Recenze: Firestarter – krvavá jatka z Východu

Čistokrevné akce nevymřely! S Firestarterem jsou zpět a ani náhodou se nehodlají vzdát trendu, jenž nastolil Serious Sam, Will Rock a mnoho dalších. Bez příběhu či osvětlení situace, zato však s vervou, stovkami nepřátel, rozmanitými levely a mnoha zbraněmi se vydávají do boje se svými epickými kolegy. Podívejme se, jak dopadla střílečka od tvůrců S.T.A.L.K.E.R.a.

Platforma:  PC
Typ hry: FPS
Multiplayer: ano
Minimální konfigurace: procesor 800 MHz, 128 MB RAM, 800 MB na HDD, 3D grafická karta alespoň GeForce 2MX
Doporučená konfigurace: procesor 2 GHz, 512 MB RAM, 800 MB na HDD, geForce FX 5800
Testovací konfigurace: procesor 2 GHz, 512 MB RAM, 800 MB na HDD, 128 MB 3D grafická karta (Ati Radeon 9600 Pro)
Výrobce: GSC Game World (
www.gsc-game.com)
Distributor hry: Russobit-M (
www.russobit-m.ru
Distribuce v ČR: US Action (www.topcd.cz)
Homepage hry:
www.firestarter-game.com

Sprška střel se snesla na příšeru, jež ze všeho nejvíc připomínala zmutovaného kocoura stojícího na zadních, než konečně padla na zem obří větrací šachty. Otočka a ohlušující výbuch granátu ukončil život dalších dvou zrůdiček. Naprázdno cvakající spoušť mi připomněla, že jsem zde strávil více času než by bylo zdrávo. Naštěstí schodiště vedoucí na plošinku s náboji je kousek odsud. Rychle k němu mířím a olbřího řezníka se sekerou ubíjím ruční cirkulárkou.

   
Obří větráky vás přenesou o někdy až na kraj světa * Konečně můžu používat dvě zbraně zaráz! * Dvacet deka kýty, může být?

Dva jeho kolegové již schytají čerstvou dávku střeliva. Naštěstí slabou M-16ku již brzy vystřídá brokovnice. Nejdřív se k ní ale musím dostat. Čtyři zmutovaní kocouři a v dáli jeden sympaťák s raketometem. Dvěma granáty si buduji úzkou cestičku na zádech prvních dvou padlých kdysisavců. Ostatní nepřátelé musí počkat. Ukazatel života pomalu klesá k nule, a tak místo likvidace celé party, volím útěk za novou zbraní. Po cestě naštěstí sbírám pár lékárniček a upgradů zbroje.

Nestačím si brokovnici ani pohladit a už je tu další artefakt, samozřejmě jako obvykle úplně na druhém konci mapy. Tentokrát však svým starým známým neuteču. Jako robot se probíjím smečkou kocourů a nesympatických raketometčíků a už si ani nevšímám, že jich za tu půl minutu několik přibylo. Před očima mám jen časový limit, ve kterém se musím dostat k artefaktu stůj co stůj. Mezi několika dinosaury s kulometem tak jen probíhám za občasné pomoci své zbraně. Ufff, stihl jsem to.

   
Copak to asi v tom potrubí teče? * Magické vzevření teleportu * Takhle to dopadá, když se zanedbá operace slepého střeva

Poslední úkol – doraž deset monster. Zdá se, že to nebude tak složité. Druhohorní ještěři přijali mou výzvu na běžecký souboj a s malými rozestupy dorazili do cíle hledaje svou odměnu za sportovní úsilí. Naštěstí s nedaleko ležícím raketometem jejich touhy naplněny nebudou. Jeden, dva, tři... šest se jich pomalu sesouvá k zemi. Právě včas, abych před dalšími uprchl pomocí obřího větráku na protější stranu sálu a sehnal opět něco na desítky škrábanců, kterými mě ozbrojení plazi počastovali. Piraňa, jejíž rybí kolegyně je oproti ní domácím mazlíčkem, dlouho nezdržuje a po čtyřech salvách dobrovolně opouští pozemský svět (je to vůbec ještě Země?). Jelikož už nemám sil do dalšího souboje, nově zformovanou trojici protivníků překvapím ovládnutím mysli jednoho z nich, který své nic netušící společníky briskně likviduje, načež jeho tělní celistvost narušuji já. Je tu sladké vítězství. Už ani nevnímám oslavné nápisy na obrazovce. Dokázal jsem to!!!

Přesně takový je Firestarter. Adrenalinový, koncepčně jednoduchý, prakticky velice náročný. V prvé řadě boj, boj, boj a pak zase boj. A kdyby se vám to zdálo stereotypní, tak si k dobru přičtěte ještě boj. Zabij a nebuď zabit, nic jiného hra nenabízí. A to je také její největší výhoda a zároveň slabina.

