Recenze: Flatout - originál až do konce

Opojení z rychlosti, neohroženost, adrenalin; ale také hořící benzín, rozpálený asfalt, a nezbytné množství vtipné zvrácenosti... To jsou klíčová slova, na která vsadil finský tým Bugbear Entertainment se svou skvělou a hlavně netradiční závodní hrou Flatout. O tom, že rozhodně nevsadil špatně, se dočtete v následující recenzi o hře, která čeří stojaté vody závodních her.
Recenze: Flatout - originál až do konce

Typ: Závodní
Multiplayer: Ano
Minimální konfigurace: procesor P4 1,5GHz, 256MB RAM, 1,1GB na HDD, 64MB 3D grafická karta, DX9.0 kompat.zvuková karta
Doporučená konfigurace: procesor P4 2GHz, 512MB RAM, 1,1GB na HDD, 128MB 3D grafická karta, DX9.0 kompat. zvuková karta
Testovací konfigurace: procesor Athlon 64 3GHz, 512 MB RAM, 128MB 3D grafická karta (GeForce 5700Ultra)
Výrobce: Bugbear Entertainment
Vydavatel: Empire Interactive
Vydavatel v ČR: TopCD
Homepage hry:
http://www.flatoutgame.com/
Demoverze: http://uk.nzone.com/object/nzone_flatout_downloads.html
Cena: 299Kč

Originální od začátku do konce

Byť se to zdá k neuvěření, i po všech těch letech, co se po našich monitorech prohánějí různá závodní vozítka, je stále možné přijít s něčím novým a neotřelým. Ne vždy je to nutně ku prospěchu; hráči mají čím dál méně trpělivosti na učení se novým způsobům hraní nebo ovládání. Vývojářská invence je tedy omezena poměrně úzkým koridorem, do kterého se musí vměstnat osvědčené herní principy a zároveň to “něco”, co učiní hru jedinečnou a odlišitelnou od záplavy jiných.

   

Obrázek z intra naznačuje, o co ve hře půjde * Hlavní menu, voila! * Vozidla jsou připravena na startu, za první zatáčkou už jich bude jen polovina

Bugbear Entertaintment to zvládnul na jedničku. Přináší nám hru, která sebe samu prezentuje s trochou nadsázky a zbavuje se tak zátěže, se kterou by se musela vypořádat, kdyby předstírala, že je plně komerční záležitostí konkurující produktům herních gigantů tipu EA a jeho nekonečné série závodních her.

Netradičně se tváří už úvodní menu. V něm se ale skrývá poněkud tradičnější nabídka možností, jako je vytvoření profilu hráče nebo pokračování stávající kariéry; nějaká ta nastavení - a také multiplayer.

O možnosti rychlého závodu (klasický quik race) a závodu na čas se nemá cenu příliš rozepisovat, protože jsou notoricky známé. Jak ale vypadá taková kariéra ve FlatOutu? Na začátku je vhodné navštívit obchodníka a investovat své úspory do auta, které vás bude provázet do doby, než získáte peníze na další. Pokud nějaký ten dolar zbyl, vyplatí se jít do tuningu (ke kterému se podrobněji vrátím později) a jdeme na to. Respektive na závodní dráhu.

Jako první nás čeká bronzový pohár, posléze stříbrný a jak už to tak chodí, nakonec přijde řada i na ten zlatý. K postoupení do boje o další pohár je nutné vždy absolvovat všechny závodní okruhy toho současného. Časem se odemykají další a další tratě, lepší součástky i bonusové úkoly. Až doposud vše nasvědčuje tomu, že jde jen o další závodní hru. Pojďme se tedy podívat, čím se FlatOut odlišuje od závodní klasiky.

Fyzika – škodolibost nezná mezí

Pokud jste hráli třeba takový Half-life 2, kde je fyzika herního světa opravdu dobře zpracovaná a zakomponovaná do gameplaye, bude se vám FlatOut líbit. A to i přes to, že je o něčem úplně jiném. Obal hry slibuje plně interaktivní tratě a mohu potvrdit, že to není jen planý marketingový tah (jak už tomu na obalech často bývá). Na cestě a v jejím blízkém okolí jsou rozmístěny různé předměty jako bariéry z pneumatik, barely, značky, lešení, atd. Ty se při kolizích chovají skutečně realisticky a nezbývá mi, než si v duchu kopnout do série NFS, kde dopravní značka po nárazu bez rozpaků odletí doprostřed vozovky, kde vesele ještě minutu vertikálně rotuje.

