Recenze hry MotoGP 22. Nejlepší ročník série je velkou výzvou

V Milestone motorsport musejí neuvěřitelně milovat. Jak jinak si lze vysvětlit, že jsou schopni ve videohru přetavit snad vše, co má kola a jezdí. A navíc každý rok, neustále a s železnou pravidelností. V Itálii jsou zkrátka vůní virtuálního benzínu posedlí. Jednou z hlavních vlajkových lodí je potom bezesporu série MotoGP, která se svým posledním přírůstkem zaznamenává nejaktuálnější titul těchto nadšenců. Co od ročníku 22 můžete čekat a jaké novinky oproti loňským dílům přináší? Na to se podíváme v následující recenzi.

Milestone umí

Každý, kdo se někdy setkal s titulem od Milestone tak nějak ví, co lze asi ve finále očekávat. Tenhle tým se zkrátka nemůže srovnávat s konkurenčními giganty, a to ani z hlediska počtu zaměstnanců a už vůbec ne svojí celkovou velikostí. I přesto jsou však výsledkem povětšinou silně nadprůměrné tituly, které sice neohromují grafickým zpracováním, ale dokážou si hráče získat svojí přímostí a dobrý obsahovým zpracováním. To ostatně vždy platilo rovněž o sérii MotoGP, která je tu s námi již od roku 2007, i když s menšími přestávkami. Během té doby se však z nejistého projektu stala vlajková loď studia, která si mezi virtuálními milovníky jednostopých strojů získala poměrně velkou oblibu. Nikdy nešlo o dokonalou závodní hru, ale je evidentní, že v Milestone jsou schopni naslouchat hráčům a posouvat své produkty dále.

Základem je tvorba vlastního závodníka

Co vlastně nový ročník MotoGP přináší? Titul stojí na stejně pevných základech jako předchozí sezóny, žádná revoluce se tedy rozhodně nekoná. Proč vlastně. Celkově jde spíše o další plynulý evoluční posun směrem vpřed, s důrazem na ovládání strojů a obohacení o nějaký ten zajímavý obsah.  V tomto ohledu se sluší a patří alespoň rámcově shrnout vše, co MotoGP22 nabízí. Jak již název napovídá, hlavní lákadlem je plně licencovaná letošní sezóna. Řečí čísel jde o všech 21 okruhů, které jsou na programu. Jen namátkou zmiňme Algarve v Portugalsku, italské Mugello, německý Sachsenring nebo legendární okruh Le Mans. Samozřejmostí jsou pochopitelně mimo hlavní MotoGP rovněž nižší kategorie Moto2 a Moto3, jak jinak než plně licencované, což potěší nejen fanoušky Filipa Salače.

Milestone však oproti předchozím ročníkům přináší jeden příjemný experiment  v podobě legendárního ročníku 2009. Tomu je věnovaný speciální příběhový režim NINE season 2009, který kombinací dokumentu a herních pasáží mapuje to nejdůležitější, co se tehdy odehrálo. Postupně si tak projdete klíčové chvilky infarktové sezóny. Každý z pečlivě vybraných momentů je vždy uveden krátkými video záběry, následně nastává plynulý přechod do hry, kde musíte jako hráč splnit konkrétní úkoly a naplnit tak historii.

Pak už se můžete vydat na trať

Připravena je téměř hodina dobových materiálů a 17 okruhů, na kterých zažijete strhující dramata. Jde o napínavý a zábavný režim, který v celkovém kontextu funguje více než dobře, i když je třeba si přiznat, že těží zejména z opravdu silného ročníku a ždíme jej co to dá. Mimo samotný příběhový režim nám vývojáři nabídli rovněž plně licencovanou sezónu 2009, a to pochopitelně včetně brněnského okruhu, což našince jistě potěší. Stejně tak nadšenci ocení i kupu historických strojů. Z pohledu obsahu tak má MotoGP 22 rozhodně co nabídnout a těžko si představovat nějaký konkrétní prvek, který by vývojáři podcenili.

Tradiční obsah

Mimo zmiňovaný historický režim je dále obsah víceméně standardní. Bohatě zpracovaný tutoriál, který seznámí nováčky i veterány s herními mechanikami, time trial, split-screen, jednotlivá velká cena včetně manuálně nastavitelného rozsahu, šampionát a pochopitelně tradiční režim kariéry, který stojí v základu celé hry a je tím nejobsáhlejším, co může MotoGP22 nabídnout. Příběhovým režimem se pochlubit nemůže, tuto roli plní historická sezóna 2009, jinak se ovšem kariérní režim drží zaběhnutých tradic, a to nejen v rámci série, ale napříč závodními hrami celkově.

