Recenze: Genesis Rising: The Universal Crusade – pýcha předchází pád

Platforma: PC
Typ hry: Vesmírná RTS šmrnclá s RPG a adventurními prvky
Multiplayer: Ano
Minimální konfigurace: Procesor 1.5 GHz, 512 MB RAM, 128 MB grafická karta, 2.5 GB HDD
Testovací konfigurace: Athlon XP 1600+, 1.5GHz, 768MB RAM, 128MB grafická karta
Výrobce: Metamorf Studios (http://www.metamorfstudios.com/)
Distributor ČR: Neznámý
Homepage: http://www.genesisrisinggame.com/

Docela naštve, že se lidstvo několik tisícovek let snaží vyšvihnout na špičku technologické úrovně ve vesmíru, a pak během jednoho dne narazí na rasu nesrovnatelně vyspělejší. Po dlouhá staletí se pravilo, že tam kdesi, v poslední doposud neprozkoumané části neznáma, žijí entity zodpovědné za vznik všeho života. Byly už dříve nazvány jako Universal Heart, jenže o jejich existenci dlouhou dobu nešlo příliš říci. Tedy až do doby, než se uskutečnila první výprava, která celou představu o jejich podobě mírně poupravila. Namísto famfár, vítajících davů tykadlových oblud a bohatého pohoštění se totiž civilizace z planety Země ocitla proti svému novému nepříteli - pekelným kyborgům perfektně ovládajícím genetiku.

Tohle bude velké

Multiplayer Multiplayerová klání jsou oproti těm singleplayerovým značně „uvolněnější“. A v čem že? Hlavně v bojích, kde si je každý roven. Každý má dvě ruce, dvě oči a pokud nebude stíhat jeden, nebude stíhat zřejmě ani druhý (čert tedy vem AI nepřátel, jež zvládá dělat více operací zaráz, přičemž obyčejný hráč si boj nemůže ani zpomalit, natožpak zastavit). Mimo jiné umožňuje hra více hráčů větší bitvy – bojovat může více jak 10 hráčů, což je v porovnání se singleplayerem skoro až překvapující.

Genesis Rising už v prvních minutách překvapí svým vsazením do příběhu, které se sice koná klasicky předrenderovaným videem, ovšem jeho zpracování je více než povedené. Základ se odvypráví hned zezačátku, zbytek záleží do jisté míry na vašem uvážení a jednání. Singleplayerovou částí očividně nevede pouze jedna cesta a kupříkladu hned v prvních pár desítkách minut se naskytne možnost vydat se do dvou odlišných částí galaxie. Díky tomu se pootevírají dveře kýžené znovuhratelnosti – ano, onomu nedostatkovému zboží u mnohých dnešních her.

  
Moje mateřská loď... mamka :-) * Cáry masa s chlupama, kdo to udělal?! * Odsávání zbylé krve

Nejdůležitější je ale základní kámen, až na něj se vše ostatní staví. Genesis Rising je z velké části mixem beroucím si prvky z RTS, jež jsou okořeněny o RPG aspekty v adventurním rozpoložení. Jinými slovy budete pod svoji kontrolu dostávat spíše menší uskupení vesmírných plavidel, a ty si posléze půjde upravovat a jinak vylepšovat. Samozřejmě však v závislosti na příběhu a splněných úkolech, které vám dopomohou objevit skryté taje hry.

  
Další prskanec do vesmíru... vypadají v pohybu efektivně * Letím vstříc dobrodružství * Čtvercová plocha v pozadí pomáhá v orientaci

K dispozici je zhruba třicet misí, přičemž dostat se do mnohých z nich můžete postupně za pomoci speciální hvězdné mapy – vždy po splnění zásadního (konečného) questu se naskytnou nová místa s dalšími cíly. Právě hvězdná mapa láká svými odbočkami, svádí do tajných částí galaxie, z nichž se třeba jednoho dne ani nevrátíte. Ne vždy ale jde jen o zabíjení nepřátel a obsazování jeho pozic. Přijde řeč také na vylepšování lodí nebo zajímání plavidel za pomoci invazního genu.

Děti ze zkumavky

Geny jako takové hrají velikou roli a většina lodí, s nimiž se setkáte, není tvořena pouze z kovů. Jedná se o „míšence“, speciální kybernetické stroje mající jednu skvělou vlastnost – dají se kdykoliv a jakkoliv upgradovat o unikátní prvky založené na organické bázi. Sami tvůrci se netají, že Genesis Rising tímto aspektem přináší čerstvější závan do svého jinak ne zrovna rozsáhlého žánru, jehož potenciál se dá využít hlavně v bojích a taktizování. Chcete mít z vesmírného korábu smrtící zbraň, nebo hbitou loď schopnou rychle létat? Stačí si vybrat, co ke komu vložíte. Všechna napůl organická plavidla jsou vybavena z výroby většinou prázdnými sloty, a do nich se vkládají různé funkce.

