Recenze: Genji: Dawn of the Samurai – (před)poslední samuraj

Vlahý podvečer, ševelící vánek strhávající okvětní lístky sakur, zurčící potůček plný stříbrných ryb. Ale taky samurajové, krev, záplavy stvůr, více krve, násilí, válka a Matrix. Vítejte v historickém Japonsku ala Genji.
Recenze: Genji: Dawn of the Samurai – (před)poslední samuraj

Platforma: PS 2
Paměťová karta: 264 kB
Vibrace: ano
Analogové ovládání: páčky
Multiplayer: ne
Vývojář: Game Republic
Distributor: SCEE
Distributor v ČR: Sony Czech (
www.playstation2.cz)
Homepage:
http://www.playstation.jp/scej/title/genji/

Na návštevu do Japonska

Originalita je artikl, kterého v herním odvětví poslední dobou vidíme pomálu. Všude samé pokračování zaběhlých značek, jejich napodobování, derivování, bezostyšné kopírování momentálně žádaného herního stylu a pro něco nového, aby člověk přeházel vidlemi tunu balastu. Jenže to je tím, že lid si tomu tak žádá a vývojáři většinou nemají odvahu jít proti proudu. Naštěstí se tu a tam objeví perla, jako například Killer 7, který září mezi vykrádačkami ostatních titulů, mezi které patří právě dnes recenzovaný Genji: Dawn of the Samurai.

  

Chrám uprostřed zasněženého údoli * To je barev jak v cirkuse * Jen sem chtěl zaklepat

Ovšem, když už jednou něco kopíruji, snažím se, aby to bylo aspoň tak zábavné, jako zdroj. A vývojáři z nově vzniklého studia Game Republic v tomto ohledu zapracovali na výbornou. Aby taky ne, když v jejich čele stojí bývalý člen mistrů tohoto oboru – japonské firmy Capcom. Dokonce jen nekopírovali, ale do své hry přidali i nové a svěží prvky, takže Genji se dá přirovnat k nášupu vašeho oblíbeného orientálního jídla, připraveného s obměněným kořením.

Genji vám, stejně jako jeho vzor Onimusha, nechá nahlédnout do tajů mytologického Japonska. Příběh se odehrává někdy koncem 13. století, kdy rod Heishi takřka dokonale rozprášil rod Genji a hnán touhou stát nejmocnějšími na celém světě, nemilosrdně drtí všechny protivníky. A jde jim to znamenitě, protože jeden generál Heishi vydá za deset normálních. Za svojí obrovskou sílu vděčí tajemnému kamenu Amahagane, který propůjčuje svému nositeli moc zvanou Kamui.

Vy jste samuraj jménem Yoshitsune, jeden z členů Genji a též nositel Amahagane. Vaším úkolem není nic jiného, než zabránit nepřátelskému rodu získat další magické kameny a zhatit jim plány na získání ultimátní moci. Z počátku vám k tomu budou muset stačit jen vaše mrštnost a dva proklatě ostré meče, později se k vaší výpravě přidá i další z Genji, obrovský silák Benkei. Ovšem pomáhat vám ve vašem ušlechtilém boji budou i další postavy, tentokrát však jen radou, ne zbraní.

Ten umí to a ten zas tohle

Yoshitsune a Benkei se liší jako oheň a voda. Jen neuvěřitelně mrštný, co zasazuje jeden úder za druhým, ovšem slabší, druhý se silou medvěda, kterému trvá, než se k pořádnému úderu napřáhne. Avšak pak to stojí za to. Během hry lze v určitých bodech postavy libovolně střídat, jindy máte pevně dáno, koho ovládat. Každý z hrdinů má jiné vlastnosti, které mu umožní se dostat na místo, kam ten druhý ne. Například Yoshitsune skáče výš, Benkei dokáže rozbít kámen stojící v cestě.

