Recenze: Gangland – Mafia coby výborná strategie?

vytisknout velikost písma
S hrami inspirovanými prohnilým světem mafiánů jako by se roztrhl pytel. Po české Mafii následovalo povedené Chicago 1930 a nepřeberné množství dalších her. Abych ji nebylo málo, „módní“ téma plné drsných gangsterů nabízí také strategie Gangland. Vydala se cestou nabitého příběhu, skvělých hlášek, hudby a mnoha dalších kvalitních prvků. A výsledek? Ten nás mile potěšil.
Recenze: Gangland – Mafia coby výborná strategie?

Platforma: PC
Typ hry: Strategie
Multiplayer: Ano
Minimální konfigurace: Procesor 600 MHz,  256 MB RAM, 32 MB grafická karta
Doporučená konfigurace: Procesor 1000 MHz, 256 MB RAM, 64 MB grafická karta
Testovací konfigurace: Procesor 800 MHz, 256 MB RAM, 64 MB grafická karta
Výrobce hry: Media Mobsters (
http://www.mediamobsters.com/)
Distributor hry: Whiptail Interactive (
http://www.whiptailinteractive.com/)
Distribuce v Česku: Cenega (
http://www.cenega.cz)
Homepage:
http://www.mediamobsters.com/index.php?pageid=2

Zaručených informací o hrách, které v sobě skrývají obrovský potenciál a které by se měly stát tituly roku či stoprocentně nejprodávanějšími tituly, jsme tu měli již nespočet. Výjimkou nebyla ani firma Media Mobsters, která o svém chystaném titulu mluvila pouze v superlativech. Ať již to bylo v souvislosti s hratelností, grafikou či příběhem. Až nyní však nastala ta očekávaná chvíle, v níž se dozvíme konečný ortel. Dnešní recenze vám tak odhalí, zdali měli autoři pravdu a jestli se Gangland opravdu stane hrou roku.

Povedená gangsterská rodinka

Příběh začíná vskutku netradičně  – vyprávěním o povedené gangsterské rodince Manganů, jež si ve slunné Itálii vysloužila patřičné postavení a v relativním klidu vládla tamnímu podsvětí. Otec, který celé impérium vybudoval hlavně pro svých pět synů a nikdy se netajil myšlenkou rozdělit své državy právě svým potomkům, byl ovšem zklamán. Čtyři starší bratři se totiž neshodli. A jak to tak bývá, končí podobné roztržky v gangsterském světě podlou vraždou. Odnesl to Chico, jenž byl naneštěstí otcovým oblíbencem. Přeci jen však svitla kapka naděje – je tu ještě nejmladší syn, který svým starším bratrům nedá spát, stejně jako jeho zbraň. Právě do něj boss italské mafie vložil své naděje a podporoval ho v cestě za pomstou.

Náhle vstupujete do děje vy, právě v roli obávaného Maria, tedy nejmladšího z bratrů. Vydáváte se za velkou louži, do bohaté Ameriky plné mrakodrapů, barů, obchodů a dalších vymožeností tehdejší doby, kam mezitím vaši bratři utekli. Konkrétně do města Paradise City, které je doslova rájem mafiánů a zločinu obecně. Snad nebudu sám, kdo si všimne, že je toto fiktivní velkoměsto až nápadně podobné New Yorku třicátých let.

  

I na počátečním výběru charakteru může záviset vývoj celé kampaně * První úkoly jsou opravdu lehké * Mario v akci….zatím pouze vyjednává

Ani vaši sourozenci však nezanevřeli na svou minulost a jistě vás tak nepřekvapí zjištění, že pod křídly každého z nich již ve zdejším světě vzkvétá vlastní gang. Mario však není žádný hlupák, o čemž se v průběhu hry přesvědčíte. Otec ho poslal na zkušenou ke strýci Vincenzovi, u nějž se seznámil s gangsterským uměním a začal pod strýcovou rukou páchat menší přestupky - až se postupně popracoval k vraždám. A v hierarchii místní mafie stoupal výš a výš.

