Recenze hry Sniper Elite 5. Ostřílený odstřelovač na francouzském venkově

Kariéra Karla Fairburnea prozatím nekončí. Tentokrát jeho kroky vedou do Francie, kde nacisté připravují další ze svých supertajných projektů, které mohou zvrátit průběh války v jejich prospěch.

Co baví

  • Zpracování prostředí
  • Axis invaze
  • Hraní v kooperaci
  • Vícero cílů v každé misi

Co vadí

  • Animace obličejů
  • Kvalita grafických efektů
  • Nezajímavý příběh
  • Automatické krytí
7/10
Hodnocení

S odstřelovačkou v ruce jsme v sérii Sniper Elite procestovali docela velkou část Evropy. V již pátém díle informátoři odbojářů odhalují operaci Kraken, kterou nacisté připravují v základnách rozesetých po Francii. Je tedy jasné, kam Karl zamíří tentokrát. Pokud jste si spolu s ním prošli některý z předchozích dílů, tak se budete cítit jako doma. Sám mám nahráno nejvíce ve dvojce a nepřijde mi, že by se zbraně či nepřátelé chovali výrazně jinak. Můžete si ale odstřelování udělat o něco složitější díky bohatému nastavení.

Starý známý Karl

Hratelnost jako taková funguje stále na stejných principech. Kampaň je rozdělená na několik misí, které vás vždy zavedou do nové lokace, kde máte vytyčené určité cíle. Nemusí to ale vždy být o vpálení kulky do hlavy jednoho z vysoce postavených nacistických důstojníků. Sabotáže nebo shromažďování informací jsou běžnou součástí Karlova života. Je ale na vás, jestli se budete tomu všemu věnovat.

Kromě hlavního cíle je totiž v hlavních misích ještě několik vedlejších, za které dostáváte zkušenosti navíc a můžete si tak zpřístupnit i úpravy pro své vybavení. Díky tomu mapy nepůsobí prázdně. Svojí rozlohou mi přijdou tak akorát. Hra vás navíc nabádá k tomu, abyste prozkoumávali i budovy, které na mapě nejsou označené, protože k některým cílům se dostanete až v průběhu mise, a i když tam nic takového nebude, stále můžete narazit na užitečné vybavení, klíče nebo alespoň munici. Cíle mají ještě k tomu všemu většinou výzvu, která se týká způsobu jejich splnění, což dává důvod využívat i vybavení, které by se vám jinak jen válelo v kapse.

Sniper Elite 5_20220530155906.jpgSniper Elite 5_20220601103916.jpgSniper Elite 5_20220601165908.jpg

Ohledně toho, co se vám bude válet v kapsách, si rozhodujete sami. Před každou misí si můžete upravit své vybavení. Z počátku jsou možnosti omezené, ale každá zbraň má celou řadu úprav, které se odemknout po splnění určité mise či vedlejšího úkolu. I vaše odstřelovačka tak může být tichá a rychlá, ale musíte počítat s tím, že nedostřelí tak daleko a udělené poškození bude menší, než kdybyste zvolili jiné komponenty. Podobně se vylepšují i Karlovy vlastnosti a schopnosti. V podstatě za každou činnost získáváte zkušenosti a za body z levelů odemykáte položky ze třech různých stromů schopností.

Sniper Elite 5_20220601181220.jpg

I když je na všech mapách stále co dělat, tak to v některých momentech nevypadá zrovna nejlépe. Celkově se Sniper Elite 5 daří tvořit příjemné scenérie francouzského venkova, ale když jsem se zaměřil na jeho detaily, přišel jsem si, jako bych se vrátil o pár konzolových generací zpět. Hrál jsem na PlayStationu 5 a jelikož hra vyšla i na starší konzole, nečekal jsem od ní po grafické stránce žádné zázraky. Mimika obličejů a efekty ohně nebo vody by si zasloužily větší péči. Obojí se objevuje už v úvodní animaci, což mě trochu vyděsilo, ale naštěstí je na tom zbytek hry podstatně lépe.

Stejně jako předchozí díly využívá i pátý Sniper Elite engine Asura, který si studio Rebellion samo vytváří. Stále se s ním tedy nesou jeho typické vlastnosti a mechaniky, ale má i neduhy, které se netýkají jen grafiky. Po otevřených loukách či dlážděných ulicích můžete pobíhat, jak je libo. Občas se ale stane, že narazíte na neviditelnou stěnu nebo objekt, který Karl zkrátka odmítá překročit. Vypadá to pak docela komicky, když zvládá lézt po budovách, bez problému se pověsí na zábradlí, ale o chvíli později prohraje proti hromádce kamení.

 

„Sniper Elite 5 se také zařadilo mezi hry, které mě nedokázaly přesvědčit, že je automatické krytí dobrý nápad.“

 

Na podobné případy jsem narazil snad na každé mapě. Není to sice zásadní věc, ale narušuje to hraní a nutí hráče, aby si našel jinou cestu, i když není žádný důvod, proč by danou překážku nemohl Karl přejít. Sniper Elite 5 se také zařadilo mezi hry, které mě nedokázaly přesvědčit, že je automatické krytí dobrý nápad. Když Karl přijde v pokleku ke stěně nebo jiné překážce, automaticky se k ní přilepí. Radši bych tuhle funkci měl plně pod kontrolou než pak zmatkovat, když je nacista skoro za rohem a já se nechtěně dostanu do krytu ke stěně nebo se od ní naopak nemůžu rychle odlepit.

