Recenze hry God of War Ragnarök. Velkolepý závěr severské ságy

Před vydáním God of War z roku 2018 pořádně nikdo nevěděl, co očekávat. Největší otázkou byla změna hratelnosti, kdy se přešlo od klasické brutální akce do stylu příběhové adventury, který, jak už dnes dobře víme, Kratovi a Atreovi výborně sedl. S Ragnarökem jsme víceméně věděli, co v rámci hratelnosti můžeme očekávat a šlo hlavně o to, jak se vyvine příběh, kolem kterého zbyla po závěru předchozího dílu spousta otevřených otázek. Je mi naprosto jasné, že stejně jako u všech očekávaných příběhovek se chcete co nejvíc vyhýbat spoilerům. V recenzi se jim snažím vyhýbat jak to jen jde, ale pokud si chcete nechat všechna překvapení neodhalena, raději si pár dní počkejte a do Ragnaröku se pusťte sami. Zážitek je to totiž nezapomenutelný.  

Přichází Fimbulwinter 

Děj Ragnaröku nezačíná hned po závěru předchozího dílů. To, že nějaký čas uplynul, poznáte okamžitě podle Fimbulwinteru, což je fenomén předcházející Ragnaröku a ovlivňuje všech 9 světů. Třeba Midgard je kvůli němu zapadaný sněhem. Kromě toho je ale posun vidět zejména na Atreovi, který dospěl a už od úvodních scén je samostatnější. Tentokrát už nebude při lezení na stěny viset Kratovi na zádech. Sám zvládá i spoustu dalších věcí a pár nových triků se přiučil i v ohledu soubojů. Ani samotný Kratos ale nezahálel a ke čtení run už nepotřebuje Atrea.  

Ještě, než vás hra vrhne do akce, vás čeká průchod několika nabídkami. Hned po zapnutí hry máte možnost projít si nastavení přístupnosti, které myslí na hráče s různými vadami. Jednou z úvodních obrazovek je i nastavení grafického módu. Na PlayStationu 5 je na výběr ze čtyř možností. Kromě klasiky, kde vybíráte mezi preferencí vyššího rozlišení nebo většího počtu FPS, je u obou z nich i možnost zapnout High Framerate. Díky tomu hra běží ve 4K při 40 FPS a při volbě výkonu počet snímků za vteřinu dosahuje 120. Ragnarök obsahuje ještě jeden příjemný bonus, což je rekapitulace minulého dílu, kterou najdete přímo v hlavním menu. Během chvíle si tak můžete připomenout, co se Kratovi a Atreovi v poslední kapitole příběhu událo.  

Po startu hry God of War nijak nezahálí a začíná rovnou pořádnou akcí, která jasně přebírá již známé tempo předchozího dílu. Kromě proroctví obrů jde Kratovi po krku stále i Freya, která nehodlá řeckému bohu války jen tak odpustit to, co udělal jejímu synovi. Než se nadějete, rozbíhá se spletitá dějová linka, ve které nechybí zvraty, překvapení ani smutné chvilky. Nechci zabíhat do konkrétních detailů, ale i když má hlavní příběh své slabší momenty, stále mě zvládal držet v napětí a místo toho, abych strávil chvíli prozkoumáváním některé z říší, jsem se vrhnul do další příběhové mise.  

Možnosti prozkoumávání se tentokrát výrazně rozšířili, protože jak už vývojáři několikrát zmínili, v Ragnaröku navštívíme všech 9 říší. Sice ne v každé, ale ve většině z nich vás čeká několik vedlejších úkolů doplňující hlavní dějovou linku nebo celkově zdejší variantu severské mytologie. Stejně jako Midgard mají i ostatní říše napůl otevřený svět, který vypadá na pohled větší, než ve skutečnosti je. To mi ale vůbec nevadilo, protože i tak je Ragnarök obrovský. Fanoušci Mimirova vyprávění si i tentokrát přijdou na své. Během výprav totiž zavře pusu jen málokdy.  