Nuda, nuda, nuda

Jak jsem již říkal, začínáte pěkně od podlahy. Ale již po prvním úkolu, kdy musíte vydírat jednoho místního obchodníka se zbraněmi, je vám jasné, že váš kariérní vzestup bude více jak raketový. Po tomto „zaučovacím“ jobu vám Vincenzo sice ještě nesvěří nic extrémně náročného, ovšem již následující splnění úkolu vám zabere podstatně více času. Složité úkoly si zároveň žádají i více lidí a tak vás Vincenzo bude sponzorovat nejen po stránce finanční a materiální (tj. kulky, zbraně, atp.), ale i personální. Zřídkakdy jdete na nepřátelskou zteč sám, většinou tak konáte za doprovodu několika schopných kolegů. Jednotlivé charakterové rysy postav jsou natolik odlišné, že se dočkáte různé taktiky boje a v neposlední řadě i mnoha hlášek, kterými vás budou vaši svěřenci zásobovat takřka při každé příležitosti. Sympatické je i množství těchto postav. Na výběr jsou jich zde doslova desítky - anonymními zabijáky počínaje, ruským ostřelovačem a ranařkou, honosící se přezdívkou Big Momma, konče.

Bohužel se nemohu zbavit pocitu, že úkoly jsou značně stereotypní a po relativně krátké době vás dokonce přestanou bavit. Otravné jsou především první mise, kdy ještě děláte poslíčka strýci Vincenzovi – po každém úspěšně splněném úkolu se mu totiž musíte hlásit a to v případě, že jste na druhé straně města. A věřte mi, nekončící přesuny sem a tak jsou nepředstavitelně otravné. Po první nadšené půlhodince vás tak stihne nostalgický pocit nudy, který se však později opět obrátí v dobré. Vždy, když postoupíte v hierarchii výš, dostanete nové úkoly, bohužel ty jsou v rámci jednoho postupu velmi podobné. 

Souboje v ulicích

Všechny bitky a přestřelky probíhají přímo v ulicích Paradise City. Záměrně říkám bitky, protože zřídkakdy dojde na pouhou konfrontaci vašich zbraní zdálky. Takřka vždy dostanete možnost okusit pěstní souboj, na to máte většinou přiděleného speciálního mužíka, protože každý disponuje ojedinělými schopnostmi. Mario se neustále zlepšuje jako vůdce, Big Momma v zacházení se svou brokovnicí a typickému ranařovi rostou svaly a s každým úderem nabírá na síle. Tyto zkušenosti narůstají při každém souboji a platí staré známé pravidlo - čím více mrtvých, tím více bodů do vašich statistik.

Arzenál zbraní pro dlouhé chvíle

Když už ale na nějaký ten souboj dojde, není radno spoléhat se pouze na inteligenci vašich spolubojovníků. Lepší je pěkně si je zorganizovat. Ovládání „jednotek“ probíhá vskutku jednoduše, stejně jako jakýkoliv úkon s nimi prováděný. Každá postava má navíc dva módy útoku – primární a sekundární – přičemž ten první je mnohem účinnější. Většinou se tedy pod druhou možností skrývá nějaká ta pistole a jako vaši primární zbraň máte samopal. Z dalších zbraní nelze vynechat ani populární molotovův koktejl či účinné dynamity, brokovnici, pušku, kolt…

  

Dostat tolik bodyguardů bude fuška * Další úkol splněn… * …ale hned je tu další!

Co mě ale zarazilo byla účinnost těchto zbraní. Řekli byste si, že brokovnice bude asi účinnější než obyčejný kolt? Já také, ovšem autoři jsou jiného názoru a tak jsem se nejednou setkal s tím, že jsem do vytrvale odporujícího nepřítele vystřílel několik zásobníků z mé upilované brokovnice a s ním to ani nehnulo. To platí i u pistole. Vaši nepřátele totiž nemají žádné bolestivé body, vždy umírají až po určitém počtu zásahů, tedy podle toho, jak vysoko na hierarchirním žebříčku jsou. Třeba na takové bosse už budete potřebovat 20 výstřelů! Naštěstí to tak není třeba u molotovava koktejlu či dynamitu – většinou stačí hodit jeden malý dynamítek a hlouček nepřátel se najednou rozpadne. A to opravdu doslova.

AI - chytrost nebo demence?

Umělá inteligence by se tentokrát dala rozdělit do dvou škatulek. Vaši nepřátelé se chovají relativně dobře, schovávají se, přikrčí se a útočí v převaze. Občas sice zaperlí nějakým nesmyslem, ale naštěstí ve mně většinou převládal pocit, že se chovají dobře. Naproti tomu AI vašich spolubojovníků je na prachmizerné úrovni. Sice se schovají, ale většinou za tak špatný úkryt… nenapadne je vzít si lepší zbraň, prostě nic. Kdybyste jim před tím nechali v ruce příborový nožík, vsadím se, že by ho použili. Ale kdo ví, možná je to dobře, aspoň musíte do boje povětšinou zasahovat sami.

