Recenze: Hard to be a God – luk versus pistole

Svět se opět zmítá v chaosu a poblíž hlavního města operuje tajemný Svatý řád. A kdyby jenom to! Po celé zemi se objevují bandité jako houby po dešti a nezahálí ani příšery. Ty rozhodně nedělají na pocestné dobrý den, ale spíše si po takovém chutném poutníkovi mohutně odříhnou. Přesto se však najde hrdina, který zmíněným příšerám přivodí žaludeční vředy - vy.
Recenze: Hard to be a God – luk versus pistole
Objednejte si na shop.doupe.cz
Hard to be a God 
  • PC: 550 Kč
  • Platforma: PC
    Typ hry: akční RPG
    Multiplayer: Ne
    Minimální konfigurace: procesor 2 GHz, 512 MB RAM, 128MB grafická karta (DX9.0c)
    Doporučená konfigurace: procesor 2,5 GHz, 1024 MB RAM, 256MB grafická karta (DX9.0c)
    Testovací konfigurace: Intel Q6600 3 GHz, 2 GB RAM, 8800 GT
    Výrobce: Burut Software (
    http://www.burut.ru/rus/)
    Vydavatel: Akella (
    http://en.akella.com/)
    Distributor v ČR: Hypermax (
    http://www.hypermax.cz/)
    Homepage:
    http://en.akella.com/Game.aspx?id=14

    Během hraní této hry jsem si neustále opakoval jednu otázku. A nebyla to asi zrovna větička, kterou by si tvůrci mohli dát za rámeček. Její přesné znění je totiž: „Proč já to vlastně hraju?“ Příběh? Ten je doprčic už jaký? Na začátku vás totiž nečeká žádné intro ani žádná úvodní pasáž, jež by vám vysvětlila, jak se věci mají. Prostě se smiřte s tím, že jste se vyskytli v pevnosti o rozměrech několika metrů, vidíte pár stanů, ohnišť, koní a lidí. Nad jedním z posledně jmenovaných se vznáší rudý obláček. Nu co, klikněme tedy na něj. Dozvídáte se, že jste si při testech vedli dobře (he? jaké testy?) a že vám zbývá jen jedna finální zkouška. Samozřejmě se nedočkavě ptáte, co za test to je a kdy jej můžete začít plnit.

      
    Se zajatci se nikdo moc nemazlí * Bij, zabij! * Exotické příšery jsou denním chlebem

    Je vám však řečeno, že nemáte být tak hrr a radši si vyzvednout vybavení ze zbrojnice. Hra úslužně nabídne tutoriálové okno, ve kterém vysvětlí, co znamená obláček (to brzo), jak se pohybuje s postavou a ovládá kamera (opět brzo) a že pro rozhovor máte kliknout levým tlačítkem myši na označenou postavu (brilantní, nečekané!) Po rozhovoru se zbrojmistrem a vyluxování truhel do posledního měďáku se můžete opět hlásit u velitele. Ten vám oznámí, že mu nejdříve musíte předvést, jak ovládáte meč. Tempem „šnek moc spěchá“ se tedy vydá směrem ke cvičišti, které si vy stihnete třikrát oběhnout, ještě než on vůbec dojde. Pak vám dá za úkol rozmlátit tři dřevěné figuríny a hra opět nabídne okýnko o tom, jak se bojuje. Bohužel chybí taková drobnost – není řečeno, jak tasit zbraň. Nevysvětlenou položku sice snadno dohledáte v nastavení, ale zrovna profesionálně to nevypadá.

    A bude hůř

    Po roztřískání posledního z panáků si ještě vyzkoušíte, jak se jezdí na koni a také otestujete boje z koňského sedla. Poté už se konečně můžete vydat za dřevěnou palisádu a okusit chuť divočiny. Ta je, jak již bylo řečeno v perexu, plná různých lapků a příšer. V první úrovni se tvůrci spokojili s vlky a bandity, ale jak pokračujete hrou, dostáváte se ke stále šílenějším příšerám. Ještěr žijící v bažinách, který vypadá jako malý Raptor je jen počátkem nepříliš reálné fauny. Ono by to až tak nevadilo, pokud by se fauna vyloženě nebila s docela realistickým ztvárněním obyčejného středověku, okořeněném pikantními sci-fi prvky (jež naopak zapadají perfektně).

