Recenze: Galactic Civilizations II: Dread Lords - legenda nastupuje

Dlouho fanoušci tahových strategií čekali, zda se objeví hra hodna velikosti legendárního Master of Orion II. Jejich naděje nebyly dlouho naplněny. Avšak tam, kde miliónové rozpočty selhaly, neznámá firma jménem Stardock uspěla.
Recenze: Galactic Civilizations II: Dread Lords - legenda nastupuje

Platforma: PC
Žánr: Tahová strategie
Minimální konfigurace: Procesor 800 MHz, 256 MB RAM, 32MB grafická karta, 2 GB na HDD
Výrobce: Stardock Games
Distributor v ČR: Neoznámeno
Homepage:
www.galciv2.com

Před mnoha lety, v roce 1991, vznikla kdesi za velkou louží malá softwarová firmička jménem Stardock. V té době vyvíjela pro platformu OS/2 a její první dílo mělo jméno Galactic Civilizations. Byla to, překvapivě, počítačová hra – tahová strategie. Vyšla v roce 1994, chvíli po jiné podobné hře – Master of Orion. A tím začala série událostí, které nás dovedou až k této recenzi...

  

Loď si postavíte... * ...přesně podle svého gusta * Dobývání planety

Verze GC pro OS/2 propadla. Ne snad kvůli tomu, že by byla špatná, ale potkalo ji neštěstí mnoha her – krachující distributor. Navíc éra OS/2 končila a přicházely Windows. Stardock po tomto neúspěchu ustoupil z herní scény a začal programovat „obyčejné“ programy pro platformu Windows. Navíc se z tohoto selhání distribuce poučil a vytvořil si vlastní on-line distribuční systém, který používá dodnes. V průběhu let se jim dařilo, tak se rozhodli vrátit se ke svým počátkům a roku 2003 vytvořili nové GC. Tentokrát již pro Windows.

Hra velmi těžila z nejznámější hry žánru tahových scifi strategií – Master of Orion II a celkem se vydařila. Ve spojení se systémem distribuce, kdy byla k dispozici on-line a na pultech běžných supermarketů, na sebe bohatě vydělala. A další pokračování na sebe nenechalo dlouho čekat. Z čistého herního nebe udeřily Galactic Civilizations II: Dread Lords.

Mnoho lidí tvrdilo - a řekl bych celkem opodstatněně - že žánr tahových strategií je na ústupu a vesmírné tahové strategie jsou už mrtvé. Stačí se podívat na seznamy vydaných her - když už něco nese titul strategie, tak je to buď Civilizace nebo má předponu „real-time“. Snaha oživit legendární Master of Orion II jeho pokračováním selhala. Pokud se ptáte, proč si nikdo nevšimnul GC, důvod byl řekl bych velmi prostý. Hra vyšla v roce 2003, tedy ve stejném roce jako Master of Orion III; jen s tím rozdílem, ze do ní a do její propagace bylo investováno podstatně méně prostředků. Byla prostě přehlédnutá. To se naštěstí již nestalo jeho nástupci Galactic Civilizations II.

  

Hra má i klasickou kampaň s misemi * Částečně odhalená mapa galaxie * Výzkumný strom

Nebudu se nějak zvlášť rozepisovat o obsahu hry. Několikrát už tu padla slova Master of Orion a je tedy jasné, že jde o tahovou strategii ve vesmíru, kdy je vaším cílem vojensky, ekonomicky, diplomaticky nebo kulturně ovládnout známou galaxii. K dispozici máte 10 ras, mezi kterými si můžete vybrat; případně si vytvořit rasu vlastní. A tak dále. Koncept je nachlup stejný jako MOO2 a skutečnost, že jsou k dispozici jakési „kampaně“, nic nezmění na faktu, že je to stále totéž. Dostanete k dispozici hvězdnou mapu, jednu planetu a předveďte, co umíte.

Nechtěl bych tvrdit, že jsou GC2 čistý remake MOO2. Spousta věcí je jinak, ale jsou to spíš takové jemné nuance, které hru posunují do nového tisíciletí, ale přitom zachovávají ducha původního MOO2. Všechny známé prvky jsou přítomny, ale většina z nich je vylepšena - ať již díky lepšímu hardware nebo prostě tím, že autoři věděli, co se hráčům kdysi nelíbilo.

Těšit se tak můžete na propracovaný ekonomický model, kde již nestačí postavit si tři nebo čtyři vyspělé planety a přepnout v nich výrobu na „Trade Goods“. Je potřeba tvořit obchodní cesty. Také už nemůžete na každou planetu postavit všechno. Velikost planety již neomezuje pouze maximální počet obyvatel, ale též plocha, na které můžete stavět.