Postavy ale není nutné, až na těch pár míst, střídat. Celou hru se můžete věnovat jenom jednomu hrdinovi, přičemž místa, na která se s ním nedostanete, stejně obsahují jen lepší předměty, zbraně a brnění, bez kterých se dá Genji jen o chlup obtížněji dohrát. Samozřejmě musíte počítat s tím, že pokud budete věnovat svoji pozornost jen jedné postavě, ta druhá pochopitelně nebude natolik silná.

  

Hlavní hrdina je typický bishounen (japonsky hezoun) * Tak poďte saláti, bude z vás sekaná * Švih, plesk, jeden mrtvej

Genji se hraje takřka stejně jako konkurenční Onimusha, ovládáte svého hrdinu a doslova si prosekáváte cestu zástupy nepřátelských jednotek. Za každého zabitého protivníka získáte zkušenosti, pokud se vám daří sekat jednoho za druhým, nabíráte combo. Za výsledné combo vás hra ocení bonusovými zkušenostmi. Jako v každém RPG po dosažení určitého počtu zkušeností postupujete na další level, který vás odmění zvýšením počtu životů, útočné a obranné síly.

Vlastnosti si jde zlepšovat i novým vybavením, ať už zbraněmi, brněním, či různými přívěšky. Veškeré vybavení můžete nalézt roztroušené v bednách po úrovních, některé si lze koupit jen u NPC postav a u nich si můžete vytvořit i některý silnější předmět. Ovšem k tomu musíte prvně najít všechny potřebné suroviny. Po cestě naleznete i malé kousky Amahagame, které se dají vždy po třech vkládat do speciálních slotů a zvyšovat tím počet životů, útočnou a obrannou sílu.

Ale nakonec stejně vždycky záleží na vaší schopnosti mačkat co nejrychleji tlačítka. Boje ve hře jsou rychlé, barevné, efektní a hlavně zábavné. K úderům vám postačí dvě tlačítka, jedno na slabý útok, který se dá kumulovat do comb, druhé na úder silnější. Nesmí chybět tlačítko na skoky, takřka neustále se hodí používat kryt a pochopitelně tu najdeme i akční tlačítko na otevírání beden, dveří, mluvení s NPC a tak dál. Nic, co byste v podobných hrách už tisíckrát neviděli.

Masakr a problémy

Novinkou je až systém Kamui. Touto mocí vládnete díky Amahagame a ve zkratce se nejedná o nic jiného, než starý známý Matrix efekt, nebo-li zpomalení času. Svědomitým porcováním nepřátelských řad nabíjíte ukazatel, po jehož naplnění lze spustit Kamui. Vypadá to asi takhle: moje postava stojí, okolo ní deset protivníků. Čas se zpomalí, na mě zaútočí první protivník, čekám, stvůra se napřahuje k úderu, stále čekám, zbraň nelítostně míří na moji hlavu. Je čas, cvak, švih, cvak, švih, cvak, švih… Můj hrdina stojí, okolo něj deset mrtvol.

  

Jedna z drsnějších potvor * Tohohle ještě párkrát potkáte * Chaloupko, chaloupko, kdo v tobě přebývá?

Je to jen otázka zmáčknout tlačítko přesně v ten okamžik, kdy se objeví ikonka na obrazovce. V ten moment se hrdina se vyhne ráně a zasadí brutální protiúder, který většinu nepřátel zabije na jednu ránu. V pozdějších fázích už stvůry vydrží víc a kapitolou samu o sobě jsou bossové. Z těch ostatně padají další magické kameny, což na konci hry dovoluje zpomalit čas až čtyřikrát.

Když už jsem u těch bossů, ve hře fungují jako pomyslná krvavá třešinka na vrcholu dortu z mrtvol. Každý boj s některým z vytvrdlejších protivníků je neskutečně zábavný, vždy musíte přijít na protivníkovu slabinu a podle ní se zařídit. Obtížnost se podařilo vybalancovat výborně, nejedná se o žádné peklo ale Devil May Cry 1 či 3, ale na druhou stranu ani o žádnou procházku v rozkvetlé japonské zahradě plné odkvétajících sakur.