      
    Těžko na cvičišti * Těžko na bojišti * Lehko na koni

    Když jsme už u toho bití – obtížnost bojů ve hře je už od začátku nastavena hodně vysoko a počáteční zásoba lektvarů se rychle rozkutálí. Pak ale přijdete na to, že pokud jedete na koni, nepřátelé nebijí vás, ale koně a kůň... Ten se po sesednutí a opětovném nasednutí opět uzdraví, takže vás nic nenutí bojovat se soupeři jako rovní s rovnými a můžete přímo masově vraždit. O to horší pak jsou úrovně, kde už jaksi kůň dojde. Ze začátku k decimování nepřátel poslouží meče, palice a sekery, rozdělené do tří kategorií. Jmenovitě jsou to lehké, středně těžké a těžké zbraně. Do těchto odvětví můžete investovat těžce vydobyté skill pointy a odemykat si speciální údery – každá kategorie má po čtyřech. Posloužit vám ale mohou i luky či kuše a postupem hry se dostanete i k již slibovaným futuristickým zbraním.

      
    Když diplomacie selže * Rozhovor s informátorem * Taktika vystřel a zdrhej

    Ke správnému RPG patří, vyjma fauny a zbraní, i vylepšování postavy. Zbraně jsem již lehce nakousl, možnost investovat do zvýšení počtu bodů zdraví nemá ani smysl zmiňovat. Osvěžujícím prvkem je však nepřítomnost jakýchkoliv kouzel a tudíž i many – naopak přibyla stamina. Pokud ta dojde během boje, nezmůže se váš avatar na nic jiného než tupé stání. Proto bych doporučil nasměrovat první bodíky právě do zvýšení kapacity této energie. Dále máte možnost investovat do léčitelství (lektvary a rostlinky přidají více zdraví) a diplomacie (lépe ukecáte nepřítele).

    Dobré nápady pod nánosem (pod)průměrnosti

    S rozhovory přímo souvisí i unikátní prvek Hard to be a God – u lidských protivníku nemusíte tak úplně všechno řešit hrubou silou. Pokud seženete typické oblečení pro danou frakci a navlečete se do něj, nepřátelé vás nepoznají a dokonce si s vámi i promluví. Hned v jednom z prvních úkolů je tak možno získat náhrdelník od banditů drobným úplatkem, místo využití tvrdého palcátu. V pozdější fázi hry tak budete mít v inventáři docela obsáhlý šatník, abyste mohli pohodlně projít různými úrovněmi a nemuseli si cestu složitě probojovávat. Ale nebojte se, hrubá síla účinkuje skutečně vždycky a ruce si občas musí umazat i prohnaný diplomat. A mozek se z šatů čistí špatně.

    Autoři chtěli také evidentně zapracovat i docela slušné větvení hlavní linie příběhu – patrné je to i na začátku, kde vás napadne Svatý řád a na výběr máte dvě možnosti. Buď se vzdát, jak požadují (a že jich je dost) anebo bojovat. Když jsem si hrál na hrdinu, byl jsem odbyt stejnou animací, jako v případě, že bych se vzdal a suchým konstatováním hlavního hrdiny, že byl zajat a nepřátelé mu sebrali všechny věci. Beru, že autoři chtěli, abych nic neměl a chtěli, abych utíkal z vězení (kde si můžu opět vybrat, s kým půjdu, ale pořád se po chvilce napojím na jednu stejnou cestu), ale proč mi dávají na výběr možnost, kterou nemohu využít? Já bych třeba po pár svých smrtích přestal blbnout a vzdal se. Anebo měli pojmout celou scénu jako pouhou animaci, nic by se nestalo.

      
    Hezké očičko * Situace se zdá býti bezvýchodnou * Držet kryt a zívat

    Vedlejší úkoly se pak odehrávají dle klasické šablonky najdi a zabij nebo přines. Což je dost málo. Smutnou skutečností je, že i celkem zajímavé hledání dětí v lese plném příšer ztroskotává na technické stránce. Jedno menší dítě nestíhá a vy tak jdete cestu, která se dá normálně ujít za minutu, minut deset. To doopravdy není zábava a osobně jsem měl chuť tam malého haranta nechat a zoufalé matce oznámit, ať si pro něj dojde, že jsem všechno v okolí vyzabíjel. Opět je zajímavý úkol pohřben nepříjemným bugem nebo spíše vlastností hry.

