Recenze: Halo 2 – naštvaný zelený skafandr konečně na PC!

Platforma: PC, Xbox
Typ hry: Akce
Multiplayer: ano
Minimální konfigurace: Procesor 2 GHz, 1 GB RAM, DirectX 9.0 grafická karta, 7 GB na HDD
Testovací konfigurace: Procesor 2 GHz, 2 GB RAM, Radeon X800
Výrobce: Bungie (http://www.bungie.net)
Vydavatel: Microsoft (http://www.microsoft.com/)
Distributor v ČR: Microsoft (http://www.microsoft.cz/)
Homepage: http://www.microsoft.com/games/halo2

Píše se rok 2001, washingtonské studio Bungie ohrnuje nos nad hranatostí vycházející hvězdy konzole Xbox a vydává mimozemskou akci Halo pouze na PC. Xbox ztrácí maskota, svého Maria ve skafandru, postrádá hru, jejíž první díl infiltroval více než pět a druhý dokonce deset miliónů domácností (stát o velikosti ČR, jehož každý obyvatel se freneticky odevzdává vesmírnému dobrodružství, budí bázeň). Konzole se cítí méněcenná jako Playstation 3 v těchto dnech, Microsoft přehodnocuje plány, nevydává Xbox 360, sebelítostně topí kopie Windows Vista poblíž tchajwanských lisoven na dně Pacifiku a svět je zase o kus blíž ke štěstí. Fabulace dovedená ad absurdum zní směšně, avšak pravdou zůstává, že celá série Halo představuje jednu z nejvýznamnějších položek v kalkulacích Microsoftu a to je také důvod, proč konverze jednotlivých dílů na PC vznikají až s dvouapůlletým časovým odstupem. Proč si nechat vytrhnout z rukou eso, kvůli kterému si koupí konzoli ještě pár lidí navíc? PC hráči mohou spílat, že hra zastará, než se k nim vůbec dostane, nicméně to zde neplatí – duši Halo netvoří grafika.

Odysea

Vesmírná loď Pillar of Autumn splnila úkol. Přízračný kruh Halo se silou ničit světy byl zneškodněn a jeho nemesis, v hermetickém skafandru zakonzervovaný pozemský hrdina Master Chief, se vrací na rodnou planetu, aby posbíral nechtěné vavříny slávy. Mezi tím probíhá proces na domovském světě mimozemské aliance Covenant, pro kterou znamenalo Halo nejsvětější odkaz bohů. Velitel přidělený na jeho obranu je za své selhání nazván kacířem a mimozemskou veřejností lynčován na mučidlech, která by příznivci diskoték nazvali skvělou lasershow. A tančit se skutečně bude, nicméně ne do rytmu šlágrů Michala Davida, ale mezi nitkami, respektive hrubými provazy příběhu, který ve své drsné neopracovanosti uhání od úvodní animace k finále po lineární dálnici neporazitelného hrdiny zachraňujícího lidskou rasu. Ovšem na rozdíl od minulého dílu si lehce škrábne karoserii i o pár hlubších otázek. Master Chief již není líčen jako ultimátní klaďas, nabízí se i perspektiva Covenantu, pro nějž oplechovaný mariňák představuje ztělesnění démonů z pekel. Pohled z mimozemské stránky Halo 2 výtečně oživuje a nezůstává pouze u statických animací. Hra si připravila jedno šťavnaté překvapení, které recenze nehodlá zruinovat prozrazením.

Haló, tady PC!

Konverze = strach. Obavy z ovládání, technických nedostatků přes dva roky starého titulu a obecně jiné koncepce konzolové hry lze rozehnat již zkraje. Halo 2 na PC nemá zpoždění pouze díky vnitrofiremním machinacím Microsoftu, ale skutečně je na něm vidět proces modifikace pro platformu s výrazně odlišnými možnostmi. Konverzi má na svědomí zvláštní tým složený z pracovníků firem Bungie a Microsoft, který si neoficiálně říká Hired Gun, tedy nájemná pistole. Svůj žold si bezesporu zaslouží, i přestože by zbraň místy potřebovala promazat. Bezproblémové ovládání drhne pouze o nepatrné zpoždění reakcí myši, ovšem „medové ovládání“ dokážou postřehnout jen skalní hráči Counter-Strike s reakcemi chameleona na sletu kobylek. Mnohem příjemnější je rychlé nahrávání obrovských úrovní, které se v paměti usadí na počátku mise a pak již neobtěžují nápisy Loading. A to se hry jako Deus Ex: Invisible War snažily tvrdit, že je nutné úroveň rozkouskovat na malé ubikace!