  
Genová laboratoř – důležité místo * Souboj začal... * Jedna z velkých základem to má – koukám – za sebou

Co je tvoje, to je moje Genesis Rising se pyšní i obchodním systémem, nicméně nemohu se zbavit pocitu, že ho autoři vložili do hry „jen aby se neřeklo“. Za celou dobu se mi nepodařilo usmlouvat jakýkoliv kšeft a pokud jsem nezvolil počítačem vypočítanou částku vyrovnávající nabídku, jednoduše jsem neuspěl. Na druhou stranu – lepší, jak drátem do oka..

Samozřejmě záleží na dostupnosti oné genetické technologie – od toho zde ale je rovněž genetická laboratoř, kde průběhem hraní strávíte poměrně hodně času. V ní můžete jakémukoliv plavidlu přiřadit patřičný gen, nebo ho odejmout, případně znásobit. Lze totiž využít několika stejných prvků na jeden koráb, což zapříčiňuje větší účinnost v dané schopnosti. Ovšem naoplátku dalšího ztraceného slotu bez možnosti jeho širšího využití.

Z praxe nicméně mohu potvrdit, že se příliš nevyplácí mít od každého trochu. Lepší je rozdělit jednotlivá udělátka mezi celou flotilu a plavidla specializovat na odlišné zaměření. Pravdou sice je, že například u řízené střely Drake trvá obnova pro opětovné použití o něco déle, ale výsledek zkrátka stojí za to.

Je Genesis Rising vůbec strategie?

Doposud byla řeč o RPG prvcích, úkolech... ale kde je ta strategická část? Inu, Genesis Rising opravdu strategií je. Vzhledem ke svému pojetí ale zapomeňte na rozsáhlé bitvy se stovkami nebo rovnou tisíci vesmírnými loděmi. V každé z misí je dán jistý limit, a ten výrobou nejde překročit, leda že by se přihodila nějaká nečekaná událost spjatá s příběhem. Tak jako tak budování nových plavidel stojí na základech postavených z krvavých peněz - Blood Air.

  
Strejdóó, a na co je tento knoflík? * Ta kybernetická zrůda v pozadí dává všem najevo, že cvičení je opravdu zdravé * Tady je k vidění z větší detailností... a raz, dva, tři...

„Krev“ (snad nejlepší pojmenování této suroviny) je velice důležitá, bez ní byste nemohli vybudovat žádnou loď, ani si koupit jakýkoliv z nabízených genů. Získávat ji jde například běžnou těžbou z obrovských „základen“ a často i ze zničených plavidel, jejichž pozůstatky se nerozprskly do vesmíru. Pokud zlikvidujete protivníkovu jednotku, nebo on udělá škodu vám, jdou z ostatků vyčerpat jednak veškeré vložené genové prvky, a také všechny poslední zbytky organické hmoty vhodné pro doplnění zdraví přeživších nebo stavu konta.

Přitom záleží na typu lodi, jakým způsobem z mrtvol dočerpá životní energii  – některé se totiž mohou uzdravovat přímo po napojením na zlikvidovaný koráb, jiné neuzdravíte jinak, než za pomoci takzvaných harvesterů. U nich můžete aktivovat funkci umožňující na menší vzdálenosti uzdravovat všechny vaše jednotky ze získaných zásob, umístěných ve speciálním „kokonu“ (také se vám ježí vlasy na hlavě? :o). Jinak získanou krev odevzdají do mateřského plavidla, kde zastane peněžní funkci.

  
Nemám co žrát. Dej mi najíst! * Kolikrát mám říkat, že se máte chovat nenápadně?! * Kovové monstrum...

Někdy se také nevyplácí zabíjet nepřítele, lepší je ho rovnou přetáhnout na svoji stranu. K podobné praktice můžete použít invazní gen, s nímž se setkáte prakticky hned ze začátku. Pokud ho aktivujete a zaměříte soupeře, vámi vybraná loď přiletí k označené oběti, napojí se na ni a během několika desítek sekund ji přeorientuje k vám (podle žlutého statusu pod zdravím).

