Recenze: film Alexander Veliký

Velkolepá historická sága mapuje život i legendu jedné z nejvýraznějších postav světové historie, odvážného a neúprosného dobyvatele, Alexandra Velikého, který ve věku 32 let vytvořil největší impérium všech dob. Minulost a přítomnost se střetává v mozaice triumfů i porážek, ve kterých se promítají vzpomínky z dětství i Alexandrův vzestup k moci.
Recenze: film Alexander Veliký

Z posledních let si filmový divák vybaví z historického žánru především Tróju a Krále Artuše. Oba filmy jsou žánrově slušně natočené kousky, ale co se věrnosti předlohám týče, jsou jim téměř výsměchem. Očekávat od Olivera Stonea, že se vydá podobnou cestou, by bylo vůči tomuto režijnímu velikánovi nefér. Alexander se podle očekávání věrně drží historie, i když ani zde Stone nezapomněl přiložit pod kotel, aby vyvolal určitou vlnu nevole.

Svou kompozicí a rozvleklostí připomíná Alexander Stoneův snímek JFK, který též hledal odpovědi prostřednictvím pramenů, ale zároveň se nebál vlastních hypotéz. Svou kontroverzi Stone tentokrát uvolňuje prostřednictvím toliko diskutované Alexandrovy bisexuality. Zatímco prameny jsou v tomto opatrné (a stejně tak učitelé dějepisu), Stone se nebojí svého hlavního hrdinu nechat políbit ženu stejně intenzivně, jako muže.

Stone vůbec bere v Alexandrovi mnohem menší ohledy na řadového diváka, než bývá zvykem. Přes svou úctyhodnou délku je totiž Alexander Veliký především o dialozích, které svým uspořádáním i přednesem mají často mnohem blíže k divadelní hře nežli k filmu. Z očekávaného oslavného filmu se tak nakonec vyklubala tvrdá sondu do vladařovy duše. Pokud nepočítám dvě bitvy, ke kterým se ještě vrátím, je celý film „pouhým“ sledem rozhovorů a konfrontací mezi postavami.

Stone tím nepřímo odsoudil snímek ke komerčnímu neúspěchu. V dnešní době, kdy divák očekává jednu velkolepou bitvu za druhou, minimum příběhu a svalnatého a naolejovaného hlavního hrdinu, je podobný filmový opus téměř profesionální sebevraždou. Stone však zvysoka kašle na chutě moderního diváka. Jeho film je točený tak, aby něco předal a aby i po mnoho let nic neztratil ze své síly. A i když se nejspíš každý divák (ať už unešený a nebo znuděný) bude nějakou tu chvilku v sedadle vrtět, je Alexander jedním z mála velkofilmů, který se nevypaří z hlavy ihned po opuštění kinosálu.

Děj samotný se začíná v době Alexandrova raného dětství, pokračuje dlouhým putováním rozrůstající se říší a mapuje jeho život až po jeho pád. Vypravěčem je bývalý generál Ptolemaios (Anthony Hopkins), jehož výstupy bohužel postrádají jistou sílu okamžiku. Alexandra provází během jeho cest a bitev jak stín jeho otce Philipa (Val Kilmer), tak všechna varování jeho podezřívavé matky (Angelina Jolie), která ho varovala před hady ve vlastních řadách. Společníkem je mu též orel, který je symbolem jeho odhodlanosti a snahy o dosáhnutí hranice možností.

Jde o jednu z nejzajímavějších postraních myšlenek filmu. Orel je zdrojem Alexandrovi síly a odhodlání. Krouží nad bitevním polem, ukazuje mu cestu a jeho motiv je i nad jeho lůžkem v Babylonu. Ale zároveň orel každý den týrá Prométhea připoutaného na skále, jak kdysi Alexandrovi řekl jeho otec Filip. Podobných zajímavých nápadů je ve filmu hned několik. Ten, kdo si je nechá ujít, snímek plně nedocení. A Stone není někým, kdo by vedl za ručičku. Dá divákům možnosti, ale výsledek je již otázkou jejich vlastních myslí.

Collin Farrell potvrzuje v roli Alexandra svou hereckou všestrannost a po živelném Bullseyeovi je Alexander jeho další nezapomenutelnou postavou. Dokázal perfektně vystihnout psychologické síly i slabiny své postavy a je stejně tak velikánem, jako nerozvážným chlapcem. Tak trošku v jeho stínu živoří ostatní herci. Nejlépe mu sekunduje Angelina Jolie, za jejíž intenzivní výkon v roli zhrzené a podezřívavé matky by se nemusely stydět ani ty největší herečky.

Jolieová zde po dlouhé době využívá svůj herecký potenciál naplno a utvrzuje myšlenku, že je jí na běžnou hollywoodskou produkci jednoduše škoda. Velmi příjemným překvapením je Val Kilmer jako Philip . Pryč je jeho prkennost a nevěrohodnost, kterou nás „oslnil“ kupříkladu jako Batman. Už je to dávno, co měl Kilmer takovou hereckou příležitost a jsem upřímně potěšen, že jí dobře využil.

