Recenze hry Encased. Když se Fallout spojí se Stalkerem

Lidé se mění a hry se mění. Moderní velká RPG bývají přímočařejší a řeknou vám, kam máte jít a co máte dělat. Vím moc dobře, že mnoha lidem chybí hry, ve kterých musíte přemýšlet a při řešení úkolu vás hra netahá za ručičku. Místo stěžování si je ale lepší pořádně hledat. Kde je poptávka, tam se nakonec objeví i nabídka. Encased je izometrické RPG ve stylu Fallout 2 a čtením jsem strávil mnohem delší dobu než bojem.

Wasteland 3: mrazivě dobré vyprávění | Recenze

Autorem je nové studio Dark Crystal sídlící v Petrohradě a Encased je jeho zcela prvním titulem. Možná právě díky ruskému původu se hra inspirovala románem Stalker známým také jako Piknik u cesty od bratrů Strugackých. Ze hry je cítit fanouškovské nadšení a její vyzkoušení stojí za to. Mnoho věcí by si však zasloužilo více péče.

Hledáme talenty všeho druhu!

Během studené války se náhle z neznámých důvodů vytvořil jakýsi Dome (v překladu „dóm“ nebo „kopule“), kde dochází ke zvláštním anomáliím a nachází se tam mocné relikvie. Dome vzbudil zvědavost všech národů světa, které spolu začali spolupracovat a vytvořili super-korporaci CRONUS, která se zaměřuje na výzkum tohoto podivuhodného místa.

Už výběr zaměření vaší postavy výrazně ovlivní příběh

Vy jste jedním ze zaměstnanců CRONUSu a hned ve výběru postavy si mimo nejrůznějších statistik, jména a vzhledu vyberete, k jakému křídlu (v originále „Wing“) budete patřit. Ve hře jsou čtyři křídla, a to Orange („oranžové“), jehož součástí jsou technici, Blue („modré“), jehož součástí jsou vědci, Black („černé“), jehož součástí jsou vojáci a obecně bezpečnost a Silver („stříbrné“), což jsou různí manažeři, kontroloři a vedoucí. Výběr je naprosto zásadní, jelikož neurčí pouze některé vaše schopnosti a specializaci, ale obecně jak k vám budou postavy ve hře přistupovat.

Příběh je silně inspirován románem Piknik u cesty a má skvělou atmosféru

To hlavní, co vás odlišuje od ostatních, je úkol. Jakmile přijedete do Dome, bude vám řečeno, ať prošetříte stanici Nashville. Děje se tam něco zvláštního, co by mohlo ohrozit životy všech nejen v Dome, ale i na celé planetě Zemi. Nyní se omlouvám za menší spoiler, ale bez něj se recenze napíše těžko. Na stanici zjistíte, že jsou lidé ovládáni a kontrolováni jistou anomálií Maelstorm, do které budete vtaženi také. Na nějaký ten rok budete v bezvědomí, ale podaří se vám z anomálie utéct a budete zkoumat, co se s herním světem mezitím stalo.

Anomálie nyní zabírá velkou část mapy a vystrašení a rozhádaní obyvatelé Dome se rozdělili do různých frakcí. V novém světě máte překvapivě velkou svobodu a pokud v něčem příběh exceluje, je to odlišný herní zážitek dle vašeho stylu hraní. Chcete podporovat oficiální sídlo CRONUSu a anomálii zkoumat nebo být radši banditou? Na hře se postupně promítá téměř vše. Jaké jste si zvolili křídlo, zda spíš bojujete nebo se snažíte spory řešit mírumilovně, jaké máte statistiky a jak tedy můžete úkoly řešit. Ostatně hra má údajně více než 10 konců.

Číst budete více než bojovat

Vyprávění probíhá pomocí maleb s doprovodným texem. Ačkoli to u her obvykle kritizuji, zde to celková audiovizuální složka hry dost podpořila. Máte pocit, že si čtete příjemný román, který navíc předčítá velmi dobře namluvený vypravěč. Atmosféra je parádní! Textů navíc máte dostatek, popíšou každé zákoutí světa a mohou vám pomoci nejen při plnění úkolů.