Jak už bylo řečeno, středobodem příběhu je překažení dalších tajných plánů Německa. Nebylo by po všech těch dílech od věci přijít s něčím trochu jiným. Dějovou linku můžete s klidem ignorovat a nic se nestane. Nezáleží na tom, jakým způsobem procházíte mise. Můžete vystřílet všechny nacisty do posledního a v dalším filmečku se stále počítá s tím, že jste ten tichý zabiják, který bez sebemenší stopy splní svoji misi.

Sniper Elite 5_20220530152913.jpg

Sniper Elite vás přitom vybízí k tomu, abyste byli pěkně potichu. Snažil jsem se zbytečně nevyvolávat poplachy nebo se pouštět do přímých konfliktů. Od toho jsou tu přeci jen jiné akční série. Většinu hry jsem si vystačil s pistolí s tlumičem a odstřelovačku jsem používal jen v momentech, kdy už nebylo zbytí nebo když byl na pozadí ruch, který přehlušil střelu a nikdo díky tomu nemá šanci nic zpozorovat. Stačí, aby nad vámi přelétlo letadlo nebo zahoukala siréna, a pro vás to znamená výborné krytí a pravý čas na udělení smrtelné rány. Spíš, než další Sniper Elite jsem tento díl ale hrál víc jako Hitmana. Ani s tímhle stylem mi nepřipadalo, že bych o něco přicházel. O šťavnaté průlety kulky tělem nepřítele, kdy s rentgenovým pohledem vidíte, jak se mu tříští kosti a trhají orgány, není nouze tak jako tak.

Lovec se stává kořistí

Teď ale k nejzásadnější novince. Součástí Sniper Elite 5 jsou Axis Invasions, skrz které se do vaší hry může připojit další hráč v roli elitního německého odstřelovače Jägera a navzájem se pak lovíte. Ani jeden ze začátku netuší, kde se ten druhý nachází. Karl může polohu protihráče odhalit pomocí telefonů rozmístěných po mapách. Jäger se pak spoléhá na své nacistické spolubojovníky. Podobnou funkci můžete najít třeba v sérii Dark Souls, Watch Dogs a s posledními díly nechyběla ani v Hitmanovi. Sniper Elite 5 s ní pracuje dobře, ale přijde mi, že v roli Jägera jsem měl oproti protihráči až moc velkou výhodu. Akce ale nabere úplně jiný ráz, když se k vám někdo připojí a vy se musíte vypořádat s větší hrozbou, než je nepříliš chytrá umělá inteligence. Pokud ale chcete hrát v klidu sami, tak si invaze můžete jednoduše vypnout.

Sniper Elite 5_20220530165530.jpg

Axis Invasions nejsou jediným online módem, který ve Sniper Elite 5 najdete. Je jich tady mnohem víc, než jsem čekal. Příjemným doplňkem je, že na každý si připravujete vybavení postavy zvlášť, takže nemusíte každou chvíli měnit zbraně. Společně s dalšími hráči se můžete pustit do Survival módu, ve kterém musíte bránit určité území před vlnami nabíhajících nepřátel. Není to nic objevného, ale s mechanikami Sniper Elite tenhle mód funguje bez problému. Podobně bych shrnul i další mutliplayerovou část, ve které najdete Team Deathmatch, Free-for-All a další klasiky, které můžete znát z řady starších akčních záležitostí. Nesmím opomenout ani kooperaci. Společně s dalším hráčem si můžete projít celou příběhovou kampaň. Dějová linka nicméně s vaším spoluhráčem nijak napracuje a vše pokračuje tak, jako by Karl byl na misích sám.

Sniper Elite 5_20220601101459.jpgSniper Elite 5_20220530160035.jpgSniper Elite 5_20220530141850.jpg

Pro nováčky série je Sniper Elite 5 perfektní záležitostí. Jestli už ale některý z předchozích dílů máte za sebou a očekávali jste něco jiného než více téhož, budete nejspíš zklamaní. Invaze jsou výborným přírůstkem, které se sem perfektně hodí. Samotné prostředí je zpracované dobře. Budete se muset popasovat jen s několika grafickými nedostatky a nepříliš zajímavým příběhem. Série Sniper Elite má stále potenciál se posunout dál. Studio Rebellion zatím dělá pozvolné kroky a novinky jim očividně fungují, takže doufám, že příští díl se odváže ještě o něco víc.

Verdikt

Pokračování odstřelovačské ságy Karla Fairburnea je pozvolným vývojem série, které sází na jistotu a přidává pár menších novinek. Francouzské vesnice a městečka nevypadají na pohled špatně, ale na detailech obličejů a efektech se určitě ještě zapracovat mohlo. Invaze, ve kterých se proti vám postaví další hráč v podobě nepřátelského snipera, jsou výborný přídavkem, který dokáže osvěžit procházení misí. V základech je to ale stále ten starý známý Sniper Elite.

Váš názor Další článek: Nový herní monitor od AOC se pochlubí QHD rozlišením a frekvencí 300 Hz

Témata článku: , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , ,