Recenze hry The Dark Pictures: House of Ashes. Horor ze sumerského chrámu

Po roce tady máme další epizodu z antologie The Dark Pictures studia Supermassive Games. Jak dopadla vojenská operace v Iráku, která jednotku mariňáků zavede do pradávného sumerského chrámu?

Co baví

  • Povedený závěr
  • Zpracování prostředí
  • Obstojí i samostatně
  • Možnost hraní v kooperaci

Co vadí

  • Průměrný příběh
  • Horší mimika postav
  • Kratší herní doba
  • Jednotvárné quick-time eventy
6/10
Hodnocení

Antologie The Dark Pictures se společně s House of Ashes dostává do poloviny a opět se podíváme do úplně nového prostředí. Po výletu na moře s partou přátel a průzkumu malého amerického městečka se podíváme na příběh jednotky mariňáků odehrávající se v roce 2003. Podle průzkumů americké armády má být poblíž iránské hranice ukrytá podzemní základna, kde teroristé ukrývají chemické zbraně a zbraně hromadného ničení. Jak už to ale u Dark Pictures bývá, skutečnost je trochu jiná než očekávání.

Netrvá dlouho a dojde vám, že tady žádné zbraně nenajdete. Celá vaše jednotka se totiž propadne do podzemí, které ukrývá starobylý sumerský chrám. To jsme ostatně mohli vidět už v trailerech, které hru představovaly. V temných hlubinách, kam už dlouhá léta nikdo nevkročil, se ale neskrývají jen zaprášené artefakty. Na mariňáky tam čeká něco mnohem děsivějšího.

Jiné prostředí, stejné mechaniky

House of Ashes svojí hratelností nijak nevybočuje oproti předchozím dílům. Jedná se o interaktivní příběhovku, ve které většinu času hlavně sledujete naleštěné filmečky a občas vám hra dá možnost rozhodnout se a podle toho se následně odvíjí příběh. Volby nejsou ve všech případech vždy důležité, ale u některých můžete ovlivnit to, kdo z vašeho týmu přežije a kdo naopak zůstane navěky pohřben v iránském podzemí.

The Dark Pictures Anthology_ House of Ashes_20211019141748.jpgThe Dark Pictures Anthology_ House of Ashes_20211019170952.jpgThe Dark Pictures Anthology_ House of Ashes_20211019130357.jpg

V akčnějších pasážích pak na vás čekají quick-time eventy, které jsou zpracované naprosto klasicky. Buď musíte zavčas stisknout správné tlačítko, namířit na nepřítele nebo zběsile mačkat tlačítko stále dokola. Můžete zapomenout na to, že sami budete po někom střílet. Ovládání do rukou více dostanete jen v klidnějších momentech, kdy prozkoumáváte prostředí. Místo toho, abyste rovnou přešli k další scéně, můžete narazit na skryté předměty, které vám poodhalení více detailů ohledně příběhu.

Ani v těchto částech nemáte moc velkou svobodu. Navíc je docela kazí nepříliš vychytaná kamera, která dělala problémy už v předchozích epizodách The Dark Pictures. Občas je za postavou zasazena v takovém úhlu, že se kolem sebe pořádně ani nemůžete rozhlédnout. U filmečků si ale tvůrci na kamerových úhlech dali očividně záležet.

Temnota bez napětí

Příběh je bezesporu tou nejdůležitější součástí House of Ashes a nemohu říct, že bych si ho nějak náramně užíval. Kouzlo hororů pro mě bývá v tom, že vlastně nevím, proti čemu stojím a už jen samotný strach z neznáma dokáže vyvolat pocit napětí. To se tady ale vývojářům nepodařilo a způsobili si to sami tím, že vlastně už od úvodní části hry víte, co za nepřítele v podzemí čeká.

The Dark Pictures Anthology_ House of Ashes_20211019131513.jpg

Valnou většinu hry tak strávíte dostáváním zbylých členů týmu dohromady a proplétáním se skrz rozbořené chodby chrámu. Musím ale uznat, že poslední hodina příběhu mě příjemně překvapila. Děj má najednou větší spád, prostředí je působivější a z hrozby, která mi nepřipadala nijak výjimečná, se stalo něco, o čem bych se toho chtěl dozvědět víc. Jen je škoda, že se tento pocit podařilo navodit jen na závěr hry.

House of Ashes projdete zhruba za stejnou dobu jako předchozí kapitoly, takže něco kolem pěti hodin. Z té doby je většina příběhu pouhým natahováním toho, co víte už od úvodu hry a akční sekvence plné quick-time eventů to zachránit zkrátka nedokážou.

Máte ale několik důvodů, proč se do hraní pustit znovu. Kromě sólového hraní opět nechybí možnost hraní s přáteli skrz kooperaci. Společně si tak můžete projít House of Ashes vícekrát lokálně i online a zjistit, jestli to s jinými rozhodnutími může dopadnout jinak. Závěr hry opravdu může být jiný, ale většina rozhodnutí nemá takovou váhu, jak by se na první pohled mohlo zdát.

Dalším důvodem, proč byste se do hraní měli pustit znovu, je Curator’s Cut. Tento režim se vám zpřístupní po prvním průchodu hrou. V něm máte možnost hrát za nové postavy, dostat se k jiným rozhodnutím a celkově vidět příběh z trochu jiného úhlu pohledu.

The Dark Pictures Anthology_ House of Ashes_20211019131141.jpg

To celé samozřejmě pojí dohromady postava Kurátora, který vám odvyprávěl i předchozí příběhy Man of Medan a Little Hope. Ani po House of Ashes vám ale nebude úplně jasné, jak to všechno spolu vlastně souvisí, i když je tady pár narážek, které by k výsledku mohly napovědět. Také vám nezapomene naznačit, na co se můžete těšit v další kapitole Dark Pictures. To nicméně nestačí na to, aby vás Kurátor vůbec něčím zaujal. Stále jen mlží, a i bez něj by House of Ashes bez problému zvládl fungovat samostatně.

Tajemné komnaty v plné parádě

Kromě příběhu samotného je u tohoto druhu her pro mě důležité také grafické zpracování. Přeci jen když už většinu hry koukám jen na animované filmečky, tak by se slušelo, aby vypadaly opravdu dobře. V tomhle ohledu Supermassive Games nezklamali. House of Ashes se drží jejich standardů a hra v pohybu vypadá výborně. Sem tam můžete narazit na rozpatlanější texturu, ale není to nic, co by vám kazilo celkový dojem ze hry.

The Dark Pictures Anthology_ House of Ashes_20211019125509.jpg

Jediné, co mě mrzí, je že si více nepohráli s mimikou obličejů postav. Jejich výrazy se moc často nemění. Přitom z minulosti moc dobře víme, co všechno se s tvářemi dá vymýšlet. V tomhle ohledu je stále často vyzdvihované L.A. Noire, které letos oslavilo už své desáté narozeniny a některé dnešní hry ho stále nemohou dohnat.

Oproti tomu musím pochválit zpracování prostředí. Opravdu máte pocit, že se procházíte chodbami, kam lidská noha už pěknou řádku let nevkročila a nechce se vás pustit ten dojem, že v hlubinách pod chrámem se skrývá ještě něco mnohem tajemnějšího. Skvěle to doplňují i záběry expedice výzkumníků, která se do těchto prostor dostala v minulém století. Více už z příběhu ale prozrazovat nebudu. Přeci jen na něm celý House of Ashes stojí a padá.

 

„Musím pochválit zpracování prostředí. Opravdu máte pocit, že se procházíte chodbami, kam lidská noha už pěknou řádku let nevkročila.“

 

Hru jsem měl k dispozici na PlayStationu 5 a během hraní jsem nenarazil na jedinou chybu. Po technické stránce si tedy nemám na co stěžovat. I když jsou součástí hry načítací obrazovky, tak si jich ve většině případů ani nevšimnete. Mezi scénami jen na zlomek sekundy problikne černá obrazovka a plynule navazuje další scéna.

House of Ashes si trochu pohrává také s haptickou odezvou na ovladači DualSense. Není to ale nic, co by zážitek z hraní nějak výrazně ovlivnilo. Zbytek jeho vlastností během hry nijak nevyužijete, což se dalo očekávat vzhledem k tomu, o jaký se jedná herní žánr.

The Dark Pictures Anthology_ House of Ashes_20211019162120.jpgThe Dark Pictures Anthology_ House of Ashes_20211019142414.jpgThe Dark Pictures Anthology_ House of Ashes_20211019155834.jpg

Stejně jako u předchozích kapitol Dark Pictures se nemůžu ubránit dojmu, že Supermassive Games stále nepřekonali příběh výborného Until Dawn. Rád bych řekl, že se to s další kapitolou snad zlepší, ale už jsme téměř na konci antologie a nezdá se, že by kvalita šla s každou další nějak výrazně nahoru. Možná, že nás čeká obrovské vyvrcholení, které nás zvedne ze židle, ale zatím tady máme jen sérii mdlých příběhů, ze kterých House of Ashes nijak nevyčnívá.

Verdikt

Vcelku průměrný příběh s dobrým závěrem, který projdete za jeden dlouhý podzimní večer. Kvalita House of Ashes je na podobné úrovni jako ostatní díly The Dark Pictures. Moc hratelnosti tady nenajdete, ale hra vám dává hned několik důvodů, proč byste si ji měli projít více než jednou.

Diskuze (1) Další článek: Podívejte se na úvodní misi z připravovaného rebootu gangsterky Saints Row

Témata článku: , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , ,