Recenze: kniha Doom - Peklo na Zemi

Dostali jsme se k dalšímu z techniků. "Poslouchejte!" vykřikl jsem. "Mám plán!" Věnovali mi veškerou svou pozornost, což v tak omezeném prostoru nebyl žádný problém. "Popadneme toho chlápka a zmizíme!" Arlene obrátila oči v sloup. Můj plán na ni dojem zřejmě neudělal.
Recenze: kniha Doom - Peklo na Zemi

Název: Doom - Peklo na Zemi (Hell on Earth)
Autoři: Dafydd Ab Hugh & Brad Linaweaver
Vydal: Fantom Print, Ostrava 2005
Překlad: Martin Kovář
Náklad: neuveden
Doporučená cena: 219 Kč

Desátníka "Flye" Taggarta (jinak mariňáka z prvního a druhého dílu počítačového Dooma) a svobodníka Arlene Sandersovou (jinak jednu z mnoha úplně zbytečně přidaných postav, která má knize dodávat šmrnc romantického jiskření, které se však z jistých důvodů nekoná) jsme opustili v momentě, kdy v minulé knize úspěšně vyčistili marsovské měsíce Deimos a Phobos od šmejdu z vesmíru (jinak kompletního arzenálu nepřátel z prvního dílu hry Doom). Poté ovšem museli rychle vymyslet vlastní způsob přepravy zpět na Zem, protože vzduchu pod nakřápnutou ochrannou kupolí marsovské základny nebylo nazbyt.

 

Peklo?

Úkoly, které je čekají v druhé knize doomovské tetralogie, jsou nasnadě: Přepravit se na rodnou Zemi, nejlépe někam na středozápad, nalézt podivnou mormonskou osadu s nezletilou hackerkou s temnou minulostí a společně s dalším bývalým mariňáckým ostřelovačem odcestovat do Los Angeles a dále na západ. Během cesty nalézt tajemnou lidskou mumii obalenou cyberwarem, dolovat z ní informace, navštívit konspirační drogové doupě a hlavně: potkat, pobít a hlavně nesmyslně přejmenovat řadu potvor z obou dílů Dooma a předchozího dílu knihy. A objevit přitom i nějaké zbrusu nové, například Revenanta ("kostra") a Mancubuse ("tlusťoch nebo pan Sádlo").

Na Zemi!

Nebyli by to naši oblíbení hrdinové, kdyby se jim opět nevedlo na jedničku. I když to mnohokrát vypadá, že to tentokrát už to bude opravdu špatné, nakonec vše dobře dopadne. Třebas za cenu drobných odřenin nebo raket svištících výtahovými šachtami a úzkými chodbami. A že se děj tentokrát přemístil na Zem, sviští se širokými i méně širokými ulicemi, obchody, vlaky nebo odstavenými přívěsy.

  

Klaiscké podoby Dooma

I když nově představené postavy (bývalý sniper Albert nebo jeho známí Jerry a Nate) nezapřou určitý komický potenciál, zejména v dialozích o zbraních a autech, opačná parketa je očividným krokem vedle. Autoři se tentokrát pokusili i o hlubší psychologické sondy na téma role náboženství a sexu v životě posledních lidí na Zemi obsazené zlými emzáky, z nichž čiší šestáková americká tupost, stejně jako z celé téhle rádoby literární ságy.

Světlé stránky knihy
  • místy vtipné pasáže
  • je o deset korun levnější než první díl
Temné stránky knihy
  • ty, kde čeština i angličtina dostávají na frak
  • psychologické a náboženské úvahy
  • ještě dva díly

Úroveň stylu a interpretace opět zajišťuje překlad Martina Kováře s parádními kopanci - 7. pád množného čísla podstatného jména "očko" je pochopitelně "očky", znamení Antikrista je znamení bestie a úsměv od ucha k uchu je velmi přirozeně přeložen jako "usmívat se jako cheshirská kočka". Parní démon aby to spral.

Překlad: 3/10
Věrnost hernímu originálu: 6/10
Atmosféra: 3/10
Čtivost: 2/10
Obrázky: nejsou

Klasický recept na 280 stránkovou slátaninu podle Pejska a Kočičky - vrazit tam od všeho trochu, je i v tomto případě zdraví nebezpečný. Brokovnice, rakety, slumy, halucinogenní výjevy, implicitní erotika a mrtvej emzák - dobrej emzák – má někdo zájem?

Celkové hodnocení: 2/10