Vývojáři ze Santa Monicy v minulosti říkali, že máme očekávat dvojnásobnou délku oproti minulému dílu. Mimo jiné je to proto, že severská sága God of War měla být původně trilogií, ale nakonec se uzavřela už s Ragnarökem, a tak se všechno muselo nacpat sem. Pokud bych započítal i vedlejší obsah, tak je to víc než dvojnásobek. Už samotná hlavní dějová linka je výrazně delší. Po posledních trailerech jsem měl trochu obavy kvůli tomu, jestli nám tvůrci už neukázali trochu moc. Pravdou ale je, že valnou většinu z toho uvidíte už v úvodních hodinách hraní, takže i když jste na ukázky koukali, nemůžete mít nejmenší tušení, co vás čeká. 

Ta nejvyšší kvalita 

Ještě chvíli zůstanu u říší. Všechny jsou zpracované ve vlastním osobitém stylu a do každé z nich je radost se vracet. Minule jsme se nepodívali do Svartálfheim, domova trpaslíků, nebo Vanaheimu, který Odin chtěl v minulosti zničit a je to na něm stále znát. I tento svět má ale své vlastní kouzlo díky bohaté přírodě. Ani samotný Midgard, kde jsme v předchozím díle strávili spoustu času, není úplně stejný, jak si ho pamatujeme. Kvůli tuhé zimě zamrzlo jezero Devíti, a tak se zpřístupnily nové cesty a místa, kam se tentokrát namísto loďkou budeme dostávat na vlčím spřežení.  

Týrův chrám a další památná místa stále stojí, a tak se nejednou dostavil příjemný pocit déjà vu. Co mě ale nejvíc na říších nadchlo je fakt, že kvalita jejich zpracování neupadla. Právě naopak. Můžete navštívit kteroukoliv z výše jmenovaných nebo třeba promrzlý Helheim či pekelný Múspellheim a uvidíte kvalitu, kterou v dnešních AAA hrách jen tak neuvidíte. To bych mohl říct vlastně úplně o všem, co se God of War Ragnarök týče. Už předchozí díl na tom byl graficky výborně a z trailerů se zdálo, že se s pokračováním až tak neposune. I když to je na první pohled pravda, při porovnání míry detailů na postavách a prostředí je Ragnarök ještě o úroveň výš. Schválně jsem si před ním prošel předchozí díl, abych ho měl živě v paměti, a i když mezi oběma nejsou zásadní rozdíly, nemůžu tvůrcům upřít to, že na už tak výborném grafickém zpracování zapracovali ještě o něco víc. 

Bůh války se nezapře 

V rámci soubojů a hratelnosti celkově se také nedá mluvit o žádné velké revoluci. Jakmile začal první pořádný boj a Kratos vzal do rukou svoji sekeru, měl jsem pocit, jako bych z minulého dílu přešel plynule na Ragnarök. Základní útoky jsou vesměs stejné, ale čím dál víc jsem postupoval v příběhu a mohl si odemykat nová vylepšení, bylo vidět, že nových útoků je pořádná várka. To neplatí jen pro sekeru, ale i čepele chaosu, které má Kratos tentokrát hned od začátku a vývojáři je díky tomu hned mohli využít při řešení hádanek a dobře poslouží i při přitahování na římsy. 

Hned v úvodu hry můžete využít třeba nové útoky z výskoku, ale postupně se dostanete k mnohem zajímavějším kouskům. Může to působit zvláštně, ale Kratos i Atreus se učí vše od začátku, i když se spoustu útoků naučili během průchodu minulým dílem. Stejně to platí i pro výzbroj, kde máme ze začátku jen základní věci. Pro potřeby hry to samozřejmě dává smysl.  

V rámci výzbroje se Kratovy možnosti značně rozšířily. Tentokrát si může upravovat a vylepšovat štíty, které mají širší využití i v samotném boji. Změnit ale můžete i funkci jeho sparťanského hněvu. Kromě klasické exploze vzteku, kdy do nepřátel mlátí hlava nehlava, může hněv využívat třeba k léčení nebo jednorázovému silnému útoku zbraní.  

Možnosti úprav a vylepšení jsou celkově o poznání rozmanitější, což jistě potěší ty z vás, kteří hodlají hrát na vyšší obtížnost. Ani tentokrát nechybí nechvalně známá God of War, na kterou se pěkně zapotíte. Obzvlášť když budete stát proti zdejší variantě Valkýr z minulého dílu. Ani ti z vás, kterým jde hlavně o příběh, nemusejí mít z ničeho strach. Obejdete se bez toho, abyste ze zdejšího RPG systému vytáhli úplné maximum.  