Původní systém MOO2 dělící výstup planety na výrobu nebo výzkum byl rozšířen. Nyní se zaměřujete na oblasti výroby, sociální oblast a výzkumnou oblast. Výrobní oblast určuje, jak rychle stavíte lodě a armádu; zatímco sociální určuje, jak rychle stavíte běžné budovy.

Dalším výrazným vylepšením je diplomacie. Nyní je možné se „handrkovat“ opravdu o všechno, technologiemi počínaje a planetami a válkami konče. Ano, je opravdu možné domluvit i že jedna rasa zaútočí na druhou místo vás. Záleží jenom na tom, jak moc vlivní jste. Svůj vliv můžete zvyšovat stavěním speciálních vesmírných stanic nebo speciálních budov na povrchu. Pokud je vliv vaší civilizace drtivý, pak dokonce můžete vyhrát celou hru pouze tím, že „zahlušíte“ kulturu ostatních civilizací a zůstane jenom ta vaše.

  

Matička Země * Dobývání planet si můžete usnadnit, kdyz s nimi trochu zatřesete * Pujdeme do války? Myslím, že ano.

Do diplomacie též patří vaše vnitrostátní politika. Čas od času jste postaveni před rozhodnutí, které ovlivní vaše směřování k dobru, zlu nebo neutralitě. Toto rozhodnutí je vždy doprovázeno nějakou cenou. Například objevíte na planetě formu života, která vytváří nějaké energetické krystaly, ale jako svou potravu používá myslící organismy – tedy vaše obyvatele. Je na vás, zda tuto formu zničíte (dobré rozhodnutí, ale bude vás stát nějaké peníze) nebo dáte možnost smrtelně nemocným obyvatelům, aby se dobrovolně obětovali (neutrální rozhodnutí, které zvýší produkci planety o 3%), případně budete tuto formu obyvateli krmit, abyste získali co nejvíce krystalů (zlé rozhodnutí, ale o 10% větší produkce planety). Takováto rozhodnutí pak formují názor vašich obyvatel na vás a hlavně názor dalších ras, což ovlivňuje diplomacii.

Navíc poté, co vyzkoumáte vyšší formy vlády (začínáte na impériu) vám přibude ještě několik frakcí uvnitř vaší civilizace, které formují senát. Ten rozhoduje o podstatných věcech - jako například zda zahájíte válku nebo ne. Na začátku hry si zvolíte, ke které frakci patříte (Militaristická, Pacifistická, Obchodnická, Technologická, atd.) a pokud tato frakce má v senátu většinu (je vládnoucí stranou), pak získáte nějaké bonusy navíc. I když se to může zdát komplikované, není to tak hrozné – v podstatě stačí udržovat spokojenost lidí s vámi nad 50 %. Navíc ztráta většiny hlasů v senátu vás nezbaví vlády nad vaší civilizací, jenom přijdete o bonusy.

Tradičně klíčová věc tahových strategí – výzkum – zachovává princip původního MOO a není potřeba ho nějak extra rozebírat. Navíc uvnitř výzkumného stromu (nová grafická reprezentace výzkumu oproti MOO) existuje větev (pochopení smyslu života, vesmíru a vůbec...), kterou pokud vyzkoumáte, vyhráli jste. Zde bych ale měl jednu výtku. Velmi často jsou technologie pojmenované „Impulse drive I“, „Impulse drive II“, „Impulse drive III“ a jejich popisky se omezují na „Je lepší než ten předchozí“. To si autoři mohli odpustit.

  

Ty mě neporazíš, raději se vzdám jinému * Dáš mi tu planetu za afrodisiaka? * Galaxie mi brzy bude říkat pane.

Ale co by to bylo za strategii, kdyby se v ní neválčilo? I v GC2 se válčí - a hodně. Můžete si stavět své lodě, navrhovat jejich vzhled i výzbroj. Můžete provádět tradiční invaze na planety nebo je bombardovat. Můžete z lodí tvořit flotily, které pak mají větší palebnou sílu...

Vesmírné bitvy probíhají přímo na hlavní herní mapě a jsou docela automatizované. Tvůrci hry navíc vytvořili systém protikladů ve zbraňových a obranných systémech. Na každý druh zbraně existuje odpovídající obrana. Na energetické zbraně platí štíty, na zbraně na bázi hmoty jsou účinné pancíře, proti raketám je účinná bodová obrana. Inteligence nepřátel je dokonce taková, že začnou stavět lodě vyloženě proti vaším lodím. Pokud máte třeba hodně plavidel s lasery, začnou protivníci stavět lodě se štíty.

