Recenze hry Theatrhythm: Final Bar Line. Rytmické dobrodružství nejen pro fanoušky Final Fantasy

Theatrhythm už několikrát dalo dohromady desítky skladeb z her od Square Enixu. Final Bar Line je zatím největší kolekcí, které k dokonalosti chybí jen málo.  

Co baví

  • Hudba ze všech hlavních Final Fantasy i ze spin-offů
  • Lokální i online multiplayer
  • Bezchybná hratelnost

Co vadí

  • Nepodporuje crossplay
  • Grafický styl nemusí sedět každému
  • Málo Event úrovní
  • Nevýrazný RPG systém
7/10
Hodnocení

Rytmická hra pro PS4 a NS ● Cena: 1 600 Kč ● Singleplayer a multiplayer ● Věkové omezení: 16+ ● Bez oficiální češtiny

Rytmických her je tady spousta, a i když se vesměs drží stejných principů, zvládají každá sama o sobě zaujmout nabídkou skladeb. Theatrhythm je už dlouholetou sérií, ve které najdete hlavně skladby ze série Final Fantasy. Final Bar Line není výjimkou. Desítky songů ze všech 15 hlavních dílů doplňuje i několik odboček. Svoji kategorii tady má třeba i Final Fantasy Tactics nebo Mobius Final Fantasy.  

Final Bar Line ale není jen o Final Fantasy. Do soupisky se přidala i hudba z Live a Live, Romancing SaGa nebo série Nier. Problém je ale v tom, že tyto skladby si musíte v základní hře dokoupit. Na DLC v dnešní době nevidím nic špatného. Když je ale připravena taková porce dodatečného obsahu ještě před vydáním a některé písničky navíc získáte pouze zakoupením dražších edicí, to už na mě působí tak, že Square Enix chce Theatrhythm hlavně pořádně podojit.  

S množstvím obsahu v základní hře ale problém nemám. Jak jsem zmiňoval, dohromady se dostanete k několika stovkám skladeb, přičemž některé z nich jsou legendy, které si užijete i bez toho, abyste byli velkými fanoušky Final Fantasy. Ostatně to je případ celé hry. Soundtracky téměř všech dílů této série jsou výborné a skrz Theatrhythm jednoduše uvidíte, jak se hudební doprovod této série v průběhu let vyvíjel.  

2023030921121100-E7063F5BA8DF18F63B6FF99A8CEC3B3E.jpg2023030921525900-E7063F5BA8DF18F63B6FF99A8CEC3B3E.jpg2023030823300500-E7063F5BA8DF18F63B6FF99A8CEC3B3E.jpg

V akci vypadá Final Bar Line jako klasická rytmická záležitost. Jednoduchý tutoriál vás provede tím, co ve kterou chvíli máte mačkat. Pak už je to jen na vašem postřehu a správném načasování. Najdete tady 3 druhy levelů. Battle stage je klasika, kdy vám “noty” jezdí ve čtyřech různých řadách. Ve field stage se pak vše odehrává v jedné dlouhé lince. Občas narazíte také na event stage, kde za doprovodu hudby na pozadí vidíte záběry přímo z originálních her a byli pro mě tím nejlepším. Proto mě mrzí, že jich je tak málo. Po projití každého titulu se dostanete jen k jednomu takovému levelu. 

Mód Series Quests není jen o tom, abyste se trefovali do not ve správnou chvíli. Za doprovodu ikonických skladeb vaše parta o čtyřech členech bojuje proti nepříteli a daří se jim podle toho, jak dobře se trefujete vy. Partu si můžete upravit, kombinovat postavy z různých dílů dohromady a používat předměty pro další bonusy. Tuto mechaniku využijete hlavně ke splnění questu, který je u každé skladby v tomto módu jiný.  