Interaktivita však neznamená jen grafický efekt. Ve FlatOut totiž není problém například zbořit svým vozem lešení, které po pádu na vozovku vytvoří slušný zmatek mezi pronásledujícími vozy. Totéž platí o barelech a hromadách pneumatik; ve vysoké rychlosti se jim jen těžko vyhýbá, zvláště když jsou úplně jinde, než byste je čekali.

   

Disciplína Highjump patří k těm zábavnějším * Bariéra z pneumatik dokáže pěkně zamíchat pořadím * Modelům aut není co vytknout

Co bych v automobilové závodní hře opravdu nepředpokládal, je implementovaná ragdoll fyzika. Pro vysvětlení: česky se jí říká “fyzika hadrového panáka” a je to systém, který umožňuje realistické chování figurín sedících v automobiolu. Takže když to ve 100mph napálíte do mostního pilíře, řidič nezůstane v autě sedět jako by se nic nestalo, ale proletí předním sklem a ve zpomaleném záběru máte možnost se pokochat pohledem na kroutící se tělo, které se zpravidla zastaví až hodně daleko od místa srážky.

Fyziky se týká i poměrně důležitý aspekt závodních her. Tím je deformace vozidel a technické zpracování crash zón. Ve FlatOut to dopadlo všelijak. Graficky jsou auta zpracovaná skvěle, po mnohých nárazech (nebo jednom pořádném) je vůz nerozeznatelný od toho, který byl k vidění na startu. Odlétávají plechy, skla se vysypávají a části karosérie jsou skutečně realisticky deformované. Horší už je, že rozdíl mezi jízdními vlastnostmi vozu zbrusu nového a totálně zdemolované popelnice se mi nepodařilo objevit. I když přijdete o většinu karosérie, vysypete skla, dveře necháte na první křižovatce a kola vám vibrují snad podle všech os, pořád můžete bez obav šlápnout na plyn a nechat všechny ostatní daleko za sebou.

Bourání ovšem není ve FlatOut vůbec samoúčelné. Na obrazovce je totiž kromě ukazatele rychlosti a stopek také tzv. FlatOutMeter. Jeho hodnota se zvyšuje pokaždé, když do něčeho nabouráte - a v příhodnou chvíli tak můžete použít nitro, což je jakési turbo. To je opět řešeno celkem originálně. Narozdíl od jiných her, kde se nitro projeví jen zrychlením vozu, je zde efekt umocněn změnou field of view, takže máte pocit, jako by vás zrychlení zatlačilo do sedačky. Skutečně skvělé!

Můj vůz, můj hrad

Toto pořekadlo naštěstí ve FlatOutu neplatí. Vaše auto je zralé k rozebrání na náhradní díly mnohem častěji, než byste si přáli. Na vině je částečně chování vozu - a nemalou měrou k tomu přispívá i design tratí.

Co se chování vozu týče, chvíli trvá, než si na něj zvyknete. V úvodním menu je sice volba nastavení ovládání “normálně” a “profesionálně”, ale patrného rozdílu jsem si bohužel nevšiml. V obou případech auto po vozovce solidně plave; a to nemluvím o závodech v zimě nebo v lese. Les se dá přežít a je to konec konců příjemné prostředí, ale zimní tratě jsou peklo, kdy jen samotné udržení vozu v patřičném směru je otázkou delšího tréninku a trpělivosti.

Design tratí bych si dovedl představit o dost lépe zpracovaný. Okruhy nejsou moc nápadité, chvílemi jsem měl pocit, že autoři je navrhovali s ohledem na to, aby si hráč jízdu co nejméně užil. Rovinek, na kterých se dá plyn sešlápnout až k podlaze, si užijete poskrovnu, zato je na trati spousta krkolomných a nelogických zatáček.

