Recenze: God of War – herní ambrózie

Švih, švih, plesk, křup. Hlava pryč. Plesk, plesk, švih, šplííích. Vodopád krve. Kratos je tu se svými nabroušenými meči a za sebou nechává plačící ďábly a rádoby drsná princátka z Persie. Přichází jedna z nejsyrovějších, nejbrutálnějších a zároveň nejzábavnějších akčních her všech dob. Máte na ni odvahu? Nebo se radši poběžíte schovat mamince za sukni?

Platforma: PS 2
Paměťová karta: 355 kB
Vibrace: ano
Analogové ovládání: páčky
Multiplayer: ne
Vývojář: SCEA
Distributor: SCEE
Distributor v ČR: Sony Czech (www.sony.cz)
Homepage: http://us.playstation.com/Content/OGS/SCUS-97399/Site/main.asp

Drsný sparťan

Některé hry si staví svojí pověst na neuvěřitelné brutalitě a jejím přímočarém zpracovaní. Vezměte si například takový písíčkářský postrach jménem Postal  2. Totálně stupidní FPS, která se dostala do podvědomí hráčů jen díky polévání nebohých civilistů benzínem a následné nedobrovolné flambování. Nemluvě o močení po nich, či sekání hlav lopatou a následná kopaná s tímto věru neobvyklým míčem.

Pak tu máme třeba Manhunt, vrážení střepů do krku, dušení igelitovým sáčkem, rozbíjení hlav ocelovou trubkou…hotový ráj pro mudrující moralisty. Na druhou stranu, na rozdíl od Postalu se dal  Manhunt  i hrát. Ale i tak titul vsázel hlavně na provokativní téma a bez toho všeho násilí by se jednalo jen o lehce nadprůměrnou hru.

Ovšem existují tituly, kde brutalita hraje jen vedlejší roli, takový herní ekvivalent chilli papriček. Ideálním příkladem budiž GTA nebo i Hitman by se dal použít. Věřím tomu, že kdybyste v GTA místo v černošském ghettu pobíhali v roli prince po kouzelné zemi Ententýky, jezdili na koni a plnili dobré skutky, budete se bavit stejně jako v San Andreas.

  

Rozsekám to všechno * Co s ním? Utrhnout hlavu, říkáte? * Čepele zanechávájí nádhernou stopu  

Proč se ale tak zeširoka rozepisuji o brutalitě v počítačových hrách? No protože jak už jsem uvedl v perexu, God of War krví a násilím rozhodně nešetří. Už první scény odehrávající se na kymácejících se lodích uprostřed rozbouřeného oceánu vám předvedou co a jak. Strachem šílící civilisté se snaží beznadějně utéct před monstry, která je trhají na krvavé cucky. Do toho se zapojujete vy, Kratos, se svými dvěma meči na řetězech upevněných k zápěstím.

Kratos roztáčí čepele do nejneuvěřitelnějších obrazců smrti, umocněných stylovým oranžovým zabarvením zbraní. Co na tom, že se do cesty ohnivé zkáze sem tam připlete nějaký civilista, hlavní hrdina není rozhodně žádný měkota a Mirek Dušín. Svým protivníkům láme vazy, vráží čepele do krku, trhá hlavy nebo je rovnou holýma rukama škube na kusy.

Vraždy, plenění, znásilňování, masakry, to vše má Kratos na triku a jeho temná minulost mu nedává spát. Nic jeho utrpení nepomáhá snižovat, ani všechny ženy, které mu zpříjemňují noci, ani zástupy pobitých monster. Snad jen malá službička pro bohy by mohla znamenat úlevu. Ovšem, hned podle překvapujícího úvodu to vypadá, že to nebude procházka Elysejskými poli. No, i když možná jo.

Hra se rozhodně naturalistického zobrazení akce nebojí. Krev cáká po proudech, při všech brutálních akcích kamera pěkně zazoomuje, aby vám neušel ani ten sebemenší morbidní detail. Ani nahota nepředstavuje velké zábrany, většina pohledných děvčic, co ve hře potkáte se nošením podprsenek příliš nezahazuje. Sympatická móda, jen tipuji, že v prudérní Americe je hra minimálně od jednadvaceti let, ne-li víc.