Rozporuplné přijetí Genesis Rising Když jsem k této hře přistupoval, udělala na mne hned ze začátku dojem. První okamžiky strávené ve vesmíru byly více než příjemné, grafické zpracování navodilo pravou atmosféru, přičemž hratelnost jako taková, ač s mnohými nedostatky, by se nedala specifikovat jako nejhorší. Jenže ne každý je stejného názoru, ba naopak – některé recenze se s jinými značně rozchází. Zatímco například zahraniční server GameSpot udělil Genesis Rising pět bodů z deseti (jiné i daleko méně), v Game Vortex se odhodlali k daleko bohatšímu ohodnocení – rovných devadesát procent ze sta.

Tímto způsobem levně a efektivně, byť se značnými riziky, doplníte stavy, jež byste jinak museli nahánět výstavbou nových strojů. Zde mimo jiné platí na poměry RTS běžná, avšak netradičně zpracovaná, pravidla. Chcete-li novou vesmírnou raketu, musíte mít k dispozici mateřskou loď. Tvoří hlavní složku vaší flotily, je třeba ji střežit jako oko v hlavě. Její nejpřednější vlastností se stává tvorba jednotek rozdělených do nižší a střední kategorie, včetně přepravních plavidel. V případě budování velkých kolosů přijde řeč na externí stanice a opravdu dlouhý výrobní program.

Jednou nahoře, podruhé dole

Jestli bych něco Genesis Rising vytknul, tak celkové promíchání se vším dohromady a absenci pauzy. Občas jsem si ani nepřipadal, že hraji opravdovou strategii; spíše mi připadlo, že ovládám tlupu hrdinů z pravého RPG a zabíjím všechno kolem, podle daných úkolů. Nejhorší je, že kromě toho se asi většina z vás setká s problémem „do-pytle-já-to-nestíhám“. Inu, tempo je příliš rychlé, možnost zpomalit nebo zastavit zde není. Z toho mimo jiné plyne nevyvážená obtížnost v jednotlivých misích. Některé questy jde zvládnout levou zadní, u jiných se pořádně zapotíte. Do značné míry je to zapříčiněno přístupem každého ke hře a zvolené strategii.

  
Letím sám, zcela sám... osamocen :o) * Paroubek za pár let * Šarvátky má rád

Na druhou stranu není špatná umělá inteligence nepřátel. Protivníkova plavidla provádí úhybné manévry ve chvíli, kdy na ně pošlete řízenou střelu, leckdy se snaží dostat ke kořisti obklíčením a podobně. Rovněž je podařená grafická stránka, jejíž nedostatky jsou na dálku povětšinou skryty (a jedná se o nedostatky malé), objeví se leda až po větším přiblížení na vesmírné koráby. Prostředí je nicméně pestré, snad až kouzelné, takže riziko černočerného vesmíru s pár hvězdami nechybí. Naopak budete proplouvat kolem mlhovin, elektrických bouří, mezi planetami zahalenými v šeru a asteroidy. Tohle člověku učaruje...

  
Hvězdná mapa... čert se v ní vyzná * Nepřátelská základna... brzo nebude * Pohřebiště

Když se také podíváte na okolní obrázky, dalo by se usoudit, že Genesis Rising snad ani nemůže být strategií. Vždyť vypadá, jako pravý simulátor. Ale pravda se nachází jinde. Jednotky se mohou pohybovat jen do dvou směrů, přičemž k orientaci v prostředí si jde zapnout mřížku znázorňující plochu. Vše je každopádně vyřečeno s elegancí, což ostatně platí i u zvuků a hudby – ladně dokreslují fantastické vesmírné prostředí.

Světlé stránky

Úžasná atmosféra Takřka výborné grafické zpracování Zvláštní pojetí hry Příběh a jeho nastínění Pestrá škála organických strojů Uvolněnější postup v singleplayeru Geny Multiplayer

Temné stránky

Absence pauzy nebo zpomalení času Někdy více RPG nebo adventura, nežli RTS Nevyvážená obtížnost Odfláknutý obchod Na Genesis Rising má očividně každý odlišný názor

Chcete-li okusit netradiční strategii, která je snad i více RPGéčkem, Genesis Rising vás nezklame. Zaujme zejména parádní grafické zpracování, originální pojetí a nesvázanost v postupování příběhem. Na druhou stranu nepotěší velké tempo hry bez možnosti zpomalení nebo zastavení, nevyvážená obtížnost a snad i větší role RPG prvků nad těmi strategickými. Propracovanější mohl být také obchodní systém, ten je mimo jiné krátce nastíněn v tabulce válející se kdesi kolem.

Grafika: 9/10
Hudba: 8/10
Zvuky: 7/10
Hratelnost: 6/10

Genesis Rising je příjemná a do jisté míry originálně pojatá hra v krásném hávu, byť s nemalými chybami. Zamrzí zejména absence pauzy či zpomalení času.

Celkové hodnocení: 7.7/10