Nemyslete si ovšem, že to bude nějak veselé „zasahování“. Nepřátelé většinou tvoří dokonalé hloučky a vaši borci na tom nejsou o nic lépe. Připomíná mi to zmatenou bitevní vřavu jako ze středověku a ne souboje organizovaných gangů z třicátých let. Už jen to, že většinou v boji přijdou na řadu i klasické pěsti.

Rozlehlé město

Největší chloubou autorů neměla být hratelnost, ba ani grafika, nýbrž samostatně fungující město, kterému se co do rozlohy nemělo vyrovnat snad jediné z dosud vyšlých her. A opravdu. Obrovské Lost Heaven z české Mafie se při pohledu na Paradise City jeví jako obyčejné městečko a i když tento „fiktivní New York“ nemohl být kvůli izometrickému pohledu zpracován až na tolik detailně, pořád je větší a samostatnější. V Lost Heaven sice jezdila auta samostatně, dokonce i lidé brouzdali po ulicích, ovšem co je to proti Paradise City, ve kterém je každá postavička propracována do nejmenšího detailu! Každý náhodný kolemjdoucí má jinou čepici, jiné boty, jiné vlasy…Každý obchodník na ulici o sobě dá vědět, pokud má nějaké zajímavé zboží, setkat se můžete navíc i s dopravou. Ta nefunguje o nic méně samostatněji a auta si směle jezdí po širokých ulicích, předjíždějí se a každé jedno je opět propracováno do nejmenšího detailu. Pokud před obchodem zastaví zásobovací auto, vždy má emblém firmy na plachtě svého vozu. Jinými slovy – PROSTĚ SKVĚLÉ!  

  

Tomu říkám nadhled! * Tohohle chlápka s dynamitem si asi opravdu nikdo nevšimne * Nejen prací živ je člověk

Snad jen jediná výtka – po městě se můžete pohybovat zcela libovolně a nikde není napsáno, že musíte hned splnit zadaný úkol (pokud není limitovaný časem). Proto nechápu, proč chybí možnost si rozehranou část uložit. Stává se tak tedy až po zdárném splnění několika úkolů a to je opravdu ve velkých rozmezích. Ne zřídka se tak dostanete do situace, kdy si nějakou tu misi musíte zopakovat a to mnohdy kvůli opravdové maličkosti. Ale aspoň tak zjistíte, že žádná situace se ve hře neopakuje! Vždy dostanete alespoň z části odlišný úkol, byť je hlavní dějová linie přímá jako by byla narýsována pravítkem.

A jak Gangland vypadá?

Grafické zpracování je kapitola sama pro sebe. Celé Paradise City vypadá naprosto věrohodně, každá postava je od pohledu odlišná, i když se jednotlivé „šablony“ vzhledů mírně opakují. Na město se díváte z klasického izometrického pohledu, samozřejmě nesmí chybět ani možnost zoomování. Samotné postavičky ale už tak uvěřitelně nevypadají. Všechny připomínají spíše komiks – abnormálně vyvinuté ruce jsou toho důkazem. Ale alespoň to vypadá drsňácky :-).

Kromě města a postav stojí za zmínku i interiéry. Ty jsou zpracovány taktéž do nejmenšího detailu a pokud zavítáte například do obchodu se zbraněmi, nedivte se, že ve výloze si hoví pušky a kolty a na stěnách jsou pověšené obrazy! Celé prostředí je plně trojrozměrné a tak vše nabývá toho správného dojmu – a věřte mi, budete mít chuť si sáhnout. Celkově na mě grafika udělal dobrý dojem. Přestože se nejedná o to nejlepší, co nám mohou dnešní hry nabídnout, jako celek je to výborné!  

Ráj pro vaše uši

Audio stránka za grafikou nijak nezaostává, právě naopak, je ještě lepší. Již několikrát zmiňované hlášky typu „Poškrábal si mi sluneční brejle“ jsou nepopsatelné, stejně jako hudba, která vás bude při vašem putování doprovázet. Při jejím poslouchání vám určitě nebude do smíchu, ale taková temná a deprimující atmosféra se prostě k zločineckému povolání hodí. Hudba ve mně navodila parádní pocit - i když si poslechnete zdánlivě málo melodií, jedna od druhé je lepší a lepší. Dalším plusem je, že autoři nevsadili na hudbu z třicátých let jako třeba Mafie, ale vše nechali pěkně v rámci moderní muziky.