Je zajímavé, že Stone nevyužil scén jako je rozetnutí gordického uzlu čí obléhání ostrovního města Tyros. Ve filmu jsou zobrazeny pouhé dvě bitvy - a to s Peršany a Gaugamély. Na druhou stranu Stone se krve rozhodně nebojí, takže i jatka ve Statečném srdci se jeví vedle Alexandra jako slabý čajíček. Bitvy jsou, co se gradace a stylu natočení týče, naprostým protipólem mluveným scénám, ale namísto aby z filmu nepříjemně vyčnívaly, dodávají mu na intenzitě.

Právě v první bitvě přicházejí poprvé na řadu skutečné emoce, které už pak společně s neklidnou nejistotou o Alexandrově osudu provázejí film až k jeho závěrečným titulkům. Zatímco první bitva je spíše o rozmáchlosti a epice, druhá už má umělecký nádech. Především scéna, ve které se kůň a slon proti sobě postaví na zadní, aby jejich jezdci svedli boj, se mi zapsala hluboko do paměti a rozhodně na ni jen tak nezapomenu. Zabarvení do ruda v závěrečné scéně je pak výstižnou metaforou pro krvavé dění poslední velké bitvy.

Světlé stránky filmu
  • Herecké výkony
  • Výprava
  • Dialogy
  • Bitvy
Temné stránky filmu
  • Stopáž
  • Hudba

Za zdaleka největší slabinu filmu lze označit soundtrack. Zvolit Vangelise byla od producentů sázka na jistotu. Jenže tentokrát se mistr tesař utnul. Ne, že by stvořil hudbu, která by byla průměrná, nebo dokonce špatná. Prostě se do filmu nehodí. Syntézy sice věrně navozovaly atmosféru futuristického města v Blade Runnerovi, ale v Alexandrovi působí spíše nepřirozeně. Pokud jde o minimalistický doprovod během dialogů, lze mluvit ještě o slušném podbarvení. Ale jak se jde na bitevní pole, hudba dostává na intenzitě a stává se rušivým elementem. Jaká škoda, protože tím bitvy postrádají prvek, který by je z označení „působivé“, dostal až na „geniální“.

Oliver Stone byl a bude kontroverzní režisér. Za svého života už zkritizoval mnohé. Nesmyslnost války (Četa), politické machinace (JFK), korupci (Vítězové a poražení) a nebo chtivost médií (Takový normální zabijáci). Alexander Veliký se může zdát pro tohoto filmového giganta nudnou látkou, ale i v tomto zdánlivě nekonfliktním tématu si Stone našel své podpěry, které zúročil přesně tak, jak jsme u něj zvyklí. Fakt, že je výsledek na hony vzdálen tomu, co by si zmlsaný filmový divák přál, může být Stoneovi jedno. Svůj výlet do historie ustál se ctí sobě vlastní. A pokud to neocení diváci nyní, ocení to za několik let.

Scénář: 7/10
Režie: 8/10
Kamera: 8/10
Střih: 8/10
Hudba: 4/10
Herecké výkony: 9/10
Výprava: 9/10

Jako tříhodinový historický velkofilm selhávající, jako tříhodinové historické drama úchvatné.

Hodnocení: 8/10


NEJČTENĚJŠÍ ČLÁNKY

Vybrali jsme nejlepší hry pro mobily, které si letos můžete zahrát

Vybrali jsme nejlepší hry pro mobily, které si let…

Mobilní hry se v dnešní době vyrovnají mnoha počítačovým i konzolovým kouskům. Jaký si ale vybrat? Tady jsou naše tipy na nejlepší hry pro mobily.

25.  11.  2020 | |18 N/A
Ladislav Novák
Nejlepší hryTémaMobily
Nejlepší konzolové hry, které si letos můžete zahrát. Playstation, Xbox i Switch

Nejlepší konzolové hry, které si letos můžete zahr…

12 her, které vám nesmí uniknout, pokud hrajete na herních konzolích. Našli jsme nejzajímavější pecky pro Playstation, Xbox i Switch.

19.  11.  2020 | |6 N/A
Martin Nahodil
Konzole
Hry zadarmo nebo se slevou: Black Friday a Elite Dangerous zdarma

Hry zadarmo nebo se slevou: Black Friday a Elite D…

Na všech herních platformách je každou chvíli nějaká slevová akce. Každý týden proto vybíráme ty nejatraktivnější, které by vám neměly uniknout. Pokud chcete získat hry zdarma nebo s výhodnou slevou, podívejte se na aktuální přehled akcí!

21.  11.  2020 |
Martin Nahodil
Hry zdarmaSlevové akce