byste napočítali na ruce slepého truhláře. Což třeba dělí Far Cry 2 od GTA. Ještě dnes si vzpomenu na několik opravdu vypečených misí třeba z GTA 4, ale na podobný úkol z Far Cry 2 si skoro nepamatuji a to jsem ho hrál teď.

Určitou volbu přidává parťák, který u každé mise nabízí alternativní cestu. Což znamená, že na místo rovnou na primární lokaci jedete na místo jiné, které musíte vystřílet, abyste si o něco ulehčili následné vystřílení prvního místa. Zkoušel jsem oba přístupy a opravdu jsem neměl pocit, že by sekundární úkol nějak zásadně ulehčil splnění hlavního. Největší odměnou se tak stalo zvětšování respektu u parťáka, což je v podstatě také k ničemu.

Ostatně celý koncept parťáků mi zůstal poněkud utajen. Pokud přeskočíme už zmíněné plnění alternativních úkolů, hodí se parťák jako záchranná brzda, když se akce „podělá“. Jakmile by měl váš život klesnout na nulu, odnikud se zjeví parťák, odtáhne vás do bezpečí a následně pomůže vystřílet zbytek lokace. Pokud v boji padne je mrtvý už napořád. Zraněného parťáka můžete vyléčit injekcí, které jinak léčí i vás, a pokud zrovna žádnou nemáte, dá se ubožákovi „ulehčit“ cesta pistolí, anebo ho můžete nechat na místě jeho osudu.

Což by mohl být velmi dojemný okamžik za předpokladu, že si k nim vybudujete nějaký vztah, což se mi nepodařilo, protože herně zase tak důležití nejsou. Respektive jsem se dokázal se všemi nástrahami vcelku obstojně porvat sám.

Na jedno brdo

Mimo hlavní mise pochopitelně nesmí chybět ani ty vedlejší, které trpí klasickým syndromem Assassin’s Creed, tedy jsou absolutně nudné a stereotypní. Takže co tu máme? Za prvé narazíte na úkoly zadávané zkresleným hlasem u rádiových antén. Náplní je vždy zabít danou osobu, která je nejlépe na druhé straně mapy, než jste zrovna vy. Dále tu jsou mise pro obchodníky se zbraněmi, za jejich splnění se odemknou pro nákup nové kousky do sbírky a úkolem je vždy zničit konvoj, který je nejlépe na druhé straně mapy, než jste zrovna vy.

Poslední úkoly nejsou vlastně až tak nepovinné. Jak jsem zmínil, hrdina trpí malárii a čas od času ho chytne záchvat, v jeho průběhu musí polknout léčivou piluli. A právě shánění pilulek představuje poslední typ úkolu. Jeho splnění? Stačí dojet na místo, které je nejlépe na druhé straně mapy, než jste zrovna vy. Cítíte tu určitý vzorec? Mimochodem, chybět nesmí ani klasické sbírání stovek „čehokoli“, zde to jsou diamanty, jež jsou klasicky rozesety na těch naprosto nejnemožnějších místech a slouží jako platidlo pro nákup nových zbraní a vylepšení.

Samotný zbraňový arzenál potěší sympatickou pestrostí, nakupovat si navíc lze i různé příslušenství pro větší kapacitu nábojů či třeba vyšší spolehlivost zbraní. Právě ta hraje důležitou roli. Můžete sice sebrat libovolnou zbraň od padlých protivníků, ale ty jsou vždy naprosto v dezolátním stavu a mají tendence zasekávat se v nejhorší m okamžiku či rovnou vybuchovat v rukách. Zvláštní, že protivníci nikdy nemají se stejnou zbraní podobné problémy jako vy. Každopádně spolehlivost zbraní je zajímavá myšlenka, která vás donutí si co nejrychleji koupit kvalitní zbraň a do konce hry kašlat na sbírání cizích, pokud to není nezbytně nutné.