Sem tam se dá najít úsek, který odbočuje z hlavní trati a měl by sloužit ke zkrácení trasy a získání náskoku, ale tak hloupě umístěné zkratky jsem opravdu nikde jinde neviděl. Nejen, že k jejich úspěšnému projetí musíte auto poměrně přesně nasměrovat (to je celkem pochopitelné), ale také musíte mít konkrétní rychlost, jinak se stane, že se netrefíte na to správné místo a dopadnete jako 2D textura na nejbližším betonovém bloku. I to je s trochou snahy ještě pochopitelné. Ale že designeři umístí hned za různé nájezdy, rampy a zkratky sloupy pouličního osvětlení, zaparkovaná auta a kdo ví co ještě, to už je na mě opravdu moc. Kdybych věděl, jak se řekne finsky “super hra, ale tohle jste podělali”, tak už píšu do BugBear:-)

Naštěstí zdaleka ne všechny tratě jsou frustrující. FlatOut nabízí skvělý zážitek z divoké jízdy, kdy víte, že sebemenší chyba, o desetinu sekundy déle podržená klávesa, přehlédnutí pneumatiky na silnici... prostě cokoliv může zhatit vaši dosavadní vedoucí pozici. Hráč je tak neustále nucen k maximálnímu soustředění a může zapomenout na dlouhé nudné úseky, u kterých stačí držet plyn a popíjet kafe či přepínat programy v televizi.

   

Průřez anatomií mého vozu. Když se zastavím o gumy, bude to fajn * Akční scéna, co říkáte? * Nenechte se rušit, jen jsem jel kolem

Colin, místo! Colin, elá hop!

Jak už jsem se zmínil výše, řidič má v této hře o něco zajímavější roli. Dá se s ním dělat spousta zajímavých věcí. A to jsem vám o těch nejzajímavějších ještě neřekl. Cirkusově znějící nadpis nemá tento titulek zbytečně. Dostáváme se totiž k bonusovým hrám.

Kromě možnosti zúčastnit se závodu o některý z pohárů je zde také volba “bonus”, kterou jsem zpočátku úspěšně ignoroval, neboť jsem byl rád, že dojíždím do cíle na třetí, občas i druhé pozici a myslel jsem, že nějaké bonusové vychytávky mě nemůžou zajímat. Jaké však bylo moje překvapení, když jsem v bonusovém submenu nenašel extrémně těžký závod, nýbrž oddechové mezihry, které toho se závoděním nemají až tak moc společného.

Pro lepší představu jich několik popíšu:

Longjump – rozjet se co nejrychleji po nájezdové rampě a ve vhodný okamžik stisknout tlačítko pro nitro. To katapultuje řidiče předním sklem. Čím dál, tím lépe. Nečeká se, že by řidič přežil.

Highjump – totéž, co longjump, jen s tím rozdílem, že je pro řidiče připravena zóna, která se tváří, že by mohla zmírnit pád. Z výšky 100m ho nezmírní nic. Zvlášť když jsou mezi matracemi asi metrové mezery, do kterých se s děsivou pravidelností trefuji. A když se náhodou netrefím do nich, trefím se do síťové zábrany, po níž se řidič sveze dolů jako vařený brambor po struhadle.

Bowling – řidič slouží jako bowlingová koule. Z této disciplíny jsem poněkud zmaten, protože zatímco ty ostatní respektují fyzikální zákony, tady mi něco nehraje. Možná se mýlím a je to jen otázka kamery, ale mám pocit, že poté, co vyhodím řidiče směrem ke kuželkám, vždy zhruba v polovině dráhy lehce změní směr.

Demolition Dash – ocitáte se v uzavřené aréně a jediným úkolem je zlikvidovat všechna vozidla soupeřů v časovém limitu. Aréna je poměrně veliká a ti zbabělci občas ujíždějí, takže to není žádná brnkačka.

Super Roundabout – asi nejjednodušší mezihra. Stačí držet plyn a ideální dráhu a $1500 je vašich. Pokud znáte Nascar, jste doma. Ale pokud se vám snadno zatočí hlava, nehrajte to moc dlouho, já se teď pravidelně uklikávám pár centimetrů doleva (uklikávat znamená klikat myší o něco vedle, s vykonáváním jiných potřeb to nemá nic společného a na wc mám čisto).

Nebudu ale rozebírat každou z nich... Je jich celkem 12, některé jsou zábavnější, jiné už méně, ale ve všech můžete získat peníze potřebné na tuning či nový vůz.