V divočině si musíte poradit sami

Svoboda je obecně to nejvýstižnější, co se o hře dá říct. Na jednu stranu vám hra vůbec neradí a na tu druhou, pokud chcete něco udělat, je to často možné. Na rozdíl od jiných RPG nečekejte ukazatele, kde je úkol nebo jak ho splnit. Podpory je tu minimum, a naopak se očekává, že každou mapu prozkoumáte do nejmenšího detailu. Prohledáte a seberete, co se dá, přečtete každou poznámku, promluvíte se všemi lidmi a proskenujete každý nový kus technologie. To vše vám při hraní může velice pomoci.

Hra nabízí úžasnou svobodu v tom, co a jak budete dělat a jak vyřešíte úkol

Svobodu řešení úkolu nejlépe popíšu příklady. Byl tu úkol opravit auto – buď jsem na to měl schopnost nebo jsem musel prohledat základnu a najít speciální kus vybavení, díky kterému to zvládnete i bez technického nadání. Měl jsem prošetřit chystaný útěk skupiny lidí z Orange Wing. Kvůli tomu jsem musel prohledat celé podlaží, najít správnou osobu a bez dobré reputace u Orange Wing by mi to možná ani neřekla a musel bych hledat dál. Zde je to ještě zajímavější – mohl jsem se rozhodnout to nenahlásit strážným, to by také změnilo hru. Byl tu útok na základnu a mohl jsem místo obrany pomoci banditům.

Tento seznam by mohl pokračovat dál. Svět vás díky tomu neuvěřitelně vtáhne, jelikož i maličkosti mají smysl. To můžeme říct i o použití předmětů ve hře. Nejsou zde jen zbraně, lékárničky a věci na výrobu. Můžete najít ochranu před specifickým prostředím (třeba před jedovatými plyny), kartu, která vám umožní nabourat se do počítače bez nutnosti hackovat. Nic vám nebrání jít jen po hlavní misi, pokud však trochu prozkoumáváte, zjistíte, že svět je mnohem komplexnější a najdete třeba i krysí dostihy.

Průzkum se vyplatí a hra vám k němu dá dostatečný prostor

Na hře mě asi nejvíc bavilo právě to, že si cestu jen tak neprostřílíte a vlastně se to ani nevyplatí. Hra vás nutí přemýšlet, co jak funguje, kde jsou limity, co se vám vyplatí udělat a ačkoli meze pocítíte, jsou nastaveny relativně volně. V tomto systému však vidím menší problém. Odstranění téměř všech zábran trochu poničilo uvěřitelnost světa a jelikož můžete vzít téměř vše (včetně hloupé hlíny), jsou zde momenty, kdy de facto okrádáte lidi před nosem a až na pár výjimek je jim to jedno.

Svobodu pocítíte na rozvržení herního svět. Ten je zobrazen jako velká mapa, ze které chodíte do menších lokací. Hra má pouze přírodní bariéru. Můžete jít kamkoliv, třeba se dokonce prostřílet přes ochranku, nicméně mohou tam být příliš silní nepřátelé. Zde bych však trochu pomoci uvítal v tom, aby hra občas varovala. Často vstoupíte někam předčasně a ačkoli se můžete snadno vrátit, hodně času jsem zabil tím, že jsem utíkal. Na druhou stranu přijít znovu připraven je skvělý pocit.

Po zbrani občas sáhnete

Je možné, že s trochou snahy a újmu můžete odehrát hru i bez boje. Občas nahackujete důležité systémy, jindy použijete stealth a proplížíte se. To by ale byla škoda, protože násilí představuje zábavný způsob řešení problémů. Zde nutno říct, že ačkoli je hra tahovou strategií, není to XCOM… možná spíše pro její škodu. Není zde komplexní schovávání za překážkami. Vlastně bych řekl, že je hra přímočařejší a bohužel méně dynamická.

