Recenze hry Stranger Of Paradise: Final Fantasy Origin. Lehký závan originálu

Univerzum Final Fantasy nepatří v našich krajinách k těm nejoblíbenějším a pro mnohé je spíše synonymem pro festival asijských podivností. Kdo si však mohl zahrát remake sedmého dílu, dá mi jistě za pravdu, že se jednalo o jednu z nejlepších her roku 2020. Popravdě ani já nepatřím ke kdovíjakým fanouškům této nekonečné ságy, zmiňovaný zážitek však ve mně zachoval tak silný otisk, že jsem si další výpravu do tohoto světa nemohl nechat ujít. Tu si pro hráče připravili vývojáři ze studia Team Ninja, které je známé především pro svojí hardcore akci Nioh, bojovky Dead or Alive či sérii Ninga Gaiden. Novinka s názvem Stranger Of Paradise: Final Fantasy Origin představuje vlastní pohled vývojářů na tento svérázný svět. Jak tenhle pokus dopadl a pro koho je určený si přiblížíme v následující recenzi.

Čím více, tím lépe

Není úplně zvykem, že by se na jedné značce podílelo vícero vývojářů. V případě Final Fantasy však nejde úplně o výjimku. Team Ninja totiž mají se značkou zkušenosti již z roku 2015 skrze bojovku Dissidia Final Fantasy NT a později o dva roky v případě mobilní RPG Dissidia Final Fantasy: Opera Omnia, což naznačuje silnou znalost zmiňovaného univerza. Navíc kombinace herního přístupu těchto vývojářů s takto rozmanitým světem FF naznačovala poměrně silný zážitek.

Po grafické stránce jde o hru kontrastů

Všechno se to ovšem povedlo jen z poloviny. Označení Origin je trochu zavádějící a v žádném případě nekoresponduje s obsahem samotné hry. To platí jak o příběhu, kde bychom byli ještě víceméně shovívavější, ale zejména v oblasti hratelnosti jako takové. Pokud jde o příběhové zasazení, je třeba vnímat Stranger Of Paradise spíše jako samostatnou dějovou linku umístěnou do světa FF. Naopak pokud se budeme bavit o herním obsahu, jde o mix tradičního přístupu a známé hardcore hratelnosti Ninja Theory.

Titul představuje akční příběhové RPG s důrazem na správu vlastní postavy a její vylepšování. Hlavní hrdina, nekompromisní drsňák Jack, se ve společnosti téměř skoro stejně drsných kumpánů Jeda a Ashe vydává na lov Chaose do království Cornelia. Po cestě tahle nesympatická sebranka projde desítky dungeonů, porazí několik zajímavých bossů a asi tak 1000x změní svůj outfit. Příběh Stranger Of Paradise: Final Fantasy Origin zkrátka není tím největším lákadlem.

Občas slunečno, občas zataženo

Můžeme potvrdit, že tahle výprava je skrz na skrz nasáknutá světem FF tak, jak jej známe, vytratila se však ta magická aura, se kterou si sérii spojujeme. Všechno důležité se tak odehrává v tomto magickém univerzu, jste tam, ale brzy pochopíte, že jde jen o slabší odvárek.

Závan originálu

Spíše než FF s jinou hratelností, vnímáme titul jako vlastní projekt Ninja Theory zasazený do světa FF. Z toho tak vyplývá jeden zásadní předpoklad pro budoucí hráče. Nelze totiž ve Stranger Of Paradise hledat další díl FF, ale spíše další projekt vývojářů, kteří si pro své choutky zvolili toto konkrétní univerzum. To s sebou však přineslo mimo několika nevýhod i slušná pozitiva.

Na takové cut-scény lze narazit poměrně často

Po stránce scénáristické hra silně pokulhává, z hlediska hratelnosti však dostává nový impuls. Vývojáři totiž celek pojali dle svého, a nenechali se původní ideou série nikterak svazovat. Ti, kteří hledají akčnější a svižnější pohled na FF si rozhodně přijdou na své. Navíc je třeba vzít v úvahu, že Ninja Theory jsou opravdovými mistry akčních soubojových systémů.

