Recenze: Iron Man – ve šlépějích filmu?

Po chválozpěvu na filmové překvapení jménem Iron Man, který jsme vám přinesli před pár dny, přichází řada na herní adaptaci. Je také hodna zlaté medaile, nebo skončí v odpadlišti herních dějin?
Recenze: Iron Man – ve šlépějích filmu?

Platforma: PS3, PS2, PC, Xbox 360, Wii, DS, PSP,
Typ hry: 3rd person akce
Multiplayer: Chválabohu ne
Výrobce: Secret Level (
http://www.secretlevel.com/
Distributor: Sega (
http://www.sega.com/)
Homepage:
http://ironmanthegame.marvel.com/index.php

Když před nedávnem obletěl světe Dark Sector, většina příznivců akčního žánru přestala chodit do práce a škol. Žádná kýčovitost, stereotyp, ani ledabylé technické provedení. S o to větší zvědavostí proto posléze směrovaly mé kroky k Iron Man, hře podobného ražení, která se dostala na světlo světa společně s uvedením stejnojmenného snímku (recenze, klik ;-). Jak velkým byl ale pohlazením po duši film, tak velkou pěstí do oka se stalo jeho herní spodobnění. Čekal však někdo něco jiného?

Když řekneme Á, tak Bé už naštěstí ne

Pokud vás nějakou náhodou minul příběh zbohatlého génia Tonyho Starka, a prakticky o něj do budoucna nejevíte větší zájem, s klidem v duši si můžete herní konverzi snímku Iron Man odpustit. Nic by vám neřekla. Nutno přitom dodat, že ačkoliv příběh z větší části putuje cestičkou vyšlapanou filmem, ani ze třetiny neobsahuje tolik pověstného koření, které by člověka nenutilo na každém kroku prskat vzteky. Je to nuda od začátku dokonce, na což ostatně přijdete během prvních pár minut hraní, sotvaže opustíte jeskynní zákoutí.

  

Hra je všehovšudy složena z deseti po sobě následujících misí, které se jen s obtížemi dokáží rozprostřít do deseti hodin čistého času hraní. Jenže byť je to doba na první pohled velmi krátká, nakonec za ni budete ještě rádi. Hlavní problém Iron Man totiž tkví ve zjevné odfláknutosti herní náplně, kterou tvoří z devadesáti devíti procent úkoly typu „zničte sklady, zlikvidujte deset tanků, patnáct stíhaček a nakonec nezapomeňte na perlu v podobě super-silného válečného kolosu“. Čeká vás pouze čirá akce, kterou ovšem kalí spousta nešvarů a naprosto suché zpracování. Žádné procházení po propracovaných interiérových nebo exteriérových lokacích, plnění rozmanitých úkolů a ani nic podobného se nekoná.

 

  

Vlastně se veškeré dění omezuje na rozsáhlá prostranství čítající několik čtverečních kilometrů, přičemž by se s přehledem dalo uplatnit rčení „kvalita na úkor kvantity“. Nečeká vás nic jiného, než létání, chození, střílení, střílení a ještě jednou střílení v liduprázdných městěch, pouštích a tak dále. Stereotyp se dostaví tak rychle, že si ani nestihnete udělat naděje na lepší zítřky.

Všestranné využití obleku

Iron Man je velice prostou hrou, která se sice může tvářit jako nesmírně komplexní, v jádru je však prázdná a prohnilá. Jednou z mála optimisticky vyhlížejících stránek titulu se stává alespoň možnost během boje koncentrovat energii super-obleku do jednotlivých okruhů, čímž zaručíte například rychlejší kadenci střelby, hbitější chůzi nebo obratnější let. Samozřejmě v danou chvíli nemůžete disponovat vším najednou – když někam dáte, jinde musíte vzít. Na druhou stranu nelze říci, že by se podobné výhody a nevýhody kdovíjak drasticky promítaly na průběhu boje. Spíše naopak.

Panda Veliká

Tento boxík jsme se nakonec rozhodli věnovat Pandě Veliké.


Ostatně podobná slova lze vnést i na adresu upgradování svého robotického „obleku“. Prakticky po každé úspěšně zvládnuté misi dostanete na výběr z několika aspektů a bude jen na vás, co si z nabídnutého repertoáru vyberete. Škoda však, že všechny složky jsou pojaty jednoduše a spíše přihrávají lákavým nápisům na krabici hry, nežli funkcím použitelným pro samotné hráče.

Výčet prostých „kladů“ ze hry bych tím tak jako tak zakončil, Iron Man je zkrátka bída, která se ani nesnaží o zamaskování nedostatků. Nabízí málo a aby toho bylo ještě méně, olej do ohně přilévá technickou stránkou. PS3 verze nevyhlíží nejlépe, prostředí působí nemasně a neslaně, prázdně a nejlépe na tom nejsou ani modely nepřátelských tanků, helikoptér, stíhacích letounů, ba i torza těl bezmyšlenkovitě jednajících vojáků. Pakliže se na cokoliv, co bylo právě jmenováno, podíváte ze vzdálenosti několika desítek až stovek metrů, nevšimnete si výraznějších nedostatků. Pivem se ovšem polijete ve chvíli, kdy se rozhodnete pro použití pěstí a přijdete přímo k nepříteli. V daný okamžik dostanete nutkavou chuť utéct někam hodně daleko.