Level design obecně dává smysl, budovy mají záchody, základny mají postele a průzkum radostí

Alfa a omega je správné nastavení postavy. Jak již bylo zmíněno, ve hře je hromada statistik, což zahrnuje sílu, odolnost, charisma, přežití a mnoho jiných. Je zde však také zacházení s určitým typem zbraně. Hra je příjemně rozmanitá a skutečně se liší, zda používáte klasické střelné zbraně a pokusíte se rozstřílet nepřítele olovem, vezmete si modernější energetické zbraně, které vám umožní nepřítele například zapálit či zmrazit nebo půjdete po chladných zbraních, které bohužel nedosáhnou daleko a nutí vás lépe pracovat s body pohybu, na druhou stranu napáchají slušnou paseku. Možností je také Psionics, což je v podstatě magie.

Od začátku cílíte svou postavu nebo postavy určitým směrem. Hru sice můžete projít sami, ale rozhodně bych minimálně při prvním hraní doporučil mít společníky. Je větší zábava kombinovat tým a naplánovat vhodnou strategii. V boji následně máte možnost chůze, běžné střelby, speciální střelby (která se odemyká se zlepšením boje s určitou zbraní), použít předměty (jako granáty a lékárničky) či body pohybu investovat do štítu či si je našetřit na další tah.

Vyprávění probíhá formou kreseb s hromadou textu a díky skvělému vypravěči je to paráda

Nalijme si však čistého vína. Ačkoli je příjemné pohrát si se svým týmem a s prostředím (můžete umístit miny či vedle nepřítele střelit do výbušného barelu), boje jsou nezáživné. RPG prvky jsou tím hlavním a statistiky určují sílu týmu. Mnoho věcí ovlivníte taktikou, ale většina bojů byla o zdlouhavém střílení do pár nepřátel. Škoda. Bavilo mě to, ale boj není silnou stránkou hry. Nepomohli tomu ani odlišní nepřátelé, jelikož jen málokdo vás opravdu donutí změnit taktiku boje.

Boj je spíše slabší částí hry, přesto sestavit svůj tým je lákavé

Tolik to naštěstí nevadí. Hra jako celek má jiné klady. Užívat si budete i nejrůznější detaily. Například to, že podobně jako ve Falloutu si můžete nasadit oblek. Ten zlepší vaši odolnost a sílu (můžete například vyrazit dveře, které se dříve ani nepohnuly), ale zase zablokuje plížení. Nebo to, že postavy musí spát, pít a jíst a jídlo nemá jen výhodu v léčení. Káva vám v boji zvýší body pohybu a robotické společníky nelze léčit lékárničkou, musíte na ně použít „fixer“.

Chtělo by to dopilovat

Ačkoli je Encased v mnoha věcech úžasný, je tu opravdu hodně věcí, které by chtělo dopilovat. Je super mít pomocníky, kteří vás doprovází, ale je otravné, že každou chvíli vlezou na minu či že nemůžete odejít z mapy, protože se někde zasekli a hra má nastaveno, že bez pomocníků se nehnete z místa. Je skvělé pohybovat se na velké mapě, ale chybí mi nějaké kresby. Plocha velké mapy je jen černá. Je úžasné, že vás hra netáhne moc za ručičku, ale popisy úkolů často nejsou dostatečně detailní a může být těžké najít toho, kdo vám úkol zadal.

Bugů je ve hře bohužel opravdu hodně a jen tak je nepřehlédnete

Graficky je hra slabší, nicméně kompenzuje to celkovou promyšleností. Lidé mají kde spát, kde jíst, kam jít na záchod. Průzkum je díky tomu vážně radostí. Bohužel hra má víc bugů, než kolik najdete ve světě mutantů. Může to omlouvat malé studio a menší rozpočet, přesto ve výsledku o koupi rozhodne kvalita produktu. Možná pro vás bude lepší počkat, až se pár bugů opraví, zde je vážně nepřehlédnete. Přesto stále nejsou na úrovni výrazného poškození hráčského prožitku.

Encased totiž ví, co chce a obecně to dělá velmi dobře. Není to hra pro každého, naopak se zaměřuje na velmi úzkou skupinu hráčů. Na ty old-school fandy RPG, kteří chtějí číst a herní svět prozkoumávat. Na ty, kteří rádi herní svět poznají a nechtějí mít řešení naservírované na talíři. Třeba není Encased tak dobrý jako konkurence v podobě Divinity nebo Wasteland, přesto je to zatraceně dobrá hra a vysoké hodnocení si rozhodně zaslouží.