Jak to sviští na bojišti

Ovšem ve hře všechno tohle plní funkci roli vedlejší, jen jako katalyzátor zábavy, nikoliv základ. Hlavní ingrediencí God of War je akce. Dynamická, stylová, chytlavá, neuvěřitelně nápaditá  a hlavně perfektně vytvořená a pohlcující akce. Autoři očividně vybrali a použili nápady z konkurenčních her, hlavně Prince of Persia a Devil May Cry, přičemž je dohromady stmelili tak, že konkurence zůstává v poli poražených.

Základ zůstává neměnný, bušení do tlačítek za účelem vytvoření co nejdestrukčnějšího komba. Přidejte nějaké to skákání, ručkování po provazech, lezení, uskakování před údery, plus RPG prvky a jste doma. Nic, co by nebylo v ostatních hrách, ale rozdíl poznáte ve zpracování a nových nápadech doplněných o brilantní design jednotlivých úrovní.

  

Kratos v celé své kráse * Elá hop, hlavně nespadnout * Prostředí je prostě nádherné 

God of War se nezaměřuje jen na pouhé bušení do tlačítek, často musíte přidat do boje i trochu taktického myšlení. Většinu nepřátel můžete tupě rozsekat na hadry, ale lepším nápadem je použití likvidačního úderu. Nejslabší plebs se dá roztrhnout holýma rukama hned od začátku, ale většina nepřátel je třeba prvně oslabit. V okamžiku, kdy se nad jejich hlavami objeví symbol kolečka, nastal čas na brutalitu.

Fatality se u jednotlivých příšer liší, minotaurům pomocí rychlého bušení do kolečka vrážíte do krku čepel, medúzám kroucením páčkou ukroutíte hlavu, a tak podobně. Sice postupem času se nejedná o takovou zábavu, když jste ukroutili první hlavu, ale rozhodně vám násilí nezevšední. Kapitola sama o sobě jsou boje s bossy, kterých není moc, takže se vždy jedná o vyslovenou lahůdku.

Skákacích pasáží není moc a ani nejsou nijak zvlášť složité, což je jenom dobře. Výborně se střídají s boji, takže nehrozí žádný, stereotyp. Pokaždé narazíte na nějaký zajímavý prvek,  obzvlášť skvělou scenérii, či prostě malý detail. Například  při takovém ručkování si vyzkoušíte lámání vazů jen pomocí nohou.

Autoři nijak neskrývají čerpání nápadů od konkurence, neboť systém vylepšování zbraní je očividně ukraden z Onimushy nebo Devil May Cry. Ze zabitých nepřátel či beden vylétávají tři druhy, hm, duší. Zelené doplňují zdraví, modré magii a červené slouží k vylepšování zbraní či magických útoků.

Stačí nasbírat dostatečný počet červených duší a ty následně nasypat do zbraně a voilá, hned máte ničivější nádobíčko a nádavkem se naučíte nějaká nová účinná komba. Krom duší naleznete v některých bednách i oči z Gorgony či magická peříčka. Pokud jich nasbíráte vždy šest jednoho druhu, zvýší se Kratosovi  ukazatel zdraví či magie.

Krvavá olympiáda

Nevím, jestli se to dalo z předchozích odstavců vydedukovat, ale celá hra se odehrává na pozadí řecké mytologie. Navštívíte hlavní město Atény, v kterých se loni konaly Olympijské hry a je plné starých památek a staveb. Což mě zpětně poněkud udivilo, protože podle God of War po městě dupal bůh války Áres, narostlý zhruba do velikosti třiceti patrového domu.

Narazíte samozřejmě na celý pantheon řeckých bohů, včetně velkého bosse Dia, bohyně Athenu a Aphroditu, či vládce moří Poseidona nebo pána podsvětí Háda. A už zmiňovaného boha války, kterého jsem si zpočátku, bůh ví proč, představoval jako toho protepleného týpka s kozí bradkou ze seriálu Herkules (nebo to byla Xena?). Každopádně zdejší provedení je daleko sympatičtější, i když má nehet na malíčku velikosti našeho domu.

  

Jen se proleť  * Posseidonův hněv, jeden z magických útoků * Hmm, pořádná socha 

Nechybí ani další propriety z mytologie, Pandořina skříňka, Oracle (ne ten software), titáni, tříhlavý hafan Cerberus, podsvětí, zkameňovací pohled medúzy a tak dál. Pokud jste řecko mytologii neměli rádi do teď, po hraní God of War si ji určitě zamilujete.

Celou hrou postupujete striktně lineárně, ale stále narážíte na nové a nové nápady, takže nuda nehrozí. Občas narazíte na hádanku, které není problém vyřešit, čímž hratelnost výrazně osvěžuje. Ať už bude bojovat s vřeštící Hydrou, či nahánět zpívající sirény po poušti, vždy se jedná o královskou zábavu a podívanou. God of War není nikterak dlouhá ani obtížná hra, což neplatí pro pekelnou úroveň v podsvětí a u dlouhého závěrečného boje.

Poněkud mě zaráží, že po dohrání nelze rozjet novou hru se všemi vylepšenými útoky a zbraněmi, jak je zvykem u podobných titulů. Sice se asi nejedná o žádnou velkou chybu, jen jsem se vcelku podivil. Jinak na žádnou větší chybu nenarazíte.

Hostina pro bohy

V podobných hrách bývá často kamenem úrazu kamera, většinou se dá korigovat pomocí pravého analogu, ale ten tady slouží k uhýbání, jak se s tím tedy tvůrci vyrovnali? Jednoznačně na výbornou, kamera vždy zabírá správný pohled, nikdy nepadáte, kam nevidíte, ani na vás neútočí z neznáma. Z téhle hry by se měla spousta tvůrců poučit, jak vyřešit kameru.

Po vizuální stránce se jedná o naprostou hostinu, hotový švédský stůl. Některé záběry kamerou, které ve hře spatříte vás zanechají s doširoka otevřenou čelistí. Chtěl jsem uvést nějaký příklad, ale nechci vás o nic ochuzovat. Už takhle jsem toho o hře prozradil víc než dost. Každopádně vše, od prostředí, postav po animace se jedná o naprostou špičku.

Navíc nahrávací doby jsou takřka nulové, čas od času se na vteřinku zastaví obraz a v pravém dolním rohu zabliká nápis loading  a toť vše. Na pokles frame ratu nenarazíte, sem tam se dočkáte i nějaké renderované animace, která vypadá fantasticky a přitom není o tolik kvalitativně na vyšší rovni než herní část.

Celou obrazovou část perfektně podtrhuje grandiózní orchestrální soundtrack a výborné zvuky. Kratos i všechny postavy jsou skvěle namluveny, sirény krásně zpívají, Hydra řve, div to uši neutrhne. Vážně netuším, co bych měl po technické stránce hře vytknout.

Světlé stránky hry
  • Hratelnost
  • Brutálnost
  • Nápaditost
  • Grafika, hudba, zvuk
  • Vlastně všechno
Temné stránky hry
  • Nic, co by stálo za zmínku

Pokud nejste povahy prudérní a nevadí vám nějaká ta kapka krve (ehm), utržená hlava či nahé ňadro, přináší God of War hotovou ambrózii, pokrm bohů. I když tvůrci nijak nepřekopali herní principy, vzali a dovedli takřka k dokonalosti vše z ostatních akčních her. Pokud přemýšlíte pro kterou akční hru sáhnout, zde na vás čeká zlaté rouno.

Marně dumám, jestli jsem letos hrál lepší hru, ale zatím to vypadá, že ne. Dal bych i desítku, ale za a, nevěřím v dokonalost a za b, některé drobnosti se mi nezdály. Ale i tak tu máme zatraceně horkého kandidáta na hru roku, i když do konce je ještě daleko.   

Grafika: 9/10
Zvuk: 9/10
Hudba: 9/10
Hratelnost: 9/10

Nápaditá, stylová, brutální akční hra. Máte-li zájem o epický příběh z prostředí řecké mytologie doplněný o brilantní hratelnost a špičkové technické zpracování, God of War je naplněním vaší tužby. Ale vlastně co, sežeňte si to všichni a honem!

Celkové hodnocení: 9,4/10

Diskuze (9) Další článek: Stalo se 30. 7. - Diablo se opět mění

Témata článku: , , , , , , , , , , , , , , , , , ,