Tím se dostáváme k největší přednosti GC2. Tou je totiž umělá inteligence protivníků. Počítač staví lodě určené konkrétně na likvidaci určitého typu vašich lodí. Když má na vybranou mezi dvěmi planetami, které může kolonizovat, vybere si tu, ke které míříte vy. Prostě vám provádí stejné věci, které vy provádíte jemu a pak se mu posmíváte. Vrcholem je, když se chystáte dobýt posledních pár planet, nepřítel je na kolenou - a najednou se s vámi zkontaktuje a oznámí vám, že se dobrovolně vzdal jiné civilizaci. Nechtěl, abyste ho neporazili vy.

V každé strategické hře je umělá inteligence alfou a omegou, u GC2 to však platí dvojnásob. Hra totiž nedisponuje multiplayerem a tímto způsobem svůj nedostatek kompenzuje.
 
Kdybych měl jmenovat ještě některé další nedostatky, které mi vadily, pak to byla především neintuitivnost některých principů ovládání. Ano, ve hře je k dispozici systém tutoriálů, ale jsou ve formě videí, které si musíte přehrát mimo hru samotnou. Poněkud otravné, když se chcete něco naučit a musíte se vracet do úvodního menu.

Taktéž nepříliš vydařené je vybírání jednotek. Pokud stojí dvě lodě, které nejsou ve stejné flotile, na jednom místě ve vesmíru, obtížně se vybírají. Nic kritického, ale otravuje to.

Na závěr jsem si nechal část o audio-vizuálním zpracování hry. Stručně řečeno, není to nic světoborného, ale u strategické hry to rozhodně neurazí. Hudba je dobrá, ale brzy se ohraje. Grafika je 3D, ale většina ovládacích prvků je 2D. Přednosti grafiky se nejvíce projeví při stavbě lodí, kde si můžete opravdu vyhrát.

Nicméně lze bez obav říct, že všechny tyto drobnosti jsou zcela zatlačeny do pozadí skutečností, která je také pointou celé této recenze.

Světlé stránky hry
  • Umělá inteligence nepřátel
  • Diplomacie a obchod
  • Stavba lodí
  • Nový Master of Orion II
Temné stránky hry
  • Nepřítomnost multiplayeru
  • Nevychytané ovládání a tutorial
  • Nedotažený výzkumný strom

Konečně... Konečně je tu hra, které je hodna být označena za nástupce Master of Orion II. Je jedno, že ji nevydala žádná známá společnost. Že do ní nebyly investovány milióny dolarů. Je to hra, jenž svojí hratelností dosahuje naprostého vrcholu. A svým zpracováním může hrdě konkurovat kterékoliv současné hře v žánru tahových strategií.

Grafika: 8/10
Hudba: 7/10
Zvuky: 8/10
Hratelnost: 9/10

Konečně... Konečně je tu hra, které je hodna být označena za nástupce Master of Orion II.

Celkově: 8,5/10


NEJČTENĚJŠÍ ČLÁNKY

Nejkrásnější konzolové hry: když na výkonu nezáleží (galerie)

Nejkrásnější konzolové hry: když na vý…

Kdo říkal, že na hezké hry potřebujete jen to nejvýkonnější PC?

15.  7.  2018 | | 5 N/A
V Minecraftu postavíte cokoliv, podívejte se na Paříž z 19. století

V Minecraftu postavíte cokoliv, podíve…

Minecraft nás svými možnostmi nepřestává překvapovat. Nejzajímavější projekty jsou však stále ty, které simulují reálná města.

17.  7.  2018 | | 8 N/A
Rozšíření do KC Deliverance opět láká na krásy českých lesů

Rozšíření do KC Deliverance opět láká …

Je čas vrátit se do českých luhů a hájů a okusit krásy našeho středověku.

12.  7.  2018 | | 2 N/A
KC Deliverance: From the Ashes: znáte Jindru, všechno spraví! (recenze)

KC Deliverance: From the Ashes: znáte …

První DLC do Kingdom Come: Deliverance konečně spatřilo světlo světa a neslibuje málo. Máte se stát rychtářem a spravovat vlastní vesničku. Přesto nás DLC vůbec nenadchlo.

10.  7.  2018 | | 5 N/A
DOOM: Desková hra - akční nářez na vašem stole (recenze)

DOOM: Desková hra - akční nářez na vaš…

Na poli počítačových her je DOOM skutečnou legendou. V této recenzi se ale podíváme na jeho mladšího deskoherního sourozence. Nutno říct, že rodinné jméno se mu ve světě deskových her podařilo adaptovat se ctí.

7.  7.  2018 | | 6 N/A