Recenze: F.E.A.R. 2: Project Origin - neděste se

Jiný hrdina, podobné problémy

Stejně jako prostředí, i příběh v sobě nese solidní dávku klišé – skupina vojáků jde bojovat se zlem, členové postupně umírají, až na konci zůstane jen hrdina, blondýna a růžový mopslík, znáte to. Opět, rozhodně hře klišé vyčítat nechci, bez něj se prakticky dnes neobejdete a v podstatě hru nijak nekazí. Pokud na něj nejste vysloveně alergičtí.

Pomineme- li fakt, že se rozhodně hodí nastudovat detaily z prvního dílu, neboť příběh začíná paralelně s koncem jedničky, můžeme chválit.

Skupina vojáků jde bojovat se zlem, členové postupně umírají, až na konci zůstane jen hrdina, blondýna a růžový mopslík, znáte to

Děj hezky odsýpá, nabízí několik zvratů, konečně se dozvíme odpovědi na pár zásadních otázek a kromě tradiční formy vyprávění příběhu pomocí inagame animací a rozhovorů nechybí ani tuna vedlejších informací rozšiřujících univerzum hry. Plus vydařený konec zcela jasně slibuje další díl.

Hlavní hrdina zcela logicky není chasník z FEARu, ale nový bijec, který však ovládá i speciální schopnost zpomalovat čas v žáru bitev. Přestože jsem zmínil celou skupinu vojáků, zapomeňte na nějaké taktické možnosti. Kolegu budete mít po svém boku jen výjimečně a na pár okamžiků. Většinou si na olověný dialog s jednotkami Armachemu, vojsky Replica a podivnými zmutovanými obludami budete muset stačit sami.

Společně s hromadou zbraní, pochopitelně. U sebe můžete mít zároveň až čtyři kousky, přičemž arzenál je příjemně pestrý. Nechybí ani několik druhů granátů. Trochu překvapivě tvůrci nesledují aktuální trendy, takže systém uzdravování stále vsází na neprůstřelné vesty a lékárničky rozházené různě po úrovních. U sebe můžete mít v zásobě maximálně tři, což dodává hře trochu taktičnosti – mám ji použít teď, nebo nechat na později a čekat na slabší instantní doléčovák?

Tedy, dodávalo by, kdyby hra neinklinovala až k příliš velké jednoduchosti. Protivníci padají jak hrušky, sem tam se pokouší k jejich škodě krýt (protože to dělají naprosto dementně), občas hodí granát, jinak nabíhají jak ovce na porážku. Trochu přitvrdí až v pozdějších fázích hry, kdy cíle očekávají větší porce olověné nádivky, plus úrovně poskytují dostatečnou členitost na to, aby vás protivníci mazaně oběhli a napadli.  Slušnou část hry v podstatě nejste ani nuceni příliš využívat efektní bullet-time.  Docela to zamrzí, protože původní FEAR byl proslavený přestřelkami, které představovaly opravdu výzvu.

Project Origin už taková výzva není, ale stále díky solidní a funkční mechanice přestřelek nabízí slušnou zábavu, která má spád. Klasické vraždění navíc doplňují i dvě velmi zábavné pasáže v mechovi, pod jehož pozorností dvou vysokorážních kulometů se protivníci mění v efektní krvavé pyré.

Děsivé zrnění

Po grafické stránce představuje hra solidně odvedenou práci. Crysis nečekejte, ale rozhodně je na co koukat. Detaily modelů jsou na slušné úrovni, efekty se nešetří a do určité míry se dá ničit i prostředí.  Hra sází na efektní noise filtr a oproti jedničce využívá širší barevnou paletu, i když se stále snaží udržet chmurnou náladu.

Project Origin už taková výzva není, ale stále díky solidní a funkční mechanice přestřelek nabízí slušnou zábavu

Nejvíc však potěší relativní nenáročnost. Na sestavě s Core 2 Duo 2,33 GHz, 2 GB RAM a GeForce 8800 GTS běhá hra s maximálními detaily v rozlišení 1680x1050 jen s minimálními výkyvy ve framerate.

Výraznější než grafika je však hudební podkres hry, který výborně doplňuje obě nálady hry – akční, frenetickou při přestřelkách a volnější, děsivější u strašidelných pasáží. Podařil se i anglický dabing, který doplňují kvalitní české titulky. Ty nejdou pro sprosté slovo daleko, ale pouze pokud se to hodí na dokreslení situace, prvoplánovitě vulgární hra rozhodně není.

Project Origin nabízí pochopitelně i multiplayer, jenže nabídka je poněkud slabá a nějak si nedokážu představit, že by výrazně zasáhl do preferencí hráčů holdujících zábavě ve více hráčích. Ono celkově má Fear 2 jen na to, aby se stal chvilkovým akčním povyražením, které postupem času upadne v zapomnění. Je to zábavná hra se specifickou mrazivou náladou a svižnými přestřelkami, ale opravdové herní legendy se kovají jinde a jinak.