Recenze: film Silent Hill – dočkali jsme se

Vítejte do Silent Hillu. Města, kde dnes znamená včera a zítra neznamená nic, protože tak dlouho nepřežijete. Jeden z nejznámějších herních hororů si konečně našel cestu na stříbrné pásmo. Stojí za to? Poznámka na uklidnění, nedělal na něm Uwe Boll.

Karel KališSilent Hill
Žánr: Horror
Země původu: USA, Japonsko 2006
Délka: 127 minut
Režie: Christophe Ganse
Scénář: Roger Avary
Hudba: Jeff Danna, Akira Yamaoka
Hrají: Radha Mitchell, Sean Bean, Laurie Holden, Tim Koates, Alice Krige, Jodelle Ferland, Deborah Kara Unger
Homepage:
http://www.welcometosilenthill.com/

Nedá mi to, než na úvod na moment zabřednout do polemiky kolem filmů podle her a vice versa. I když po plátnech a obrazovkách přeběhlo dost pokusů o zfilmování povedené a populární hry, výsledný produkt nikdy nedosáhl hvězdných kvalit. Proč? Pokud pomineme absolutní neschopnost a očividnou duševní poruchu tvůrců (pochopitelně mám na mysli hlavně Uwe Bolla), či totální nepochopení kouzla předlohy (třeba Super Mario Bros), dostaneme se k zásadním rozdílům mezi těmito dvěma zábavními médii. Osobně zastávám názor, že hra a film nikdy nemohou přinést zcela shodný zážitek. Přeci jen, tak jako tak jste ve hře hlavní hrdinou vy, vy střílíte zombíky, vy zachraňuje svět…co na tom, že hlavní postava má svoje jméno a osobnost, stále její život a další kroky závisejí na vás. Takový pocit vám sledování filmu nikdy nemůže dát. Ale pohyblivé obrázky disponují zase jinými zbraněmi. A záleží na tvůrcích, nakolik se jim podaří vytáhnout ze hry to podstatné a vtisknout tomu filmovou tvář. Silent Hill to zvládl velmi dobře.

Fatální rozhodnutí

Hned na začátku vás příběh seznámí s rodinnou Da Sylva. Klasickou rodinnou idylku však narušuje malá Sharon trpící náměsíčností. Noční výlety spící Sharon na okraje srázu oba rodiče neuvěřitelně ničí, hlavně paní domu - Rose. Ta se už ze zoufalství upírá k různým řešením. Sharon často ze spaní vykřikuje tajemně znějící jméno Silent Hill, co když se odpověď skrývá právě tam? Rose navzdory svému manželovi nakonec dlouhou cestu do dávno opuštěného města provádí. Což se však ukáže jako tragická chyba. Mírně akční příjezd do města končí havárií a když se hlavní hrdinka vzpamatovává z bezvědomí, její dcera už v autě není. Rose tak nezbývá, než se vnořit do věčné mlhy a začít prozkoumávat tajemství Silent Hillu. Hlavní dějovou linku, pátrání matky po dceři, doplňuje i vedlejší příběh. Christhopher Da Sylva pochopitelně zmizení své manželky s dcerou jen tak nenechá a vyráží je hledat. Ovšem i když přijíždí do Silent Hillu, neocitá se na stejném místě jako zbytek rodiny…

  

Děj filmu si tak porůznu vypůjčuje inspiraci ze všech dílů série, ale nejvíc bere z prvního a třetího dílu. Ovšem hlavní zápletka je takřka kompletně nová, respektive vsází na trochu jiný motiv. Hlavní idea má velký potenciál, ale zcela jej nenaplňuje, velká odhalení nefungují ideálně. Tvůrcům se totiž občas nedaří diváky přesvědčit v jednom názoru, aby je následný zvrat a upravení věcí na pravou míru nechalo zírat na plátno s otevřenými ústy. Prostě si řeknete: Aha, jo, takhle to bylo, to je dobrý,“ místo: „Zatraceně, tak to sem netušil, to mě dostali.“Avšak závěrečný climax funguje výborně a i hlubší morální poselství vás nechá chvíli vydusit takříkajíc ve vlastní šťávě. Ovšem kde příběh slabě kulhá, atmosféra vše překryje. Postupné putování Rose po mlhou obydleném Silent Hillu gradují děsivé scény v pekelné verzi města, do které se Silent Hill změní vždy po zahoukání tajemný sirén. A do toho výborně zapadají scény s manželem, který postupně odhaluje úděsnou minulost, která změnila město do současné podoby. Pikantní na těchto scénách je, že v původním scénáři se neobjevovaly, ale byly dopsány později. Z jednoho důvodu, ve filmu chyběly mužské postavy.