  

Tupé textury a jednoduše vymodelované stroje jsou jen špičkou pomyslného ledovce. Jeho pevné jádro posléze stojí na občasném trhání obrazovky (!), které není zrovna příjemné s ohledem na míru zobrazovaných detailů ve hře. A nejhůře podle všeho dopadla počítačová konverze, kterou jsme nicméně v redakci neměli možnost přímo vyzkoušet.

UD

Velké chvály se taktéž nedočká umělá inteligence nepřátel. U tanků, helikoptér a letadel se její nedostatky neprojevují tak citelně, obrat o sto osmdesát stupňů ale nastává v případě běžné pěchoty. Vojáci jsou pomatené Amálky, které zlikviduje jediný výstřel. Prakticky vás nemohou výrazněji ohrozit, chudáci, ani neví jak.... A i když jsou osamoceni, bez jakékoliv podpory, jdou proti vám hlava nehlava, což by neudělalo ani Tamagoči. Kdyby byli nepřátelé s to efektivnějšího jednání v boji, dost možná by Iron Man nemusel zapadnout do hlubin zapomnění. S podobnými referencemi ale neošálí ani mrtvého koně bez mozku.

  

Alespoň částečné uznáni v této celé velké bídě si zaslouží zvuky, hudba a v neposlední řadě také ovládání. Sixaxis ovladač sice není podporován (alespoň jsem nepřišel, kde a jak by se dal uplatnit), v tomto případě jde však – podle všeho – o jednoznačné plus. Nakonec autoři dokázali zkonit opravdu všechno, s průměrně zvládnutou stránkou hry se tedy vždy počítá k dobru. Děkujme rovněž za automatické zaměřování, jež vyhledává nejbližší cíle. Děkujme za prostou a hbitou manipulaci ústředního charakteru při létání. Chce to sice trochu cviku, s ohledem na ostatní nedostatky jde ale o zanedbatelnou věc.

Světlé stránky hry
  • Možnost během boje upravovat svoje schopnosti
  • Jednoduché upgradování plechového hábitu
  • Lepší hudba a zvuky
  • Potěšeni budou maximálně fandové filmu
Temné stránky hry
  • Jednotvárná herní náplň
  • Nudná herní náplň
  • Fádní herní náplň
  • Spousta stereotypu, stačí si vybrat
  • Technické zpracování
  • Umělá „inteligence“ nepřátel
  • Očividná snaha vytřískat ze značky co nejvíce
  • A další věci, na které jsem naštěstí zapomněl

A závěr? Iron Man je jedno velké zklamání (které se ovšem dalo předpokládat) zakládající si především na zvučném jméně. Film se sice řadí mezi elitu ve své kategorii, hra však zapadá do hořkého podprůměru, z něhož ji nezachraňuje ani těch pár – jinak krkolomných – světlých stránek. Pokud hledáte hru podobného žánru, a tedy i křišťálovou zábavu, z posledně vydaných kousků mohu vřele doporučit v úvodu již zmiňovaný Dark Sector. Řadíte-li se mezi příznivce fenoménu Iron Man, sbíráte všechno s komixovou tématikou a chybí vám do počtu černá ovce rodiny, zkuste tuto herní adaptaci. Dlouho se u ní však bavit nebudete.

Grafika: 3/10
Hudba: 6/10
Zvuky: 6/10
Hratelnost: 2/10

Iron Man - alespoň v podání PS3 verze - rozhodně nedopadl lépe, než se dalo čekat. Nudná herní náplň, jednotvárné a "prázdné" grafické zpracování, i umělá „inteligence“ nestojí za vyprázdnění peněženek. Vždyť existuje spousta lepších her. Pokud tedy nejste skalními příznivci filmu, ruce a nohy pryč!

Celkové hodnocení: 3/10

Nejnovější komentáře


NEJČTENĚJŠÍ ČLÁNKY

Nejkrásnější konzolové hry: když na výkonu nezáleží (galerie)

Nejkrásnější konzolové hry: když na vý…

Kdo říkal, že na hezké hry potřebujete jen to nejvýkonnější PC?

15.  7.  2018 | | 5 N/A
V Minecraftu postavíte cokoliv, podívejte se na Paříž z 19. století

V Minecraftu postavíte cokoliv, podíve…

Minecraft nás svými možnostmi nepřestává překvapovat. Nejzajímavější projekty jsou však stále ty, které simulují reálná města.

17.  7.  2018 | | 8 N/A
Rozšíření do KC Deliverance opět láká na krásy českých lesů

Rozšíření do KC Deliverance opět láká …

Je čas vrátit se do českých luhů a hájů a okusit krásy našeho středověku.

12.  7.  2018 | | 2 N/A
KC Deliverance: From the Ashes: znáte Jindru, všechno spraví! (recenze)

KC Deliverance: From the Ashes: znáte …

První DLC do Kingdom Come: Deliverance konečně spatřilo světlo světa a neslibuje málo. Máte se stát rychtářem a spravovat vlastní vesničku. Přesto nás DLC vůbec nenadchlo.

10.  7.  2018 | | 5 N/A
DOOM: Desková hra - akční nářez na vašem stole (recenze)

DOOM: Desková hra - akční nářez na vaš…

Na poli počítačových her je DOOM skutečnou legendou. V této recenzi se ale podíváme na jeho mladšího deskoherního sourozence. Nutno říct, že rodinné jméno se mu ve světě deskových her podařilo adaptovat se ctí.

7.  7.  2018 | | 6 N/A