   
Taky míváte závratě? * Sexy design moderní verze pterodaktyla* A další pán na holení

Hybaj do arény

Základ hry je až primitivně jednoduchý, v podstatě se jedná o práci „obyčejného“ sci-fi gladiátora. Jste vpuštěni do uzavřeného levelu, dostanete jednu zbraň a než si ji stačíte pořádně vyzkoušet, začnou se v aréně objevovat nepřátelé. Nejdříve uvidíte jen rychle rotující obrys, který se však za pár okamžiků zhmotní v dalšího z protivníků. Cílem není všechny pozabíjet jako spíše za pomocí jednoduché taktiky, která se místy zvrhává v okřídlené „kdo uteče vyhraje“ přežít. Přežít a také umět se rychle přemísťovat k artefaktům, které se čas od času zjeví na mapě, a jejíž dosažení podmiňuje další postup ve hře.

Zní to celkem jednoduše, ale věřte, že při vyšších obtížnostech nebudete vědět, jestli dřív střílet do toho hejna nepřátel, jež se na vás řítí, utíkat pryč nebo hystericky řvát. Naštěstí obtížnost je variabilně nastavitelná i v průběhu hry, takže vždy když se vám nebude dařit v dané úrovni, můžete si obtížnost přizpůsobit svým požadavků. Rozpětí je široké, takže si vybere opravdu každý.

   
 Piraňa tu bude coby dup * Vypadá to jako krásný výtvor grafiků, ale ve skutečnosti to značí, že tento dráček je pod mou kontrolou* Ahoj mami, mám se tu dobře, bijí mě jen občas

Má to cenu?

Co se týče zábavnosti celého tohoto počínání, nejsem si jist, jestli hra potěší každého. Sám jsem se zezačátku musel násilně přemáhat k hraní. Firestarter mi připadal až příliš radikální a umělý. Bez jakéhokoli příběhu, smyslu počínání nebo alespoň viditelného postupu v misi dál, pobíháte v uzavřené kleci a jediné, co musíte dělat, je střílet a utíkat. Sice se vám po čase zpřístupní další sektory, ale prakticky to nic nemění na tom, že se cítíte jak kdysi otrok v Koloseu. „Zvítězils? Hezké, kdy budeš bojovat znova?“

Přemýšlení o smyslu hry však nikam nevede. Nevím, jestli s postupem času Firestarter získával na hratelnosti nebo mě přestala dráždit nesmyslnost celého počínání, ale začal jsem se u hry docela slušně bavit. Nad Firestarterem se nedá příliš  dumat, jedná se zkrátka o přímočarou a jednoduchou hru orientovanou na absolutní akci. Nic víc, nic míň. Pokud dokážete tento fakt vzít na vědomí, může vám hra připravit zajímavé zážitky. Pokud ne, nemá cenu se do ní vůbec pouštět.

   
To máme dneska ale krásně, že? *Obrázek z bitvy předtím než jsem pochopil, že zlatý fešák je nesmrtelný * I na klasiku dojde

Nový raketomet MV16-5405,65 2B

Boj o přežití by sám o sobě rozhodně hratelnost nezaručoval, a tak jsou tu jako obvykle další pomocníci. Například zbraně. Arzenál je stejně jako celá hra ve stylu katastrofické vize budoucnosti. Základem je obyčejný samopal se sekundárním módem v podobě granátů, které vás dokáží dostat z nejedné valné hromady nepřátel. Standardní raketomet také není špatný, ovšem i přes bohatý výběr raket je jeho upgradovaná verze mnohem účinnější. Své k likvidaci nepřátel dodají také elektrická pistole, minigun, brokovnice a dále kousky, jež sice nemají české označení, ale pod označením pistolka na zelený sliz a pistolka na modrý sliz (pardon oni tomu říkají plazma) si je určitě dovedete představit.

Zatímco některé jiné FPS trpí syndromem „Jednoho“ (= jedna zbraň je lepší než ostatní, tudíž po jejím získání se můžete na ostatní vykašlat), ve Firestarteru zvolili autoři šalamounské řešení. Sami vám totiž přikazují, kdy jakou zbraň používat. Ne že by vám všechny ostatní sebrali, ale prakticky docílí téhož. V každé misi totiž zpočátku nemáte žádnou zbraň a počítač vám je postupně přiděluje. Ovšem vždy když se na mapě objeví nová, všechny předchozí zmizí a s nimi i jejich střelivo. Vy sice můžete používat i zbraně, které jste měli předtím, ale dříve či později jim dojde šťáva, a vy se budete muset podřídit level designerům. Hra vás tak nutí vyzkoušet a naučit se používat celý arzenál.