Jak udělat z vraku skvělý vůz bez návštěvy autobazaru
 
Slíbil jsem, že se k tuningu vrátím podrobněji – a to je teď.Bohužel tuning k patří k méně atraktivním aspektům FlatOutu. Ladit se dá několik kategorií, patří mezi ně samozřejmě motor, pohon, tlumiče, pneumatiky, karoserie a výfuk. V každé kategorii je několik součástek, které můžete za mrzký peníz pořídit, ale abych se přiznal, nějaký výraznější efekt tuningu v praxi nepoznáte.

Přiznám se, nepatřím mezi automobilové odborníky (recenzi na FlatOut jsem zřejmě nafasoval proto, že jezdím jako prase, čili jsem byl ideálním kandidátem). Ale ani při nákupu všeho, co bylo v dané situaci možné, auto nevykazovalo zřetelně lepší jízdní vlastnosti. Je to celkem škoda,  docela by potěšila možnost vyměnit pneumatiky s ohledem na typ trati nebo ideálně vlastnictví více vozů, každého vytuněného pro jiný druh závodu.

   

Super Roundabout. Rychlý způsob, jak přijít k penězům * V pohybu to vypadá o dost lépe * Švestky tradičně parkují tam, kde nejméně překážejí

Jediný znatelný rozdíl je asi mezi jednotlivými vozy. Můj druhý vůz měl 4l motor a to už bylo o něčem jiném, naneštěstí jsem si na něj musel zvykat i v mezihrách. Už prostě nestačilo rozjet to naplno a včas zmáčknout nitro, musel jsem počítat i s tím, že nemůžu jet od začátku naplno, jinak bych skončil zamáčknutý do rampy.

Oko neurazí, ucho potěší

Grafickou stránku hry považuji za celkem povedenou. Modely vozů jsou velice pěkně zpracované, detailní a věrohodné. U závodních her se tak trochu počítá s tím, že tratě postrádají vizuální detaily, takže nad tím se pozastavovat nebudu. Spíše mi vadí přílišná grafická jednotvárnost, uvítal bych o něco živější barvy a realističtější nasvícení.

K závodní hře neodmyslitelně patří grafické efekty. V tomto konkrétním případě se  striktně omezují na efekty částicové, takže kouře, zvířeného prachu, šlehajících plamenů a sněhových gejzírů si užijete poměrně dost a celkově to působí velice dobře. K animaci vozů výhrady nemám, tlumiče tlumí, plechy se bortí a sklo se sype.

Pozornost si určitě zaslouží ozvučení. Zvuky motorů a srážek jsou průměrné, není to nic, co by přivádělo k extázi, ale ani to nikterak neobtěžuje. Zato hudba patří jednoznačně k tomu lepšímu, co se dá u závodní hry slyšet. Postaraly se o ni pro mne vcelku neznámé rockové skupiny (namátkou LAB, Tokyo Dragons, Amplifire, Splatterheads) a vůbec nevadí, že v průběhu závodů nehraje mainstream z MTV.

Hudební vkus hráčů se určitě liší člověk od člověka, takže někomu může žánrové omezení na punkrock (lepší zařazení mne nenapadá, muzikologům se omlouvám) vadit, ale dle mého názoru je to to nejlepší, co se dá k tomuto typu závodů slyšet. Hudba je rytmická, dravá a vyloženě mě mrzí, že ji BugBear nenabízí na svém webu ke stažení. Docela rád bych ji poslouchal i ve svém autě.

Lokalizace neznamená, že se bude překládat v lokálu

Hra se na našem trhu prodává lokalizovaná do češtiny. Nikdy jsem lokalizace neměl rád a FlatOut tento můj negativní postoj rozhodně nevyvrací. Poprvé jsem znervózněl už při nastavení, kde se jedna z položek jmenuje „repráky“. Dobrá, budeme si hrát na drsňáky a v příští hře můžeme v setupu rovnou hledat „grafárnu“, „džojál s fídbekem“ a místo „save and exit“ bych se přikláněl k volbě „sejf a chcípni“.