Hratelnost plyne jako voda, nikde žádné zbytečné hádanky a ultra tuzí protivníkové. V úrovních rozhodně nezabloudíte, protože jsou většinou striktně lineární a poměrně malé. Vlastně celkově je největší chybou Genjiho malá délka hry. Závěrečného protivníka porazíte během jednoho delšího či dvou kratších odpolední. Sice ne o moc, ale rozhodně je Genji kratší, než konkurence v podobě Onimushy. Sice můžete hru rozjet znovu s vybavením z první hry a po cestě narazíte na několik bonusových úrovní, ale i tak je trvanlivost hry prachmizerná
Když už jsem u toho nadávání, ani příběh vám nikterak nenazdvihne obočí zaujetím. Rozjíždí se zajímavě, ale v okamžiku, kdy si říkáte, že by se mohlo začít něco dít, je konec a titulky. Špatný dojem z nedostatečně propracovaného příběhu alespoň napravují vynikající renderované animace, které se klidně mohou rovnat s konkurencí v podobě dnes už tolikrát zmiňované Onimushy.

A ještě jedna připomínka. Stejně jako v 80% podobných her nemůžete nikterak ovládat kameru a ta v některých případech snímá akci z velmi nevhodného úhlu. Naštěstí se extrémní problémy s kamerou dají spočítat na prstech jedné ruky samuraje začátečníka, ale v třeba v God of War byla kamera též statická, ale za celou dobu na ni nešlo říct půl křivého slova.

Poezie kvetoucí sakury

Co Genji ztrácí na kameře napravuje víc než dostatečně grafika, která je jedním slovem fantastická. Většinu hry se pohybujete v exteriérech plných rozkvetlých stromů, křišťálově čistých potůčků a různobarevné vegetace. V druhé kapitole navštívíte v neméně skvěle a mírumilovně vypadající zasněženou oblast, aby vás závěr přenesl do temného a zoufalého prostředí magicky zdevastované země. Vše vrcholí až kýčovitě barevným závěrečným bojem v aréně plné zlatých leknínů, vody a světelných záblesků.

  

Elá hop, jako ve filmu Tygr a Drak * Tohle bude bolet...někoho * Ve hře skouknete několik hezkých animací

Nádherně vypadající prostředí doplňuje typicky japonská architektura domů, klášterů a paláců. Do toho všeho se na vás vrhají pestře oblečení protivníci za doprovodu bohatých až lehce přeplácaných světelných efektů. Výbornou grafiku ještě podtrhují podařené animace všech postav. Hlavně během bojů a Kamui efektu je opravdu na co koukat. Potěší, že na vašich postavách je vizuálně patrná i změna zbroje a zbraně.

Celou hru podbarvuje výborná hudba, plná typických japonských nástrojů a melodií. Pokud jste viděli a hlavně slyšeli film Poslední Samuraj (ten s Cruisem, ne s Kitanem), tak máte zhruba představu, protože soundtrack hry je na úrovni tohoto Hollywoodského velkofilmu. Brilantní technické zpracování tlustě podtrhávají kvalitní zvuky a hlavně dabing. Můžete si zvolit japonský s anglickými titulky, což dodá naprosto geniální atmosféru celé hře.