   
Hoří, hoří, hoří...m * Kdepak psohlavci, ve vlkohlavích je budoucnost * Ač to vypadá všelijak, nevěstinec na výše uvedené fotografii opravdu není

Nemají vás rádi

Na stejném principu funguje i recyklace protivníků. I v posledních levelech se setkáte se svými starými známými z úvodních kol. O kočičkách již byla řeč dříve, ale třeba nebesky modrého plechového pterodaktyla nebo špekouna s řetězy si dovolím představit až nyní. Život vám budou ztěžovat také létající koule, které se velice špatně sestřelují anebo robotizované květinky. Korunku všemu nasazují bossové, kteří mají o pár stovek životů více než je v kraji zvykem, na druhou stranu když na vás zrovna nedorážejí okolo stojící jednotky, je souboj s nimi oproti některým infarktovým situacím z „obyčejných“ levelů poměrně oddychovou záležitostí.

Levely, Score atp.

Jednotlivých úrovní je k dispozici šestnáct, ovšem odehrávají se prakticky jenom ve třech různých prostředích. Přeci jen, když autoři zvolili nijak nesvazující futuristické zátiší, mohli popustit uzdu své fantazie trochu více. Teleporty a obří větráky katapultující osoby přes celou mapu jsou sice vítaným osvěžením, ovšem zbytek level designu ničím výjimečným nepřekvapí.

To tvorba vlastní postavy je úplně o něčem jiném. Nejenže si můžete vybrat mezi šesti různými avatary, navíc se jejich schopnosti postupem času zlepšují a se zvyšujícím počtem zářezů na pažbě se můžete těšit na speciální dovednosti, které svému bojovníkovi přisoudíte. A takové šestinásobné zranění oproti normálu se místy docela hodí. Stejně jako třeba teleport, likvidace všech protivníků v dohledu či upírské vysátí energie z nepřátelské kreatury.

   
Tento mladík zajisté Pampers nepoužíval * Veselá duhová energie od ČEZu* Pro masochisty je tu pohled z třetí osoby

Při každém přestupu na vyšší úroveň si také budete moci vybrat mezi dalšími dovednostmi, které mají vliv na akci. Můžete se kupříkladu naučit střílet ze dvou zbraní naráz, uhýbat střelám, být odolný vůči ohnivým zraněním nebo zvládat samoléčbu. Celkově jsou RPG prvky ve hře velkým zpestřením (i když po pravdě řečeno, jejich účinku si v bitevní vřavě málokdy všimnete).

Prostřílejte se k lepším zítřkům

Co se grafické stránky týče, není k ní moc co dodat. Svým pojetím neuráží, na druhou stranu nic nového nepřináší. Grafici se vyhnuli jakýmkoli experimentům, a tak hra vypadá standardně. Není špatná, ale na vychytávky FPS příštího roku (třeba sesterský S.T.A.L.K.E.R.) jednoduše nemá.

Světlé stránky hry
  • adrenalinovost aneb zachraň se kdo můžeš
  • přímočarost – o přemýšlení opravdu Firestarter není
  • povedené RPG prvky
  • možnost hrát za různé charaktery
Temné stránky hry
  • je to jen o střílení
  • hra nabízí pouze interiéry
  • levely nejsou příliš nápadité
  • žánr už od Quake trochu pokročil

A technické zpracování koneckonců charakterizuje i celého Firestartera. Hra rozhodně má hráčům co nabídnout a díky kampani, širokému výběru postav a jejich vlastností a čtyřem povedeným multiplayerovým módům (deathmatch, kooperace, lov, boj o přežití na body) u ní můžete vydržet poměrně dlouhou dobu, na druhou stranu se nemůže v žádném případě rovnat svým áčkovým kolegům. Trend se ubírá trochu jinou cestou a i tituly čistě zaměřené na multiplayer (za který se ale Firestarter nedá považovat) už od dob Quake 3 ušly velký kus cesty a nabízejí trochu víc než jen čistokrevnou sci-fi střílečku v uzavřených levelech. Pokud se však chcete jen odreagovat, postřílet si pár zmutovaných zmutovaných potvor a trochu si pohrát s hladinou adrenalinu v krvi, je Firestarter tou pravou volbou do nového roku.

 

 

Grafika: 7/10
Zvuky: 6/10
Hudba: 7,5/10
Hratelnost: 6,5/10

Přímočará adrenalinová střílečka se solidní grafikou a povedenými RPG prvky.

Celkové hodnocení: 6,5/10

Váš názor Další článek: Týden v e-sports - další změny u nEophyte

Témata článku: , , , , , , , ,