Recenze hry Knights of Honor II: Sovereign. Středověká real-time strategie, která neodpouští

Celých 17 let museli fanoušci prvního dílu pozapomenuté, avšak ve své době kvalitativně obstojné strategie Knights of Honor, čekat na pokračování. Stálo to za to? Nebo této sérii již dávno ujel vlak?

Co baví

  • Diplomacie
  • Obchod
  • Velká škála možností
  • Vysoká znovuhratelnost

Co vadí

  • Slabé bitvy
  • Absence pořádného tutoriálu
  • Málo změn oproti prvnímu dílu
7/10
Hodnocení

Strategie pro PC ● Cena: 1 100 Kč ● Singleplayer, multiplayer a kooperace ● Věkové omezení: 12+ ● Bez oficiální češtiny

V žánru středověkých grand strategií se mnoho titulů za posledních několik let neurodilo. Na trůně tohoto subžánru již tak nějaký ten pátek trůní série Crusader Kings s pořadovou číslovkou 3. Nyní se však hlásí o slovo vyzyvatel, dnes recenzovaná hra Knights of Honor 2: Sovereign. Bez okolků rovnou prozradím, že král zůstává nesesazen.

První díl Knights of Honor tak trochu zapadl, ale své fanoušky si i tak našel. Přesto informace o tom, že má vyjít díl druhý, a to navíc po takové době, zněla dost překvapivě. Co předchůdce nabízel? Propracovanou strategii, ve které šlo o postupné ovládnutí světa, respektive ovládnutí Evropy a nejbližšího okolí. O to samé jde i v pokračování. A to doslova. Herní mechaniky se totiž takřka nezměnily, celý koncept zůstal více méně beze změny a jediné, co změn doznalo, je grafické zpracování, potažmo interface.

Opět si tak zpočátku vyberete jednu z mnoha zemí, za kterou budete hrát. Navolíte si i rok, ve kterém svou dráhu vládce začnete. A pak jste již vrženi do víru dění. Slovo vrženi je zde na místě. Hra sice obsahuje textový tutoriál, který na vás po každé akci vyskočí. Ale zároveň vás nikterak nevede za ručičku a když něco hned nepochopíte, smůla. A že toho na první dobrou nepochytíte hodně, zvláště u tak komplexní strategie, jakou Knights of honor je. Nezbývá vám tedy než si vše na vlastní kůži osahat, vyzkoušet a tím pádem i zpočátku velmi rychle skončil s vaším královstvím v plamenech.

Snímek obrazovky (49).png

Po nějaké té době se vám přeci jen herní mechanismy dostanou do krve a chvíle vašeho pádu se tím oddálí. Přesto není od věci vyhledat si nějaké ty rady pro začátečníky na YouTube apod. Tip ode mě: Mé vlastenecké rozhodnutí hrát za Čechy velmi rychle dostalo trhliny. Malé královstvíčko uprostřed Evropy, kdy vás z jedné strany ohrožují silní Němci a z druhé ambiciózní Poláci, není úplně ideální výchozí pozice. Proto je dobré nejprve začít s královstvím větším a ideálně bez velkého počtu sousedů.

Ale postupme k tomu, jak se noví Knights of Honor vlastně hrají. Základem je samozřejmě správa vašeho území. To se skládá hlavně z měst a z dalších menších usedlostí, které poskytují větším oblastem různé drobnější bonusy (například přináší více peněz, jídla apod.). Ve městech můžete stavět pole, kostely, kasárna, trhy a také najímat vojáky. K tomu jsou potřeba suroviny. Zlato, jídlo, ale třeba také vědomosti či víra jsou věci, bez kterých se neobejdete. Suroviny můžete dále utrácet například za hrdiny, kterých je zde opět několik. Jde o klasické válečníky, obchodníky, diplomaty či kněze. Každý typ má své přednosti, navíc je můžete jmenovat i do čela vašich měst, což s sebou nese další bonusy.

 

„Krom bezhlavého dobývání můžete zvítězit také pomocí diplomacie či světovou obchodní převahou.“

 

Cest k úspěchu nabízí hra několik. Krom bezhlavého dobývání můžete zvítězit také pomocí diplomacie či světovou obchodní převahou. Vypracovat se až k cíli je ale mnohdy pořádná fuška, a tak je nutné všechny tyto cesty kombinovat. Například samotná diplomacie je zde vcelku detailně propracovaná. Nejen, že lze za pomocí diplomatů či obchodníků navazovat styky s ostatními zeměmi, můžete i tvořit aliance na základě sňatků mezi jednotlivými rody. Čas od času hra nabídne i nějakou tu náhodnou výzvu či událost, která má opět vliv na vztahy mezi královstvími. Vaši spojenci vás pak mohou i požádat například o vojenskou pomoc apod. Možností je zde zkrátka nepřeberně. Navíc každé rozhodnutí má svůj dopad. Pomůžete sousedovi v nouzi a odrazíte nájezd zlotřilých Francouzů? U dalších národů si tím vysloužíte nedůvěru a nálepku válečného štváče.

Snímek obrazovky (74).pngSnímek obrazovky (52).pngSnímek obrazovky (63).png

Co tak zvládnuté a propracované bohužel není, jsou bitvy. Ty jsou asi nejslabším článkem hry. Hráč je před každým bojem postaven před volbu, zda sám povede své jednotky do bitevní vřavy či vše nechá na propočtech počítače. Je asi poměrně jasné, čemu každý dobrý stratég dá přednost. Jenže pokud se rozhodnete pro ovládání jednotek, čeká vás zklamání. Správa vašeho vojska je totiž dosti neohrabaná a zmatečná.

Bojiště samotné je často nepřehledné a to ztěžuje orientaci i vedení armád. Mnohem lepší je tak nechat boje na umělé inteligenci. Je to rychlejší a zároveň si tím ušetříte dost nervů. Co naopak bitvy obohacuje je důraz i na jiné prvky, než suchý počet válečníků a kvalita jednotlivých armád. Velmi důležitá je úroveň morálky daného vojska, ale nezanedbatelnou roli hraje i terén. Jde o proměnné, které dokáží zvrátit i na první pohled prohrané bitvy. A to je přeci jen osvěžující herní mechanismus.

Snímek obrazovky (66).png

Přesto, pokud od hry čekáte hlavně rozmáchlé válčení s mnoha tisícovkami jednotek a jejich mikro managementem, tak pro vás tato hra rozhodně není. Pokud více vsázíte na diplomacii či obchod, pak Knights of Honor II za úvahu naopak stojí.

Co se grafického zpracování týče, to doznalo velmi výrazného zlepšení. Však někde se těch 17 let od vydání originálu podepsat muselo. Celý vizuál má tři úrovně. Jakousi makro mapu světa, kde vidíte jednotlivé státy a můžete si je dle různých filtrů dodatečně třídit. V tomto pohledu hra využívá jakožto vzor staré středověké mapy, což s sebou přináší pocit autenticity. V druhé vrstvě se nalézá samotná správa vašeho panství. Tato mapa je přehledná a pohledná, ale přeci jen mi scházely možnosti zoomu a intuitivnějšího pohybu v prostoru. Ve třetí vrstvě pak probíhají samotné boje. Zde již grafika přeci jen zaostává a současných standardů nedosahuje. Hudební doprovod je sám o sobě také dost banální. Jde vlastně o klasické středověké melodie. Na druhou stranu neruší a jen doplňuje dění na obrazovce.

Snímek obrazovky (68).pngSnímek obrazovky (77).pngSnímek obrazovky (54).png

Co vnímám jakožto jeden z největších problémů je fakt, že jádro hry je v podstatě totožné se svým předchůdcem a nabízí tak poměrně málo změn. Kdyby se hra jmenovala Knights of Honor remaster nebo i remake, pak bych neměl žádný problém. Takto ale od pokračování přeci jen člověk čeká nějaké ty novinky a vylepšení. Jasně, když něco funguje, proč to měnit. Ale zde některé věci úplně domyšlené nejsou.

Verdikt

Druhý díl Knights of Honor není špatnou hrou. Jen je hůře přístupná, nevede hráče za ručičku a je i časově poměrně dost náročná. Chybí i česká lokalizace, takže bez slušné znalosti angličtiny se též neobejdete. Textů je zde totiž požehnaně. Pokud jste ale schopni a ochotni se do zdejšího světa ponořit, dát mu dostatek času a trpělivosti, budete náležitě odměněni. Pro hráče náročných hardcore strategií jde o povinnost.

Váš názor Další článek: Ubisoft si neuhlídal čínské Assassin's Creed. Podívejte se na ukázky z připravovaného Codename Jade pro mobily

Témata článku: , , , , , , , , , , , , , ,