Recenze: Killing Floor – hororový kántrstrajk

Znalci mod scény název Killing Floor už jistě slyšeli ve spojení se stejnojmennou modifikací pro Unreal Tournament 2004, na které pracovalo pár nadšenců ze Shatterline Productions. Právě z této čtyři roky staré modifikace pochází tato komerční verze, kterou si pod svá křídla vzalo studio Tripwire Interactive. Ti jsou známí svojí povedenou válečnou 3D akcí Red Orchestra, která také začínala jako modifikace pro UT 2004.

Vývoj Killing Floor probíhal nepřetržitě od roku 2005 a hra byla opatchována, nebo chcete-li opečovávána, hned pětkrát. Zajímavostí je, že záměrem původních tvůrců bylo konečnou verzi hry vydat jako volně šiřitelný mod pro Red Orchestru skrze Steam. Jaké bylo ale jejich překvapení, když Tripwire Interactive shledalo Killing Floor jako vysoce profesionální dílo a rozhodli se spolupracovat na komerční verzi.

Kdo od koho kopíruje?

Na první pohled každého napadne srovnání s Left 4 Dead. Podobná monstra, lákavý kooperativní režim a hororová atmosféra. Avšak známé pořekadlo říká, že dát na první dojem je stejně nešťastné, jako odsuzovat hořkost piva po prvním půllitru. Rozdíl mezi Killing Floor (dále jen KF) a Left 4 Dead (dále jen L4D) je totiž obrovský. Navíc na KF se začalo pracovat dříve, než se vůbec objevily první informace o L4D. Takže kdo od koho vlastně opisoval? Na to znají odpověď jen ti nejzasvěcenější. Ve výsledku to ale není důležité, protože rukopis obou her je jako nebe a dudy.

Předně KF je daleko přímočařejší, akčnější a řekl bych i zběsilejší. Je to dáno zcela rozdílným level designem, způsobem kooperace, možností nákupu zbraní a volbou rozličných vylepšení vaší postavy. Kombinací těchto prvků vznikl zážitek, který má příchuť několika podobných her, ale jako celek je odlišný. Sice nepřináší nic zásadně nového či nedejbože revolučního, ale nabízí kompaktní hratelnost, která je postavená na jasných pravidlech. Tým až šesti hráčů bojuje proti hordám mutantů, které se objevují v několika vlnách. Po přežití určitého počtu vln se objeví závěrečný boss. Celé to trvá několik málo minut. Bude vám to stačit?

Jednoduchá pravidla

Základním rozdílem oproti L4D je nepropojenost mezi jednotlivými levely. Nepostupujete kampaní kupředu, ale snažíte se obstát proti hordě mutantů v rámci jednotlivých levelů. V tom spatřuji problém, který velké procento potenciálních zájemců nemusí skousnout. Zároveňje mi však jasné, že skuteční zájemci o tento typ zábavy bez příběhu v KF nic hlubšího ani hledat nebudou.

Hra se odehrává na území Anglie, z čehož pramení levely tvořené městským prostředím v centru Londýna, močály, farmami, lesy a opuštěnými stavbami. Některé jsou poměrně rozlehlé, jiné proběhnete během pár vteřin. Důležité je zůstat neustále v pohybu. Ani ne tak kvůli nepřátelům, ale pro doplnění munice, zdraví a nákup nových zbraní je potřeba vyhledat obchod.

Pro přežití další vlny mutantů je nákup nového vybavení nutností

Ten se nachází na několika místech a po každé vlně se objeví jinde. Naštěstí jakmile stav nepřátel klesne na určitou hranici, objeví se v rohu obrazovky šipka, která ukazuje směr a vzdálenost k obchodníkovi. Především na farmářské mapě se šipku vyplatí sledovat. Kvůli její rozlehlosti se může stát, že se nestihnete v časovém intervalu jedné minuty k obchodníkovi dostat.

TIP: Držte se pohromadě, buďte neustále v pohybu a sledujte šipku vedoucí k obchodníkovi.

Pro přežití další vlny mutantů je nákup nového vybavení nutností. Častokrát se mi stalo, že jsem během kosení desítek nepřátel ztratil přehled o své pozici a pak se marně snažil k obchodníkovi dostat. Stačí ale následovat paprsek světla a k cíli se vždy dostanete. Pak už je to pouze otázka času.

