Recenze: HALO – hra, film, nirvána

Když jsem se před dvěma roky dostal k HALO na Xboxu, měl jsem málo času si hru užít, ale stejně mě nadchla. Co to říkám, miloval jsem ji už z obrázků a videí dlouho předtím. Proč mne HALO na PC nezklamalo a jak je možné, že jej považuji za PC hru roku 2003, to si povíme v dnešní recenzi. Pokud jste sci-fi pozitivní a Unreal 2 vás zklamal, hrozí dokonce možnost, že se mnou budete souhlasit!
Kapitoly článku

Platforma: PC (existuje i pro Xbox)
Typ hry: FPS
Multiplayer: ano (lan, internet)
Minimální konfigurace: CPU 733 MHz, 128 MB RAM
Doporučená konfigurace: CPU 3GHz, 1000 MB RAM, GeForce 4 Ti
Testovací konfigurace: CPU 2,4 MHz, 256 MB RAM, GeForce 4 Ti 128 MB RAM
Výrobce hry: Gearbox, Microsoft
Vydavatel: Microsoft
Distribuce v Česku: AT Computers (
www.atcomp.cz)
Homepage:
www.microsoft.com/games/halo

Obří vesmírná loď „Pillar Of Autumn“ prchá vesmírem před dotěrnou flotilou mimozemské rasy, přezdívané „Covenant“ (lze přeložit jako „smlouva“ nebo „pakt“). Ta je zřejmě složena ze dvou nebo více druhů obyvatel cizích světů, kteří se spojili, aby ve vleklém konfliktu vyhladili rozpínavou lidskou rasu. Pillar je dostižena a lidé na její palubě se připravují na poslední zoufalou obranu, která by měla umožnit většině z nich nouzové vylodění na povrch nejbližší planety... ale moment: to není planeta! To je HALO.

Příběh

Obří prstenec je zcela viditelně umělého původu, asi jako Hvězda smrti ze Star Wars. Zvenčí kovové stěny, zevnitř celý obyvatelný svět s pevninami i vodními plochami – a hlavně: s řadou záhadných staveb a strojů, sahajících hluboko do tajemných útrob prstence.

   

Hra začíná v okamžiku, kdy si právě v roli jednoho z důstojníků lidské armády zkoušíte novou generaci bojového skafandru s některými velice mimořádnými technickými vymoženostmi (například možnost nahrát vlastní AI, která vojákovi asistuje jako navigátor a pomocník na bitevním poli). Právě testujete pohyblivost v tomto brnění (hra váš učí ovládání), když Covenant napadnou loď a začne mohutná bitva skrz její koridory a paluby.

   

Tak tak se dostanete na můstek, kde vám kapitán lodi jako zkušenému vojákovi příhodně navlečenému do nejmodernější zbroje svěří speciální úkol mimořádného významu (přehrát lodní AI včetně databáze lidských knihoven – s mapou lidských sídel ve vesmíru – do paměti skafandru... a uniknout za každou cenu). Následuje strhující únik skrz barikády a bitevní vřavu na chodbách lodi až k záchrannému člunu, na kterém opustíte loď, směr HALO samozřejmě.

   

Zde objevíte nádherný mimozemský svět, kde se odehraje nejprve fascinující objevování přírody (Unreal 1), potom strhující scény znovu-seskupení roztříštěné lidské armády, obsazení mimozemských instalací a jejich využití jako základen... a samozřejmě nakonec vytyčení nové frontové linie, na které se začne válčit s armádou Covenantu (Medal Of Honor, Call Of Duty).

   

Dalším zvratem v atmosféře i hratelnosti je zhruba v polovině hry odhalení účelu samotného HALO, který není tak docela primitivní zbraň o síle, jakou vesmír zatím neviděl (jak se zdálo na první pohled), ale něco daleko rafinovanějšího a hrůznějšího. V důsledku toho se od explorační sci-fi přes válečnou akci hra zvrhne v brutální atmosférický horor, velice podobný Aliens Versus Predator (ale řekl bych, že ve vykreslení atmosféry je svému filmovému vzoru možná i blíž, než samotná AvP hra!), když se musíte postavit zcela novému nebezpečí, kterým je dosud mechanismy HALO utajená a uvězněná rasa, přezdívaná „The Flood“ – což lze příhodně přeložit jako „potopa“.