Světlé stránky hry
  • Výborná hudba
  • Rozlehlé město
  • Mnoho rozlišných charakterů
  • Malé hardwarové nároky
  • Neopakující se situace
Temné stránky hry
  • Zmatené souboje
  • Bugy
  • Po čase nuda
  • Nepřehledná kamera
  • Nemožnost ukládání

Mafiánem snadno a rychle

Vůbec jsem si nemyslel, že by mohla být gangsterský strategie tak zábavná. Koho totiž zajímá, že váš svěřenec právě získal +3 body velení a +2 míření? Chyba! Navíc jsem si myslel, že nic nedokáže nahradit 1st nebo 3rd person pohled. Další chyba. Sice autoři nedokázali naplno využít potenciál, jenž se jim nabízel, ale alespoň izometrický pohled dodal hře patřičný nadhled. Přidejme ještě skvělou deprimující hudbu, drsňáckou grafiku, pár skvělých hlášek a není co řešit. Osmička, kterou Ganglandu dávám, je zcela zasloužená!

Grafika: 8/10
Zvuky: 8/10
Hudba: 9/10
Ovládání: 7/10
Hratelnost: 9/10

Skvělá gangsterská strategie. Stačí vám to?

Celkové hodnocení: 8/10

NEJČTENĚJŠÍ ČLÁNKY

10 podzimních herních hitů, které prostě musíte mít

10 podzimních herních hitů, které pros…

Okurková sezóna již tradičně zavítala v letních měsících i do herního průmyslu. Toto období ale za chvíli končí. S počátkem podzimu se na nás zase jednou spustí lavina očekávaných titulů, které mnohdy mají ambice dosáhnout na post letošní hry roku. Co by vás v této záplavě AAA her mělo zajímat?

10.  8.  2017 | | 12 N/A
4K obrázky z Battlefieldu téměř nerozeznáte od reality

4K obrázky z Battlefieldu téměř neroze…

Battlefield 1 stále patří mezi nejlépe vypadající hry současnosti. A z některých 4K pohlednic není těžké vyvodit, proč.

13.  8.  2017 | | 12 N/A
Hráli jsme NHL 18: betatest na ledu

Hráli jsme NHL 18: betatest na ledu

Je libo hokej? Nový ročník nejslavnější hokejové ligy světa klepe na dveře a spolu s ním i nový díl NHL od EA Sports. Jaké jsou první dojmy z betaverze?

11.  8.  2017 | | 4 N/A
7 herních pecek, které vás dostanou svou atmosférou

7 herních pecek, které vás dostanou sv…

Některé hry vám dokážou proniknout pod kůži tak hluboko, že tam zůstanou navždy. Jaké kdysi oslnily nás?

5.  8.  2017 | | 15 N/A
10 důvodů, proč s kamarády vyzkoušet MMO hry

10 důvodů, proč s kamarády vyzkoušet M…

MMO je zkratkou anglického Massively Multiplayer Online, což je označení her pro obrovskou masu online hráčů. Je to neutuchající fenomén, do kterého se ale mnozí zdráhají proniknout. Tady máte 10 důvodů, proč byste si měli nějakou MMO hru zahrát. Hned.

14.  8.  2017 | | 3 N/A
Vypiplaný Escape From Tarkov aneb jak východní tvorba udává směr (galerie)

Vypiplaný Escape From Tarkov aneb jak …

Možná jste o hře nikdy neslyšeli. Možná už se ji nemůžete dočkat. Ať je to jak chce, Tarkov nemůžete minout z jednoho důvodu - realismus.

9.  8.  2017 | | 4 N/A
Nejnovější aktualizace pro Playstation 4 konečně přinese češtinu

Nejnovější aktualizace pro Playstation…

Sony chystá na svou konzoli PS4 zbrusu novou aktualizaci s pořadovým číslem 5.0 a ta přinese celou řadu novinek. Pro našince je tu ale podstatná hlavně ta jedna.

10.  8.  2017 |
Uncharted: The Lost Legacy – když Nate není doma (recenze)

Uncharted: The Lost Legacy – když Nate…

Mysleli jste si, že série Uncharted skončí čtvrtým dílem? Tak to jste na omylu, ještě je tu Chloe a Nadine!

17.  8.  2017 | | 5 N/A