Recenze: Heavenly Sword - Kratosův kat?

Hlavní bolístka PS3? Nedostatek atraktivních exkluzivních her, které by donutily sfouknout prach z Blu Ray mechaniky. Konečně však vypadá, že se situace obrací k lepšímu. Heavenly Sword je první příspěvek přicházejí podzimní vlny slibných titulů. Slabá náplast na čekání nebo obvaz, který kritikům zaváže ústa? Nehádejte, čtěte.
Recenze: Heavenly Sword - Kratosův kat?
Objednejte si na shop.doupe.cz
Heavenly Sword 
  • PS3: 1799 Kč
  • Platforma: PS3
    Žánr: akční
    Výrobce: Ninja Theory
    Vydavatel: SCEE
    Distributor v ČR: Sony Czech

    Homepage:
    http://www.ninjatheory.com

     


    Sucho skončilo. A to neříkám jen proto, že za oknem aktuálně kapky deště bičují silnici a nutí opožděné chodce spěchat před nenadálou slotou, ale též z herního důvodu – před pár dny přistál na redakčním stole bílý balíček s review verzí akční řezanice Heavenly Sword. Teď, o několik desítek hodin později, sedím u svého stolu, ťukám do klávesnice tuhle recenzi a přemýšlím nad tím, jestli opravdu nenastal ten pravý okamžik si pořídit domů naleštěnou plastovou herní škatuli se stříbřitým nápisem Playstation 3 na boku.

     

    Ještě si živě si vybavuji, kterak jsem před více dvěma lety sepisoval do E3 článku informace o oznámených hrách pro čerstvě odhalenou PS 3, mezi kterými byla i jakási hra s dynamickou akcí našlapaným trailerem a poměrně nenápaditým názvem Heavenly Sword. Tenkrát si vysloužila krátký popisek: „Akční řezanice s pěknou děvou v hlavní roli, stylem trochu připomínající nedávno vyšlý God of War. Kromě pořádného meče disponuje hrdinka i mega kvérem, pomocí nějž je vymazání půlky nepřátelské armády dílem okamžiku. Zřejmě nás nečeká žádná žánrová revoluce, ale kvalitní akce se vždycky vítá.“

    Mýlil jsem se. Heavenly Sword sice vskutku není žádnou žánrovou revolucí, ale je něco daleko víc, než jen pouhá „kvalitní akce.“

    Dívka k smrti odsouzená

    Poslední bitva. Nedozírná armáda se přelévá přes kopce jako rozbouřené moře s jediným úmyslem, zabít a zničit. Obří katapulty bombardují strmé zdi pevnosti, kameny jako drtivé meteority občas dopadají i na bojiště. Mrtvá těla, dřevění ježci, armáda útočníků a jen jediný obránce stojící před vraty opevnění. Žena. Dlouhé vlasy barvy plamene, andělské křivky těla, strohé oblečení, víc odhalující než zakrývající, v rukách mohutný meč, v očích výraz odhodlání, zloby, ale i pochopení. Pochopení, že brzy přijde smrt. Meč v jejich rukou je totiž Heavenly Sword, mýtická zbraň, se kterou před dekádami bojovník seslaný z nebe porazil armádu zla.

    Jenže podobná zbraň není určená běžným smrtelníkům. A ačkoliv je Nariko nesmírně odvážná, je stále jen smrtelník. S nebeskou zbraní se dokáže probíjet řadami protivníků jako kosa zralými stvoly obilí, ale meč si vybírá svojí daň, znovu a znovu si ukusuje ze životní energie hrdinky až… konec. Nariko padá v bolestivé křeči k zemi, do těla se jí vpalují podivné symboly, už postupují z krku na tváře, až k očím, čelu. Konec. Konec? Kdepak, teprve začátek.

    Řekněme si to na rovinu, příběh Heavenly Sword není nikterak třeskutě originální. Nesmírně mocný meč, který chrání po celá desetiletí klan nomádů, chce pro sebe získat moci chtivý uzurpátor král Bohan a hodlá jít za svým cílem přes mrtvoly. My retrospektivně sledujeme pět dní, od prvního útoku po finální bitvu, ve kterých hlavní hrdinka Nariko bojuje zoufalý boj proti nesmírné přesile a využívá prastarou zbraň přes veškeré zákazy klanu a vědomost, že ji to nevyhnutelně musí stát život.

     Přesto, že je dějová linka poměrně přímočará a odhadnutelná, nabízí několik emocemi doslova sršících scén, několik zajímavých zvratů, silný konec a hromádku nezapomenutelných postav. Ať už se jedná o charismatickou hlavní hrdinku Nariko, její lehce jednoduší, ovšem nesmírně sympatickou kamarádku Kai, otce hrdinky a zároveň vůdce klanu Shuna či samotné záporáky v čele se zlovolným Bohanem, každá postava nabízí vlastní charakter a vystupování, které se vám vryjí díky precizním a častým příběhovým animacím do paměti.