Během hraní vše vypadá lépe

Hráči, kteří se setkali se sérií Nioh jistě nebudou rukopisem vývojářů překvapeni ani protentokrát. Skutečně, Stranger Of Paradise nabízí poměrně tuhou hratelnost s prvky soulsovek. Do celkové komplexnosti a náročnosti ještě chybí opravdu hodně, hack and slash mlátička vás ale rozhodně nečeká. Spíše než o bláznivé obtížnosti se zde bavíme o několika zásadních mechanismech, které nalézáme v souls-like hrách. A právě soubojový systém, respektive celý systém hratelnosti je tou nejsilnější stránkou hry.

Souboje - to nejlepší ve hře

Zapomeňte na bezhlavé mlácení či savy na každém rohu. Na této výpravě je totiž respektovat trochu náročnější pravidla, než jsme ve spojitosti s FF zvyklí. Přítomny jsou alternativy bonfirů, je třeba si odemykat zkratky a nepřátelé se po odpočinku respawnují. Typické prvky známé z tvorby FromSoftware jsou navíc doplněné o vyšší obtížnost v rámci samotných soubojů. V tomto ohledu je třeba celé hratelnosti přistupovat takticky, rozmýšlet každý pohyb a pečlivě sledovat vlastní vybavení, kterého je ve hře více než dost. Klíčové je rovněž využívání krytí či úskoků.

Správa vybavení je základním stavebním kamenem

Celkově lze říct, že soubojový systém titulu je opravdu tou nejsilnější stránkou titulu. Hra ctí známá pravidla souls-like her, ale přidává k tomu trochu svižnější a akčnější hratelnost. Lze používat speciální pohyby, komba a několik druhů magie. Navíc jsou stále k dispozici vaši kumpáni, kterým můžete ve správný čas přidělit nějakou tu sílu navíc.

V celku se jedná o opravdu komplexní soubojový systém, který kombinuje náročnou hratelnost s akčnějšími aspekty. Na to všechno je dále navázaný poměrně obsáhlý RPG systém, který stojí zejména na správě vlastního vybavení. Nechybí ale také stromy dovedností a levelování. Ti, kteří se vyhýbají zmiňované souls-like hratelnosti však můžou hodit zbytečné obavy za hlavu.

Obtížnost hry je příjemně vybalancovaná

V tomto případě se jedná spíše o sdílení několika signifikantních prvků, nikoli plnohodnotnou soulsovku. Důkazem budiž možnost výběru ze tří obtížností. Nutno však dodat, že prostřední už hráče dokáže slušně potrápit. Východisko však vždy existuje.

Střelba do vlastních nohou

Hratelnost nás uchvátila, naopak audiovizuální stránka hry je popravdě šokující. Ještě stále nedokážeme pochopit, co se to vlastně se Stranger Of Paradise stalo. Průměrné audio zpracování a bídný dabing jsme ještě ochotni přejít, ale grafické zpracování na rozmezí PS3 a PS4 je brutální zjištění. Při samotném hraní je vše ještě víceméně v normě. Prostředí sice neoplývá ohromujícími detaily a působí tak nějak sterilně, ale dá se.

Bossů potkáte více než dost

V tomto ohledu překvapí spíše nepříliš povedený level design. Povětšinou se totiž budete pohybovat v ne zrovna nápaditých lokacích typu stoky, jeskyně, sklepy apod. Není pravdou, že by hra nenabídla několik poutavých výhledů, těch je ale trestuhodně málo. To nejděsivější ovšem přichází v některých cut-scénách, kde se titul vrací o deset let zpátky. Zubaté, rozmazané a ploché textury, kostrbaté animace, absence základních efektů, to je jen základní výčet ubohosti těchto momentů. Jak jsme již naznačili, ještě nyní vůbec nechápeme, co se to vlastně stalo.

Nejde přitom o malou kaňku, ale o jeden z nejzásadnějších problémů celé hry. V kombinaci s nepříliš zajímavým světem docela děsivá kombinace. K tomu všemu musíme připočítat také občasné propady snímkování, a to jsme recenzovali na konzoli PS5, která by si s takovým vizuálem měla hravě poradit. Audiovizuální zpracování a celková optimalizace hry je zkrátka v opravdu bídném stavu.

Atmosféra FF je přítomna

Hráči, kteří ovšem tomuto aspektu nepřikládají až tak velkou váhu a hledají spíše vyladěnou hratelnost s určitou mírou výzvy, by si Stranger Of Paradise mohli rozhodně užít. Další regulérní díl ze série FF se rozhodně nekoná, ale jako určité připomenutí titul funguje více než dobře. Slušná zábava je tak rozhodně zaručena, a to může někomu stačit.