Recenze: kniha Doom – Po kolena v mrtvých

Chvíli jsem mapu studoval, ale zbylo mi jen pokrčit rameny. Cokoli se mi snažila dotyčná osoba sdělit, bylo ztraceno v překladu. Vmáčkl jsem se do malého výtahu a snažil přijít na to, které ze dvou tlačítek mě zaveze do elektrárny. Po nějaké době soustředěného uvažování jsem se rozhodl, že stisknu to, na kterém byl nápis "Elektrárna". A to se říká, že vás u mariňáků ničemu nenaučí!
Recenze: kniha Doom – Po kolena v mrtvých

Název: Doom - Po kolena v mrtvých (Knee-Deep in the Dead)
Autoři: Dafydd Ab Hugh & Brad Linaweaver
Vydal: Fantom Print, Ostrava 2004
Překlad: Martin Kovář
Náklad: neuveden
Doporučená cena: 229 Kč

Nic naplat, všechno, co souvisí s Doomem, má příchuť legendy. Vždyť každý dnešní hráč zná první a druhý díl legendární střílečky, jejíž vliv je v FPS patrný i po více než deseti letech. Legendární recenze Františka Fuky a Andrew Anastasova ve Score 3 a 11 se screenshoty s nezapomenutelnými popisky "Ježíšek", "Koleda, koleda Štěpáne", "Gestapo" a "Máme rádi zvířata". Památný díl investigativního pořadu Oko, kde v reportáži Doomem posedlý synek reagoval na otázku své technicky pomalejší matinky "A proč je to mono?" odpovědí "Protože to není stereo." Legendární Doom turnaj ve vaší škole, kdy jste se stihli narodit a umřít čtyřikrát za vteřinu.

Příběhy tisíce a jedné smrti

Doom 3 se stát legendou snažil, ale do jaké míry se mu to povedlo je předmětem zkoumání jiné recenze. Zcela opačným dojmem působí, i když se mi příčí tento výraz použít, literární dílo SF pisálků Dafydda Ab Hugha a Brada Linaweavera. Prvním svazkem jejich čtyřdílné ságy "založené na počítačových hrách DOOM™ a DOOMII™" - Po kolena v mrtvých - nás nedávno oblažilo ostravské nakladatelství Fantom Print. Bez obav z bezděčných spoilerů se chatrný děj dát popsat slovy, že mariňák desátník Fly Taggart a mariňačka svobodnice Arlene Sandersová jdou základnou na marťanském měsíci. Shání karty pro dveře a střílí žertovně přejmenované potvory z Doomu, vykydlí pavoučího bosse a dumají, jak se dostat zpět na Zem, když tu mariňačka svobodnice Sandersová vykřikne heuréka. To je celý, jak praví třetí kapitola Příběhů tisíce a jedné smrti (nejoblíbenější knihy Velkého šéfa Loba).

Jednou vybouchla jedna planeta. BUMM! KONEC

Struktura příběhu je výstižně shrnuta na konci čtyřiadvacáté kapitoly mariňákem Taggartem slovy "Další typický den v práci. Přeteleportovat se. Sehnat klíč. Otevřít dveře. Najít teleport." Stylisticky je toto dílko na úrovni slohového cvičení z páté obecné ("Byla to dobrá rána. Hlava nejbližší zombie se rozprskla jako zralý meloun. To mě překvapilo."), na čemž má svůj podíl i překlad Martina Kováře, který místy jaksi nezvládá (násilné dělení originálních ucelených souvětí na více vět, chyby v interpunkci). Knižní mariňáci se sice od začátku ohánějí automatickými pistolemi, brokovnicemi, raketomety a dokonce i "obrovskou puškou se stabilizátory a ohromnou baterií" (rozuměj BFG), ale než se člověk dočká pořádného masakru motorovou pilou, je na stránce 241 z 285! Přidejte k tomu mluvící impy, cyberdémony přejmenované na parní démony, staré dobré kakouše na "dýně", pavouky zařaďte mezi hmyz a máte po náladě.

Po kolena v mrtvých v mnoha ohledech Příběhy tisíce a jedné smrti skutečně připomínají. S tím rozdílem, že při jejich čtení jsem se královsky bavil, ale prokousávání doomovskými mrtvolami bylo utrpení. Kde se stala chyba?

   

Usmějte se vy bando smradlavejch hajzlíků, vyletí háček * Neviděli jste tu Hugha a Linaweavera? Ale až my je najdem... * Seznamte se: ďábel s rohy, dýně

Datum vydání prvního a posledního dílu knižní doomovské tetralogie se vtěsná do rozmezí srpen 1995 - květen 1996, čili před devíti lety se nepokrytě vezly na první a druhé Doom vlně. Dnes se u nás mazaně snaží využít releasu Dooma 3, což je stejně tak liché jako bláhové, protože poslední díl této ságy Dooma 3 nemohl vidět ani z rychlíku.

Kdo by si měl tuto knihu koupit nebo pro koho je určena, zůstává naprostou záhadou. Kupovat si mizernou knihu o legendární střílečce, když jste prasata a impy sami kosili rychlostí tři houfy za vteřinu? Nebo Doom není váš šálek prasečí krve a hráli jste spíš adventury, strategie a Testy z dopravních předpisů Softwaru Slušovice? Tak to si s cestou do nejbližšího knihkupectví s tímto literárním počinem dáte asi na čas. Tahle série je prostě úplně mimo. Před devíti lety by byla vhodná pro třináctileté teenagery, kteří dnes udělají daleko líp, když si přečtou Dášeňku nebo Babičku.  Navíc je to bude víc bavit.

Světlé stránky knihy
  • když jí podložíte nohu stolu, nebude se viklat
  • zbraně a prostředí Dooma
Temné stránky knihy
  • mluvící imp
  • rádoby vtipně přejmenované příšery
  • překlad
  • nuda

Pokud se dá věřit hodnocení na zahraničních recenzí, následující tři díly mají kvalitativně sestupnou tendenci; čili už teď lituju chudáka, co bude muset obětovat několik krásných večerů snaze se proklestit těmito arcidíly. A to se vsaďte, že se to hodí zase na mě.

Překlad: 5/10
Věrnost hernímu originálu: 7/10
Atmosféra: 3/10
Čtivost: 2/10
Obrázky: nejsou

Jazykově i stylisticky primitivní a i jinak k ničemu.  Smůla...

Celkové hodnocení: 2/10

Druhý díl, Peklo na Zemi, je připraven k vydání v polovině letošního roku. Takže zůstaňte s námi, může to stát ještě za to.