Nákupní horečka

Podobně jako v Counter-Striku během hraní získáváte peníze. Utratit je můžete za celou řadu vybavení. Duální pistole, flinty, pušky, samopal, brokovnice, plamenomet, raketomet či kuše nejsou jedinými rozsévači smrti. Pro souboje na blízko využijete nůž, mačetu, sekyru či motorovou pilu á la Doom. Nesmím zapomenout na důležité granáty, které jsou ideální do houfů. Každá zbraň má vlastní hmotnost a účinnost. Z počátku neunesete více jak patnáct kilo zbraní. Vylepšováním vlastností vaší postavy však unesete více. Kromě toho zbraně mají postupně lepší účinnost. Jako pasivní ochranný prvek vám poslouží jakési brnění ve formě vesty.

Velikou pochvalu zaslouží zpracování zbraní, na kterém je znát zkušenost týmu z Red Orchestry. Jelikož peníze získáváte za množství odstřelených nepřátel (a podle jejich tuhosti), nemusí si každý vydělat na potřebné vybavení. Peníze se povalují po levelech stejně jako zbraně a výbava. Často je ale nenajdete nebo vám je před očima šlohne spoluhráč. V tom případě je nutné, aby vám někdo z kamarádů půjčil. Stačí se domluvit integrovanou hlasovou komunikací (nebo textem) a spoluhráči vám ochotně peníze poskytnou.

Hokusy pokusy na lidech

Jelikož vašimi nepřáteli jsou mutanti, budete čelit částečně lidsky vyhlížejícím nepřátelům. S každou vlnou nepřátel stoupá také jejich obtížnost. Základní a nejslabší jednotkou mutantů je Clot vypadající jako zombie. Stačí jedna přesná rána do hlavy a je po něm. Pak je zde Crawler, který vypadá jako přerostlý pavouk. Je rychlý, ale příliš toho nevydrží.

Gorefast je obdobou zombie, která v blízkosti své oběti nečekaně zrychlí své tempo a útočí kusem železa přidělaným k ruce. Boomerovi z L4D podobný Bloat zvrací na své oběti a tím je na krátkou chvíli oslepuje. Při zásahu exploduje. Jednou z velice silných ale pomalých jednotek je Scrake. Vypadá jako řezník s motorovou pilou. Vydrží spoustu zranění a základní zbraně na něj prakticky neplatí.

Nejneoblíbenější nepřítel se jmenuje Fleshpound. Tento částečně obrněný mutant vydrží velké množství zranění a to díky adrenalinu, který mu neustále proudí v těle. Zároveň má specifické chování. Do doby, než na něj někdo zaútočí, je v klidu. Jakmile je napaden, na hrudi se mu rozsvítí červené světlo a stává se z něj rozzuřená bestie. Vždy útočí na toho, kdo na něj začne pálit jako první. A útok je to velice rychlý a smrtící.

Je dobré si od něj držet odstup a používat granáty. Téměř neviditelným nepřítelem je Stalker. Prozrazuje ho pouze holografická záře kolem těla. V neposlední řadě vás bude svým křikem obtěžovat Siren. Tahle potvora má tak nepříjemný hlas, že dokáže zranit všechny v okruhu jejího řvaní. Navíc její křik ničí rakety a granáty, což je velice nepříjemné.

Závěrečný boss má snad 3 metry na výšku, místo jedné ruky rotační kulomet s raketometem a z břicha mu vystřeluje chapadlo

Závěrečným bossem v každém levelu je Patriarch. Na výšku má snad 3 metry, místo jedné ruky rotační kulomet s raketometem a z břicha mu vystřeluje chapadlo. Mezi jeho další schopnosti patří léčení a neviditelnost. Pokud si vás vyhlédne jako obět, je s vámi většinou do několika málo vteřin konec. Důležité je krytí za objekty, neustálý pohyb a koordinovaný útok. Celkově jsem ale z nepřátel zklamaný.

Ten kdo je vytvořil, neměl příliš cit pro vyváženost a nápaditost. Všichni nepřátelé (až na Siren a Patriarchu) vás ohrožují pouze z bezprostřední blízkosti. Proč není ve hře nějaká létající potvora, nebo mutant, který by po vás házel okolní předměty? Ve srovnání s L4D jsou tito nepřátelé tak trochu na jedno brdo.