    Je těžké býti herním recenzentem

    Výsledný průměrný dojem potom jen podtrhává grafika hry. Klasické izometrické zpracování by mi nijak nevadilo, stejně jako nevyužívání moderních technologií. Hlavně, že je vizuální stránka poměrně hezká a relativně přehledná. Ale může mi někdo vysvětlit, proč se kamera občas točí jako zběsilá a proč hra neobsahuje takovou základní věc, jako je vertikální synchronizace? Proč se kvůli obyčejné lenosti či neschopnosti programátorů musím dívat na deformovaný obraz? Ještěže alespoň hudební a zvuková stránka hry nijak nevybočuje z průměru a zvuky náhodně nepřeskakují.

    Světlé stránky hry
    • Poutavý námět
    • Zajímavé rozhovory
    • Jízda na koni
    Temné stránky hry
    • Vyprávění příběhu, hlavně úvod
    • Obtížnost
    • Otravné chyby

    Těžko se mi vynáší rozsudek nad touto hrou. Ale nemohu jinak – musím říct, že je pouze průměrná. Přitom stačilo málo, ještě pár měsíců vývoje, kde by se odladily technické chyby, přidalo vysvětlení začátku příběhu a plně využila licence světa bratří Strugackých. STALKER či Zaklínač ukázali, jak dobře se dá udělat hra na námět knihy, ale zároveň také varovali dlouhatánskou dobou vývoje. Ta měla být i zde delší. Pokud by se tak stalo, možná bych oslavoval další výborné RPG ve stylu Zaklínače. Takhle jen vidím hru s velkým potenciálem, která ho pošlapala přemrštěnou obtížností, zmateným vyprávěním a hlavně nezvládnutím technické stránky. Bohužel, tudy cesta nevede. Lepší je vydat hru pozdě než v tomto stavu, kdy je mi jí vyloženě líto.

    Grafika: 7/10
    Hudba: 5/10
    Zvuky: 5/10
    Hratelnost: 5/10

    RPG, které na začátku nijak nevtáhne, překvapí zvýšenou obtížností a potěší jak dodržením klasické hratelnosti, tak několika milými invencemi. Postupem hraní se ale bohužel nemění vůbec nic – stále se bojíte i posledního námezdníka a stále plníte ty samé postranní úkoly. Hru zachraňuje jen příběh, jež je však vyprávěn značně zmateně a hlavně ze začátku nevíte ani kdo, ani proč, ani jak. Bohužel se tak jedná jen o průměrný titul. Sáhněte raději po knize.

    Celkové hodnocení: 5/10


    NEJČTENĚJŠÍ ČLÁNKY

    Nejkrásnější konzolové hry: když na výkonu nezáleží (galerie)

    Nejkrásnější konzolové hry: když na vý…

    Kdo říkal, že na hezké hry potřebujete jen to nejvýkonnější PC?

    15.  7.  2018 | | 5 N/A
    V Minecraftu postavíte cokoliv, podívejte se na Paříž z 19. století

    V Minecraftu postavíte cokoliv, podíve…

    Minecraft nás svými možnostmi nepřestává překvapovat. Nejzajímavější projekty jsou však stále ty, které simulují reálná města.

    17.  7.  2018 | | 8 N/A
    Rozšíření do KC Deliverance opět láká na krásy českých lesů

    Rozšíření do KC Deliverance opět láká …

    Je čas vrátit se do českých luhů a hájů a okusit krásy našeho středověku.

    12.  7.  2018 | | 2 N/A
    KC Deliverance: From the Ashes: znáte Jindru, všechno spraví! (recenze)

    KC Deliverance: From the Ashes: znáte …

    První DLC do Kingdom Come: Deliverance konečně spatřilo světlo světa a neslibuje málo. Máte se stát rychtářem a spravovat vlastní vesničku. Přesto nás DLC vůbec nenadchlo.

    10.  7.  2018 | | 5 N/A
    DOOM: Desková hra - akční nářez na vašem stole (recenze)

    DOOM: Desková hra - akční nářez na vaš…

    Na poli počítačových her je DOOM skutečnou legendou. V této recenzi se ale podíváme na jeho mladšího deskoherního sourozence. Nutno říct, že rodinné jméno se mu ve světě deskových her podařilo adaptovat se ctí.

    7.  7.  2018 | | 6 N/A