    Není se čemu divit, hlavní mantrou tvůrců se staly slova filmový a epický a těm šli vstříc i najmutím expertů z novozélandské Wety, v čele s hercem Andy Serkisem. Toho sice možná na fotce nepoznáte, ale jedná se o člověka, který vdechl život Glumovi z Pána Prstenů a King Kongovi z nové Jacksonovy verze. V Heavenly Sword slouží jako motion capture předloha Bohana, zároveň ho namluvil a fungoval jako dramatic director. A na hře je to opravdu znát, mimika a herecké výkony jsou naprosto na špici, o třídu výš než u většiny her.



    Ocelový balet

    Ovšem rozmáchlá příběhová linka je pouze pojivem pro herní náplň – nesmírně dynamickou akční  sekanici stylu God of War, která však neuvázla ve vyjetých kolejích a nabízí spoustu nápadů, jenž to neustálé bušení do akčních tlačítek má zatraktivnit a nahlodat každý případný náznak stereotypu. A daří se to výborně. Předně samotný soubojový systém je dostatečně promyšlený a variabilní. Staví na třech různých bojových postojích/stylech, které se liší svojí silou a rychlostí.

     

    Máme tu nejrychlejší a nejslabší, u kterého jako zbraně slouží dvojice čepelí na řetězech, ne nepodobných God of War. Nariko s nimi dokáže nejen mlátit více protivníků najednou, ale zvládne odrážet i šípy a ničit přílivové vlny (uvidíte sami). Následuje vyvážený styl opírající se o dvojici klasických čepelí a vše završuje silný, ale pomalý styl s jedním obrovským mečem. Přechod z jednoho do druhého postoje je otázkou zmáčknutí tlačítka R1 či L1. Rozhodně se nevyplácí styly ignorovat, protože i jednotliví protivníci bojují odlišným stylem (poznáte podle barevné aury při útoku) a pokud chcete na jejich údery odpovědět likvidačním protiúderem, musí byt zasazen ve správný čas ve správném postoji.

    Při bitkách s řadovými nepřáteli na tom ještě tolik nezáleží (až na to, že si ušetříte čas a palce) ale v bojích s bossy se to stává základní dovedností, bez které se řádně zapotíte. Kromě klasických komb nechybí ani super likvidační útoky, které se nabíjejí likvidováním protivníků. V kláních s bossy zároveň slouží i jako jediný možný způsob jejich likvidace, kdy ve stylu God of War proběhne animace, ve které musíte mačkat tlačítka podle ikon objevivších se na obrazovce. Podobné animace si užijete i mimo boj, scéna s pobíháním po obrovských lanech je neskutečně provařená, ale zatraceně efektní. A podobných je ve hře celá řádka. Pobíhání po zdi, skákání po skalách, odrážení ve vzduchu od kusů trosek – je vidět jasná inspirace asijskými bojovými filmy, což tvůrci ani nepopírají. Díky tomu mají boje neskutečné grády a je radost na ně koukat, i když bolest občas hrát. To když bušení do tlačítek začíná být až moc. Ovšem i na to mají vývojáři lék.

    Osvěžující intermezzo

    Heavenly Sword nabízí neskutečně pestrou směsku nápadů, které střídají okamžiky klasické řezby. Ať už se jedná o zmiňované kontextové pasáže, ale ještě výrazněji působí herně zcela odlišné mise, třeba když Nariko stojí za velkým kanónem a likviduje po desítkách protivníky a ničí obří katapulty. Zcela odlišné jsou pak pasáže za Kai, která má pouze rychlopalnou kuš a neskutečně pružné, kočičí tělo. Odstřelovací pasáže se pak střídají s těmi, kdy se Kai proplétá mezi protivníky a přeskakuje bedny a další překážky, aby si udržela odstup od protivníků a zasypala je šípy.

     

    Obě tyto herní sekce výrazně využívají funkce aftertouch, kdy můžete po vržení v letu ovládat projektil, ať už šíp, dělovou kouli. Směr letu lze ovlivňovat analogovou páčkou nebo zábavněji nakláněním sixaxis, sice to chce chvíli času, ale nic ne nevyrovná tomu, když vystřeleným šípem proletíte ohněm, následně mezi mřížemi a nakonec skrze malé okénko trefíte bednu ve skladišti ohňostrojů. Nereálné? Ano, ale velmi zábavné. Aftertouch může využívat kdykoliv i Nariko, jenž může zvedat a házet štíty, těla, meče, kusy nábytku a prostě kde co. Občas je to nutné i k dalšímu postupu dál. Třeba když odrazem musíte trefit gong otevírající bránu.