   

Tyto odstavce by měly stačit, abyste se dostali do oné příjemné nálady zaujatého scifisty, který tolik touží po odhalení, co za všemi těmi záhadami je. Navíc by tato úvodní pasáž měla posloužit jako definitivní obhajoba proti některým tvrzením, že HALO postrádá příběh, nápady, atmosféru nebo kouzlo.

Hratelnost

Srdcem výborné hry je vždy dokonalá hratelnost. Nikdo z nás asi nechce další Tetris nebo Arkanoid, jakkoliv „čistokrevně hratelné“ to byly tituly, ale jistě máme zájem o takovou hru, kde budou pravidla jasná od prvních okamžiků a překážky před nás kladené budou mít co nejplynulejší eskalaci tak, abychom rostli a učili se spolu s hrou, dokud se nestaneme součástí jejích zákonů a jejího světa.

   

Na HALO pro PC se snesla řada výtek, ale i když se týkají věcí s hratelností zdánlivě souvisejících (design úrovní a grafika), mohu směle prohlásit, že HALO považuji za malý zázrak. Díky perfektně vyvážené obtížnosti (na nejjednodušší hru projde snad každý, na nejtěžší zřejmě nikdo – ideální stav, který jsem naposledy zaznamenal někdy v dobách Dooma) a dokonalé nabídce protivníků (s fantasticky odlišnými, zábavnými a propracovanými vzorci chování), prostředí, vozidel i zbraní jsem si často připadal jako uprostřed některého z nejlepších hollywoodských filmů.

   

Zuřivě jsem dobíjel zásobník do zbraně, abych stihl odstřelit stráž utíkající chodbou pro posily, přetáhl jsem pažbou protivníka na zoufalém úprku z bezvýchodné situace bez nábojů, zmocnil jsem se tanku a společně s krytím mých spolubojovníků, kteří vyskákali na jeho palubu, jsme prorazili skrz frontu nepřítele, vyzkoušel jsem si několik mimozemských zbraní i vozidel nebo s obavami v srdci mačkal tlačítka na stěnách jejich staveb, aniž bych tušil, co se stane dále, nezvládl jsem řízení jeepu a se svým týmem se pod palbou protivníka v nerovném terénu vyboural, což jeden z mých mužů zaplatil životem... výčet báječných scén by mohl být nekonečný.

   

Přitom mnoho z nich nastává tak jaksi mimochodem, zcela plynule a hlavně kdykoliv v závislosti na tom, co se zrovna rozhodnete udělat. Výsledkem této přizpůsobivosti geniálně vymyšlených herních prvků a skloubení chytře pojatých misí do sebe vzniká dojem, že se skutečně účastníte průzkumu a následného boje o komplexní cizí svět, přičemž po boku máte organizovanou armádu spolubojovníků a proti sobě nejednu mimozemskou rasu s jejím vojskem.

Zbraně

Jako například ve Vetřelcích nebo v jakémkoliv válečném filmu z Vietnamu se váš arzenál skládá ze dvou základních prvků, které svojí univerzálností a „vychytaností“ poslouží prakticky v jakékoliv situaci. Tuto základní výzbroj tvoří pistole a samopal, přičemž první z nich je maximálně přesná (možnost dvounásobného zoomu) při zachování dobré průraznosti, zatímco druhá z nich jednak disponuje solidní kadencí, ale pak také navigačním zařízením, které usnadňuje vojákům orientaci (na mířidla zbraně a displej se stavem nábojů člověk musí koukat pořád, takže umístit tam takový „kompas“ je opravdu chytrý nápad).

Další z klasických „pozemských“ zbraní, které postupme času můžete získat od spolubojovníků a ze skladů vaší armády, potom jsou obligátní odstřelovačka nebo raketomet, případně rotační kulomet, upevněný na korbách jeepu. Při bojích na území nepřítele dále často vystřílíte všechnu svoji munici a pokud zrovna máte tu smůlu, že jste sám, je čas na alternativní strategii – zabavení zbraní nepřítele. Mezi tyto pak patří vystřelovač krystalů nebo energické zbraně, které mají tu výhodu, že střílí bez nabíjení tak dlouho, dokud vydrží baterka (pak jsou k ničemu – kromě mlácení pažbou, což je relativně účinné na „obyčejné protivníky“).