God of War: severská výprava (recenze)

Rozsáhlejší jsou v Ragnaröku i možnosti úpravy výzbroje společníků. Množné číslo jsem použil záměrně. Po Kratově boku tentokrát totiž nebude stát jen Atreus. Neprozradím, kdo bude cestovat se starým bručounem, ale vždy pomůže v boji stejně dobře. Atreus kromě nových útoků dostane také nové druhy šípů, které využije hlavně při řešení hádanek. Jeho repertoár šípů z minulého dílu tady nenajdete, což je další věc, která moc v rámci příběhu nedává smysl, ale dá se bez problému pochopit pro potřebu hratelnosti.  

Osud tě sváže, jen když mu to dovolíš 

I když předchozí díl sklízel perfektní hodnocení, nejednou jsem narazil u hráčů na stížnost, že jim vadilo neustále vracení se stejnou cestou. Tyto pasáže působily tak, že vývojáři jen hru potřebovali natáhnout. Tady se v některých částech také budete vracet ve svých stopách, ale tento problém je chytře vyřešený tím, že stejně jako Atrea občas někdo nahradí po Kratově boku, tak ani Kratos není po celou dobu hraní v hlavní roli. V některých částech převezme otěže přímo Atreus a je to poprvé v sérii God of War, kdy se hlavní role ujme někdo jiný než samotný bůh války.  

Jelikož je Atreus menší a místo zbraní na blízko je pro něj tím hlavním luk, musí k soubojům přistupovat jinak. Často budete hlavně zasypávat nepřátele šípy, ať už obyčejnými či některým ze speciálních typů. Když ale není jiná možnost, Atreus se svým lukem umí pěkně ohnat i v přímém boji. Stejně jako s Kratem můžete i v těchto sekvencích vykrývat nepřátelské útoky. Jen na to místo štítu použijete Atreovu magii. Pokud bych měl k něčemu hraní za Atrea přirovnat, tak mi hodně připomíná Kena: Bridge of Spirits, kde hlavní hrdinka také měla jako hlavní zbraň luk a jejich styl boje i pocit z hraní je hodně podobný.  

Tyto pasáže jsou lehce pomalejší, ale pro příběh fungují jako příjemné osvěžení, a hlavně náhled na perspektivu celé dějové linky z jiného pohledu. Jelikož se Atreus stále víc osamostatňuje, jeho názory se často odlišují od zbytku spojenců. Většinou jsou ale jeho části kratší a ani v nich nemáte tolik volnosti, jako během prozkoumávání s Kratem. Hlavní roli v Ragnaröku si pro sebe přeci jen uzmul řecký bůh války.  

V době, kdy velké společnosti vydávají nedodělané hry s polovičatým obsahem působí, God of War Ragnarök jako naprosté zjevení. Studio Sony Santa Monica drží kvalitu ve všech směrech i přes to, že je jejich novinka podstatně větší než její předchůdce. Na všem se ale nějaká ta chyba najde. Třeba mně během hraní v jedné chvíli vypadl dabing, což opravil restart hry a občas jsem si všiml, že při zakončovacích úderech model nepřítele prošel skrz texturu prostředí. Tyto problémy ale dost možná už byly vyřešeny, protože ještě před vydáním recenze stihla vyjít dvojice patchů.

I když ročně vychází stále více her, God of War je něco, co se dnes už jen tak nevidí. Poctivý singleplayerový zážitek, který je kompletní už při vydání a nesnaží se z hráče tahat další peníze. Po oznámení Ragnaröku jsem byl skeptický kvůli tomu, že hra kromě aktuální generace stále vychází i na PlayStation 4 a chtěl jsem raději vidět, co by v Santa Monice zvládli vytvořit s možnostmi PlayStationu 5. Když se ale dívám na to, jak Ragnarök vypadá, říkám si, co bych vlastně chtěl víc? Ve srovnání s ostatními hrami v žánru v letošním roce nemá God of War konkurenci. Ať už povedou kroky této série v budoucnu kamkoliv, jestli se tedy vůbec ještě nějakého pokračování dočkáme, bude mi naprosto stačit, když si udrží svoji kvalitu.