Žádné souhvězdí

Což by byla chyba, protože herecký výkon Seana Beana (Boromir v LOTRovi) jako Christophera  Da Sylvy je výborný. Ostatně stejně jako všech hlavních postav. Radha Mitchel (známá třeba z kultovního Pitch Black) v hlavní roli Rose září, dokáže zahrát šok, děs a hrůzu stejně přesvědčivě jako drsné pózy.  Skvělá je i policistka Cybil v podání Laurie Holden a hlavně fanatická Christabela, kterou hraje Alice Krige. Jodelle Ferland v roli Sharon/Allesy mívá občasné výpadky, sem tam přesně nedokáže zapadnout do role. Ve velké míře za to ale mohou některé dementní dialogy, které možná ve hře přehlédnete, ale na stříbrném plátně ční jak zhnisaný prst. Možná to byl od Rogera Avaryho tvůrčí záměr, jak se přiblížit hře, ovšem v tom případně jsem jej krutě nepochopil.

  

Každopádně zbytek filmu, hlavně vizuální stránka, dokázal navodit hru, jako dosud žádný jiný film. Samotné kulisy Silent Hillu dostanou snad každého fanouška do kolen. Spousta lokací je snad převzatá přímo ze hry a to včetně záběru kamery. Ostatně takových záběrů pochytíte ve filmu dost a dost. Mlžný Silent Hill každého dostane svojí depresivní náladou, ale teprve po zaznění sirén začíná to pravé peklo. Rezavé konstrukce, podivné fleky hnisu bobtnající ze zdí, cinkání řetězů a stvůry jako přebrané z nejhoršího úchylkova snu. Takhle nějak vypadal Silent Hill a stejně takový je i film. Chytnou vás už úvodní uličky Silent Hillu a příchod vřeštících grey children. Největší frajer z her – pyramid head , se svým obrovským nožem pochopitelně nesmí chybět, jen se mohl objevit ještě víckrát. Návštěva nemocnice a krvavý balet sestřiček vám vykloubí čelist a o samotném špičatém závěru ani nebudu mluvit.

  

Christopher Gans prostě ukázal, že Silent Hill má perfektně nastudovaný a přidal pro fanoušky celou tunu skrytých odkazů. Od vytahování předmětů z úst mrtvol, přes přeskakování traverz, známého praskání v rádiu až po dejme tomu mapu nemocnice přebranou ze Silent Hill 2. A to nemluvím o hudbě, jenž se skládá z původních či mírně upravených melodií z herních soundtracků. Děsivé scény mají hudební podklad výborný, vytknul bych jen přílišné využívání dvou témat v ostatních scénách.

Světlé stránky hry
  • Atmosféra Silent Hillu

  • Výborná výprava
  • Spjatost s hrami
  • Herecké výkony
Temné stránky hry
  • Dialogy
  • Film hlavně pro fanoušky
  • Přílišné využívání pár hudebních motivů
  • Trochu děj

Otázkou je, nakolik filmový Silent Hill dokáže zasáhnout i původní hry neznalé publikum. Podle mě docela málo, v čemž mě utvrdily i některé negativní ohlasy diváků během a po premiéře filmu. Pro ty budou zřejmě některé scény nepochopitelné, možná až hloupé. Ovšem fanouškům při těchto scénách hrozí akutní upadnutí půlky hlavy při nablblém úsměvu od ucha k uchu. Vím to, protože jsem si tím prošel. :) Výsledné hodnocení se proto tentokrát může stát trochu problém. Ale protože se nacházíme na herním serveru, přikloním se k tomu vyššímu. Zbytek si sami korigujte dle svého vztahu k herní předloze. Já jsem spokojen.

Scénář: 8/10
Režie: 9/10
Výprava: 9/10
Hudba: 8/10
Herecké výkony: 9/10

Nejvěrnější filmové přiblížení herní předloze, fanoušci hry nadšením vypadnou z křesel. Ostatní mohou na konci zůstat mírně rozpačití.

Celkové hodnocení: 8/10

Diskuze (37) Další článek: Wii už v listopadu?

Témata článku: , , , , , , , , , , , ,