  
Rachitičtí Věštci a mimozemšťané obecně hrají větší roli než kdy dřív * Toto jsou covenantští cyklisté – nosí oblečení s odrazkami * I Elites mají své dny

Grafika v Halo 2 těží především z efektů moderních grafických karet. Ano, podpora DirectX 10 je pouze reklamním trikem a zdaleka nedokáže vyretušovat vrásky vzniklé stářím. Pohled na vodní hladinu, odlesky a ostrost textur však na první pohled prozradí, že úpravám konzolové verze se věnovalo mnoho času. Ačkoliv herní modely se dnes již řadí do kubismu, právě textury ve vysokém rozlišení jim dávají novou tapetu schopnou v kombinaci s monumentální architekturou prostředí obstát i dnes. O to více zamrzí, když autoři na úpravu nějakého toho objektu zapomenou a ten ve své rozplizlosti ostře kontrastuje s okolím. Halo ovšem nikdy nebylo o grafice, ale o hratelnosti, která nestárne. S nadsázkou: Halo 2 by se hrálo stejně dobře i na mobilu, kdyby do něj bylo možné nacpat klávesnici a myš… a soudobé grafické karty o formátu vysokoškolských skript! Hra si i přes svou archaičnost pochutná na nejmodernějším hardware nehledě k neoblomné nutnosti vlastnit Windows Vista, přičemž stejně jako samotný systém jde spíše po operační paměti než po zbytku konfigurace. Když Halo 2, tak raději 2 GB RAM.

Sám sobě Master Chiefem

Halo definuje mezi akcemi novou odnož, kterou lze nazvat suverénní akce. Na rozdíl od moderního trendu se nesnaží hráče uzemnit do role pěšáka, jenž pouze přicmrndává do opulentních bitev odehrávajících se na vlastní pěst. Master Chief je pánem situace, neohlíží se na spolubojovníky, a přestože i ti zde jsou, může je nechat daleko za sebou, nanejvýš přijde o jejich skvělé hlášky. Supervizi nad hutnými přestřelkami, jež jsou základem všeho, provádí všudypřítomný nadhled. Ačkoliv samotný příběh je poměrně vážný, v rámci misí povoluje uzdu nadsázce, a ta se rozjíždí v rozběsněné masakrování mimozemských ras ve velkém. Co na tom, že pro ně znamenají zelení mariňáci špinavé nájezdníky beroucí jim právo na život?

Příkladem bezstarostné jízdy a oproštění od zažitých standardů budiž hudba. Tam, kde jiné tituly nasazují těžký metalový doprovod o průraznosti několika megatun, Halo 2 v pravý moment spustí relaxační, ambientní melodie, při kterých se chce hráči meditovat. Nad mrtvolami mimozemšťanů! Ani ti nepředstavují zhmotnění nočních můr, když vesele poskakující grunti s tenkým mumláním prchají před zlým Master Chiefem. Veškerá idylka pestrých barev a dětských tvarů je ale okamžitě tatam, jakmile se spustí střelba a Halo ukáže svůj plasmový motor pod kapotou – akci tesanou diamantovými dláty.

Do zbraně!

Vtisknout hráči zbraň a pustit na něj nepřátele je koncept takřka stejně starý, jako počítačové hry. Návrháři z Bungie vytvořili z obyčejné akce malý svět, který žije sám pro sebe. Zásluhu nese několik titěrných prvků, jež společně hráče strhnou a nenechají ani chvíli vydechnout. Například práce se zbraněmi – existují zde lidské projektilové, vhodné na rychle se pohybující protivníky, a mimozemské energetické s pomalu létajícími fláky antihmoty. Nutnost volby zbraně vhodné na toho kterého protivníka ničím nepřekvapí, avšak Master Chief dokáže držet zbraně dvě! Jelikož se střílí kontinuálně bez větších pauz, je nutné myslet i na přebíjení zásobníků a právě v tom tkví největší přínos umně implementovaného držení dvojice pistolí. Samopal je sice účinný, ale díky malé kapacitě zásobníku vede k prodlevám v ofenzívě. Proč nepopadnout do levačky laserovou pistoli, která pálí bez přestání a může se nanejvýš přehřát? Nebo hráč preferuje obouruční brokovnici a granáty na pravém tlačítku. Ostatně lze rovněž dokonale zapomenout na střelbu, uchopit covenantský meč a rozdat si to s emzáky na férovku!