Začátky nejsou úplně jednoduché

Začínat lze v Moto3, Moto2 nebo můžete rovnou skočit do té nejvyšší třídy. Obecně je v těchto režimech vždy atraktivnější začínat od spodu a postupně kráčet až na vrchol. To lze učinit v rámci existujícího nebo nově vybudovaného týmu. Samozřejmostí je celková správa a management zahrnující výběr sponzorů, najímání klíčových zaměstnanců či samotný vývoj založený na upgradech. Pro kariéru víceméně tradiční obsah, který je však příjemnou nadstavbou pro samotné závodění, navíc jde o velice vyhledávaný režim.

Plná licence je samozřejmostí

Jestliže je nějaká oblast, kde se velikost vývojářského týmu projevuje nejviditelněji, je to rozhodně grafické zpracování a celková prezentace hry. Je třeba si uvědomit, že jsme v roce 2022, v době, kdy next-gen už není tak velkou neznámou a už vůbec ne neprobádanou půdou. Bohužel MotoGP22 není zrovna krásnou hrou. Ocenit musíme detailní zpracování jednotlivých strojů a veškerých komponent, hra však bohužel trpí tradičním neduhem a tím je odfláknuté okolí tratí, podivné rozmazávání při pohledu do dálky nebo děsivé mimozávodní animace. Zklamáním je rovněž absence volby grafického režimu, což je u PS5 víceméně obligátní záležitost. Pokud se tedy budeme soustředit jen na samotnou jízdu, jde o krásný, plynulý a uvěřitelný zážitek. Jakmile se však začneme šťourat v mimozávodní prezentaci či okolí tratí, zaznamenáme obrovský kontrast.

Hra kontrastů

Samotnou kapitolou je potom vylepšený jízdní model, který se opět o něco více přibližuje reálnému závodění. I když je třeba zmínit, že MotoGP22 není zrovna jednoduchou hrou, a to dokonce i s aktivací všech možných i nemožných asistentů. Nováčci v sérii a stejně tak i milovníci automobilového virtuálního závodění v začátku pěkně narazí. Na jízdní model je třeba si nějakou dobu zvykat. Základem je být opravdu přesný a pečlivý při průjezdu každou zatáčkou. Klíčové je správné načasování brzdných bodů, momentů zatáčení, přesné trefení apexu a plynulý výjezd z jednotlivých zatáček.

Vrcholem je sezóna 2009

Motorky mají svou váhu, což pocítíte především při naklápění v zatáčkách a zejména při samotném brždění, které vyžaduje skutečně hodně tréninku. Tahle hra moc chyby neodpouští, a i když je přítomno přetáčení, jde místy o dost frustrující zážitky. Počítat je tak nutné s desítkami či stovkami pádů a zejména častými penalizacemi za porušení traťových limitů. Na vině však není špatně vybalancovaná hratelnost, jako spíše další krůček k reálnějšímu zpracování jízdního modelu. Ti z vás, kteří jsou navyklí arkádovému létání ze strany na stranu a odrážení se od všeho možného, by měli asi tenhle zážitek minout. Pochválit musíme vyvedenou haptickou odezvu, která funguje přesně tak, jak bychom si představovali a pod prsty cítíte díky vibracím každý kamínek na trati.

Celkové pocity z jízdy jsou však po úvodním šoku více než uspokojivé, vše ovšem vyžaduje trpělivost a hodiny trénování. Ke skvělému zážitku rovněž přispívá solidní umělá inteligence, která vás svou agresivitou na vavřínech usnout rozhodně nenechá.

Připravena je téměř hodina video záběrů 

Kromě samotného jízdního modelu je rovněž důležité zmínit také samotnou správu motorky jako takové. Závodění už totiž nějakou dobu není jen o kroužení zatáček a předjíždění, do hry vstupuje také strategie a management jednotlivých systémů. Samozřejmostí je pochopitelně volba pneumatik, nastavení odpružení, volba kotoučů či nastavení jednotlivých převodových stupňů. Do všeho se lze pustit manuálně nebo požádat o pomoc svého mechanika. Nedílnou součástí současné éry motocyklů je ovšem správa elektroniky, která pochopitelně čeká i na samotné hráče. Jízdní management je spíše dlouhodobější záležitostí, dobrý stav pneumatik, brzd a dostatek paliva je základem pro závodní úspěchy. Implementace se dočkal rovněž systém RHD.