    Další prvek nutící vás pokračovat stále vpřed je samotné prostředí. Design úrovní je jedním slovem geniální. Pokud si pamatujete fenomenální záběry v God of War, třeba když vyběhnete masivní schodiště, kamera se oddálí a ukáže vám hořící Atény, po kterých dupe Áres, tak se připravte na další porci podobných lahůdek. Jen si místo antického Řecka představte asijskou architekturu, obrovské hučící vodopády a celkově o něco barevnější a přírodnější nádech. Není snad v silách ubohého recenzenta vám vše v dostatečně pestrých barvách vylíčit, je věřte, že při hraní budete tajit dech tolikrát, až to bude vašemu zdraví nebezpečné. Až projdete úzkou roklinou, kamera se oddálí a vy přelezete přes masivní svazek kořenů do gigantické klece, za kterou zrovna zapadá slunce, dáte mi za pravdu.

    Lehké skvrnky

    Oproti God of War má Heavenly Sword náskok jednoduše v tom, že je na Playstation 3. Masivní výkon dokázal dát tvůrcům dostatečné nástroje pro ztvárnění všech jejich výtvarných vizí a je to znát. Obrovský dohled, klidně až tisíc protivníků na scéně, neskutečně detailní stavby, spousta zničitelných předmětů, klasicky přehnaná Havok fyzika, kde těla létají jako loutky, úžasné světelné efekty, špičkové animace… vše zapadlo jako kousky skládačky na své místo vytvořilo jeden nádherný obraz jménem Heavenly Sword. Obraz, který bohužel není bez poskvrnky.

     

    Snaha spojit všechny úrovně v jeden celek bez zbytečného nahrávání nedopadl tak dobře jako v God of War a poměrně často se dočkáte klesajícího framerate a problémů s vertikální synchronizací. Tedy naše review verze tím trpěla, možná v prodejní verzi to bude ještě lehce vyleštěno. Každopádně i přes technické klopýtnutí rozhodně musím tvůrce pochválit o jejich snahu vytvořit co nejplynulejší herní zážitek. V dnešní době prostě už nahrávání mezi jednotlivými úrovněmi vypadá archaicky. Zvlášť, když víme, že to nemusí být. Lehce zarmoutí i drobné technické bugy jako prolínající textury a výpadky AI, kdy je voják schopen stát zaseknutý za kamenem a koukat na vás. Ovšem to se jedná pouze o občasné případy, jindy dokáží protivníci překvapit, třeba když kličkují a schovávají se před vaší střelbou.


    Světlé stránky hry
    • Podařený soubojový systém
    • Dechberoucí lokace
    • Skvělá hudba, zvuky, dabing 
    • Výborna grafika a animace
    • Epický a filmový příběh

     

    Temné stránky hry
    • Někdy až moc bušení do tlačítek
    • Klesající framerate
    • Krátké
    • Drobné bugy

    Dalším, poměrně klasickým nedostatkem, je krátká herní doba. Jednoduše řečeno: zhruba osm hodin a je po všem. Trochu hru natahuje klasické odemykání různých bonusů a vyšší obtížnost, ale to je pouze slabá náplast. Na druhou stranu hra v podstatě nikdy nemá slabé místo a já se přistihl při tom, že zběsile buším do tlačítek, rafička na hodinách odsekává půl čtvrté ráno a mně to nevadí. Výborně se bavím. A bavit se budete i vy.

    Grafika: 9/10
    Zvuk: 9/10
    Hudba: 9/10
    Hratelnost: 9/10

    Nikterak originální, ale neskutečně zábavná a pestrá akční mlátička s úžasnou prezentací. Konečně další výborná hra pro PS3.

    Celkové hodnocení: 9/10


    NEJČTENĚJŠÍ ČLÁNKY

    Je potřeba mít hardware nové generace, říká Sony o Playstation 5

    Je potřeba mít hardware nové generace,…

    Společnost Sony potvrdila, že již pracuje na další generaci herního hardwaru.

    10.  10.  2018 | | 24 N/A
    Hráč Soulcaliburu VI zaskočil internet ještěrem s gigantickým přirozením

    Hráč Soulcaliburu VI zaskočil internet…

    Kreativita některých lidí při editaci vlastních postav nezná mezí. U Soulcaliburu se to ale trošku zvrhlo.

    včera | | 1 N/A
    Fotografové vyrazili do Řecka, nafotili nádherné snímky v AC Odyssey

    Fotografové vyrazili do Řecka, nafotil…

    Stejně jako Origins i Odyssey nabízí propracovaný fotorežim. A umělecké kousky na sebe nenechaly dlouho čekat!

    8.  10.  2018 | | 7 N/A
    Sony dnes startuje program odměn pro členy PS Plus

    Sony dnes startuje program odměn pro č…

    Ten rozšiřuje řadu výhod pro členy PS Plus o další skvělé slevy a nabídky od našich lokálních partnerů.

    14.  10.  2018 |
    7 tipů na bláznivé hry, které překvapí i zabaví

    7 tipů na bláznivé hry, které překvapí…

    Což takhle dát si oddych? Což takhle zahrát si něco trochu méně seriózního?

    10.  10.  2018 | | 2 N/A