Tvůrci téhle hry jsou obrovští fanoušci legendárních adventur z dílen George Lucase, jak už dokázali v disneyfikovaně-egyptských titulech s Ankh v názvu. Teď to zkouší s ještě bližší napodobeninou slavného Guybrushe Threepwooda. A opět se u barevné hříčky zabaví malí i velcí.
Platforma: PC
Typ hry: point-and-click adventura
Multiplayer: ne
Minimální konfigurace: procesor 3 GHz, 1024 MB RAM, 256MB grafická karta, 1500 MB na HDD
Testovací konfigurace: Core2Duo 2,17 GHz, 2 GB RAM, GeForceGo 7600
Výrobce: Deck13 (http://www.deck13.com/)
Vydavatel: Strategy First (http://www.strategyfirst.com/)
Homepage: http://www.jackkeane.com
Big Ben devatenáctého století je jistě pamětihodnost stojící za zhlédnutí. Přinejmenším v případě, že nejste v jeho věži přivázáni k židli a netlučou do vás dva hromotluci kvůli dluhu. Jack Keane se ovšem nachází v právě takové situaci a je jen dílem náhody, že z něj bouchači nevymlátí duši, ale ranami ho přisunou až k noži, s jehož pomocí nakonec Jack uteče.
Se pojď podívat sám, kolik je hodin! * A tak Voltíček a Ampérka dorazili až ke kondenzátorové chaloupce… * Doteď jsem netušil, že i plachetnici jde otočit přes ručku
Podobně se štěstěna na Jacka usměje i podruhé, když nešťastníkovi přihraje možnost vstoupit do služeb samotné britské královny a vydat se na důležitou misi, na jejímž konci je záchrana galaxie od zákeřných Měsíčanů a odměna v podobě nekonečného bohatství a dvou sličných dívek. I když ne – vlastně jde o úkol vyzvednout v Kapském městě tajnou agentku a pak zachránit čajovníky od čajožravých kytek. A s tou odměnou to asi taky bude slabší.
Buď jako buď, Jack není žádné ořezávátko (ani úhloměr) a úkolu se statečně zhostí. Však ono to nakonec stejně bude všecko na vás, že ano. A jakmile se poperete s Kapským městem (kde, k velkému podivu, nepotkáte nikoho s jinou než bílou pletí), nic vám nebrání vydat se na indický ostrov s nezvyklým jménem Tooth Island. Zřejmě už teď tuším, kde sídlí zoubková víla.
Pružina na bláto a jste za plotem
Jack Keane je v podstatě klasickou point-and-click adventurou ze staré školy, což má své výhody a nevýhody. Hodnocení výhod je nuda, takže teď budu chvíli rýpat. Docela problém je totiž konstrukce hádanek, jež si pracovně rozdělíme na dva typy: „pohodička“ a „WTF?!“. Do první kategorie spadají puzzly, kde máte tzv. předmět primární (třeba klíč) a tzv. předmět sekundární (třeba klíčovou dírku), jejichž vlastností je to, že k sobě tak nějak logicky pasují.
Zhlédněte oficiální trailer
Do druhé kategorie spadají situace, v nichž přeci musíte vědět, že použitím nožíku na hodiny dostanete hodinové ručičky, kterými zcela pochopitelně vypáčíte zámek truhly. Obyčejně takové věci dělám každé ráno, tady jsem ale občas tápal. A ono takové tápání s následným rozluštěním metodou „zkoušej všechno na všechno“ bylo zábavné naposledy v době Agenta Mlíčňáka. (Jestli netušíte, o jaké hře je řeč, tak si název hry v předchozí větě nahraďte frází „před vaším narozením“.)
Sprechen ty English?
Ale pokud je adventura plná barev tak pastelových, že pastelky ze studu pořádají manifestace za černobílý svět, dá se od ní očekávat, že jejím největším magnetem nebudou ani tak hádanky, jako spíš humor, legrace, sranda, fór, špás, vtip, švanda a takové podobné věci. U Jacka je to takové jo-a-ne. Občas vás hra rozesměje, občas budete na obrazovku hledět s tím typem nechápavého výrazu, který vás donutí potají mazat fotky pohotovým kamarádům, co vás s takovým kukučem přichytí.
Tohle zákoutí mi různými svými částmi připomíná většinu adventur, co jsem kdy hrál * Ano, rating hry upozorňuje na částečnou nahotu – bylo vám už 18, plantážníci?! * „Jednu pro ňu, aby byla povolnější, baba…“
Dílem za to může překlad z původní Němčiny, v němž se holt některé legrácky ztratí. Svoji roli sehraje i dabing, jehož silné stránky jsou současně těmi slabými. Charakteristický přízvuk různých národností má své kouzlo, stejně tak však dokáže být vcelku iritující (zvláště v případě skřeků hlavního záporáka, Doctora T). Podobně lingvisticky zdatnější jedince nemůže nepřekvapit, že hlavní hrdina, rozený Londýňan, nemá s britským akcentem pranic společného.
Omalovánky
Naopak radost snad každému udělá grafika, hodící se k celkovému ladění hry jako liána do džungle. Grafika je až infantilně barevná, nicméně vzhledem ke slušné variabilitě prostředí to je věc, která je jednoznačnou výhodou. Snad až na pasáž s gepardím spodním prádlem, jež máte výše na obrázku, abych v tom zážitku nezůstal sám. Animace postav (a podobných pohybujících se věcí) se rovněž vcelku vydařily, což snad lehce ospravedlní na adventuru ostřejší hardwarové nároky.
Já Tarzan, ty Jane * Ruce vzhůru, nebo se to budu muset naučit používat! * „Ty vidíš Matrix zakódovaný?“
Co už ale odpustit nejde, jsou všemožné bugy a nedodělky, na něž budete ve hře narážet v podstatě pravidelně. Tu je to překlep v titulku, támhle zobrazené chybové hlášení a tuhle vám hra prostě spadne a jací jste byli. No a na taskování raději zapomeňte úplně, leda byste hledali nejkratší způsob, jak se dostat ze hry.
| Světlé stránky hry |
- Roztomilá grafika
- Místo povedené vtípky
- Variabilita lokací
- Využívání zábavných adventurních principů
|
| Temné stránky hry |
- Nedodělky a bugy
- Občas nepříjemný dabing
- Místy se ztratí smysl vtípků
- Příležitostné nelogické hádanky
|
Nicméně nakonec možná Jackovi jeho chyby odpustíte a rádi si užijete něco kolem deseti hodin barevné zábavy v infantilním prostředí doprovázené často podařenými vtípky a okořeněné nápaditými hádankami. Ano, Jack Keane v podstatě jen vykrádá osvědčené principy adventur starších než někteří z vás, ale ono to v podstatě funguje, přestože se nejedná o zázrak, ale „jen“ dobrou hru.
Grafika: 7/10
Hudba a zvuky: 7/10
Hratelnost: 6/10
Jack Keane je příjemnou vzpomínkou pro pamětníky, zábavnou hříčkou pro mladší hráče a povedenou adventurou pro zbývající kategorie hráčů.
Celkové hodnocení: 6/10