Světlé stránky hry
  • Nádherná grafika
  • Výborná hudba
  • Japonský dabing
  • Svižná hratelnost
Temné stránky hry
  • Krátké
  • Problémy s kamerou
  • Málo nových nápadů

Genji: Dawn of the Samurai je radost hrát, neskutečný požitek sledovat a poslouchat, ale má i svoje mouchy. Největší problém vidím v délce hry a tím pádem nedostatečně rozvinutém příběhu. I když hra skvěle funguje, stále se jedná o takřka totální kopii podobných her. Jasně, pár prvků autoři přidali, ale to je neskutečně málo. Takhle se jedná jen o výborně vypadající solidní zábavu, která však díru do herního světa neudělá a mezi herní klasiku se rozhodně nezařadí. Ovšem, nevadí-li vám další derivát a chcete se na dvě odpoledne výborně zabavit, šáhněte po Genjim. Jen se vám za velké peníze dostane poměrně krátká zábava.

Grafika: 9/10
Zvuk: 9/10
Hudba: 9/10
Hratelnost: 8/10

Stylová řezanice se starověkého Japonska . Sice nepřináší takřka nic nového, ale je zábavná a vypadá skvěle. Jen ta délka. Ach jo.

Celkové hodnocení: 8,1/10

NEJČTENĚJŠÍ ČLÁNKY

Praha stověžatá aneb projížďka hlavním městem ve Forza Motorsport 7 (galerie)

Praha stověžatá aneb projížďka hlavním…

Forza Motorsport 7 je na světě a stejně tak jako v předchozích dílech, i nyní máme možnost zajezdit si skrze historické centrum Prahy. Pokochejte se s námi.

13.  10.  2017 | | 13 N/A
Žánr Battle Royale bere trh útokem, podívejte se na nejlepší hry

Žánr Battle Royale bere trh útokem, po…

Battle Royale sice není žádný nově objevený žánr, ale až nyní ukazuje svůj pravý potenciál. Nejenže prodejní čísla obrovsky narůstají, ale počet hráčů přesahuje i takové stálice, jako je Counter-Strike Global Offensive nebo Dota 2.

11.  10.  2017 | | 4 N/A
Unikly slevové akce Steamu, Halloween a Černý pátek vám vysají peněženku

Unikly slevové akce Steamu, Halloween …

Již tradičně předčasně unikají informace o připravovaných slevových tornádech na Steamu, které začnou už během následujících dní.

21.  10.  2017 | | 3 N/A
Hrajeme si s vláčky: Mashinky jsou zábava, i když ještě nejsou dodělané

Hrajeme si s vláčky: Mashinky jsou záb…

Nová hra vám umožní stavět tratě a posílat po nich mašinky. Budete budovat a vydělávat. Herní model je zábavný a grafika líbivá. Hra má ještě dost nedostatků a není divu, zatím se totiž jedná o vývojovou verzi dostupnou v rámci předběžného přístupu. I přesto už ale poskytne docela dost zábavy.

20.  10.  2017 | | 16 N/A
Světové recenze Middle-earth: Shadow of War mluví o hitu

Světové recenze Middle-earth: Shadow o…

Pokračování výletu do Mordoru je tu a můžeme-li věřit zahraničním kritikům, jde o důstojného nástupce.

10.  10.  2017 | | 2 N/A
Middle-earth: Shadow of War - naplňte svůj osud (recenze)

Middle-earth: Shadow of War - naplňte …

Talion se vrací, aby dobyl Středozem a navždy zbavil svět zla. Povede se mu to tentokrát?

17.  10.  2017 | | 4 N/A
South Park: The Fractured But Whole – sprostí hrdinové v akci (recenze)

South Park: The Fractured But Whole – …

Důvodem, proč lidé milují South Park, je už samotný fakt, že si v dnešní době nebojí dělat srandu z černochů a nacistických krav. A v tomhle ohledu naštěstí nezklame ani nová hra.

19.  10.  2017 | | 2 N/A
Vychází ELEX od tvůrců Gothicu za doprovodu startovního traileru

Vychází ELEX od tvůrců Gothicu za dopr…

Duchovní nástupce Gothicu měl dlouhou cestu, sci-fi RPG ELEX ale míří do obchodů a doprovází jej startovní trailer. Kupujete?

17.  10.  2017 | | 4 N/A