Načrtnuté možnosti budují neustálý spád, kdy je hráč hnán kupředu za novými výzvami a mnohaminutovými animacemi, které jako důstojný límec obepínají každou z osmi misí rozdělených vždy na dvě průměrně tři čtvrtě hodiny dlouhé části. Halo 2 však po svém předchůdci zdědilo i nedostatky. Předně je to uvědomění, jež se dostaví po vyhrabání se zpod hory mrtvol, že vesměs jde jen o vyčistění aktuální místnosti, přesun do další, případné odrážení vln nepřátel apod. Pocit myši v labyrintu se snaží rozbít hlášky spolubojovníků nebo vtipná umělá inteligence Cortana, která během akce živě komentuje aktuální situaci a sem tam s pochopením dodá „…ehm, nevyrušila jsem tě od zabíjení?“ Nápomocny jí jsou vozidla, další svérázná minihra známá již zminula. Ty nyní těží z vylepšené umělé inteligence nepřátel, kteří jsou schopni v lítém boji vyskočit na stroj a neurvale Master Chiefa vyhodit ze sedla. To samé ale může provést i on a má k tomu důvod – jízda na antigravitačním kluzáku dokáže usnadnit nejednu situaci, jež by jinak vyžadovala práci s těžkým a hlučným raketometem, nehledě k tomu, že lze během několika vteřin překonat velké vzdálenosti.

Z vesmíru na pláž

Zpočátku vše vypadá na tradiční mýdlovou operu. Master Chief je zaplaven potleskem na domovské stanici, která slibuje dlouhý prázdninový pobyt v jejích kovových zdech. Chyba! Jakmile Covenanti za mohutného dunění zadokují své útočné transportéry, slabší rozjezd rázem střízliví a Halo 2 hráče posílá na výpravu naskrz celým vesmírem. Návrh jednotlivých misí se razantně liší, jednou hráč projíždí v neporazitelném, leč zoufale pomalém tanku futuristickými dálnicemi africké Mombasy, aby se v druhé polovině hry kochal zelení půvabné panenské krajiny s jezírky proloženými covenantskými stavbami. Tam, kde akce staví hráče na vrchol potravního řetězce, megalomanská architektura z něj dělá červa. Vesmírné stanice, obrovské výtahové plošiny s pohyblivými částmi nebo křižníky zavěšené na obloze, ty všechny dávají zapomenout, že některé objekty jsou pouze rozmazanou texturou na pozadí.Halo 2 je navíc z hlediska návrhu úrovní vyváženější než jeho předchůdce. Pamatuje si hráč misi v zamořené galaktické knihovně, která představovala nekonečnou recyklaci asi dvou nudných úseků? Zde se části úrovní opakují také, ovšem ne v takové míře a s drobnými úpravami. Sporným elementem je, že některé částí zejména v závěru lze překonat prostým ignorováním protivníků a proběhnutím k následujícím dveřím. Mezera v hratelnosti? Návrhářská benevolence zabraňující stereotypu v případě, že hráče začne střílení nudit? Těžko říci, ovšem ve výsledku nepůsobí obcházení pravidel dobře.

Vedle hratelnosti a grafiky kralovalo Halo 2 na konzoli Xbox především multiplayerem. Microsoft se pokusil převést na PC i tento aspekt a vylepšil jej přidáním dvou nových map spolu s editorem a jakousi sporadickou konektivitou ke službě Xbox Live! Osobní počítače nicméně mají vlastní, nanejvýše bohatou scénu multiplayerových akcí, přičemž spoléhat na prosazení letitého titulu je sázkou do loterie. Ano, Halo 2 se po síti hraje skvěle, editor je přehledný a otevřený komunitě fanoušku, ale za bukem číhá Unreal Tournament III a spousta dalších specializovaných titulů připravených hře zatnout tipec. Je však třeba chtít víc než kvalitní zábavu pro jednoho?

Grafika: 7/10
Hudba: 9/10
Zvuky: 8/10
Hratelnost: 8/10
FFA (Faktor frenetičnosti akce): 9/10

Suverénní střílečka, která zpracovává akční koncepci po svém a dokáže pohltit svou netradiční atmosférou i magnetismem skvělých soubojů. Má však své mouchy, jež paradoxně nejsou způsobeny konverzí, ale originálem.

Celkové hodnocení: 8/10