2023031323151500-E7063F5BA8DF18F63B6FF99A8CEC3B3E.jpg

I když se vám povede projít skladbu bez chyby, neznamená to nutně, že máte hotovo. Při úkolech s porážkou bosse je na to vaše parta občas slabá, a tak se hodí trochu taktizovat. Pořádně jsem ale neměl potřebu se tímhle zaobírat, protože odměny za splnění questů nejsou nikterak důležité a spíš jsem se soustředil na to, abych prošel skladby s co nejmenším množstvím chyb. Pokud chcete alespoň trošku výzvu, rozhodně hned na začátku přehoďte na obtížnost Expert. Název sice může mást, ale Expert je ve Final Bar Line druhá nejlehčí a na rozdíl od té základní to není něco, co projdete s prstem v nose. 

Skrz procházení skladeb v tomto módu si je odemykáte pro Music Quest, kde už si je můžete hrát dle svého uvážení. Tady pak máte možnost kromě klasického hraní také zjednodušenou verzi nebo si každou skladbu můžete projít ve dvojici. Rázem se tak Final Bar Line stává jedním z vhodných kandidátů pro společné hraní. Dokázal bych s představit, že by počet hráčů mohl být ještě vyšší, ale v tomhle případě se musíme spokojit se dvěma.  

 

„Každou skladbu si můžete projít i ve dvojici na jedné konzoli.“

 

Čtyři hráči mezi sebou mohou zápolit pouze v online multiplayeru. I do něj se ale můžete z jedné konzole připojit ve dvou. Bohužel jsem neměl moc šancí ho vyzkoušet. Hrál jsem verzi pro Nintendo Switch a v multiplayeru je docela mrtvo. Když už se nějaký protivník našel, dostal jsem se jen k chybové hlášce. Přijde mi jako velká škoda, že Final Bar Line nepodporuje hraní skrz platformy. Určitě by mu to pomohlo udržet se při životě o něco déle. Square Enix s ním má každopádně plány do budoucna už teď. Jak jsem zmiňoval, skrz DLC budou přibývat skladby z dalších her a bezesporu dojde i na soundtrack z Final Fantasy XVI, které vychází za pár měsíců.  

2023030921311700-E7063F5BA8DF18F63B6FF99A8CEC3B3E.jpg

Pro všechny nadšence do sbírání kartiček a obrázků je tady pak ještě muzeum. Plněním různých výzev nebo skrz již zmíněné questy se dostanete k odměnám, které mapují historii jednotlivých dílů. Je to příjemný doplněk, který vás poňouká k dalšímu hraní, pokud nechcete mít ve své sbírce ani jedno prázdné místo.  

Jsem sice fanoušek toho, jak Final Bar Line zní, ale nedá se říct, že bych byl nadšený z toho, jak vypadá. Postavičky i monstra vypadají, jako by vypadly z laciné mobilní hry. Chápu, že tady jde především o rytmické mechaniky a na vzhled se tolik nehledí. Také je mi jasné, že Square Enix se chtěl i v tomto díle držet stylu, který využíval u těch předchozích. I ten Switch by ale určitě zvládal víc než to, co si ve Final Bar Line připravili. U PlayStationu to ani není otázkou. Alespoň si tím pojistili to, že jejich hra poběží dobře i bez nutnosti většího výkonu. Za celou dobu hraní jsem neměl jediný problém. 

Verdikt

Theatrhythm: Final Bar Line je výborná rytmická hra nejen pro fanoušky Final Fantasy. Soundtracky této série obstojí i bez toho, abyste měli japonská RPG v oblibě. Tvůrci zkusili k RPG zamířit i tentokrát skrz úpravy členů party a jejich levelování, ale je to docela nepodstatná a nevýrazná součást hry, která se tváří jako něco velmi důležitého. Přitom v průchodu skladbou nehraje téměř žádnou roli. I když v základu najdete desítky skladeb, rovnou s vydáním vyšlo několik DLC s hudbou z dalších her Square Enixu, což na mě působí jen jako prachsprosté dojení. Bez Live a Live nebo Romantic SaGy se ale dá nakonec obejít, protože obsahu je i tak spousta.  

Váš názor Další článek: Recenze hry Clash: Artifacts of Chaos. Mlátička v bizarním punkovém fantasy světě

Témata článku: , , , , , , , , , , , , , , , , , , ,