Vozidla

Původní kompletní název hry – HALO: Combat Evolved – měl podle mého názoru vyjadřovat právě evoluci v úrovni soubojů, které hru tvoří. V praxi to znamená, že zatímco v jiné hře vypadají boje asi takto (běháte po úrovních a střílíte co se pohne, potom v další misi nasednete do nějakého vehiklu a chvíli letíte nebo jedete, přičemž zase pro změnu střílíte, abyste po tomto osvěžení zase plnili misi po vlastních), v HALO přeběhnete po louce k malé zásobárně protivníka, popadnete jeho vznášedlo a rychle se vznesete pryč.

Teď je jen na vás, zda se snesete jako smrt z nebes a zaútočíte se vzdušnou převahou na pěšáky protivníka, či použijete rogalu (s motory) podobné vznášedlo pouze pro rychlejší únik a postup na další souřadnice mise. Tam se setkáte se svými muži, spřátelený člun přistane, vyloží jeep s kulometem na korbě, naskáčete do něj (vy řídíte, spolujezdec střílí ze své zbraně a jeden muž na zádi ovládá rotační kulomet) a začnete průjezd krajinou.

Díky tomuto vozidlu, jeho rychlosti a palebné síle snadno proříznete nepřátelské linie, ale ouha, tam narazíte na tank protivníka. Vyvraždíte tedy jeho posádku, vlezete do kokpitu a hurá: další část mise se valíte jako téměř nezničitelný těžko-obrněnec – vaši muži si posedají na palubu a odtud pálí po protivnících. Ve finále je nepřátel příliš, takže jednoho z nich srazíte z motorky a díky její rychlosti zmizíte z nebezpečné situace. Na nejbližším kopci se zmocníte statického těžkého kulometu nepřítele a začnete kosit protivníky, kteří vás pronásledovali až sem.

   

To všechno nejvíce ohromí svojí přirozeností a plynulostí, stejně jako filmovým kouzlem a především: svobodou, díky které se můžete kdykoliv rozhodnout, zda využijete to nebo ono. HALO se tak formuje podle vaší nálady a herního stylu, boje jsou neustále zajímavé možnostmi, které při jejich řešení máte. Logické však je, že co platí v nádherných exteriérech hry, neplatí tak docela v těsných interiérech, které jsou obecně největší slabinou HALO.

Prostředí

Hra vás zavede po obvodu celého umělého prstence (halo lze přeložit jako kruh, případně svatozář:-)), což v praxi znamená, že prozkoumáte nádhernou přírodu od pobřeží moří a jezer přes lesy, potoky a řeky, kaňony a hory až do zasněžených oblastí rozsáhlých ledových ploch. Všude budete nacházet stavby architektů HALO, které jednou budou sloužit jako opěrný bod a základna lidí, jindy budou obsazeny Covenantem.

Od úvodní mise zběsilého úprku a zuřivých bojů na palubě mateřské lodi tak rychle zapadnete do sugestivního a fascinujícího světa prstence HALO, který svojí propracovaností a kouzlem nemá příliš daleko do základy Black Mesa (Half-Life) nebo planety Napali (Unreal). Kromě přírody a základen se podíváte do vraku své původní lodi nebo třeba na palubu hlavní mateřské lodi nepřítele, což jsou výzvy, jakým lze ztěží odolat.

Chcete vědět, jaké má HALO chyby? Jaký je verdikt Duopěte? Klikněte níže na druhou kapitolu článku!

Dostupné pro: PC, iPhone
Žánr: Akce | FPS
Výrobce: Bungie Software | Webové stránky hry
  • Atmosféra
  • Příběh
  • Zbraně, nepřátelé, vozidla, prostředí
  • AI
  • Hudba, zvuky, dabing
  • Design prostředí
  • Bohatá nabídka multiplayeru
  • Konverze
  • Design úrovní
  • Dnes již průměrná grafika

Témata článku: , , , , , , , , , , , , , , , ,