Lokalizační agentura sice na začátku manuálu píše, že „klade důraz na srozumitelný a zábavný překlad, který se Vám svým netradičním a mnohdy expresivním pojetím pokusí navodit příjemnou herní atmosféru“ a také plácají něco v tom smyslu, že používání familiérních výrazů snad nikoho neurazí, ale naopak řádně nažhaví. To se jim skutečně povedlo. Ale asi trošku jinak, než bylo původním záměrem.

Další perličkou jsou velice „nápadité“ textové komentáře u některých akcí. Rozhodnete-li se nakoupit nové díly, dozvíte se v informačním okénku o motorech, že pořádný motor je základ. To je vcelku pochopitelné. O pár vteřin později vás překvapí informace, že pohon je základ. Dobře. Tlumiče jsou také základ. Hm. Pneumatiky jsou základ taky. Aha...

Naštěstí se nebavíme o adventuře, ale o závodní hře, kde se veškeré texty dají s trochou štěstí ignorovat. Jiný recenzent by se nad tím pravděpodobně ani nepozastavil, ale přiznám se, že na špatné a nekvalitní překlady jsem celkem alergický a pokládám za svou povinnost o tomto prohřešku informovat. Hráčská obec dnes už zahrnuje i lidi, kteří mají povinnou školní docházku nějaký ten čas za sebou a nespokojí se se vším, co je jim předhozeno.

Co jsme si, to jsme si. FlatOut je prostě fajn

Byl bych skutečně nerad, kdyby z předchozího textu čtenář usoudil, že FlatOut je špatná hra. Má pár chybiček, na které jako recenzent musímupozornit; ale také je to hra veskrze zábavná a pěkně zpracovaná. Dobře, nemá licencované značky vozů, názvy tratí, jména jezdců, ale upřímně: komu tohle brání v tom, aby se kvalitně odreagoval a zařádil si na okruhu?

Světlé stránky hry
  • Chytlavá hratelnost
  • Příjemný hudební doprovod
  • Implementovaná fyzika
  • Chování soupeřů na trati
Temné stránky hry
  • Některé trati jsou poměrně frustrující
  • Špatné rozmístění zkratek na dráze
  • Malá variabilita tratí
  • Nedotažený tuning

Zábavnost a hratelnost, zrovna tak jako výzvu hra určitě nepostrádá. Umím si představit, že bych si ji zahrál i znovu od začátku, možná i potřetí, což o většině současných her tvrdit nemohu. FlatOut je navíc prost výraznějších chyb, které by hru kazily nebo ji činily frustrující až nehratelnou.

Grafika: 7/10
Zvuky: 6/10
Hudba: 8/10
Hratelnost: 8/10

Nekomplikovaná závodní hra s několika osvěžujícími prvky, které se postarají o další zábavu. Nehonosí se realističností, ani si na nic nehraje a jako takovou ji nezbývá než doporučit.

Celkové hodnocení: 7/10


NEJČTENĚJŠÍ ČLÁNKY

Vybrali jsme nejlepší hry pro mobily, které si letos můžete zahrát

Vybrali jsme nejlepší hry pro mobily, které si let…

Mobilní hry se v dnešní době vyrovnají mnoha počítačovým i konzolovým kouskům. Jaký si ale vybrat? Tady jsou naše tipy na nejlepší hry pro mobily.

25.  11.  2020 | |19 N/A
Ladislav Novák
Nejlepší hryTémaMobily
Nejlepší konzolové hry, které si letos můžete zahrát. Playstation, Xbox i Switch

Nejlepší konzolové hry, které si letos můžete zahr…

12 her, které vám nesmí uniknout, pokud hrajete na herních konzolích. Našli jsme nejzajímavější pecky pro Playstation, Xbox i Switch.

19.  11.  2020 | |6 N/A
Martin Nahodil
Konzole
Hry zadarmo nebo se slevou: podzimní slevy na Steamu a Black Friday

Hry zadarmo nebo se slevou: podzimní slevy na Stea…

Na všech herních platformách je každou chvíli nějaká slevová akce. Každý týden proto vybíráme ty nejatraktivnější, které by vám neměly uniknout. Pokud chcete získat hry zdarma nebo s výhodnou slevou, podívejte se na aktuální přehled akcí!

27.  11.  2020 | |1 N/A
Martin Nahodil
Hry zdarmaSlevové akce